4 C 191/2023

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 24 238 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se pro částku 12 517 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 12 517 Kč od datum do zaplacení, částečně zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 483 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Soud žalobu zamítá pro 4 238 Kč a 15% úrok z prodlení ročně z 24 238 Kč od datum do datum a 15% úrok z prodlení ročně z 11 721 Kč od datum do zaplacení.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 805 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení 24 238 Kč s příslušenstvím, dne datum poskytl právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, žalovanému bezhotovostním převodem částku 20 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi touto společností a žalovaným. Mezi stranami byl sjednán úrok 4 238 Kč. Žalovaný ničeho nevrátil. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že úvěruschopnost žalovaného byla vyhodnocena dle tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích, lustrací příjmení, ISIR, příjmení, NRKI, BRKI a úvěrové historie, avšak žalobkyně nemá dokumentaci k doložení tohoto tvrzení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět podáním ze dne datum, a to pro částku dle výroku I., když žalovaný dne datum uhradil částku 12 517 Kč.

4. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

5. Dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř., soud řízení částečně zastavil, jak je uvedeno ve výroku I.

6. Na základě listinných důkazů činí soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne datum došlo mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, k uzavření ujednání, zvaného smlouva o úvěru číslo dle kterého sjednávají spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově dne datum, a to ve výši 12 000 Kč s úrokem 2 622 Kč (celkem k zaplacení 14 622 Kč), zápůjční úroková sazba tak činí 265,84 % ročně, úvěr bude poskytnut bezhotovostně na bankovní účet č. bankovní účet, ujednání je uzavřeno elektronicky, podpisy jsou učiněny uvedením kódu zaslaného na telefonní číslo. Dne datum došlo mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, k uzavření ujednání, zvaného smlouva o úvěru číslo (jednalo se o změnu původní smlouvy), dle kterého se tímto mění podmínky smlouvy o úvěru číslo jedná se nadále o spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově dne datum, a to ve výši 20 000 Kč s úrokem 4 238 Kč (celkem k zaplacení 24 238 Kč), zápůjční úroková sazba tak činí 257,81 % ročně, úvěr bude poskytnut bezhotovostně na bankovní účet č. bankovní účet, ujednání je uzavřeno elektronicky, podpisy jsou učiněny uvedením kódu zaslaného na telefonní číslo. Žalobkyně doložila obchodní podmínky právnická osoba, pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (v čl. 7 11 a 7. 12 je odkaz na souhlas klienta s nahlížením právnická osoba, do rejstříků a databází souvisejících s procesem posouzení úvěruschopnosti žalovaného). právnická osoba, soud zjistil, že bankovní účet č. bankovní účet, je bankovním účtem žalovaného, byl založen datum (dispoziční oprávnění k účtu má žalovaný a jméno příjmení). Z výpisu z tohoto bankovního účtu za dobu od datum do datum soud zjistil, že žalovaný měl sice pravidelný příjem cca 15 000 Kč až 18 000 Kč, současně pravidelně čerpal peněžní prostředky od nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů a zápůjček, a to 4 000 Kč dne datum od právnická osoba, 2 000 Kč dne datum od právnická osoba, 10 000 Kč dne datum od právnická osoba, 3 800 Kč dne datum od právnická osoba, 1 000 Kč dne datum od právnická osoba, 28 000 Kč dne datum od právnická osoba, 5 200 Kč dne datum od právnická osoba, 1 000 Kč dne datum od právnická osoba, 7 500 Kč dne datum od právnická osoba, 1 000 Kč dne datum od právnická osoba, 2 500 Kč dne datum od právnická osoba, 23 216 Kč dne datum od právnická osoba, 1 000 Kč dne datum od právnická osoba, 1 000 Kč dne datum od právnická osoba, 1 000 Kč dne datum od právnická osoba, 11 500 Kč dne datum od právnická osoba, 11 500 Kč dne datum od právnická osoba, 1 000 Kč dne datum od právnická osoba, 10 000 Kč dne datum od právnická osoba, 1 000 Kč dne datum od právnická osoba, 5 000 Kč dne datum od právnická osoba, 12 000 Kč dne datum od právnická osoba (pozn. tj. část žalované částky), 5 790 Kč dne datum od ThePay.cz, s.r.o., 8 000 Kč dne datum od právnická osoba (pozn. tj. část žalované částky), 2 000 Kč dne datum od právnická osoba, 5 500 Kč dne datum od ThePay.cz, s.r.o., 3 900 Kč dne datum od právnická osoba, 500 Kč dne datum od ThePay.cz, s.r.o., 5 290 Kč dne datum od ThePay.cz, s.r.o., 3 300 Kč dne datum od právnická osoba, 570 Kč dne datum od ThePay.cz, s.r.o. Zůstatek na tomto bankovním účtu se opakovaně dostal do nulových nebo mínusových položek. Výpis z účtu na č. l. 23 potvrzuje, že dne datum došla z účtu č. bankovní účet platba 1 Kč. Výpis z účtu na č. l. 8 potvrzuje, že dne datum byla odeslána ve prospěch účtu č. bankovní účet částka 12 000 Kč pod variabilní symbol, a dne datum byla odeslána ve prospěch účtu č. bankovní účet částka 8 000 Kč pod variabilní symbol. Dopisem ze dne datum právnická osoba, oznamuje žalovanému zesplatnění úvěru a upozorňuje jej na možnost jeho soudního vymáhání. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (podepsána za původního věřitele datum, za postupníka datum), kterou uzavřela právnická osoba, jako postupitel, a žalobkyně, jako postupník, byla postoupena pohledávka vůči žalovanému označena číslo ve výši 24 238 Kč. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Výzvou ze dne datum byl žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání uvedené částky, opětovně mu bylo oznámeno postoupení na žalobkyni (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání).

