4 C 34/2023

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 88 562,84 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 64 000 Kč, žalovaný je oprávněn splnit tuto povinnost v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 13 000 Kč počínaje měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku vždy do 20. dne v měsíci, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Soud žalobu zamítá pro částku 12 025 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z 76 025 Kč od [datum] do zaplacení, 12 537,84 Kč, 67,05% úroku ročně z částky 64 000 Kč od [datum] do [datum] (tj. 2 748 Kč), 11,75% úroku ročně z částky 64 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 179 884 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala částky ze smlouvy o úvěru [číslo] která měla být uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným, když byla žalovaným dne [datum] podepsána, a na základě které žalobkyně žalovanému dne [datum] poskytla bezhotovostně částku 64 000 Kč. Žalovaný se zavázal k vrácení poskytnutého úvěru s 67,05% úrokem ročně, a to v 36 měsíčních splátkách ve výši 4 164 Kč (tj. celkem 149 904 Kč), splatných k 17. dni měsíce, první splátka je splatná [datum]. Žalovaný neuhradil ničeho, do prodlení se dostal se splácením již první splátky, proto došlo k zesplatnění celé dlužné částky k [datum]. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč, když podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek [číslo] u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tj. smluvní pokuty v celkové výši 2krát 499 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením, požaduje žalobkyně dále náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením dle čl. 6 2 smlouvy 200 Kč (za splátku, s níž je žalovaný v prodlení o délce 15 dnů, tj. 2krát 200 Kč za splátky [číslo]), dle čl. 6 3 smlouvy došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru, neboť žalovaný byl v prodlení s úhradou splátky [číslo] po dobu delší 65 dnů (splátka [číslo] byla splatná [datum], k datu [datum] došlo k zesplatnění celého úvěru), přičemž veškerá dosud nesplacená jistina úvěru a nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění, se staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 74 627,09 Kč. Žalobkyně tak požaduje pohledávku ve výši 76 025 Kč s úrokem z prodlení z částky 76 025 Kč ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, dále požaduje smluvní pokutu dle čl. 6 5 smlouvy, a to 0,1 % denně z nové jistiny úvěru, tj. celkem 12 537,84 Kč (žalobkyně v žalobě rozepisuje výpočet požadované smluvní pokuty). Úrok z úvěru žalobkyně požaduje dle smluvního ujednání v sazbě 67,04 % ročně, a to z částky odpovídající dlužné původní jistině úvěru (tj. 64 000 Kč) od [datum] do [datum] ve výši 2 748 Kč, od [datum] do zaplacení požaduje úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 64 000 Kč, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 179 884 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to dle výpisu z databáze [anonymizováno], [příjmení], hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Žalobkyně zjistila, že čistý měsíční příjem žalovaného činí 31 348 Kč, měsíční výdaje žalovaného činí 7 818 Kč (při výdajích žalobkyně vycházela z životního minima 4 250 Kč a nákladů na bydlení ve výši 3 568 Kč), volné zdroje ke splácení po odečtení 1000 Kč rezervy činí 22 530 Kč, žalobkyně žalovaného lustrovala v [anonymizováno], [příjmení], v insolvenčním rejstříku, ověřila platnost dokladu žalovaného, byl proveden scoring klienta (formulář hodnocení klienta) a obchodník jednající s žadatelem doporučil úvěr ke schválení. Žalobkyně vyžadovala informativní výpis z bankovního účtu žalovaného, dle kterého si ověřila, že žalovaný má bankovní účet na vlastní jméno, na který mu bude úvěr vyplacen. Dle uvedeného, při porovnání příjmů a výdajů, dospěla žalobkyně k závěru, že žalovanému lze poskytnout úvěr ve výši 64 000 Kč, že žalovaný je dostatečně solventní osobou.

