4 C 26/2023

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 15 324,16 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 693,55 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu zamítá pro částku 7 630,61 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 820,08 Kč, s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 15 324,16 Kč od datum do zaplacení, s 29% úrokem ročně z částky 13 524,16 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 15 324,16 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 820,08 Kč (tj. úrok 8,25 % ročně z částky 13 524,16 Kč od datum do datum), 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 15 324,16 Kč od datum do zaplacení, s 29% úrokem ročně z částky 13 524,16 Kč od datum do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o bankovních produktech a službách, dle které si sjednali vedení běžného bankovního účtu pro žalovaného č. bankovní účet a poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno s úvěrovým limitem 10 000 Kč. Před uzavřením této smlouvy právnická osoba posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to dle informací sdělených žalovaným, včetně lustrace v rejstřících, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a principy obezřetného plánování. Žalovaný uvedl čistý měsíční příjem 23 265 Kč od zaměstnavatele právnická osoba, kde je zaměstnán od datum jako dělník, dále uvedl že bydlí u rodičů a celkový příjem domácnosti je 60 000 Kč, nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Uvedený příjem banka porovnávala s výdaji odhadnutými na základě historických dat Českého statistického úřadu. V době podání žádosti měl žalovaný vůči právnická osoba, měsíční závazky 6 054,49 Kč. S ohledem na uvedené právnická osoba, dospěla k tomu, že je žalovaný úvěruschopný. Žalovaný porušil svůj závazek, a to opakovaně (naposledy datum), když překročil povolený úvěrový limit, tím vznikl nepovolený debetní zůstatek. právnická osoba, zrušila poskytování kontokorentního úvěru (výpověď dopisem ze dne datum) a debetní zůstatek 13 524,16 Kč převedla z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet (a to dne datum, toto oznámila dopisem ze dne datum), tím umožnila žalovanému jeho splácení v osmi měsíčních splátkách 1 690,52 Kč splatných vždy k 3. dni v měsíci (první splátka splatná datum), protože však žalovaný nedostál tomuto splácení, dne datum zesplatnila celý dluh a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. příjmení 13 524,16 Kč se skládá z úroku za povolený a nepovolený debet od datum do datum – 1 076,77 Kč a 84,84 Kč (jeho podrobný výpočet je uveden v doplnění žaloby na č. l. 46v spisu), poplatků za pojištění a splátek na úvěry číslo celkem 8 188,55 Kč, z toho pojištění 495 Kč, tj. 5krát 99 Kč, dále splátka úvěru číslo – 150,51 Kč, splátka úvěru číslo – 1 843,04 Kč a 72,56 Kč a splátka úvěru číslo – 5 627,44 Kč, a poplatků za otevření úvěrového účtu, poplatků za překročení limitu anonymizováno, poplatků za kontokorentní úvěr včetně zaslání upomínek 4 174 Kč. příjmení 820,08 Kč představuje zákonný úrok z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z dlužné částky 13 524,16 Kč za dobu od datum do datum. příjmení 1 800 Kč představuje poplatky za upomínku, třikrát 600 Kč (upomínka ze dne datum, datum, datum). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne datum, žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne datum.

2. Žalovaný se na výzvu soudu ve věci nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z žalobkyní doložených listinných důkazů zjistil soud následující.

5. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách soud zjistil, že tato byla mezi právnická osoba, a žalovaným uzavřena dne datum. Strany si touto smlouvou sjednávají vzájemná práva a povinnosti při poskytování bankovních produktů a služeb. Dle žádosti o povolení debetního zůstatku anonymizováno soud zjistil, že tuto žalovaný podepsal dne datum, přičemž uvedl údaje, že je svobodný, že bydlí u rodičů a to od datum (tj. datum jeho narození), má základní vzdělání, pracovní poměr na dobu určitou od datum do datum u společnosti právnická osoba, není ve výpovědní ani zkušební lhůtě, jeho průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce je 23 265 Kč, ostatní čistý měsíční příjem domácnosti 60 000 Kč (bez uvedení zdroje příjmu), u měsíčních nákladů uvedeno 0 Kč. Žádá o úvěrový rámec 10 000 Kč. K tomu žalobkyně doložila vyjádření právnická osoba, ze dne datum, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Jedná se o obecné vyjádření, ve kterém je uvedeno, že bylo vycházeno z údajů, které sdělil žalovaný, a dále byl tento lustrován v rejstřících, od příjmů jsou odečítány výdaje (v tomto se jedná o vyjádření zcela obecné), konkrétní je pouze v rozsahu, kdy je uveden čistý příjem žalovaného 23 265 Kč s poznámkou, že příjem byl ověřen z doloženého dokladu o příjmu, zaměstnání na dobu určitou, čistý měsíční příjem domácnosti 60 000 Kč, že je svobodný, bydlí u rodičů, dosavadní interní splátky 6 054,49 Kč, požadovaná a schválená výše úvěrového rámce 10 000 Kč. Dle dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne datum zřídila právnická osoba, žalovanému běžný účet č. bankovní účet s minimálním zůstatkem 500 Kč, s anonymizováno s limitem 10 000 Kč, s minimálním měsíčním příjmem 50 % z povoleného limitu, celková částka splatná spotřebitelem 10 636,75 Kč, s úrokovou sazbou z nepovoleného debetního zůstatku 29 % ročně, za zaslání upomínky poplatek 600 Kč, dále právnická osoba, zřídila žalovanému debetní kartu včetně pojištění osobních věcí, platebních karet a internetových rizik (měsíční úhrada za pojištění 99 Kč), internet banku a smart banku. Uvedené dispozice byly stranami podepsány datum. Žalobkyně doložila úrokový lístek, k tomu dále listinu vysvětlující pojmy používané ve standardních informacích o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru pro kontokorentní úvěr anonymizováno s limitem 10 000 Kč, podepsaný žalovaným datum, dále všeobecné obchodní podmínky a sazebník. 6. právnická osoba upomínala žalovaného, že neplní své závazky. Dopisem ze dne datum, datum a datum právnická osoba, upozornila žalovaného opakovaně na přečerpání povoleného limitu. Dopisem ze dne datum právnická osoba, upozornila žalovaného, že na jeho běžný účet nepřišlo dostatečné množství peněžních prostředků. Dopisem ze dne datum právnická osoba, oznámila žalovanému zrušení povoleného limitu anonymizováno, současné účtování úroku 29 % ročně z nepovoleného přečerpání běžného účtu. Dopisem ze dne datum právnická osoba, oznámila žalovanému ukončení poskytování anonymizováno k běžnému účtu a otevření úvěrového účtu s tím, nechť je dluh 13 524,16 Kč splacen v osmi měsíčních splátkách ve výši 1 690,52 Kč splatných vždy k 3. dni daného měsíce, datum první splátky je datum. Dopisem ze dne datum právnická osoba, oznámila žalovanému dluh na úvěrovém účtu, upozornila jej na možnost okamžitého zesplatnění. Za tuto upomínku si účtuje 600 Kč. Dopisem ze dne datum právnická osoba, upozornila na možnost prohlášení úvěru za splatný. Dopisem ze dne datum právnická osoba, opakovaně oznámila žalovanému dluh na úvěrovém účtu, upozornila jej na možnost okamžitého zesplatnění. Za tuto upomínku si účtuje 600 Kč. Dopisem ze dne datum právnická osoba, opakovaně oznámila žalovanému dluh na úvěrovém účtu, upozornila jej na možnost okamžitého zesplatnění. Za tuto upomínku si účtuje 600 Kč. Dopisem ze dne datum právnická osoba, oznámila žalovanému zesplatnění úvěru na jeho běžném bankovním účtu, a to ke dni datum. K tomu žalobkyně doložila doklad o odeslání dne datum.

