4 C 265/2023

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 11 213,87 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu zamítá pro 7 565,68 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 5 487,58 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 5 487,58 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 5 487,58 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení 351,81 Kč (tj. úrok z prodlení z částky 5 487,58 Kč za dobu od [datum] do [datum] z částky 5 487,58 Kč, žalobkyně jej blíže nevymezuje), částky 4 870,23 Kč (je tvořena součtem nesplaceného smluvního úroku 412,43 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 2 637,12 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 500,13 Kč, inkasního poplatku 968,74 Kč, smluvního úroku za dobu od [datum] do [datum] v částce 351,81 Kč, z částky 5 487,58 Kč v sazbě 15 % ročně), a 856,06 Kč (smluvní pokuta 0,1 % denně za dobu od [datum] do [datum] z částky 5 487,58 Kč). Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalované poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky 7 000 Kč společně s příslušenstvím úvěru ve výši 6 006 Kč vrátit v čtrnácti měsíčních splátkách ve výši 929 Kč, celkem tedy 13 006 Kč. První splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy, splatnost poslední splátky připadla na [datum]. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru je předpis splátek pro žalovanou. Příslušenství úvěru 6 006 Kč představuje kapitalizovaný smluvní úrok, úhradu za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru, inkasní poplatek. Žalovaná se dostala do prodlení, když uhradila toliko částku 3 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně nezesplatnil dlužný závazek po splatnosti dílčích neuhrazených splátek, jeho splatnost tak nastala až ke dni splatnosti poslední splátky [datum] (od [datum] je žalovaná v prodlení s úhradou dlužné částky). [právnická osoba], postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno. Právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované dle údajů, které žalovaná vyplnila v žádosti o poskytnutí úvěru, žalovaná doložila platební rozpis státních dávek a poštovní poukázku typu B, a kontrolou v insolvenčním rejstříku, měsíčně jí zbývala k dispozici částka cca 3 180 Kč, proto dospěl k tomu, že se jedná o dostatečně solventní osobu. Přes předžalobní výzvu žalobkyně žalovaná dále ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z obchodního rejstříku k [právnická osoba], soud zjistil, že od [datum] je předmětem podnikání žalobkyně poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

5. Z žalobkyní doložených listinných důkazů zjistil soud následující.

6. Dne [datum] požádala žalovaná o poskytnutí úvěru společnost [právnická osoba], vyplněním formuláře pro produkt ExpressCash, nejrychlejší půjčka. Žalovaná požádala o úvěr ve výši 15 000 Kč. Uvedla své osobní a majetkové poměry, tedy že je na mateřské dovolené s měsíčním příjmem 10 500 Kč a měsíčními výdaji 7 320 Kč (1 000 Kč bydlení, energie, 6 320 Kč doprava, jídlo, osobní náklady), zůstatek k dispozici 3 180 Kč, že bydlí s rodiči, je [anonymizováno], má [anonymizováno] vzdělání, má [anonymizována tři slova] a nemá bankovní účet (toto soud zjistil z žádosti o úvěr). Z doloženého rozpisu plateb od Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Olomouci, kontaktního pracoviště [obec], soud zjistil, že žalovaná doložila, že jí byl vyplacen rodičovský příspěvek v listopadu a prosinci 2020, lednu a únoru 2021, cca 10 000 Kč. V červnu 2021 jí byl vyplacen ve výši 10 500 Kč (poštovní poukázka B od Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Olomouci, kontaktního pracoviště [obec] s popisem, že se jedná o RodP a PnD za 5/ 2021). Téhož dne [datum] uzavřela žalovaná (jakožto dlužník) se společností [právnická osoba], (jakožto věřitelem) smlouvu o úvěru [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí částky 7 000 Kč. Jedná se o neúčelový hotovostní úvěr s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou, sjednaný na dobu určitou. Nedílnou součástí smlouvy je předpis splátek. Dlužník (žalovaná) se zavázala zaplatit věřiteli úrok 674 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 3 430 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 642 Kč, inkasní poplatek za inkaso plateb v hotovosti přímo ve svém bydlišti 1 260 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činí 6 006 Kč. Doba trvání úvěru byla sjednána na 14 měsíců. Žalovaná se zavázala, že celkovou dlužnou částku 13 006 Kč uhradí ve 14 splátkách, kdy výše každé splátky činí 929 Kč, kdy první splátka je splatná do měsíce od podpisu této smlouvy a každá další splátka až do úplného splacení je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Veškeré splátky se dlužník zavazuje činit v hotovosti věřiteli či jiné osobě jím zmocněné. V případě porušení povinnosti zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas, je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu 0,1 % denně z příslušné dlužné částky. Smluvní pokuta je splatná dne následujícího po dni takového prodlení. Dlužník se zavazuje celkovou dlužnou částku splatit ve lhůtách a splátkách uvedených ve smlouvě. V případě 14měsíčního trvání úvěru je RPSN 272,44%, roční úrok 15 % (žalobkyně doložila vedle smlouvy o úvěru také formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru podepsaný žalovanou [datum]). Z přílohy [číslo] soud zjistil předpis splátek, kdy pro každou splátku je uvedeno procentuální umoření jistiny, úroku, úhrady za poskytnutí úvěru, nákladů za vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], ve spojení s jejím dodatkem ze dne [datum] a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla postoupena pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovanou na žalobkyni (žalobkyně doložila výňatek z přílohy ke smlouvě, kde je identifikována postupovaná pohledávka za žalovanou), žalobkyně doložila doklad o platbě za postoupení. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] (žalobkyně doložila poštovní podací arch dokládající odeslání). Výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, upozornila na možné soudní vymáhání (žalobkyně doložila poštovní podací arch dokládající odeslání).