2. Žalovaný souhlasí, že s žalobkyní uzavřel smlouvu o úvěru, na základě které mu byla poskytnuta částka 64 000 Kč. Dosavadně žalobkyni neuhradil ničeho, protože měl jiné splátky, které hradil. Současně bydlí u babičky, kde přispívá na bydlení 5 500 Kč a na jídlo 2 000 Kč. Současně splácí měsíčně ještě dva závazky (splátky 2 500 Kč a 2 800 Kč), a je si vědom dalších dvou závazků, na které zatím ničeho neplní. Žalobkyni by chtěl dlužnou částku splatit, protože má však příjem 30 000 Kč měsíčně, pak s ohledem na další měsíční výdaje je schopen splácet pouze ve výši 13 000 Kč měsíčně.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami:

4. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěrů, soud zjistil, že žalobkyně má od [datum] povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

5. Dle listiny hodnocení klienta, kterou žalovaný podepsal [datum] v 16: 21:32 hod. (zprostředkovatelem žalobkyně nebyl podepsán), žalovaný měl pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání 31 348 Kč. Jeho výdaje spojené s bydlením činily 3 568 Kč a zohledněna byla výše životního minima 4 250 Kč, jeho celkové výdaje tak činily celkem 7 818 Kč, přičemž volné zdroje ke splácení po započtení rezervy 1 000 Kč činily 22 530 Kč. V části D a E, kterou vyplňuje žalobkyně nebo její zprostředkovatel, není uveden žádný záznam (ani to, zda se poskytnutí úvěru doporučuje či nikoli), není zde uvedeno ničeho k analýze schopnosti splácet, ani odkud se klient o žalobkyni dozvěděl.

6. Žalobkyně doložila kopii občanského průkazu žalovaného.

7. Žalobkyně doložila printscreeny k bankovnímu účtu č. [bankovní účet], na který byla dne [datum] zaúčtována částka ve výši 29 883 Kč od [právnická osoba] A.S., a dále doložila printscreeny k bankovnímu účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného, kdy na tento účet byly zaúčtovány příchozí úhrady z protiúčtu [právnická osoba] A.S., a to dne [datum] ve výši 30 789 Kč a dne [datum] ve výši 31 053 Kč.

8. Dle výplatního lístku žalovaného od [právnická osoba] a.s., činila čistá mzda žalovaného za období [číslo] částku 30 129 Kč.

9. Dle výpisu z [anonymizováno] (nebankovní registr klientských informací), bylo žalovanému přiděleno skóre 507 (tj. kategorie III., představující maximální počet bodů, nízké riziko a nejlepší segment klientů).

10. Dle výpisu z registru [příjmení] neměl žalovaný záznam.

11. Žalobkyně doložila prohlášení klienta, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, vygenerované [datum] v 16: 21:29 hod., podepsané žalovaným, předsmluvní formulář vygenerovaný [datum] v 16: 21:29 hod.

12. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že tuto podepsal žalovaný dne [datum] v 16: 21:31 hod., jakožto úvěrovaný (klient), a žalobkyně dne [datum] v 08:4 6:00 hod., jakožto úvěrující (poskytovatel úvěru). Žalovaný zde uvedl bankovní číslo [bankovní účet], dle této smlouvy strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském bezúčelovém úvěru 64 000 Kč s tím, že žalovaný jej bude splácet v 36 měsíčních splátkách ve výši 4 164 Kč, splatných k 17. dni měsíce, zápůjční úroková sazba 67,04 % ročně, RPSN 92,01 %. Část B smlouvy, čl. 1 popisuje proces uzavření smlouvy včetně toho, že žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti klienta. Klient se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit sjednané úroky, čl. 2 2 smlouvy obsahuje ujednání k požadavku na úroky i pro případ zesplatnění a jejich limitaci částkou 179 884,80 Kč. Čl. 4 obsahuje bližší ujednání ke splácení úvěru. Čl. 6 obsahuje důsledky prodlení klienta. Dle čl. 6 2 má poskytovatel vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jeho prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, 200 Kč. Právo na zaplacení těchto nákladů vzniká u každé jednotlivé splátky patnáctým dnem trvání prodlení s její úhradou. Dle čl. 6 3 jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6. 2 smlouvy. Poskytovatel je povinen klienta vyzvat před zesplatněním úvěru k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu lhůtu alespoň 30 dnů. Dle čl. 6 4 se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. [příjmení] jistinu úvěru je klient povinen zaplatit poskytovateli nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle čl. 6 5 mu v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění vzniká povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru ode dne následujícího po dni zesplatnění do zaplacení.

