4 C 191/2023

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 24 238 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se pro částku 12 517 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 12 517 Kč od [datum] do zaplacení, částečně zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 483 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Soud žalobu zamítá pro 4 238 Kč a 15% úrok z prodlení ročně z 24 238 Kč od [datum] do [datum] a 15% úrok z prodlení ročně z 11 721 Kč od [datum] do zaplacení.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 805 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení 24 238 Kč s příslušenstvím, dne [datum] poskytl právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], žalovanému bezhotovostním převodem částku 20 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi touto společností a žalovaným. Mezi stranami byl sjednán úrok 4 238 Kč. Žalovaný ničeho nevrátil. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že úvěruschopnost žalovaného byla vyhodnocena dle tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích, lustrací [příjmení], ISIR, [příjmení], NRKI, BRKI a úvěrové historie, avšak žalobkyně nemá dokumentaci k doložení tohoto tvrzení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět podáním ze dne [datum], a to pro částku dle výroku I., když žalovaný dne [datum] uhradil částku 12 517 Kč.

4. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

5. Dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř., soud řízení částečně zastavil, jak je uvedeno ve výroku I.

6. Na základě listinných důkazů činí soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne [datum] došlo mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], k uzavření ujednání, zvaného smlouva o úvěru [číslo] dle kterého sjednávají spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově dne [datum], a to ve výši 12 000 Kč s úrokem 2 622 Kč (celkem k zaplacení 14 622 Kč), zápůjční úroková sazba tak činí 265,84 % ročně, úvěr bude poskytnut bezhotovostně na bankovní účet č. [bankovní účet], ujednání je uzavřeno elektronicky, podpisy jsou učiněny uvedením kódu zaslaného na telefonní číslo. Dne [datum] došlo mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], k uzavření ujednání, zvaného smlouva o úvěru [číslo] (jednalo se o změnu původní smlouvy), dle kterého se tímto mění podmínky smlouvy o úvěru [číslo] jedná se nadále o spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově dne [datum], a to ve výši 20 000 Kč s úrokem 4 238 Kč (celkem k zaplacení 24 238 Kč), zápůjční úroková sazba tak činí 257,81 % ročně, úvěr bude poskytnut bezhotovostně na bankovní účet č. [bankovní účet], ujednání je uzavřeno elektronicky, podpisy jsou učiněny uvedením kódu zaslaného na telefonní číslo. Žalobkyně doložila obchodní podmínky [právnická osoba], pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (v čl. 7 11 a 7. 12 je odkaz na souhlas klienta s nahlížením [právnická osoba], do rejstříků a databází souvisejících s procesem posouzení úvěruschopnosti žalovaného). [právnická osoba], soud zjistil, že bankovní účet č. [bankovní účet], je bankovním účtem žalovaného, byl založen [datum] (dispoziční oprávnění k účtu má žalovaný a [jméno] [příjmení]). Z výpisu z tohoto bankovního účtu za dobu od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalovaný měl sice pravidelný příjem cca 15 000 Kč až 18 000 Kč, současně pravidelně čerpal peněžní prostředky od nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů a zápůjček, a to 4 000 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 2 000 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 10 000 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 3 800 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 1 000 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 28 000 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 5 200 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 1 000 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 7 500 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 1 000 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 2 500 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 23 216 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 1 000 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 1 000 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 1 000 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 11 500 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 11 500 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 1 000 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 10 000 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 1 000 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 5 000 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 12 000 Kč dne [datum] od [právnická osoba] (pozn. tj. část žalované částky), 5 790 Kč dne [datum] od ThePay.cz, s.r.o., 8 000 Kč dne [datum] od [právnická osoba] (pozn. tj. část žalované částky), 2 000 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 5 500 Kč dne [datum] od ThePay.cz, s.r.o., 3 900 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 500 Kč dne [datum] od ThePay.cz, s.r.o., 5 290 Kč dne [datum] od ThePay.cz, s.r.o., 3 300 Kč dne [datum] od [právnická osoba], 570 Kč dne [datum] od ThePay.cz, s.r.o. Zůstatek na tomto bankovním účtu se opakovaně dostal do nulových nebo mínusových položek. Výpis z účtu na č. l. 23 potvrzuje, že dne [datum] došla z účtu č. [bankovní účet] platba 1 Kč. Výpis z účtu na č. l. 8 potvrzuje, že dne [datum] byla odeslána ve prospěch účtu č. [bankovní účet] částka 12 000 Kč pod [variabilní symbol], a dne [datum] byla odeslána ve prospěch účtu č. [bankovní účet] částka 8 000 Kč pod [variabilní symbol]. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba], oznamuje žalovanému zesplatnění úvěru a upozorňuje jej na možnost jeho soudního vymáhání. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (podepsána za původního věřitele [datum], za postupníka [datum]), kterou uzavřela [právnická osoba], jako postupitel, a žalobkyně, jako postupník, byla postoupena pohledávka vůči žalovanému označena [číslo] ve výši 24 238 Kč. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Výzvou ze dne [datum] byl žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání uvedené částky, opětovně mu bylo oznámeno postoupení na žalobkyni (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání).

