4 C 194/2023

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem obec a číslo , PSČ obec o zaplacení 80 041 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 52 929 Kč.

II. Soud žalobu zamítá pro 27 112 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 75 046 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 449 Kč k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná je oprávněna splnit povinnost uvedenou ve výroku I. a povinnost uvedenou výroku III. v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč počínaje měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku vždy do 25. dne v měsíci, a to pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení 80 041 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z 75 046 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uzavřela se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru Cofiklasik [číslo] na základě které žalované poskytla v bezhotovostně peněžní prostředky ve výši 110 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky 110 000 Kč společně s úrokem z úvěru 7,89 % ročně (RPSN 8,18 %) vrátit v 96 měsíčních splátkách splatných k 28. dni měsíce ve výši 1 549 Kč, celkem 148 704 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná přistoupila k rámcové smlouvě o skupinovém pojištění pro případ ztráty schopnosti splácet úvěr, varianta Jistota, včetně všeobecných pojistných podmínek, s měsíční splátkou pojistného 108 Kč. [příjmení] 110 000 Kč byla žalované odeslána dne [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované dle dokladů doložených žalovanou, a to občanský a řidičský průkaz, výpis z účtu za období 3. 10. – [datum], potvrzení o invalidním důchodu, potvrzení banky o přijetí příjmu na účet, výplatního lístku. Ve smlouvě žalovaná stvrdila svým podpisem výši jejích příjmů, uvedla, kolik činí náklady na bydlení (bydlela u rodičů, což bylo telefonicky ověřeno), případné srážky ze mzdy a exekuce, jaké jsou její závazky po splatnosti, náklady na splátky úvěrů, zápůjček apod. Současně uvedla svůj osobní stav, počet vyživovaných osob. Výdaje žalované byly ověřeny telefonicky, současně žalobkyně zohlednila vlastní statistický model a údajům o životním a existenčním minimu. Žalovaná byla lustrována v [příjmení], IR, CRIF. Celkové příjmy žalované byly 15 046 Kč, celkové splátky úvěrů 5 410 Kč, byla zohledněna nová splátka úvěru (1 549 Kč) a běžné výdaje 7 468 Kč. Žalobkyně dospěla k závěru, že je žalovaná dostatečně solventní. Žalovaná uhradila celkem 57 071 Kč. Pro prodlení žalované žalobkyně odstoupila od úvěru (dopis ze dne [datum]). Žalovaná částka 80 041 Kč se skládá z dlužné jistiny 75 046 Kč, úroků vyčíslených k datu odstoupení 2 395 Kč a nákladů souvisejících s odstoupením žalobkyně 1 500 Kč a nákladů upomínání 1 100 Kč. Přes předžalobní výzvu žalobkyně žalovaná dále ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila pouze tak, že žádá o umožnění splácení žalobkyní žalované částky.

