4 C 52/2022

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení 271 560,59 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 196 305 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 196 305 Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu zamítá pro částku 25 595,07 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 24 945,07 Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení, pro částku 526,24 Kč (na kapitalizovaném úroku z prodlení), pro částku 49 660,52 Kč (smluvní pokuta).

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 28 210,80 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení 221 900,07 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 221 250,07 Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 16. 5. 2021 do 20. 10. 2021 – 167,28 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 16. 6. 2021 do 20. 10. 2021 – 137,73 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 16. 7. 2021 do 20. 10. 2021 – 108,38 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 16. 8. 2021 do 20. 10. 2021 – 73,74 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 16. 9. 2021 do 20. 10. 2021 – 39,11 Kč; tj. na tomto kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení celkem 526,24 Kč, smluvní pokuty 1 428 Kč a smluvní pokuty 48 232,52 Kč. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 2. 4. 2020 smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], a to za žalobkyni prostřednictvím [právnická osoba] (dle smlouvy ze dne [datum]), jednalo se o účelově vázaný úvěr, kdy předmětem bylo financování nákupu zboží – čtyřkolky. Nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky [číslo] CC-F ze dne 1. 5. 2018 a Sazebník poplatků. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala vyhodnocením informací získaných z Registru rizikových subjektů Komerční banky (NIP), [příjmení] [příjmení], ostatních registrů (interní platební morálka klienta, je-li k dispozici; interní [příjmení] list žalobkyně, Insolvenční rejstřík, neplatné doklady MVČR, evidence adres obecních úřadů, registr hledaných osob), vyhodnocením příjmu a výdajů žalovaného, výdajů na splátky úvěrů, finanční rezervy/ disponibilního příjmu, demografických a statistických informací (scóringový model). O žalovaném nebyly zjištěny žádné negativní informace, zaměstnavatelem žalovaného byla společnost [právnická osoba] (pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou), dle výplatných pásek a potvrzení o výši měsíčního příjmu 20 000 Kč. Žalovaný uvedl náklady na bydlení 1 000 Kč, dále uvedl, že je svobodný a nemá vyživovací povinnost. Žádné další výdaje neuvedl. Protože žalovaný uvedl toliko tento výdaj, žalobkyně uvažovala životní minimum 3 400 Kč. Dále žalobkyně uvažuje, aby klientům zůstala disponibilní rezerva 10 % z příjmu. Při tomto zhodnocení po zaplacení sjednané měsíční splátky zůstalo žalovanému k dispozici 8 745 Kč. Žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky 240 000 Kč k rukám prodejce, mezi stranami byl sjednán úrok 7,78 % ročně (RPSN 8,07 %). Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí v 60 měsíčních splátkách ve výši 4 855 Kč, splatných k 15. dni v měsíci, první splátka je splatná 15. 5. 2020. Dle dodatku byl mezi stranami sjednán odklad měsíční splátky splatné 15. 2. 2021, od 15. 3. 2021 měl žalovaný splácet měsíční splátky 4 798 Kč. Žalovaný neuhradil 13. splátku splatnou dne 15. 5. 2021, dostal se do prodlení, výzvou ze dne 30. 9. 2021 došlo k zesplatnění celé dlužné částky, ta byla vyčíslena na 223 668,07 Kč a skládá se z nezaplacených splátek přede dnem zesplatnění 23 876 Kč (a to splátky splatné dne 15. 5. 2021 – 4 684 Kč, 15. 6. 2021 – 4 798 Kč, 15. 7. 2021 – 4 798 Kč, 15. 8. 2021 – 4 798 Kč, 15. 9. 2021 – 4 798 Kč), z jistiny zbývající po zesplatnění ke dni 16. 9. 2021 – 197 374,07 Kč, zpoplatněného upomínání 450 Kč (tři upomínky za poplatek 150 Kč), účelně vynaložených nákladů za oznámení o zesplatnění 200 Kč (dle Sazebníku), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 340 Kč a smluvní pokuty za prodlení s úhradou dlužných splátek 1 428 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 21. 3. 2022, následně byly žalovanému zaslány SMS zprávy dne 6. 4. 2022, 19. 4. 2022. Žalobkyně se domáhá částky 221 900,07 Kč (23 876 Kč, plus 197 374,07 Kč, plus 450 Kč, plus 200 Kč), dále smluvní pokuty 1 428 Kč (10 % z dlužné splátky splatné dne 15. 5. 2021 – 468 Kč, 10 % z dlužné splátky splatné dne 15. 6. 2021 – 480 Kč, 10 % z dlužné splátky splatné dne 15. 7. 2021 – 480 Kč), a smluvní pokuty 48 232,52 Kč (0,1 % denně z 221 250,07 Kč od 21. 10. 2021 do 26. 5. 2022, tj. dne podání žaloby; pozn. částka 221 250,07 Kč je tvořena z 23 876 Kč plus 197 374,07 Kč).

2. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami:

4. Ze smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 19. 5. 2017 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a [právnická osoba] (jako partnerem), kdy partner se pro žalobkyni zavázal dlouhodobě vyvíjet činnost směřující k poskytování úvěrových produktů žalobkyně zájemcům o úvěrové produkty, kterými jsou spotřebitelské úvěry poskytované klientům, spotřebitelům, a to pro účely financování nákupu služeb či zboží jiného než automobilu, a úvěry formou kreditní karty, dále úvěry pro klienty (kteří nejsou spotřebiteli) pro účely financování nákupu zboží.

5. Z výplatní pásky žalovaného za dobu 2/ 2020 soud zjistil čistý měsíční příjem žalovaného 20 123 Kč, z výplatní pásky žalovaného za dobu 3/ 2020 soud zjistil jeho čistý měsíční příjem 20 123 Kč, po oba měsíce nebyly prováděny žádné srážky ze mzdy. Z potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu soud zjistil, že žalovaný je zaměstnán u [právnická osoba] (tj. zástupce žalobkyně, přes kterého byl úvěr sjednán, a to od 1. 7. 2019, tj. v době uzavření úvěru 7 měsíců) na dobu neurčitou jako mechanik, opravář s čistým měsíčním příjmem 20 000 Kč.

6. Z řízení sp. zn. 4 C 86/2022 vedeného u zdejšího soudu bylo dále zjištěno, že žalobkyně ke stejné výzvě soudu co do tvrzení a doložení, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného při sjednání úvěrové smlouvy ze dne 2. 4. 2020, doložila výtisk k posouzení úvěruschopnosti [číslo] dle kterého k osobě žalovaného byla dne 2. 4. 2020 lustrována data v registrech, záznamy v registrech odpovídají zkratkám nenalezen, bez záznamu nebo OK, vyjma SOLUS (dle RČ je uvedeno KO). Dle listiny na č. l. 56 spisu sp. zn. 4 C 86/2022 je uvedena tabulka shrnující údaje k úvěru na koupi zboží a žalovanému, kdy jsou opětovně uvedeny jeho osobní a majetkové údaje, které odpovídají údajům, jak byly vyplněny v záhlaví samotné smlouvy (k tomu dále).

