4 C 231/2023

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení 11 060,17 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se pro částku 17,25% úroku ročně z částky 9 260,17 Kč od [datum] do zaplacení, částečně zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 260,17 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Soud žalobu zamítá pro částku 1 800 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 384,42 Kč, s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 11 060,17 Kč od [datum] do zaplacení, s 29% úrokem ročně z částky 9 260,17 Kč od [datum] do [datum], s 11,75% úrokem ročně z částky 9 260,17 Kč od [datum] do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 11 060,17 Kč (z toho jistina 9 260,17 Kč a poplatky 1 800 Kč) s kapitalizovaným úrokem z prodlení 384,42 Kč (tj. 11,75 % ročně z částky 9 260,17 Kč od [datum] do [datum]), 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 11 060,17 Kč od [datum] do zaplacení, dále 29% úroku ročně z částky 9 260,17 Kč od [datum] do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o bankovních produktech a službách, dle které si sjednali vedení běžného bankovního účtu pro žalovanou č. [bankovní účet]. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba], s žalovanou ujednání o poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] s limitem 5 000 Kč. Před uzavřením této smlouvy [právnická osoba] posuzovala úvěruschopnost žalované, a to dle informací sdělených žalovanou, včetně lustrace v rejstřících, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a principy obezřetného plánování. Protože žalovaná v té době studovala, neměla pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání. [právnická osoba], vycházela z peněžních obratů na běžném účtu, který byl u ní veden. Žalovaná byla studentkou [anonymizováno] školy v [obec], bydlela u rodičů a neměla žádné výdaje. Proto jí byl [anonymizováno] s limitem 5 000 Kč schválen, [právnická osoba], dospěla k tomu, že je žalovaná úvěruschopná. Následně dne [datum] byl žalované poskytnut úvěrový limit k běžnému účtu 7 000 Kč. Žalovaná porušila svůj závazek, a to opakovaně, když překročila povolený úvěrový limit, tím vznikl nepovolený debetní zůstatek. [právnická osoba], zrušila poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek 9 907,73 Kč převedla z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet] (a to dne [datum]), tím umožnila žalované splácení ve čtyřech měsíčních splátkách 2 476,93 Kč splatných vždy k 21. dni v měsíci (první splátka splatná [datum]), protože však žalovaná nedostála tomuto splácení (uhradila pouze první splátku [datum] ve výši 647,56 Kč), dne [datum] zesplatnila celý dluh a vyzvala žalovanou k jeho úhradě. [příjmení] 11 060,17 Kč se skládá z jistiny 9 260,17 Kč a poplatků za upomínání 1 800 Kč (3krát 600 Kč, za upomínky ze dne [datum], [datum] a [datum]). [příjmení] 384,42 Kč představuje zákonný úrok z prodlení v sazbě 11,75 % ročně z dlužné částky 9 260,17 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni smlouvou ze dne [datum], žalované bylo postoupení oznámeno.

2. Žalovaná se na výzvu soudu ve věci nevyjádřila.

3. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět podáním ze dne [datum], a to pro částku dle výroku I. (a to po výzvě soudu upozorňující na § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

4. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

5. Dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř., soud řízení částečně zastavil, jak je uvedeno ve výroku I.

6. Z žalobkyní doložených listinných důkazů zjistil soud následující.

7. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách soud zjistil, že tato byla mezi [právnická osoba], a žalovanou uzavřena dne [datum]. Strany si touto smlouvou sjednávají vzájemná práva a povinnosti při poskytování bankovních produktů a služeb. Dle žádosti o povolení debetního zůstatku Flexikredit soud zjistil, že tuto žalovaná podepsala dne [datum], přičemž uvedla údaje, že je svobodná a bydlí u rodičů, má dosažené základní vzdělání a současně je studentkou SŠ [obec] – [část obce], doložila potvrzení o studiu (to je doloženo v kopii k žalobě, je vystaveno dne [datum], z potvrzení plyne, že v roce 2013 [číslo] byla žalovaná v prvním ročníku studia), žalovaná žádá o úvěrový limit 5 000 Kč. Nemá žádné výdaje a žádné příjmy. Dle dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne [datum], dispozice jsou stranami podepsány dne [datum], zřídila [právnická osoba], žalované k běžnému účtu č. [bankovní účet] s minimálním zůstatkem 500 Kč, jak byl zřízen [datum], Flexikredit s limitem 7 000 Kč, s minimálním měsíčním příjmem 50 % z povoleného limitu, celková částka splatná spotřebitelem 7 384,84 Kč, s úrokovou sazbou z nepovoleného debetního zůstatku 29 % ročně, za zaslání upomínky poplatek 600 Kč, dále je zde mimo jiné shrnuto, že má žalovaná u [právnická osoba], zřízenu debetní kartu (od [datum]). Žalobkyně doložila sazebník, dále základní produktové podmínky a všeobecné obchodní podmínky. Dopisem ze dne [datum] banka oznámila žalované zrušení poskytování Flexikreditu k běžnému účtu s tím, nechť je dluh 9 009,73 Kč splacen k [datum]. Dopisem ze dne [datum] banka oznámila žalované zrušení poskytování Flexikreditu, otevření úvěrového účtu, možnost splacení dlužné částky 9 907,73 Kč ve čtyřech měsíčních splátkách ve výši 2 476,93 Kč splatných vždy k 21. dni daného měsíce, datum první splátky je [datum]. Dopisy ze dne [datum], [datum], [datum] banka oznámila žalované dluh, upozornila ji na možnost okamžitého zesplatnění. Za tyto upomínky si účtuje 600 Kč, celkem 1 800 Kč. Dopisem ze dne [datum] byla žalované oznámena výše dlužné částky 11 060,17 Kč a byla vyzvána k úhradě (oznámení o zesplatnění). Žalobkyně doložila výpis z úvěrového účtu č. [bankovní účet] (za dobu od [datum] do [datum]), dle kterého činí dlužná jistina 9 260,17 Kč, úrok z prodlení 384,42 Kč, splatné poplatky 1 800 Kč. Z tohoto soud zjistil, že žalovaná provedla úhradu dne [datum] ve výši 647,56 Kč, a že jsou žalované účtovány poplatky za upomínku ze dne [datum] – 600 Kč, ze dne [datum] – 600 Kč, ze dne [datum] – 600 Kč, k tomu také platební historii k úvěrovému účtu. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba], jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, dne [datum], došlo k postoupení pohledávek dle přílohy [číslo] k tomu dohoda o účincích postoupení k okamžiku zaplacení úplaty za postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzení o úplatě za postoupení pohledávek ke dni [datum]. Dopisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno postoupení pohledávek na žalobkyni (žalobkyně doložila podací lístek). Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a upozorněna na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila podací lístek).

8. Závazkový vztah, vzniklý dne [datum] a [datum], mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

9. Dle § 2662 o. z., smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2665 o. z., ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

10. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

12. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

14. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. K této úpravě také směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS.

17. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- [číslo] ze dne [datum].

18. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

19. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

20. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Dle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo], § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

22. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobkyně postoupil platně pohledávku za žalovanou na žalobkyni (§ 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále „o. z.“), přičemž postoupení bylo žalované řádně oznámeno. Soud má dále s ohledem na uvedené za to, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], byla dne [datum] ve spojení s dispozicemi ze dne [datum] sjednána smlouva o bankovních produktech a službách, dle které právní předchůdce žalobkyně zřídil pro žalovaného běžný účet ve smyslu § 2662 an. o. z., a v souladu s § 2665 o. z. byl k tomuto účtu sjednán kontokorent do limitu 7 000 Kč, jednalo se o tzv. debetní účet, tedy že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na běžném účtu (k tomu dále § 2395 an. o. z.) Smlouva se řídí smluvním ujednáním a, ostatně jak je to u tohoto typu právních vztahů běžné, obchodními podmínkami včetně příslušných sazebníků (§ 1751 o. z.). V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba při svém podnikání (§ 420 odst. 1 a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), poskytnutý kontokorent představuje spotřebitelský úvěr, na který dopadá právní úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (platného a účinného od 1. 12. 2016, k tomu soud odkazuje zejména na § 2 odst. 1, § 75, § 76 odst. 1, § 78 odst. 1, § 78 odst. 2 písm. b), § 78 odst. 4, § 86 odst. 1, 2, § 87 odst. 1 a 2). [právnická osoba], mohla dle zákonné úpravy (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.) poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně k výzvě soudu žalobu doplnila toliko o tvrzení, jakým způsobem ověřil její právní předchůdce úvěruschopnost žalované, kdy vycházel z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o povolení debetního zůstatku Flexikredit ze dne [datum], a současně ze skutečnosti, že žalovaná byla v dané době studentem střední školy. K výzvě soudu ke splnění důkazní povinnosti žalobkyně doložila pouze tuto listinu (žádost o povolení debetního zůstatku Flexikredit) a potvrzení o studiu ze dne [datum]. Žalobkyně nedoložila ničeho více. S ohledem na uvedené je zřejmé, že v této věci žalobkyně nedotvrdila a ani neprokázala zkoumání úvěruschopnosti žalované, když Flexikredit s úvěrovým rámcem 7 000 Kč byl sjednán až [datum], k tomuto datu žalobkyně nedoložila žádné listiny k prokázání toho, že byla zkoumána úvěruschopnost žalované, když žalobkyně doložila v tomto ohledu pouze žádost ze dne [datum] a potvrzení o studiu ze dne [datum], tedy dokumenty 6 let staré ve vztahu k danému Flexikreditu. I při hodnocení údajů, které měla banka k dispozici [datum] má soud za to, že uvedené údaje byly zcela nedostatečné a kusé pro dospění k závěru, že bude žalovaná, co by studentka, schopna na poskytnutý úvěr splácet. Přitom vycházet z pohybu peněžních prostředků na bankovním účtu, který byl zřízen od [datum] (tedy necelý měsíc) není dostačující k prokázání její majetkové situace. S ohledem na uvedené soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru ze dne [datum], na základě které byl povolen žalované [příjmení] s úvěrovým rámcem 7 000 Kč, a to pro nesplnění zákonné povinnosti úvěrujícího, společnosti [právnická osoba], která je jí stanovena v § 86, § 87 zákona č. 257/2016 Sb. [právnická osoba] Důsledkem nesplnění povinnosti v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., je neplatnost smlouvy o debetním účtu (kontokorentním úvěru), a s ohledem na judikaturu, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C [číslo] ze dne [datum], nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18). S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy (jak žalobkyně požaduje úrok z úvěru v sazbě 29 % ročně a 600 Kč na poplatku, celkem 1 800 Kč na poplatcích). Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., však není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 1, 2 o. z., § 2993 o. z.), tj. částka 9 260,17 Kč. Proto soud žalobě pro částku 9 260,17 Kč vyhověl. Proto soud žalobu zamítl pro částku 1 800 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 384,42 Kč, s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 11 060,17 Kč od [datum] do zaplacení, s 29% úrokem ročně z částky 9 260,17 Kč od [datum] do [datum], s 11,75% úrokem ročně z částky 9 260,17 Kč od [datum] do zaplacení (a to v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, kdy soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaná se nemohla dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednaného kontokorentu dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem). Protože se však žalovaná v řízení nevyjádřila, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jejím možnostem ke splacení, proto soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 56 %, v rozsahu 44 % úspěšná nebyla. Žalobkyni by příslušela náhrada v rozsahu pouhých 12 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Z důvodu toliko 12% rozdílu a s ohledem na předmět řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.