7. Závazkový vztah, vzniklý dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

8. Ust. § 419 o. z., definuje spotřebitele, ust. § 420 odst. 1 a 2 o. z., definuje podnikatele.

9. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

11. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

13. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Soud je dle judikaturního vývoje povinen z úřední povinnosti zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C [číslo]).

16. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

17. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

18. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Dle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo], § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

20. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobkyně postoupil platně pohledávku za žalovanou na žalobkyni (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalované řádně oznámeno. Soud má dále s ohledem na shora uvedené za to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 an. o. z.), na základě které se společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky 7 000 Kč a to v hotovosti. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s celkovými náklady spotřebitelského úvěru 6 006 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 929 Kč. Žalovaná uhradila pouze 3 000 Kč, ničeho více neuhradila. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání bylo a je poskytování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelský úvěr, o komerčně nazývaný„ rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku, úvěr) od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. [právnická osoba], mohla dle zákonné úpravy (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.) poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně k výzvě soudu žalobu doplnila toliko o obecná tvrzení a citaci právních předpisů, jakým způsobem plnil její právní předchůdce svoji zákonnou povinnost s odkazem na žalovanou vyplněnou žádost o úvěr a doložení rozpisu plateb od Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Olomouci, kontaktního pracoviště [obec], a poštovní poukázku B. Pokud poskytovatel úvěru lustroval žalovanou v rejstřících či databázích, musí být zcela konkrétně sděleno a doloženo, jak žalovaná kterou konkrétní databází prošla, tedy s jakým výsledkem, a jak toto ovlivnilo poskytovatele úvěru v rozhodnutí, že je žalovaná dostatečně solventní (ničeho takového žalobkyně nedoložila). Soud má za to, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své zákonné povinnosti dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., a úvěr poskytl přesto, že informace, které měl, byly kusé a samostatně nestačí k posouzení úvěruschopnosti, a navíc i z těchto kusých informací byly dány pochybnosti o úvěruschopnosti žalované. Právní předchůdce žalobkyně nijak neověřoval tvrzení žalované o měsíčních výdajích, měsíční náklady na bydlení a energie 1 000 Kč, byť bydlí u rodičů, jsou nízké, a takové tvrzení vzbuzuje pochybnost o pravdivosti žalovanou uvedených údajů. [právnická osoba], měla po žalované vyžadovat více dokladů, které by osvědčily její majetkovou situaci. Důsledkem nesplnění povinnosti v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy. Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., však není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované. Platby realizované žalovanou, které žalobkyně započetla na plnění z neplatně sjednané smlouvy, tedy na neexitující dluh žalované, je nutné započíst na poskytnuté bezdůvodné obohacení žalované. Jiný výklad by naopak na straně žalobkyně zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalované. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení, žalované byla poskytnuta částka 7 000 Kč, žalovaná uhradila 3 000 Kč, tuto částku soud započetl oproti 7 000 Kč. Žalovaná je tak povinna vydat žalobkyni zbývající bezdůvodné obohacení 4 000 Kč. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaná se nemohla dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednané smlouvy o úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem. Protože se však žalovaná v řízení nevyjádřila, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jejím možnostem ke splacení, proto soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku je žaloba nedůvodná a soud ji zamítl, soud ji proto zamítl pro 7 565,68 Kč (tj. 1 487,58 Kč z původně požadované jistiny, plus 351,81 Kč plus 4 870,23 Kč plus 856,06 Kč) s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 5 487,58 Kč od [datum] do zaplacení.

21. Dle § 151 odst. 1 první věta o. s. ř., o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 33 %, v rozsahu 67 % úspěšná nebyla. Žalované by pak příslušela náhrada nákladů řízení v 34 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Protože však žalované žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku III.