7. Z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní, jako věřitelem, prostřednictvím zástupce [právnická osoba], [IČO], s žalovaným, jakožto klientem, dne 2. 4. 2020. Žalovaný vyplnil ve vztahu ke své osobě osobní a majetkové údaje, je kvalifikovaným dělníkem u zaměstnavatele [právnická osoba], v pracovním poměru od 1. 7. 2019 na dobu neurčitou, s čistým měsíčním příjmem 20 000 Kč, s měsíčním příjmem domácnosti 40 000 Kč, bydlí u známých nebo příbuzných, je svobodný, nemá vyživovací povinnost, má nulové výdaje na bydlení, spoření, nemá jiné měsíční výdaje, splátky ostatních úvěrů jsou nulové. V čl. A smlouvy je předmětem této smlouvy smlouva o úvěru na koupi zboží, a to čtyřkolky za pořizovací cenu 300 000 Kč s přímou platbou 60 000 Kč, výše úvěru (financovaná hodnota) 240 000 Kč, splátky budou hrazeny bankovním převodem, nebylo sjednáno pojištění splátek, výše měsíční splátky 4 855 Kč, počet splátek 60, bude splaceno celkem 291 300 Kč, první splátka splatná 15. 5. 2020, měsíční splátky jsou splatné vždy k 15. dni daného měsíce, roční úroková sazba 7,78 %, RPSN 8,07 %, doba trvání úvěru do 15. 4. 2025. Věřitel (žalobkyně) poskytuje klientovi (žalovanému) úvěr na koupi uvedeného zboží, dle podmínek smlouvy, všeobecných obchodních podmínek [číslo] ze dne 1. 5. 2018 a Sazebníku, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Za každou měsíční splátku v prodlení je klient povinen hradit jednorázovou smluvní pokutu 10 % z dlužné měsíční splátky, při prodlení s další měsíční splátkou vzniká klientovi povinnost hradit novou jednorázovou smluvní pokutu z této další splátky, další smluvní pokutu z předchozí splátky v prodlení již klient neplatí. Při prodlení s úhradou jiné dlužné částky, než je měsíční splátka, vzniká klientovi povinnost hradit smluvní pokutu 0,1 % denně z částky v prodlení. Při prodlení je klient povinen hradit zákonný úrok z prodlení. Dostane-li se klient do prodlení s úhradou tří a více měsíčních splátek, a neuhradí-li dlužnou částku ani po výzvě k zaplacení s dodatečnou lhůtou 30 dnů, může věřitel prohlásit jistinu úvěru za okamžitě splatnou. Stejné právo má věřitel také pro prodlení klienta dle jiné smlouvy o úvěru, která byla mezi stranami sjednána. V takovém případě se stává dosud nesplacená jistina úvěru splatnou ke dni uvedenému v oznámení o okamžité splatnosti. V čl. B smlouvy je uvedeno ujednání stran na smlouvě o úvěrovém rámci (na základě této vede žalobkyně proti žalovanému u Okresního soudu v Prostějově řízení sp. zn. 4 C 86/2022), dle které se věřitel zavazuje poskytnout klientovi na dobu neurčitou bezúčelový úvěr prostřednictvím kreditní karty, dle podmínek této smlouvy a úvěrových podmínek [číslo] ze dne 1. 5. 2018 a Sazebníku a Rámcové smlouvy, kdy tyto tvoří nedílnou součást smlouvy. Rámcová smlouva upravuje další práva a povinnosti v souvislosti s užíváním kreditní karty. Pokud klient nevyjádří svůj nesouhlas s uzavřením smlouvy o úvěrovém rámci zaškrtnutím pole □„ nesouhlasím“, stává se tato smlouva platnou podpisem a účinnosti nabývá okamžikem udělení souhlasu klienta s aktivací kreditní karty. Úvěrový rámec bude klientovi poskytnut po vyhodnocení jeho schopnosti splácet úvěr na základě analýzy historie splácení dlužných částek dle smlouvy o úvěru na koupi zboží, porovnání jeho příjmů a výdajů a v databázích umožňujících posouzení jeho úvěruschopnosti, vedených třetími osobami (zejména SOLUS, NRKI), bližší podmínky jsou v čl. 12 1 podmínek. Celková výše úvěrového rámce činí 50 000 Kč. Může být sjednána jiná výše úvěrového rámce. Klient je povinen hradit měsíční splátky k 15. dni v měsíci, způsob určení splatnosti je v čl. 13 3 podmínek, způsob určení výše měsíční splátky je v čl. 13 2 podmínek, o konkrétní výši měsíční splátky a její splatnosti bude klient informován ve výpise z účtu a SMS zprávou, s touto smlouvou souvisejí poplatky, a to poplatek za odeslání SMS zprávy před řádnou splátkou 5 Kč, poplatek za vedení účtu 50 Kč. Za prodlení se splácením s každou měsíční splátkou je klient povinen zaplatit jednorázovou smluvní pokutu 10 % z dlužné měsíční splátky, při prodlení s další měsíční splátkou vzniká klientovi nová povinnost k úhradě smluvní pokuty 10 % z této splátky, za prodlení s předchozí splátkou se dále smluvní pokuta neplatí. Ocitne-li se klient v prodlení s jinou dlužnou částkou ze smlouvy, je povinen hradit smluvní pokutu 0,1% denně z této dlužné částky. Dostane-li se klient do prodlení s úhradou tří a více měsíčních splátek, a neuhradí-li veškeré dlužné částky ani poté, co byl k tomu vyzván s poskytnutím dodatečné lhůty 30 dnů, může věřitel prohlásit úvěr za okamžitě splatný. Dosud nesplacená jistina úvěru se stává splatnou ke dni uvedeném v oznámení o okamžité splatnosti, ve kterém je celá dlužná částka vyčíslena. RPSN je rozepsána dle výše úvěrového rámce v tabulce. Dle čl. C smlouvy aktivací kreditní karty dle smlouvy o úvěrovém rámci klient souhlasí se zařazením do volitelného kolektivního pojištění revolvingových úvěrů a kreditních karet, dle podmínek, varianta závisí na věku klienta. Svým podpisem (na závěr smlouvy) klient stvrzuje, že uzavřel smlouvu dle čl. A smlouvy, dle čl. B smlouvy (pokud nezaškrtl □„ nesouhlasím“) a smlouvu o zařazení do pojištění kreditních karet a dle čl. C k pojištění za podmínek tam uvedených.