13. Dle listiny zvané dodatek [číslo] k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvě o úvěru [číslo] která byla podepsána dne [datum] v 16: 21:31 hod. žalovaným, dne [datum] v 8:4 6:14 hod. za žalobkyni, soud zjistil, že klient žádá, aby smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. K tomu žalobkyně doložila listinu označenou„ podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A)“, obsahující popis kroků při sjednávání spotřebitelského úvěru.

14. Oznámením o schválení úvěru ze dne [datum], bylo žalovanému zasláno toto v listinné podobě na adresu trvalého pobytu (žalobkyně doložila doklad o doručení žalovanému). Oznámení obsahuje základní parametry úvěru, jak byly uvedeny ve smlouvě, dále je přílohou splátkový kalendář (první splátka je splatná [datum], poslední splátka je splatná při dodržení sjednaného splácení [datum]).

15. Žalobkyně doložila doklad o vyplacení úvěru ve výši 64 000 Kč dne [datum] na účet [číslo] [bankovní účet] (to ostatně odpovídá i výpisu z běžného účtu žalovaného, kdy tato částka mu byla připsána [datum]).

16. Výzvou k zaplacení ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě splátky [číslo] splatné dne [datum] a splátky [číslo] splatné dne [datum] a současně byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.

17. Výzvou k zaplacení ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě splátky [číslo] splatné dne [datum], splátky [číslo] splatné dne [datum] a splátky [číslo] splatné dne [datum] a současně byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru 18. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyrozuměn o zesplatnění celé dlužné částky z úvěru, neboť se ocitl v prodlení se splátkou o délce 65 dnů, žalobkyně jej vyzvala k okamžité úhradě celé dlužné částky do 10 dnů od data odeslání tohoto dopisu, výzva obsahuje vyčíslení požadované částky (na jistině 64 000 Kč, úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru 10 627,09 Kč, neuhrazené smluvní pokuty 998 Kč, náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením 400 Kč, tj. celkem 76 025 Kč).

19. Dle karty klienta žalobkyně žalovanému poskytla 64 000 Kč za smluvní odměnu 85 904 Kč, nominální hodnota úvěru 149 904 Kč, přičemž žalovaný nezaplatil žádnou splátku.

20. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání. Žalobkyně doložila podací arch dokládající odeslání tohoto dopisu žalovanému na adresu trvalého pobytu.

