4 C 261/2023

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení 42 305,10 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 17 300 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu zamítá pro 25 005,10 Kč s kapitalizovaným úrokem 1 368,74 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení 1 088,70 Kč, s 15% úrokem z 18 683,90 Kč od [datum] do zaplacení, s 15% úrokem z prodlení ročně z 20 359,33 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 406 Kč, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 42 305,10 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 20 359,33 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení 1 088,70 Kč (tj. úrok z prodlení do [datum], žalobkyně jej blíže nevymezuje), s 15% úrokem ročně z částky 18 683, 90 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem 1 368,74 Kč (tj. úrok do [datum], žalobkyně jej blíže nevymezuje). [příjmení] 42 305,10 Kč se skládá z dlužné jistiny úvěru 18 683,90 Kč, dlužného úroku z úvěru 1 675,43 Kč, dlužného poplatku za poskytnutí úvěru 9 055,99 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 725,81 Kč, dlužného poplatku za umožnění splácet v hotovosti v místě svého bydliště 3 342,86 Kč, smluvní pokuty 7 821,11 Kč (žalobkyně ji blíže nevymezuje). Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalovanému poskytla v hotovosti peněžní prostředky 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky 20 000 Kč společně s příslušenstvím úvěru ve výši 17 184 Kč vrátit v čtrnácti měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč, celkem tedy 37 184 Kč. První splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy, tj. [datum], splatnost poslední splátky připadla na [datum]. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru je předpis splátek pro žalovaného. Příslušenství úvěru 17 184 Kč představuje kapitalizovaný smluvní úrok 1 925 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 859 Kč, inkasní poplatek 3 600 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení, když uhradil toliko částku 2 700 Kč (a to dne [datum]). Právní předchůdce žalobkyně nezesplatnil dlužný závazek po splatnosti dílčích neuhrazených splátek, jeho splatnost tak nastala až ke dni splatnosti poslední splátky [datum] (od [datum] je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky). [právnická osoba], postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. Právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného dle údajů, které žalovaný vyplnil v žádosti o poskytnutí úvěru, kdy byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, žalovaný doložil pracovní smlouvu a potvrzení zaměstnavatele, protože měl měsíční příjem 27 103 Kč, neměl žádnou vyživovací povinnost, dospěla [právnická osoba], k tomu, že se jedná o dostatečně solventní osobu. Přes předžalobní výzvu žalobkyně žalovaný dále ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z obchodního rejstříku k [právnická osoba], soud zjistil, že od [datum] je předmětem podnikání právního předchůdce žalobkyně poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

5. Z žalobkyní doložených listinných důkazů zjistil soud následující.

6. Dne [datum] požádal žalovaný o poskytnutí úvěru společnost [právnická osoba], vyplněním formuláře pro produkt ExpressCash, nejrychlejší půjčka. Žalovaný požádal o úvěr ve výši 30 000 Kč. Uvedl své osobní a majetkové poměry, tedy že je zaměstnaný u [právnická osoba], a to od [datum] do [datum], s měsíčním příjmem 27 103 Kč, má měsíční výdaje 7 300 Kč (z toho 2 000 Kč bydlení, energie, 4 500 Kč doprava, jídlo, osobní náklady, 800 Kč spoření a pojištění), zůstatek k dispozici 19 803 Kč, žalovaný dále uvedl, že bydlí s rodiči, je svobodný, má střední vzdělání, nemá vyživovací povinnost a nemá bankovní účet (toto soud zjistil z žádosti o úvěr). Byť je v žádosti o úvěr zaškrtnuto, že žalovaný doložil potvrzení od zaměstnavatele a pracovní smlouvu, tyto nebyly žalobkyní v řízení doloženy. Dne [datum] uzavřel žalovaný (jakožto dlužník) se společností [právnická osoba], (jakožto věřitelem) smlouvu o úvěru [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí částky 20 000 Kč. Jedná se o neúčelový hotovostní úvěr s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou, sjednaný na dobu určitou. Nedílnou součástí smlouvy je předpis splátek. Dlužník (žalovaný) se zavázal zaplatit věřiteli úrok 1 925 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 859 Kč, inkasní poplatek za inkaso plateb v hotovosti přímo ve svém bydlišti 3 600 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činí 17 184 Kč. Doba trvání úvěru byla sjednána na 14 měsíců. Žalovaný se zavázal, že celkovou dlužnou částku 37 184 Kč uhradí ve 14 splátkách, kdy výše každé splátky činí 2 656 Kč, kdy první splátka je splatná do měsíce od podpisu této smlouvy a každá další splátka až do úplného splacení je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Veškeré splátky se dlužník zavazuje činit v hotovosti věřiteli či jiné osobě jím zmocněné. V případě porušení povinnosti zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas, je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu 0,1 % denně z příslušné dlužné částky. Smluvní pokuta je splatná dne následujícího po dni takového prodlení. Dlužník se zavazuje celkovou dlužnou částku splatit ve lhůtách a splátkách uvedených ve smlouvě. V případě 14měsíčního trvání úvěru je RPSN 272,44%, roční úrok 15 %. Z přílohy [číslo] soud zjistil předpis splátek, kdy pro každou splátku je uvedeno procentuální umoření jistiny, úroku, úhrady za poskytnutí úvěru, nákladů za vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. Žalovaný uhradil dne [datum] částku 2 700 Kč, ničeho více neuhradil (listina na č. l. 7). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla postoupena pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným na žalobkyni (žalobkyně doložila výňatek z přílohy ke smlouvě, kde je identifikována postupovaná pohledávka za žalovaným). Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, upozornila na možné soudní vymáhání (žalobkyně doložila podací lístek dokládající odeslání).