8. Totožné soud zjistil z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č. SU4002847367.

9. Z úvěrových podmínek [číslo] ze dne 1. 5. 2018 soud zjistil, že tyto podmínky obsahují bližší úpravu práv a povinností vyplývajících ze Smluv, to znamená ze Smlouvy o úvěru na koupi zboží, Smlouvy o úvěrovém rámci a Smlouvy o podnikatelském úvěru na koupi zboží (mají celkem 14 stran, na straně 13 a 14 je Sazebník k těmto úvěrovým podmínkám platný od 1. 11. 2016, obsahující náklady a poplatky účtované v situaci, předvídané Sazebníkem). Čl. 3 upravuje splatnost jistiny a úroků, smluvní pokuty, úroků z prodlení a poplatků, nákladů, splatnost pojistného poplatku. Čl. 4 upravuje pořadí úhrady u uvedených smluv. Čl. 5 upravuje důsledky prodlení, ocitnete-li se dlužník v prodlení s placením měsíční splátky či jiné dlužné částky, vzniká mu povinnost zaplatit úrok z prodlení, jehož výše je uvedena ve Smlouvách. Úrok z prodlení se neplatí ze smluvní pokuty a přirostlého úroku z prodlení. Dle čl. 5 2 ocitne-li se úvěrovaný v prodlení s placením měsíční splátky či jiné dlužné částky, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu, jak je vymezena ve smlouvě. Čl. 6 upravuje předplacení a předčasné splacení úvěru, čl. 9 účelovost úvěru, kdy se jedná pro smlouvu o úvěru na koupi zboží o financování nákupu zboží, datem čerpání úvěru je den uzavření smlouvy o úvěru na koupi zboží, čl. 12 udělení úvěrového rámce a jeho čerpání pro smlouvu o úvěrovém rámci. Úvěrový rámec bude poskytnut po vyhodnocení schopnosti úvěrovaného splácet úvěr na základě analýzy historie splácení dlužných částek ze smlouvy o úvěru na koupi zboží, porovnáním příjmů a výdajů, a údajů dle databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, které jsou vedeny třetími osobami (zejména SOLUS, NRKI), kreditní karta může být úvěrovanému zaslána a úvěrový rámec udělen i bez žádosti úvěrovaného, pokud úvěrující kladně vyhodnotí jeho schopnost splácet. Dle Sazebníku tvoří 150 Kč účelně vynaložené náklady související s odesláním upomínky, 200 Kč účelně vynaložené náklady související s odesláním oznámení o okamžité splatnosti jistiny úvěru, dále smluvní pokuta za prodlení s úhradou měsíční splátky 10 % z dlužné měsíční splátky, smluvní pokuta za prodlení s úhradou jiné dlužné částky než je měsíční splátka 0,1 % denně z dlužné částky.