21. Ze sdělení společnosti [právnická osoba], ze dne [datum], soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem bankovního účtu č. [bankovní účet], byl a dosud je pouze žalovaný. Účet byl zřízen dne [datum]. Z výpisů pohybu na tomto bankovním účtu za období od 1/ 2022 do 12/ 2022 soud zjistil, že v lednu 2022 na účet celkem přišlo 15 739 Kč a odešlo celkem 15 739 Kč (konečný zůstatek činil 0,23 Kč), v únoru 2022 na účet celkem přišlo 51 311 Kč a celkem odešlo 51 311 Kč (konečný zůstatek činil 0,23 Kč), v březnu 2022 na účet celkem přišlo 96 294 Kč a celkem odešlo 96 214,07 Kč (konečný zůstatek činil 80,16 Kč), v dubnu 2022 na účet celkem přišlo 140 510 Kč a odešlo celkem 140 590 Kč (konečný zůstatek činil 0,16 Kč), v květnu 2022 na účet celkem přišlo 160 147 Kč a odešlo celkem 160 347,10 Kč, v červnu 2022 na účet celkem přišlo 90 600 Kč a celkem odešlo 90 139,30 Kč, v červenci 2022 na účet celkem přišlo 328 261 Kč a celkem odešlo 327 920,92 Kč, v srpnu 2022 přišlo na účet celkem 68 475 Kč a odešlo celkem 69 075 Kč, v září 2022 přišlo na účet celkem 12 575 Kč a odešlo celkem 12 575,30 Kč, v říjnu 2022 na účet přišlo celkem 18 762 Kč a odešlo celkem 18 757 Kč, v listopadu 2022 na účet celkem přišlo 13 589,66 Kč a odešlo celkem 13 390,89 Kč, v prosinci 2022 na účet celkem přišlo 56 618,22 Kč a celkem odešlo 56 821,53 Kč. Měsíční příjem žalovaného představovala v období od 2/ 2022 do 8/ 2022 mzda od zaměstnavatele (tj. [právnická osoba] a.s., která [datum] změnila obchodní jméno na [právnická osoba]), a to v průměrné výši 32 674 Kč měsíčně. Kreditními položkami na účtu žalovaného byly dále např. příchozí úhrada od ThePay.cz, s.r.o. ve výši 15 000 Kč dne [datum], příchozí úhrada od [právnická osoba] ve výši 8 000 Kč dne [datum], příchozí úhrada od ThePay.cz, s.r.o. ve výši 15 000 Kč dne [datum], příchozí úhrada od CASINO KARTÁČ Group ve výši 6 000 Kč dne [datum], příchozí úhrada od [právnická osoba] ve výši 7 000 Kč ze dne [datum], příchozí úhrada od [právnická osoba] ve výši 10 000 Kč ze dne [datum], příchozí úhrada od FRIENDLY CASH A.S. ve výši 8 000 Kč ze dne [datum], příchozí úhrada od Creditstar Czech s.r ve výši 15 0000 Kč ze dne [datum], příchozí úhrada od [právnická osoba] ve výši 13 300 Kč ze dne [datum], příchozí úhrada od VIA SMS S.R.O. ve výši 14 500 Kč ze dne [datum], příchozí úhrada od FRIENDLY CASH A.S. ve výši 8 000 Kč ze dne [datum], příchozí úhrada od ThePay.cz, s.r.o. ve výši 10 000 Kč ze dne [datum], příchozí úhrada od EMMA’S CREDIT S.R.O. ve výši 10 000 Kč ze dne [datum], příchozí úhrada od ThePay.cz, s.r.o. ve výši 20 000 Kč ze dne [datum], příchozí úhrada od [právnická osoba] ve výši 15 000 Kč ze dne [datum] a dne [datum] pak příchozí úhrada od PROFI CREDIT CZECH ve výši 64 000 Kč coby aktuálně projednávaná pohledávka. Debetními obraty, které začínají figurovat na účtu žalovaného od měsíce března, jsou odchozí úhrady označené pod položkami [webová adresa], [webová adresa], [webová adresa], přičemž v měsíci březnu činil součet hodnot těchto úhrad částku 17 668 Kč, v dubnu 44 444 Kč a v měsíci květnu do dne [datum] (tj. den, kdy žalovaný započal kontraktační proces se žalobkyní) částku 9 600 Kč.

22. Závazkový vztah ze smlouvy o úvěru, vzniklý dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), dále zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

23. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

24. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

25. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

26. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

27. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

28. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

29. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

30. K této úpravě také směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS.

31. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- [číslo] ze dne [datum].

32. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

33. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

34. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

35. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] na základě které mu byla poskytnuta částka 64 000 Kč bezhotovostně, převodem na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] (toto nesporoval ani sám žalovaný). Smlouva o úvěru je smlouvou formulářového typu, která je předpřipravena úvěrujícím, spotřebitel, coby úvěrovaný, do ní nemůže nijak zasahovat. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (§ 420 odst. 1 a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Jedná se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2395 an. o. z., o komerčně nazývaný„ rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by úvěr od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka (úvěrovaného). Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., bylo povinností žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom má vycházet nejen ze sdělených a doložených příjmů a výdajů spotřebitele, ale i způsobu plnění dosavadních dluhů. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy, jedná se o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Soud se zabýval žalobkyní tvrzeným a doloženým postupem, jakým ověřovala úvěruschopnost žalovaného, a dospěl k závěru, že posouzení úvěruschopnosti plnila toliko pro formu, resp. údaje, se kterými se spokojila, byly kusé a nevypovídající, na základě nich nemohla dojít k závěru, že se jedná o osobu solventní, resp. žalobkyně poskytla žalovanému předmětný úvěr, ačkoliv byly dány důvodné pochybnosti o jeho osobnosti, a o jeho schopnosti uvedený úvěr splácet. Žalobkyně se spokojila se zjištěným pravidelným měsíčním příjmem žalovaného ve výši 31 348 Kč, avšak zcela absentuje doložení jakýchkoli měsíčních výdajů žalovaného. Vycházet toliko z životního minima nelze, neboť výdaje mohou v případě opakovaného zadlužení tohoto typu klientů mnohonásobně překračovat průměrné měsíční výdaje. Žalobkyně nepožadovala doložení měsíčních výdajů žalovaného, přitom uvedené výdaje vzbuzují pochybnost, pokud bylo kromě životního minima 4 250 Kč uvedeno toliko bydlení v částce 3 568 Kč, jedná se o tvrzení zakládající pochybnost, pokud žalobkyně nevyžadovala jeho doložení. Žalobkyně nevyžadovala doložení jiných listin, prokazujících majetkovou situaci žalovaného, zejména výpisy z účtu žalovaného, z nichž zcela evidentně vyplývá, že stav jeho finančních prostředků na bankovním účtu je„ v podstatě nulový“, resp. žalovaný žije z měsíce na měsíc a nemá žádné disponibilní prostředky volné ke splácení sjednaného úvěru. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období 12 měsíců od 1/ 2022 do 12/ 2022 soud zjistil, že byť byla jedna z příjmových položek tvořena mzdou žalovaného od zaměstnavatele, a jednalo se tak o osobu s pravidelným měsíčním příjmem, žalovaný skutečně žil z měsíce na měsíc v podstatě s nulovým zůstatkem na účtu, s tím, že příjmovou položku zajišťující tento stav na účtu představují navíc finanční prostředky od poskytovatelů nebankovních úvěrů a zápůjček, přičemž významnou výdajovou složku představují úhrady subjektům provozujícím sázky a loterii. Pro období od 1/ 2022 do 4/ 2022, resp. do dne [datum], k němuž žalobkyně měla a mohla výpisy z účtu žalovaného posuzovat, pak v lednu 2022 na účet celkem přišlo 15 739 Kč a odešlo celkem 15 739 Kč (konečný zůstatek činil 0,23 Kč), v únoru 2022 na účet celkem přišlo 51 311 Kč a celkem odešlo 51 311 Kč (konečný zůstatek činil 0,23 Kč), v březnu 2022 na účet celkem přišlo 96 294 Kč a celkem odešlo 96 214,07 Kč (konečný zůstatek činil 80,16 Kč), v dubnu 2022 na účet celkem přišlo 140 510 Kč a odešlo celkem 140 590 Kč (konečný zůstatek činil 0,16 Kč). Nelze přehlédnout kreditní obraty na účtu žalovaného, které představovaly příchozí úhrada od ThePay.cz, s.r.o., ve výši 15 000 Kč dne [datum], příchozí úhrada od [právnická osoba], ve výši 8 000 Kč dne [datum], příchozí úhrada od ThePay.cz, s.r.o., ve výši 15 000 Kč dne [datum], příchozí úhrada od CASINO KARTÁČ Group ve výši 6 000 Kč dne [datum], příchozí úhrada od [právnická osoba], ve výši 7 000 Kč ze dne [datum], příchozí úhrada od [právnická osoba], ve výši 10 000 Kč ze dne [datum], příchozí úhrada od FRIENDLY CASH A.S. ve výši 8 000 Kč ze dne [datum], příchozí úhrada od [právnická osoba], ve výši 15 0000 Kč ze dne [datum], příchozí úhrada od [právnická osoba], ve výši 13 300 Kč ze dne [datum], příchozí úhrada od VIA SMS S.R.O. ve výši 14 500 Kč ze dne [datum], příchozí úhrada od FRIENDLY CASH A.S. ve výši 8 000 Kč ze dne [datum], příchozí úhrada od ThePay.cz, s.r.o., ve výši 10 000 Kč ze dne [datum], příchozí úhrada od