4 C 242/2023

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení 24 157 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 20 000 Kč.

II. Soud žalobu zamítá pro 4 157 Kč a 15% úrok z prodlení ročně z 24 157 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 223,60 Kč.

IV. Žalovaná je oprávněna splnit povinnost uvedenou ve výroku I. a povinnost uvedenou výroku III. v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč počínaje měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku vždy do 25. dne v měsíci, a to pod ztrátou výhody splátek.

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení 24 157 Kč s příslušenstvím, dne [datum] poskytl právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], žalované bezhotovostním převodem částku 20 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi touto společností a žalovanou. Mezi stranami byl sjednán úrok 4 157 Kč, splatnost [datum]. Žalovaná ničeho nevrátila. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena dle tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích, lustrací [příjmení], ISIR, [příjmení], NRKI, BRKI a úvěrové historie, avšak žalobkyně nemá dokumentaci k doložení tohoto tvrzení.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že žalovanou částku uznává, ale žádá o umožnění splácení žalované částky ve splátkách 1 500 Kč měsíčně.

3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Na základě listinných důkazů činí soud tento závěr o skutkovém stavu. V průběhu měsíce října 2022 – a to konkrétně dne [datum], [datum], [datum] (dvakrát), [datum] a nakonec [datum] došlo mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], k uzavření šesti ujednání, zvaných smlouva o úvěru [číslo] dle kterých sjednávají spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově [datum]. Fakticky došlo k navyšování úvěru, kdy nejprve byla poskytnuta částka 5 000 Kč, následně celkem 8 000 Kč, následně celkem 11 000 Kč, následně celkem 13 000 Kč, následně celkem 14 000 Kč a konečně celkem 20 000 Kč. Dle posledního navýšení úvěru se jednalo o úvěr za úrok 4 157 Kč (celkem k zaplacení 24 157 Kč), zápůjční úroková sazba tak činí 252,88 % ročně, úvěr bude poskytnut bezhotovostně na bankovní účet č. [bankovní účet], ujednání je uzavřeno elektronicky, podpisy jsou učiněny uvedením kódu zaslaného na telefonní číslo. Z přehledu platebních transakcí doloženého žalobkyní plyne, že dne [datum] byla na bankovní účet č. [bankovní účet] zaslána částka 5 000 Kč, [datum] byla na bankovní účet č. [bankovní účet] zaslána částka 3 000 Kč, dne [datum] byla na bankovní účet č. [bankovní účet] zaslána částka 3 000 Kč a 2 000 Kč, dne [datum] částka 1 000 Kč, a dne [datum] částka 6 000 Kč. To je celkem 20 000 Kč. [právnická osoba], soud zjistil, že bankovní účet č. [bankovní účet] je účtem žalované, a byl zřízen [datum] (dispoziční oprávnění k účtu má žalovaná). Žalobkyně doložila obchodní podmínky [právnická osoba], pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (v čl. 7 11 a 7. 12 je odkaz na souhlas klienta s nahlížením [právnická osoba], do rejstříků a databází souvisejících s procesem posouzení úvěruschopnosti žalovaného). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (stran podpisu za žalobkyni, dne [datum] byla podepsána za [právnická osoba]), kterou uzavřela [právnická osoba], jako postupitel, a žalobkyně, jako postupník, byla postoupena pohledávka vůči žalované. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Výzvou ze dne [datum] byla žalovaná opětovně upozorněna na možnost soudního vymáhání dlužné částky (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání).

5. Závazkové vztahy, jak vznikly dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], mezi [právnická osoba], a žalovanou, se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

6. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

9. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

12. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

13. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Postoupení pohledávek je upraveno v § 1879 an. o. z.

15. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaná částka byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalované řádně oznámeno. [právnická osoba], a žalovanou byly dne 3. 10., 6. 10., 9. 10., 11. 10. a [datum] uzavřeny smlouvy o úvěru (§ 2395 an. o. z.), na základě kterých [právnická osoba], žalované poskytla bezhotovostně (postupně) převodem na bankovní účet celkem 20 000 Kč, a žalovaná se zavázala k jeho úhradě do [datum]. Žalovaná se dostala do prodlení, ničeho neuhradila. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání bylo a je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelský úvěr, o komerčně nazývaný„ rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku, úvěr) od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. [právnická osoba], mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně v tomto ohledu přes poučení soudu neunesla břemeno tvrzení ani důkazní, když neuvedla dostatečně určitá tvrzení stran posouzení úvěruschopnosti žalované, a už vůbec neoznačila žádné důkazy vyjma odkazu na obchodní podmínky. Proto soud shledal smlouvy o úvěru [číslo] (jak byly postupně uzavírány ve dnech 3. 10., 6. 10., 9. 10., 11. 10. a [datum]) za absolutně neplatné. Proto se soud nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy. Žalovaná je však povinna vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení 20 000 Kč. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaná se nemohla dostat do prodlení s úhradou této částky dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (soud určuje splatnost). Ve zbytku je žaloba nedůvodná a soud ji zamítl (výrok II.).

16. K vyjádření žalované soud dodává, že v této věci s ohledem na právní hodnocení věci, jak je uvedeno shora, nejsou splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, a to pro nesplnění § 153a odst. 2 o. s. ř., resp. § 99 odst. 1, 2 o. s. ř., pro rozpor s právními předpisy, konkrétně hmotněprávní úpravou, jak byla již uvedena.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je dále odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobkyně byla úspěšná částečně v rozsahu 73 %, v rozsahu 27 % úspěšná nebyla. Náhrada žalobkyni přiznaných nákladů řízení pak spočívá v 46 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 1 208 Kč dle položky 1 bod 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 300 Kč dle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, paušální náhrada hotových výdajů 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, 252 Kč náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem 2 660 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za úkon, vyjádření ze dne [datum], neboť tato tvrzení měla být obsahem žaloby již samotné, dále za vyjádření ze dne [datum], neboť to nebylo s ohledem na poučení dle § 101 odst. 4 o. s. ř. nutné zasílat. Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 1 223,60 Kč (46 % z 2 660 Kč).

18. Protože žalovaná uvedla, že žádá o splátky 1 500 Kč měsíčně, neboť je na rodičovské dovolené, umožnil soud žalované, aby plnila ve splátkách, a to právě v žalovanou požadované výši (když do této situace se žalovaná dostala právě proto, že [právnická osoba], nesplnila svoji zákonnou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované při sjednání uvedených úvěrů, úvěr žalované neměl být poskytnut). Je nejen v zájmu žalované ale i v zájmu žalobkyně dát žalované možnost dluh hradit ve splátkách. Výhoda splátek je žalované poskytnuta pouze pro případ, že bude celý svůj dluh stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaná nezaplatí některou - byť jen jednu - splátku včas, ztratí výhodu splátek, celý dluh se stane splatným a žalobkyně se bude moci domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku. Pro úplnost soud dodává, že stanovená výše splátky rovněž nebrání žalované k úhradě splátek v částkách vyšších, než je stanovená soudem, příp. ve více měsíčních splátkách.