10. Z potvrzení o poskytnutí/ proplacení úvěru soud zjistil, že na bankovní účet [právnická osoba], byla dne 7. 4. 2020 zaslána žalobkyní částka 240 000 Kč, a to ve vztahu ke smlouvě o úvěru č. [anonymizováno], klient [celé jméno žalovaného].

11. Z dodatku k úvěrové smlouvě č. SU4002847367 soud zjistil, že tento uzavřela žalobkyně s žalovaným dne [datum], došlo ke změně splátek na výši 4 798 Kč, první splátka splatná [datum], poslední [datum], splátky splatné vždy v 15. den v měsíci. Dle textu dodatku, změna úvěrové smlouvy dle tohoto dodatku je vynucena problematickou platební morálkou klienta.

12. Dle přehledu plateb pro smlouvu č. SU4002847367 žalovaný celkem uhradil 43 695 Kč, již se čtvrtou a sedmou splátkou se dostal žalovaný do prodlení (2 dny, 1 den), pro splátku 8. – 10. byl sjednán odklad, s jedenáctou splátkou byl v prodlení 3 dny, na 13. té splátce uhradil pouze 114 Kč, dále již ničeho neuhradil.

13. V tabulce umoření je uveden rozpis splátek, první splátka splatná 15. 5. 2020, každá další splátka je splatná k 15. dni daného měsíce, pro 8., 9., 10. splátku je uvedeno nula (tedy odklad splátky), poslední 65. splátka je splatná dne 15. 9. 2025. První až sedmá splátka je ve výši 4 855 Kč, jedenáctá až 65. splátka ve výši 4 798 Kč. Dle přehledu úhrad žalovaného tento včas uhradil pouze první tři splátky, tj. splátku splatnou dne 15. 5. 2020, 15. 6. 2020 a 15. 7. 2020, čtvrtou splátku uhradil až 17. 8. 2020 (2 dny v prodlení), pátá a šestá splátka byla uhrazena včas, sedmou splátku uhradil opětovně s prodlením (1 den prodlení), na prosinec – únor (3 měsíce byl sjednán odklad na tři měsíce, tj. jakoby 8. – 10. splátku), jedenáctou splátku uhradil opětovně v prodlení 3 dny dne 18. 3. 2021, dvanáctou splátku uhradil včas a ve správné výši (15. 4. 2021), třináctou splátku neuhradil řádně, když dne 15. 4. 2021 uhradil toliko 114 Kč.

14. Z oznámení o zesplatnění ze dne 30. 9. 2021 soud zjistil, že žalobkyně ke dni 16. 9. 2021 zesplatnila shora uvedený úvěr pro prodlení žalovaného a vyzvala jej k úhradě celé dlužné částky do 20. 10. 2021 (žalobkyně doložila doklad o doručování oznámení o zesplatnění).

15. Z přehledu výpočtu dlužných úroků z prodlení z jednotlivých splatných splátek soud zjistil, že pro jistinu splatnou dne 15. 5. 2021 ve výši 4 684 Kč se jedná o kapitalizovaný úrok z prodlení 8,25 % ročně za dobu od 16. 5. 2021 do 20. 10. 2021 – 167,28 Kč, pro jistinu splatnou dne 15. 6. 2021 ve výši 4 798 Kč se jedná o kapitalizovaný úrok z prodlení 8,25 % ročně za dobu od 16. 6. 2021 do 20. 10. 2021 – 137,73 Kč, pro jistinu splatnou dne 15. 7. 2021 ve výši 4 798 Kč se jedná o kapitalizovaný úrok z prodlení 8,5 % ročně za dobu od 16. 7. 2021 do 20. 10. 2021 – 108,38 Kč, pro jistinu splatnou dne 15. 8. 2021 ve výši 4 798 Kč se jedná o kapitalizovaný úrok z prodlení 8,5 % ročně za dobu od 16. 8. 2021 do 20. 10. 2021 – 73,74 Kč, pro jistinu splatnou dne 15. 9. 2021 ve výši 4 798 Kč se jedná o kapitalizovaný úrok z prodlení 8,5 % ročně za dobu od 16. 9. 2021 do 20. 10. 2021 – 39,11 Kč; celkem se jedná o částku 526,24 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení.