3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z obchodního rejstříku k žalobkyni soud zjistil, že dne [datum] změnila právní formu na a. s., původně byla s. r. o., od 28. 3. [číslo] je jejím předmětem podnikání poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum], podpis žalované je učiněn kódem [číslo] dne [datum] v [číslo] 3.23 hod. (k tomu také certifikace podpisu listinou na č. l. 14 spisu). Smlouva je tvořena 4 stranami, na první straně žalovaná uvedla své údaje, včetně toho, že bydlí v bytě u rodičů od [číslo], je rozvedená, její čisté měsíční příjmy jsou 8 500 Kč, neuvedla žádné výdaje. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr 110 000 Kč splatný v 96 měsíčních splátkách ve výši 1 549 Kč, s měsíčním pojistným 108 Kč, celkem splatná částka měsíčně 1 657 Kč, celkově bude splaceno (bez pojištění) 148 704 Kč. Úroková sazba činí 7,89 % a RPSN 8,18 %. Předmětem pojištění byl produkt Jistota, tj. pro ztrátu zaměstnání, dočasná pracovní neschopnosti, invalidity, smrti. na str. 2 pokračuje hustě psaný text, přistoupení k pojištění část 1. V části 3 bodu 4 je obecná informace k posouzení úvěruschopnosti žalované, kdy je povinna poskytnout pravdivé a úplné informace. Z listiny zpracování osobních údajů soud nezjistil ničeho relevantního v této věci. Žalobkyně doložila formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru [anonymizováno], není nijak podepsán. Žalobkyně doložila nikým nepodepsaný příkaz ke zřízení inkasa, z toho také nebylo ničeho relevantního v této věci zjištěno. Ze žalobkyní doloženého Sazebníku pro smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] soud zjistil, v části D, jsou sankční nároky věřitele pro případ prodlení, zpoplatněné upomínání. Žalobkyně doložila všeobecné pojistné podmínky [číslo] – [číslo] (VPP), vztahující se k právnímu jednání přistoupení pojištěného ke skupinové pojistné smlouvě č. [číslo], uzavřené mezi [právnická osoba] a ACM IARD S.A., jako pojistitelem, a žalobkyní, jako pojistníkem, dne [datum]. Z tohoto listinného důkazu nečiní soud žádný relevantní závěr pro toto řízení. Žalobkyně doložila kopii občanského průkazu a cestovního pasu žalované, výpis z běžného bankovního účtu žalované [číslo] [bankovní účet] za dobu 3. 10. – [datum], ze kterého je toliko zřejmé, že žalovaná je příjemce invalidního důchodu 2. stupně a sirotčího důchodu, konečný zůstatek na účtu je 4 276,26 Kč. Z potvrzení banky soud zjistil, že bylo doloženo, že příjem tvoří 8 521 Kč (potvrzení je špatně čitelné). Z potvrzení ČSSZ bylo potvrzeno, že žalovaná pobírá invalidní důchod 2. stupně 6 793 Kč a sirotčí důchod 6 553 Kč (potvrzení je špatně čitelné). Dále byl doložen výplatní lístek [číslo] s příjmem 8 253 Kč. Žalobkyně doložila zprávu o posouzení úvěruschopnosti žalované (na č. l. 48 až 49 spisu), dle které je zaškrtnuto, že žalovaná předložila občanský průkaz a cestovní pas, byla lustrována v [příjmení] a IS, CRIF, její měsíční příjem je 15 046 Kč ze mzdy a starobního či jiného důchodu, náklady na bydlení jsou nulové, splácí měsíčně úvěry 5 410 Kč, jiné závazky nemá, údaje byly ověřeny telefonicky u zaměstnavatele, z důchodového výměru, výpisu z bankovního účtu a příslušných databází. Rozdíl mezi příjmy a výdaji je 9 636 Kč, proto je schopna měsíční splátku 1 549 Kč splácet. Z potvrzení na č. l. 16 spisu soud zjistil, že dne [datum] byla na účet [číslo] [bankovní účet] vyplacena částka 110 000 Kč. 6. [právnická osoba], soud zjistil, že bankovní účet 43 [bankovní účet] je účtem žalované, byl otevřen [datum], zrušen [datum]. Z výpisu za dobu od [číslo] do 4/ 2019 soud zjistil, že jí byl pravidelně vyplácen invalidní důchod 2. stupně a sirotčí.

7. Z přehledu splácení soud zjistil, že žalovaná řádně uhradila první 3 splátky ([datum], [datum], [datum]), následně byla v prodlení měsíc, uhradila pak [datum] částku 4 647 Kč, po celý rok 2019 hradila měsíčně splátku 1 549 Kč včas, od ledna do července 2020 taktéž hradila včas, v srpnu 2020 neuhradila ničeho, v září až listopadu 2020 hradila, poté ještě hradila, až do [datum], kdy uhradila poslední splátku. Dále ničeho neuhradila. Na úhradách do [datum] uhradila celkem 57 071 Kč.

8. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu na splátce po splatnosti, vyzvána k úhradě poplatku za upomínku 500 Kč. Obdobně dopisem ze dne [datum] a [datum], [datum].

9. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru, a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě částky 80 041 Kč. V přehledu výpočtu příslušenství žalobkyně vypočetla, jakým způsobem započetla platby žalované 57 071 Kč. Opětovně byla o uvedeném odstoupení vyrozuměna dopisem ze dne [datum], současně byla upozorněna na možnost soudního vymáhání dlužné částky (žalobkyně doložila poštovní podací arch, dokládající odeslání tohoto dopisu).