7. Závazkový vztah, vzniklý dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

8. Ust. § 419 o. z., definuje spotřebitele, ust. § 420 odst. 1 a 2 o. z., definuje podnikatele.

9. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

11. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

13. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Soud je dle judikaturního vývoje povinen z úřední povinnosti zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C [číslo]).

16. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

17. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

18. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Dle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo], § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

20. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobkyně postoupil platně pohledávku za žalovaným na žalobkyni (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Soud má dále s ohledem na shora uvedené za to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 an. o. z.), na základě které se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky 20 000 Kč a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s celkovými náklady spotřebitelského úvěru 17 184 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč. Žalovaný uhradil pouze 2 700 Kč, ničeho více neuhradil. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání bylo a je poskytování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelský úvěr, o komerčně nazývaný„ rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku, úvěr) od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. [právnická osoba], mohl dle zákonné úpravy (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.) poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně k výzvě soudu žalobu doplnila toliko o obecná tvrzení a citaci právních předpisů, jakým způsobem plnil její právní předchůdce svoji zákonnou povinnost s odkazem na žalovaným vyplněnou žádost o úvěr. Pokud poskytovatel úvěru lustroval žalovaného v rejstřících či databázích, musí být zcela konkrétně sděleno a doloženo, jak žalovaný kterou konkrétní databází prošel, tedy s jakým výsledkem, a jak toto ovlivnilo poskytovatele úvěru v rozhodnutí, že je žalovaný dostatečně solventní (ničeho takového žalobkyně nedoložila). Soud má za to, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své zákonné povinnosti dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., a úvěr poskytl přesto, že informace, které měl, byly kusé a samostatně nestačí k posouzení úvěruschopnosti. Právní předchůdce žalobkyně nijak neověřoval tvrzení žalovaného o měsíčních výdajích, měsíční náklady na bydlení a energie 2 000 Kč, byť bydlí u rodičů, jsou nízké, a takové tvrzení vzbuzuje pochybnost o pravdivosti žalovaným uvedených údajů. [právnická osoba], měla po žalovaném vyžadovat více dokladů, které by osvědčily jeho majetkovou situaci. Důsledkem nesplnění povinnosti v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy (dílčí poplatky a smluvní pokuta). Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. Platby realizované žalovaným, které žalobkyně započetla na plnění z neplatně sjednané smlouvy, tedy na neexitující dluh žalovaného, je nutné započíst na poskytnuté bezdůvodné obohacení žalovaného. Jiný výklad by naopak na straně žalobkyně zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení, žalovanému byla poskytnuta částka 20 000 Kč, žalovaný uhradil 2 700 Kč, tuto částku soud započetl oproti 20 000 Kč. Žalovaný je tak povinen vydat žalobkyni zbývající bezdůvodné obohacení 17 300 Kč. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednané smlouvy o úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem. Protože se však žalovaný v řízení nevyjádřil, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jeho možnostem ke splacení, proto soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku je žaloba nedůvodná a soud ji zamítl, soud ji proto zamítl pro 25 005,10 Kč s kapitalizovaným úrokem 1 368,74 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení 1 088,70 Kč, s 15% úrokem z 18 683,90 Kč od [datum] do zaplacení, s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 20 359,33 Kč od [datum] do zaplacení.

21. Dle § 151 odst. 1 první věta o. s. ř., o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 34 %, v rozsahu 66 % úspěšná nebyla. Žalovanému by pak příslušela náhrada nákladů řízení v 32 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Protože však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku III.

22. Výrokem IV. soud uložil žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku, a to v souladu s § 12 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, položkou 2 bodu 2, položkou 1 bodu 1 písm. b) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., Sazebníku soudních poplatků (soudní poplatek se vybírá z částky 40 629,67 Kč).