16. Z přehledu výpočtu smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně soud zjistil, že za dobu od [datum] do [datum] činí smluvní pokuta z částky 221 250,07 Kč celkem 48 232,52 Kč.

17. Z řízení sp. zn. 4 C 86/2022 soud zjistil, a to z přehledu transakční historie ke smlouvě o úvěrovém rámci (část B smlouvy), že žalovaný dne [datum] čerpal výběrem z bankomatu 1 000 Kč, dále ve stejný den [datum] částku 5 000 Kč, 3 000 Kč, 1 000 Kč, dne [datum] částku 10 000 Kč, dne [datum] částku 2 600 Kč (celkem čerpal 22 600 Kč). Z této transakční historie je také zřejmé, že žalovaný nesplácel řádně a včas už od první splátky (splatné [datum]), kdy je mu účtována smluvní pokuta a úrok z prodlení. Žalovaný průběžně splatil pouze 7 274,17 Kč.

18. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, zároveň byl upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání. Žalobkyně doložila doklad o odeslání předžalobní výzvy dne [datum].

19. Právní vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným dne 2. 4. 2020 se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

20. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

21. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

22. Dle § 2395, § 2398 odst. 2, § 2399 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

23. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

24. Dle § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.

1. K tomu je dle odst. 3 povinen také zprostředkovatel. Dle odst. 4 uvedeného ustanovení, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

25. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

26. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném od 1. 12. 2016 do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Od 29. 5. 2022 bylo uzákoněno, že neplatnost ve smyslu § 87 odst. 1, 2 je neplatností absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti („ Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.“). Tato změna právní úpravy je mimo jiné důsledkem judikaturního vývoje, kdy soud je povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává:„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění:„ … součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění:„ … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C -679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- 679/18 ze dne 5. 3. 2020.

28. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Dle § 2483 o. z., smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi. Další ustanovení upravují blíže tento smluvní typ (až § 2520 o. z.). K tomu dále ust. § 37 an. zákona č. 257/2016 Sb., upravující zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru.

31. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní, a to prostřednictvím zástupce (zprostředkovatele), společnosti [právnická osoba] (§ [číslo] an. o. z., § 37 zákona č. 257/2016 Sb.) smlouvu o úvěru č. SU4002847367, přičemž tento zástupce žalobkyně byl zároveň zaměstnavatelem žalovaného (jak je uvedeno dále), na základě které byl žalovanému poskytnut vázaný spotřebitelský úvěr, tj. spotřebitelský úvěr vázaný na koupi zboží (ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., § 2395 an. o. z.) ve výši 240 000 Kč, bezhotovostním převodem na účet prodávajícího tohoto zboží (k převodu této peněžní částky došlo dne [datum]). V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (§ 420 odst. 1 a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Jedná se o úvěr poskytovaný nebankovním subjektem. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. bylo povinností žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom má vycházet nejen ze sdělených a doložených příjmů a výdajů spotřebitele, ale i způsobu plnění dosavadních dluhů. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy, jedná se o neplatnost absolutní (jak je uvedeno s ohledem na judikaturu shora), ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Bylo (a je) zákonnou povinností žalobkyně pořídit dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění povinností dle zákona č. 257/2016 Sb. (§ 78 uvedeného zákona), a tyto uchovávat po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Vzhledem k tomu, že smlouva byla podepsána 2. 4. 2020, doba 5 let ještě neuplynula, žalobkyně musí mít tyto dokumenty a záznamy k dispozici. Soud se zabýval žalobkyní tvrzeným a doloženým postupem, jakým ověřovala úvěruschopnost žalovaného, a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala (tj. neunesla břemeno důkazní), že splnila povinnost zabývat se úvěruschopností žalovaného v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když sice rozsáhle tvrdí postup, jakým zkoumala úvěruschopnost žalovaného, ale v tomto řízení doložila toliko dvě výplatní pásky s čistým měsíčním příjmem žalovaného 20 123 Kč (únor a březen 2020) a potvrzení od zaměstnavatele [právnická osoba] (který je navíc zprostředkovatelem tohoto vázaného spotřebitelského úvěru) o tom, že je žalovaný zaměstnán na dobu neurčitou s průměrným měsíčním čistým příjmem 20 000 Kč. Ničeho více v tomto řízení přes výzvu soudu žalobkyně nedoložila. Pokud žalovaný při sjednání tohoto úvěru uvedl (jak je vyplněno ve smlouvě o úvěru), že měsíční příjem domácnosti činí 40 000 Kč, měla se žalobkyně zabývat tím, co je zdrojem tohoto příjmu, navíc v kontextu žalovaným vyplněného typu bydlení„ u známých nebo příbuzných“, takové tvrzení dalšího měsíčního příjmu domácnosti vzbuzuje pochybnosti o pravdivosti takového tvrzení, žalobkyně měla vyžadovat od žalovaného takové tvrzení doložit. Stejně tak vzbuzuje pochybnost, pokud žalovaný uvedl, že jeho výdaje na bydlení jsou nulové a ostatní měsíční výdaje jsou nulové. Žádná žijící osoba nemá nulové výdaje na bydlení ani měsíční nulové výdaje. Z těchto informací a toliko dvou výplatních pásek s potvrzením od zaměstnavatele nebylo možné vycházet, resp. tyto údaje byly nedostatečné. Žalobkyní vyžadované informace od žalovaného mohou sloužit ke splnění její zákonné povinnosti, avšak v rozsahu, v jakém se žalobkyně s tímto spokojila, se jednalo pouze o informace kusé. V řízení sp. zn. 4 C 86/2022 žalobkyně navíc doložila printscreen z výsledku lustrace v registrech, když protože se jedná o žalobu z téže smlouvy (v podstatě jsou dva úvěrové produkty na základě jedné smlouvy žalovány samostatně v těchto dvou řízeních), kdy u registru SOLUS je uvedeno KO (nikoli OK, jako u jiných registrů), i toto indikuje, že schopnost žalovaného splácet úvěr není dána. V kontextu platební morálky žalovaného, kdy se u splácení vázaného spotřebitelského úvěru dostal do prodlení již se čtvrtou a následně sedmou splátkou, následně se dostal do prodlení se splacením splátky splatné dne 15. 12. 2020 a 15. 1. 2021, kdy tyto vůbec nezaplatil, dne 10. 2. 2021 byl mezi stranami uzavřen dodatek na odkladu splátek (který je fakticky uzavřen zpětně, resp. v důsledku tohoto prodlení žalovaného, a jak je v samotném dodatku uvedeno, je to pro problematickou platební morálku žalovaného) tak, že splátky v nové výši 4 798 Kč jsou splatné od 15. 3. 2021 do 15. 9. 