10. Ze soudního systému ISAS bylo zjištěno, že od roku 2022 je vůči žalované zahájeno několik řízení, kdy žalobkyně jsou nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů a zápůjček. V řízení sp. zn. 6 C 91/2023 se žalobkyně [právnická osoba], domáhá dlužné částky ze smlouvy o úvěru uzavřené s žalovanou dne [datum] (úvěr 50 000 Kč). V řízení sp. zn. 13 C 181/2023 se žalobkyně [právnická osoba], domáhá dlužné částky ze smlouvy o úvěru uzavřené s žalovanou dne [datum] (úvěr 3 000 Kč). V řízení sp. zn. 14 C 182/2023 se žalobkyně [právnická osoba], domáhá dlužné částky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou dne [datum] (úvěr 20 000 Kč). V řízení sp. zn. 4 C 171/2023 se žalobkyně [právnická osoba], domáhá dlužné částky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi Emma´s [právnická osoba] a žalovanou dne [datum] (úvěr 10 000 Kč). V řízení sp. zn. 9 C 142/2023 se žalobkyně [právnická osoba], domáhá dlužné částky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou dne [datum] (úvěr rámec 15 000 Kč). V řízení sp. zn. 9 C 127/2023 se žalobkyně [právnická osoba] domáhá dlužné částky ze smlouvy o úvěru uzavřené s žalovanou dne [datum] (úvěr 12 000 Kč). V řízení sp. zn. 14 C 126/2023 se žalobkyně [právnická osoba] domáhá dlužné částky ze smlouvy uzavřené s žalovanou dne [datum] (úvěr 500 000 Kč). V řízení sp. zn. 8 C 43/2023 se žalobkyně [právnická osoba], domáhá dlužné částky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou dne [datum] (konsolidace ve výši 468 000 Kč). V řízení sp. zn. 6 C 142/2022 se žalobkyně [příjmení] [jméno] a [právnická osoba], domáhá dlužné částky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi [právnická osoba], a žalovanou dne [datum] (úvěr 50 000 Kč). V řízení sp. zn. 15 C 173/2022 se žalobkyně [právnická osoba], domáhá dlužné částky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi [právnická osoba], a žalovanou dne [datum] (úvěr 16 251,94 Kč). V řízení sp. zn. 6 C 66/2022 se žalobkyně [příjmení] [právnická osoba], domáhá dlužné částky ze smlouvy o úvěru uzavřené s žalovanou dne [datum] (úvěr 10 000 Kč). V řízení sp. zn. 8 C 69/2022 se žalobkyně [příjmení] [právnická osoba], domáhá dlužné částky ze smlouvy o úvěru uzavřené s žalovanou dne [datum] (úvěr 30 000 Kč).

11. Závazkový vztah, vzniklý dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

12. Ust. § 419 o. z., definuje spotřebitele, ust. § 420 odst. 1 a 2 o. z., definuje podnikatele.

13. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

15. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

17. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Soud je dle judikaturního vývoje povinen z úřední povinnosti zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C [číslo]).

20. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

21. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

22. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 an. o. z.), na základě které se společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky 110 000 Kč a to bezhotovostně. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem 7,89 % ročně v 96 měsíčních splátkách, to je celkem 148 704 Kč. Žalobkyně svému závazku dostála a žalované dne [datum] poskytla částku 110 000 Kč. Byť v žalobě žalobkyně tvrdí současně sjednání pojištění, a tomu odpovídá i samotná smlouva o úvěru, dle přehledu plateb (jak byl žalobkyní doložen) bylo spláceno toliko na poskytnutý úvěr. Žalovaná splácela po dobu roku 2019, 2020 až do [datum], kdy pouze v několika případech se dostala do prodlení, splátky následně uhradila. Do [datum] žalovaná splatila celkem 57 071 Kč. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání bylo a je poskytování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelský úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku, úvěr) od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.) poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Soud má za to, že žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., a úvěr poskytla přesto, že informace, které měla, byly kusé a samostatně nestačily k posouzení úvěruschopnosti, a navíc i z těchto kusých informací byly dány pochybnosti o úvěruschopnosti žalované. Přestože měla žalobkyně k dispozici podklady, které sloužily k ověření příjmu žalované (invalidní důchod včetně sirotčího důchodu, a příjem od zaměstnavatele žalované), pak žádným způsobem nedoložila ověření výdajů žalované, a její aktuální majetkovou situaci. Žalovaná v samotné smlouvě o úvěru uvedla nulové výdaje (již toto samotné tvrzení vzbuzuje pochybnost o pravdivosti údajů, sdělených žalovanou). Proto bylo povinností žalobkyně vyžadovat po žalované doložení jejích měsíčních výdajů. Nebylo možné, aby žalobkyně dospěla k závěru o dostatečné solventnosti žalované na základě výpisu z bankovního účtu žalované v podstatě za dobu 1,5 měsíce (3. 10. – [datum]), dle kterého navíc činil konečný zůstatek na tomto bankovním účtu [bankovní účet] pouze 4 276,26 Kč. Pokud žalobkyně uvedla, že zvažovala i splátky žalované na jiné úvěrové produkty, toto nijak nedoložila. Žalobkyně měla po žalované vyžadovat více dokladů, které by osvědčily její majetkovou situaci. Listiny doložené žalobkyní v tomto řízení nedokládají, že by žalobkyně dostála zákonné povinnosti dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. V kontextu zjištění soudu se soudního systému ISAS je navíc zřejmé, že žalovaná v době sjednání tohoto úvěru ([datum]) měla od 2016 úvěr u [právnická osoba], ve výši 500 000 Kč, konsolidační úvěr u [právnická osoba] na částku 468 000 Kč ze dne [datum], a úvěr u [právnická osoba], 16 251,94 Kč ze dne [datum]. Při zohlednění její výše příjmu je pochybné, z jakého důvodu potřebuje sjednání dalšího úvěru (žalovaného) na 110 000 Kč, k čemu mají tyto peněžní prostředky sloužit (zda jimi nebudou spláceny již sjednané úvěry a tzv. vytloukán klín klínem), a čím bude při výši příjmu žalované zajištěno splácení všech těchto závazků žalované. Důsledkem nesplnění povinnosti v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy. Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., však není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované. Platby realizované žalovanou, které žalobkyně započetla na plnění z neplatně sjednané smlouvy, tedy na neexitující dluh žalované, je nutné započíst na poskytnuté bezdůvodné obohacení žalované. Jiný výklad by naopak na straně žalobkyně zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalované. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení, žalované byla poskytnuta částka 110 000 Kč, žalovaná uhradila 57 071 Kč, tuto částku soud započetl oproti 110 000 Kč. Žalovaná je tak povinna vydat žalobkyni zbývající bezdůvodné obohacení 52 929 Kč. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaná se nemohla dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednané smlouvy o úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (tímto rozsudkem je stanovována splatnost uvedeného dluhu z bezdůvodného obohacení, k tomu dále). Ve zbytku je žaloba nedůvodná a soud ji zamítl, jak je uvedeno ve výroku II.