7. Žalobkyně dále doložila výpis z běžného účtu č. bankovní účet, a to za dobu květen 2019 až srpen 2020 (dne datum došlo k převodu dluhu 13 524,16 Kč na nově otevřený úvěrový účet). Z tohoto výpisu z běžného účtu je dále zřejmé, že žalovaný čerpal u právnická osoba, dne datum úvěr 142 000 Kč (číslo), dne datum úvěr 24 000 Kč (číslo), dne datum úvěr 277 338,45 Kč (číslo). Je zde zároveň informace o úvěrech žalovaného u právnická osoba, ke dni datum, číslo úvěrového účtu číslo s nesplaceným zůstatkem jistiny 455 034,52 Kč (dluh po splatnosti 477 137,03 Kč), číslo úvěrového účtu číslo s nesplaceným zůstatkem jistiny 22 407,56 Kč (dluh po splatnosti 25 248,52 Kč), číslo úvěrového účtu číslo s nesplaceným zůstatkem jistiny 136 745,75 Kč (dluh po splatnosti 152 288,99 Kč).

8. Žalobkyně doložila výpis z úvěrového účtu č. bankovní účet ze dne datum, dle kterého činí dlužná jistina 13 524,16 Kč, úrok z prodlení 820,08 Kč, splatné poplatky 1 800 Kč, a dále výpis k tomuto účtu za dobu zpětně až k datum, k tomu také platební historii k úvěrovému účtu.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právnická osoba, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, dne datum, došlo k postoupení pohledávek dle přílohy číslo k tomu dohoda o účincích postoupení k okamžiku zaplacení úplaty za postoupení pohledávek ze dne datum, úplata za postoupení pohledávek byla zaplacena datum. Dopisem ze dne datum bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni (žalobkyně doložila podací lístek).

10. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila podací lístek).

11. Z činnosti soudu bylo zjištěno, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 8 C 124/2022 se žalobkyně, právnická osoba, a.s., domáhala po totožném žalovaném plnění na základě smlouvy o úvěru Expres půjčka uzavřené ze dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba, a žalovaným. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 24 000 Kč, protože žalovaný opakovaně porušoval smluvní ujednání, došlo k prohlášení úvěru za splatný. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 1. 12. 2022, č. j. 8 C 124/2022-159, z jehož odůvodnění se mimo jiné podává, že (odst. 6 odůvodnění) věřitel při uzavírání smlouvy o úvěru s žalovaným disponoval těmito informacemi, žalovaný měl jediný příjem ve výši 23 265 Kč měsíčně čistého, zaměstnán byl na dobu určitou, bydlel u rodičů, příjem jeho domácnosti činil 50 000 Kč, splácel měsíčně 6 254,49 Kč a neměl jiné výdaje ani vyživovací povinnost. Dále disponoval kontaktními a osobními údaji žalovaného, informacemi o zaměstnavateli z potvrzení o příjmu, u nějž dosahoval žalovaný příjmu ve výši 23 265 Kč měsíčně. Soud v dané věci dospěl k závěru (odst. 18 odůvodnění), že právní předchůdce žalobkyně jako věřitel neučinil potřebné kroky za účelem zjištění celkové majetkové situace žalovaného a neověřil reálnost a úplnost jím uváděných příjmů a výdajů. Zejména právní předchůdce žalobce jako věřitel nezjišťoval spolehlivost údajů dlužníka o tom, kolik činí příjem domácnosti, ve které žil a o tom, že neměl žádné výdaje a jiné dluhy než ten, který splácel ve výši 6 524,49 Kč měsíčně. Z listin předložených žalobkyní nevyplývá, že věřitel před poskytnutím úvěru jakákoliv taková objektivizující šetření žalovaného učinil. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost dlužníka absolutně neplatná.