7. Závazkový vztah, vzniklý dne datum a datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

8. Ust. § 419 o. z., definuje spotřebitele, ust. § 420 odst. 1 a 2 o. z., definuje podnikatele.

9. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

11. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

13. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Soud je dle judikaturního vývoje povinen z úřední povinnosti zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, k tomu nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C číslo).

16. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

17. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § číslo věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

18. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Dle § číslo, § číslo odst. 1, § číslo, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

20. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaná částka byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni (§ 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva o úvěru (ve smyslu § 2395 an. o. z.), která byla následně změněna ujednáním ze dne datum. Na základě této smlouvy právnická osoba, žalovanému poskytla bezhotovostně (postupně) převodem na bankovní účet celkem 20 000 Kč (nejprve 12 000 Kč a následně 8 000 Kč), a žalovaný se zavázal k jeho úhradě do datum. Žalovaný se dostal do prodlení, ničeho (do dne podání žaloby v této věci) neuhradil. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání bylo a je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelský úvěr, o komerčně nazývaný„ rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku, úvěr) od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. právnická osoba, mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně v tomto ohledu přes poučení soudu neunesla břemeno tvrzení ani důkazní, když neuvedla dostatečně určitá tvrzení stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a už vůbec neoznačila žádné důkazy vyjma odkazu na obchodní podmínky. Proto soud shledal smlouvu o úvěru sjednanou dne datum a změněnou dne datum za absolutně neplatnou. Proto se soud nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy. Žalovaný je však povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. Protože žalovaný po podání žaloby uhradil 12 517 Kč, bylo řízení pro procesní úkon žalobkyně výrokem I. částečně zastaveno, a to také znamená, že na poskytnuté částce bezdůvodného obohacení 20 000 Kč zbývá uhradit ještě 7 483 Kč, a tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného k datu vyhlášení tohoto rozhodnutí. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, soud žalobkyni nepřiznal ani úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (soud určuje splatnost). Ve zbytku je žaloba nedůvodná a soud ji zamítl (výrok III.).

21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně částečně úspěšná, k částečnému zastavení došlo pro chování žalovaného (stran částečné úhrady na bezdůvodné obohacení), náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 1 212 Kč dle položky 2 bod u 2., položky 1 bodu 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 300 Kč dle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále„ a. t.“), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, paušální náhrada hotových výdajů 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, soud nepřiznal odměnu za vyjádření ze dne datum, kterým žalobkyně doplňuje skutková tvrzení a označuje důkazu stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (toto mělo být obsahem žaloby samotné), 1× 1 050 Kč dle § 14b odst. 3, § 7, § 8, § 11 odst. 2 a. t., za částečné zpětvzetí žaloby podáním ze dne datum, paušální náhrada hotových výdajů 1× 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., 535,50 Kč náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem 4 297,50 Kč. Protože byla žalobkyně úspěšná toliko částečně, a to v rozsahu 71 %, v rozsahu 29 % úspěšná nebyla, náleží jí náhrada nákladů řízení v 42 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Z částky 4 297,50 Kč je 42 % 1 805 Kč, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku IV. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.