24. K vyjádření žalované soud dodává, že s ohledem na právní hodnocení věci, jak je uvedeno, nejsou v této věci splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, a to pro nesplnění § 153a odst. 2 o. s. ř., resp. § 99 odst. 1, 2 o. s. ř., pro rozpor s právními předpisy, konkrétně hmotněprávní úpravou (jak je odkazována shora).

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je dále odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobkyně byla úspěšná částečně v rozsahu 56 %, v rozsahu 44 % úspěšná nebyla. Náhrada žalobkyni přiznaných nákladů řízení pak spočívá v 12 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 4 003 Kč dle položky 1 bod 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 4 220 Kč dle § 7, § 8, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále„ a. t.“), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé (pozn. tarifní hodnota činí 77 646 Kč, nepočítá se z příslušenství, tím jsou žalované úroky 2 395 Kč), paušální náhrada hotových výdajů 3× 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., 2 847,60 Kč náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem 20 410,60 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za úkon, vyjádření ze dne [datum], neboť tato tvrzení měla být obsahem žaloby již samotné, dále za vyjádření ze dne [datum], neboť to nebylo s ohledem na poučení dle § 101 odst. 4 o. s. ř. nutné zasílat, v rozsahu vyjádření k možným splátkám se nejedná pro jeho obecnost o úkon směřující k účelnému uplatňování práva. Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 2 449 Kč (12 % z 20 410,60 Kč).

26. Ke lhůtě k plnění soud dodává, že ačkoliv žalovaná požádala o možnost splácet ve splátkách, k výzvě soudu neuvedla ani výši či četnost splátek. Žalobkyně se splátkami v jejich obecně uvedené přiměřené výši pod ztrátou výhody splátek souhlasila. Je nejen v zájmu žalované ale i v zájmu žalobkyně dát žalované možnost dluh hradit ve splátkách. Protože je žalobkyni přiznána částka 52 929 Kč a na náhradě nákladů řízení 2 449 Kč, považuje soud za přiměřené jak ve vztahu k žalobkyni, tak žalované, splácení po splátkách 2 000 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek. Při soudem stanovené výši bude pohledávka splacena v přiměřené době (cca 2 let a 4 měsíců) a žalovaná nebude nepřiměřeně zvýhodněna na úkor žalobkyně. Výhoda splátek je žalované poskytnuta pro případ, že bude celý svůj dluh včetně nákladů řízení stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaná nezaplatí byť jen jednu splátku včas, ztratí výhodu splátek, celý dluh se stane splatným a žalobkyně se bude moci domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku. Pro úplnost soud dodává, že stanovená výše splátky rovněž nebrání žalované k úhradě splátek v částkách vyšších, než je stanovená soudem, příp. ve více měsíčních splátkách.