12. Z činnosti soudu bylo dále zjištěno, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 8 C 91/2022 se žalobkyně, právnická osoba, a.s., domáhala po totožném žalovaném plnění na základě smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Konsolidace půjček uzavřené ze dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba, a žalovaným. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 480 000 Kč. Žalovaný však opakovaně porušoval smluvní ujednání a proto došlo k prohlášení úvěru za splatný. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 1. 12. 2022, č. j. 8 C 91/2022 – 122, z jehož odůvodnění se mimo jiné podává, že z listin předložených v řízení bylo zjištěno, že věřitel při uzavírání smlouvy o úvěru s žalovaným disponoval těmito informacemi, žalovaný měl jediný příjem ve výši 23 265 Kč měsíčně čistého, zaměstnán byl na dobu určitou, bydlel u rodičů, příjem jeho domácnosti činil 60 000 Kč a neměl jiné výdaje ani vyživovací povinnost. Dále disponoval kontaktními a osobními údaji žalovaného, informacemi o zaměstnavateli z potvrzení o příjmu, u nějž dosahoval žalovaný příjmu ve výši 23 265 Kč měsíčně (odst. 6 odůvodnění). I v této věci soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti uvedeného úvěru (odst. 18 odůvodnění daného rozsudku).

13. Závazkový vztah, vzniklý dne datum, resp. datum, mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

14. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

16. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

18. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. K této úpravě také směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS.

21. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, k tomu nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- číslo ze dne datum.

22. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

23. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § číslo věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

24. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Dle § číslo, § číslo odst. 1, § číslo, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

26. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobkyně postoupil platně pohledávku za žalovaným na žalobkyni (§ 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále „o. z.“), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Soud má dále s ohledem na uvedené za to, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, byla dne datum ve spojení s dispozicemi ze dne datum sjednána smlouva o bankovních produktech a službách, dle které právní předchůdce žalobkyně zřídil pro žalovaného běžný účet ve smyslu § 2662 an. o. z., a v souladu s § 2665 o. z. byl k tomuto účtu sjednán kontokorent do limitu 10 000 Kč, jednalo se o tzv. debetní účet, tedy že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na běžném účtu (k tomu dále § 2395 an. o. z.) Smlouva se řídí smluvním ujednáním a, ostatně jak je to u tohoto typu právních vztahů běžné, obchodními podmínkami včetně příslušných sazebníků (§ 1751 o. z.). V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba při svém podnikání (§ 420 odst. 1 a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), poskytnutý kontokorent představuje spotřebitelský úvěr, na který dopadá právní úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (platného a účinného od 1. 12. 2016, k tomu soud odkazuje zejména na § 2 odst. 1, § 75, § 76 odst. 1, § 78 odst. 1, § 78 odst. 2 písm. b), § 78 odst. 4, § 86 odst. 1, 2, § 87 odst. 1 a 2). právnická osoba, mohla dle zákonné úpravy (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.) poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně k výzvě soudu žalobu doplnila toliko o tvrzení, jakým způsobem ověřil její právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházel z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o povolení debetního zůstatku Flexikredit ze dne datum. K výzvě soudu ke splnění důkazní povinnosti žalobkyně doložila pouze tuto listinu a obecné vyjádření právnická osoba, jak zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně nedoložila ničeho více. S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že v dané době (duben až červen 2019) právnická osoba, poskytla žalovanému několik finančních produktů, a to půjčku ze dne datum (24 000 Kč), jak byla tato posuzována v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 8 C 124/2022, tak úvěr ke konsolidaci závazků žalovaného ze dne datum (480 000 Kč), jak byl tento posuzován v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 8 C 91/2022. V obou případech právnická osoba, vycházela ze stejných informací o žalovaném, jako v tomto řízení. Tj. v podstatě z informace o jeho průměrném měsíčním příjmu 23 265 Kč, aniž by toto bylo doloženo, a dalším příjmu domácnosti 60 000 Kč, který nebyl nijak doložen, s tím, že výdaje byly nulové vedle splátek pro právnická osoba, ve výši 6 054,49 Kč (výdaje žalovaného nebyly nijak doloženy). V obou případech soud dospěl s ohledem na uvedené k tomu, že dané závazky byly sjednány neplatně (§ 87 zákona č. 257/2016 Sb., ve spojení s judikaturou). I v této věci soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru, na základě které byl povolen žalovanému příjmení s úvěrovým rámcem 10 000 Kč, a to pro nesplnění zákonné povinnosti úvěrujícího, společnosti právnická osoba, která je jí stanovena v § 86, § 87 zákona č. 257/2016 Sb. právnická osoba, vycházela z tvrzení o celkovém čistém měsíčním příjmu domácnosti 60 000 Kč, avšak od žalovaného nezjišťovala, co je zdrojem tohoto příjmu, ani nevyžadovala potvrzení o takovém příjmu, nemohla z něj při posouzení úvěruschopnosti vycházet. Pokud žalovaný uvedl v žádosti, že má prakticky nulové výdaje, vzbuzuje takové tvrzení pochybnosti o pravdivosti žalovaným uvedených údajů, banka měla vyžadovat doložení jeho měsíčních výdajů. Informace, které banka měla k dispozici, byly velice kusé. Soud má za to, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své zákonné povinnosti dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., a kontokorentní úvěr poskytl přesto, že informace, které měl, byly kusé a samostatně nestačí k posouzení úvěruschopnosti. Právní předchůdce žalobkyně nijak neověřoval měsíční výdaje žalovaného. právnická osoba, měla po žalovaném vyžadovat více dokladů, které by osvědčily jeho majetkovou situaci (dle § 78 zákona č. 257/2016 Sb., měla banka povinnost, pořídit dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem, ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona, se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele). Důsledkem nesplnění povinnosti v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., je neplatnost smlouvy o debetním účtu (kontokorentním úvěru), a s ohledem na judikaturu, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C číslo ze dne datum, nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy, pokud se jedná o poskytnutí kontokorentu. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy (jak žalobkyně požaduje úrok z úvěru v sazbě 29 % ročně a 600 Kč na poplatku, celkem 1 800 Kč na poplatcích). Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 1, 2 o. z., § 2993 o. z.). Soud se však musel zabývat tím, jaká částka z žalobou označené jistiny 13 524,16 Kč představuje skutečně poskytnuté bezdůvodné obohacení. V tomto ohledu činí bezdůvodné obohacení pouze částka 150,51 Kč která byla požita na splátku úvěru číslo dále částka 1 843,04 Kč a 72,56 Kč, jako splátka úvěru číslo dále částka 5 627,44 Kč, která byla použita jako splátka úvěru číslo tj. celkem 7 693,55 Kč. Ve zbytku, pokud se jedná o pojištění z neplatně sjednané smlouvy, stejně tak účtovaných úroků z povoleného debetu, úroků z nepovoleného debetu, a dalších poplatků účtovaných v souvislosti s prodlením žalovaného, jako otevření úvěrového účtu, poplatku za překročení limitu, poplatků za kontokorentní úvěr, za zaslání upomínek pro neplacení, je žaloba nedůvodná, a v tomto ohledu se nejedná o poskytnuté bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud žalobu pro částku 7 630,61 Kč a 29% úrok ročně z částky 13 524,16 Kč od datum do zaplacení zamítl. Soud žalobu s ohledem na uvedené zamítl také pro kapitalizovaný úrok z prodlení 820,08 Kč (tj. úrok 8,25 % ročně z částky 13 524,16 Kč od datum do datum), 8,25% úrok z prodlení ročně z částky 15 324,16 Kč od datum do zaplacení, a to v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, kdy soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednaného kontokorentu (smlouvy o úvěru) dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem. Protože se však žalovaný v řízení nevyjádřil, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jeho možnostem ke splacení, proto soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

27. Dle § 151 odst. 1 první věta o. s. ř., o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu méně jak 50 %. Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.