7. Závazkový vztah, vzniklý dne [datum] a [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

8. Ust. § 419 o. z., definuje spotřebitele, ust. § 420 odst. 1 a 2 o. z., definuje podnikatele.

9. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

11. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

13. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Soud je dle judikaturního vývoje povinen z úřední povinnosti zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C [číslo]).

16. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

17. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

18. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Dle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo], § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

20. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaná částka byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni (§ 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru (ve smyslu § 2395 an. o. z.), která byla následně změněna ujednáním ze dne [datum]. Na základě této smlouvy [právnická osoba], žalovanému poskytla bezhotovostně (postupně) převodem na bankovní účet celkem 20 000 Kč (nejprve 12 000 Kč a následně 8 000 Kč), a žalovaný se zavázal k jeho úhradě do [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení, ničeho (do dne podání žaloby v této věci) neuhradil. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání bylo a je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelský úvěr, o komerčně nazývaný„ rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku, úvěr) od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. [právnická osoba], mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně v tomto ohledu přes poučení soudu neunesla břemeno tvrzení ani důkazní, když neuvedla dostatečně určitá tvrzení stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a už vůbec neoznačila žádné důkazy vyjma odkazu na obchodní podmínky. Proto soud shledal smlouvu o úvěru sjednanou dne [datum] a změněnou dne [datum] za absolutně neplatnou. Proto se soud nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy. Žalovaný je však povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. Protože žalovaný po podání žaloby uhradil 12 517 Kč, bylo řízení pro procesní úkon žalobkyně výrokem I. částečně zastaveno, a to také znamená, že na poskytnuté částce bezdůvodného obohacení 20 000 Kč zbývá uhradit ještě 7 483 Kč, a tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného k datu vyhlášení tohoto rozhodnutí. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, soud žalobkyni nepřiznal ani úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (soud určuje splatnost). Ve zbytku je žaloba nedůvodná a soud ji zamítl (výrok III.).

21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně částečně úspěšná, k částečnému zastavení došlo pro chování žalovaného (stran částečné úhrady na bezdůvodné obohacení), náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 1 212 Kč dle položky 2 bod u 2., položky 1 bodu 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 300 Kč dle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále„ a. t.“), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, paušální náhrada hotových výdajů 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, soud nepřiznal odměnu za vyjádření ze dne [datum], kterým žalobkyně doplňuje skutková tvrzení a označuje důkazu stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (toto mělo být obsahem žaloby samotné), 1× 1 050 Kč dle § 14b odst. 3, § 7, § 8, § 11 odst. 2 a. t., za částečné zpětvzetí žaloby podáním ze dne [datum], paušální náhrada hotových výdajů 1× 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., 535,50 Kč náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem 4 297,50 Kč. Protože byla žalobkyně úspěšná toliko částečně, a to v rozsahu 71 %, v rozsahu 29 % úspěšná nebyla, náleží jí náhrada nákladů řízení v 42 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Z částky 4 297,50 Kč je 42 % 1 805 Kč, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku IV.