EMMA’S CREDIT S.R.O. ve výši 10 000 Kč ze dne [datum], příchozí úhrada od ThePay.cz, s.r.o. ve výši 20 000 Kč ze dne [datum]. V měsíci květnu, konkrétně do dne [datum] (tj. den, kdy žalovaný započal kontraktační proces se žalobkyní) je na účtu žalovaného evidována příchozí úhrada od [právnická osoba] ve výši 15 000 Kč ze dne [datum] a dne [datum] pak příchozí úhrada od PROFI CREDIT CZECH ve výši 64 000 Kč coby aktuálně projednávaná pohledávka. Debetními obraty, které se začaly na účtu žalovaného objevovat od měsíce března, jsou odchozí úhrady označené pod položkami [webová adresa], [webová adresa], [webová adresa], přičemž v měsíci březnu činil součet hodnot těchto úhrad částku 17 668 Kč, v dubnu 44 444 Kč a v měsíci květnu do dne [datum] (tj. den, kdy žalovaný započal kontraktační proces se žalobkyní) částku 9 600 Kč. Je zjevné, že žalovaný nebyl v dobré ekonomické situaci, pokud měl potřebu saturovat svůj příjem od zaměstnavatele formou úvěrů a zápůjček peněžních prostředků. Kreditní a debetní položky na výpisu z bankovního účtu žalovaného svědčí o tom, že aby byl žalovaný schopný uspokojovat své životní potřeby, musel si brát úvěry u dalších nebankovních společností a dostal se tak do situace, kdy musí tzv.„ vytloukat klín klínem“. V tomto ohledu žalobkyně zcela selhala v plnění zákonné povinnosti. Údaje, ze kterých žalobkyně vycházela, byly zcela nedostačující. Toto zpochybňuje věrohodnost tvrzení žalobkyně, že bylo jejím úmyslem skutečně posuzovat úvěruschopnost úvěrovaného a nečinit toliko„ pro formu“. Žalobkyni muselo být zřejmé, jaký typ klientů má zájem o poskytnutí nebankovních finančních produktů. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovaným skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy. Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. Bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému dne [datum] poskytla 64 000 Kč, přičemž žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. Žaloba je tak důvodná pro vydání částky 64 000 Kč. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, soud žalobkyni nepřiznal ani úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednané smlouvy o úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (výrok I.). Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný požádal o splátky ve výši 13 000 Kč měsíčně, když uvedl (a toto koresponduje se zjištěním soudu dle kreditního a debetního pohybu na jeho bankovním účtu), že má měsíční příjem 30 000 Kč s výdaji na bydlení a stravu 5 500 Kč a 2 000 Kč, a dalšími měsíčními splátkami 2 500 Kč a 2 800 Kč, tj. výdaje 12 800 Kč, pokud bude žalobkyni splácet 13 000 Kč, zbyde mu ještě 4 200 Kč k úhradě základních životních potřeb. S ohledem na jiné závazky (nebankovní úvěry či zápůjčky), které si sjednal, lze očekávat i jejich (byť částečné) splácení. Měsíční splátka 13 000 Kč (jak byla sdělena žalovaným) je ve vztahu k soudem přiznané částce 64 000 Kč částka, při jejíž pravidelné měsíční úhradě bude částka 64 000 Kč uhrazena v přiměřené době (necelých 5 měsíců). Protože je nejen v zájmu žalovaného ale i v zájmu žalobkyně dát žalovanému možnost dluh hradit ve splátkách, soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. Při soudem stanovených výších bude pohledávka splacena v přiměřené době a žalovaný nebude nepřiměřeně zvýhodněn na úkor žalobkyně. Výhoda splátek je však žalovanému poskytnuta pouze pro případ, že bude celý svůj dluh stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaný nezaplatí některou, byť jen jednu, splátku včas, ztratí výhodu splátek, celý dluh se stane splatným a žalobkyně se bude moci domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku. Pro úplnost soud dodává, že stanovená výše splátky rovněž nebrání žalovanému k úhradě splátek v částkách vyšších, než je stanovená soudem, příp. ve více měsíčních splátkách. Ve zbytku je žaloba nedůvodná. Soud ji proto zamítl pro částku 12 025 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z 76 025 Kč od [datum] do zaplacení, 12 537,84 Kč, 67,05% úroku ročně z částky 64 000 Kč od [datum] do [datum] (tj. 2 748 Kč), 11,75% úroku ročně z částky 64 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 179 884 Kč.

36. Dle § 151 odst. 1 první věta o. s. ř., o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Výrok o náhradě nákladů řízení je dále odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08). S ohledem na žalobní požadavek žalobkyně byla tato úspěšná toliko v rozsahu 24 %, v rozsahu 76 % úspěšná nebyla, naopak v tomto rozsahu byl úspěšný žalovaný, proto by mu náležela náhrada nákladů řízení v rozsahu 52 %, protože však žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval, soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III.