2025, avšak následně uhradil (s prodlením 3 dnů) jedenáctou splátku, poté pouze dvanáctou splátku, a již s třináctou splátkou se dostal do prodlení a dále ničeho nehradil, současně v kontextu splácení na úvěr dle téže smlouvy, jak je žalován v řízení sp. zn. 4 C 86/2022, kdy po načerpání úvěru v září a říjnu 2020 již první splátku neuhradil, kdy žalobkyně mu nadále umožnila přes nikoli řádné a včasné splácení čerpat ještě v březnu 2021 (celkem načerpal 22 600 Kč a splatil nepravidelně při účtování smluvních pokut a poplatků za upomínání 7 274,17 Kč), má soud za to, že úvěruschopnost žalovaného nebyla v době sjednání úvěru dne 2. 4. 2020 taková, aby mu mohl být poskytnut tak vysoký vázaný spotřebitelský úvěr 240 000 Kč. Logicky bývá nejlepším ukazatelem úvěruschopnosti úvěrovaných výpis z bankovního účtu, ale tento žalobkyně nevyžadovala. Pokud vycházela toliko z doložených listin (dvě výplatní pásky a potvrzení o zaměstnání), v kombinaci s lustrací v rejstřících (kdy navíc záznam v SOLUS indikuje negativní výsledek), pak žalobkyně v rozporu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., nevycházela z nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, jeho příjmy a výdaje nemohla být schopna porovnat (resp. jí uvedené porovnání při vycházení z životního minima je nedostatečné), pokud žalovaný uvedl výdaje nulové, už jen tato skutečnost měla vést žalobkyni k tomu, že bude požadovat doložení výdajů žalovaného a dalších listin, které budou osvědčovat jeho solventnost. Jeví se, že žalobkyně prostřednictvím svého zprostředkovatele postup posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného nečinila řádně a nedostála tak své zákonné povinnosti. Toto vše zpochybňuje věrohodnost tvrzení žalobkyně, že bylo jejím úmyslem skutečně posuzovat úvěruschopnost úvěrovaných a nečinit toliko„ pro formu“. Z tohoto přístupu žalobkyně je vysoce pochybné, jakou snahu vyvinula ke skutečnému splnění povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovaným skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího). Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy (úrokem z úvěru, zpoplatněném upomínání, smluvní pokuty). Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb. však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit z této částky úroky z prodlení, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení včetně zákonného úroku z prodlení. Přičemž úrok z prodlení soud přiznal ode dne 21. 10. 2021 do zaplacení, a to v sazbě požadované žalobkyní (k datu 20. 10. 2021 činila zákonná sazba 8,5 % ročně), když poprvé výzvou ze dne 30. 9. 2021 (oznámení o zesplatnění) byl žalovaný vyzván k úhradě celé dlužné částky a to do 20. 10. 2021, tedy od 21. 10. 2021 je v prodlení s vydáním tohoto bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobě vyhověl pro částku 196 305 Kč (poskytnutá částka 240 000 Kč mínus částka uhrazená žalovaným 43 695 Kč) s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 196 305 Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení. Ve zbytku je žaloba nedůvodná. Soud ji zamítl pro žalovanou částku dle této smlouvy v rozsahu 25 595,07 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 24 945,07 Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení, pro částku 526,24 Kč (na kapitalizovaném úroku z prodlení), pro částku 49 660,52 Kč (smluvní pokuta).

32. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobkyně byla úspěšná částečně v rozsahu 73 %, v rozsahu 27 % úspěšná nebyla. Náhrada žalobkyni přiznaných nákladů řízení pak spočívá v 46 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 13 579 Kč dle položky 1 bod 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 9 420 Kč dle § 7 bodu 6., § 8, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif,„ a. t.“), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, účast na jednání před soudem dne 31. 10. 2022, 2× 4 710 Kč dle § 7 bodu 6., § 8, § 11 odst. 1 písm. d), § 11 odst. 3 a. t. za úkony výzva k plnění před podáním žaloby a vyjádření ze dne 24. 8. 2022 (nesouhlas s postupem dle § 115a o. s. ř.), paušální náhrada hotových výdajů 5× 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada za promeškaný čas 200 Kč (doba cesty autobusem na jednání dne 31. 10. 2022 z Brna do Prostějova a zpět) dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3, cestovní výdaje dle § 13 odst. 1, 5 v doložené výši jízdného 99 Kč, 8 269,80 Kč náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem 28 210,80 Kč (46 % z 61 327,80 Kč).

33. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř.