4 C 53/2023

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 15 476,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 13 676,60 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu zamítá pro 11,75% úrok z prodlení ročně z částky 13 676,60 Kč od [datum] do zaplacení, 29% úrok ročně z částky 13 676,60 Kč od [datum] do [datum], 11,75% úrok ročně z částky 13 676,60 Kč od [datum] do zaplacení, částku 394,32 Kč, částku 1 800 Kč a 11,75% úrok z prodlení ročně z částky 1 800 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 2 973,40 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne [datum] ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 676,60 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 13 676,60 Kč od [datum] do zaplacení, částky 394,32 Kč (tj. kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 676,60 Kč od [datum] do [datum]) a částky 1 800 Kč. Usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 19. 5. 2023, č. j. 4 C 53/2023-173, které nabylo právní moci dne [datum], soud k návrhu společnosti [právnická osoba], připustil, aby na její místo, tj. na stranu žalobkyně, vstoupila společnost [právnická osoba], jako nabyvatel práva z žalované pohledávky. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky ve výši 13 676,60 Kč od [datum] do [datum] a současně žalobu rozšířila o zákonný úrok z prodlení z částky 1 800 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně a o úrok z úvěru ve výši 29 % ročně z částky 13 676,60 Kč od [datum] do zaplacení. Dříve než bylo o tomto návrhu žalobkyně rozhodnuto, podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do smluvního úroku ve výši 17,25 % ročně z částky 13 676,60 Kč od [datum] do zaplacení. Usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 3. 8. 2023, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], soud k návrhu žalobkyně rozhodl o částečném zastavení řízení co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 676,60 Kč od [datum] do [datum] (výrok I.), připustil změnu žaloby dle návrhu doručeného soudu dne [datum] a ve znění jeho doplnění doručeného soudu dne [datum], která spočívá v rozšíření žaloby o úrok z prodlení z částky 1 800 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, úrok ve výši 29 % ročně z částky 13 676,60 Kč od [datum] do [datum] a o úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 13 676,60 Kč od [datum] do zaplacení (výrok II.) s tím, že řízení bude dále vedeno o zaplacení částky 13 676,60 Kč, úrok z prodlení z částky 13 676,60 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, úrok 29 % ročně z částky 13 676,60 Kč od [datum] do [datum], úrok 11,75 % ročně z částky 13 676,60 Kč od [datum] do zaplacení, částku 394,32 Kč, částku 1 800 Kč a úrok z prodlení z částky 1 800 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně (výrok III).

2. Dle žalobních tvrzení právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách [číslo] v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu č. [bankovní účet]. Dne [datum] si smluvní strany ujednaly kontokorentní úvěr Flexikredit spočívající v povoleném přečerpání běžného účtu do výše 10 000 Kč s úrokovou sazbou 21,99 % ročně s tím, že úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byla stanovena ve výši 29 % ročně. Žalovaný se zavázal udržovat na svém běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem odpovídající 50 % poskytnutého povoleného limitu, tj. 5 000 Kč, s tím, že žalovaný se dále zavázal, že výši poskytnutého povoleného limitu nepřekročí. Jelikož žalovaný splátky nehradil řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila, a to ke dni [datum]. Žalovaná částka představuje dluh na jistině 13 676,60 Kč, úrok z prodlení z částky 13 676,60 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, úrok 29 % ročně z částky 13 676,60 Kč od [datum] do [datum], úrok 11,75 % ročně z částky 13 676,60 Kč od [datum] do zaplacení, částku 394,32 Kč (tj. kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 13 676,60 Kč za období od [datum] do [datum]), částku 1 800 Kč (tj. 3× poplatek za upomínku ve výši 600 Kč) a úrok z prodlení z částky 1 800 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně. Před uzavřením této smlouvy [právnická osoba] posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to dle informací sdělených žalovaným, včetně lustrace v rejstřících, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a principy obezřetného plánování. Žalovaný uvedl čistý měsíční příjem 22 619 Kč od zaměstnavatele [právnická osoba], kde je zaměstnán od [datum] (výše jeho čistého průměrného příjmu za poslední 3 měsíce činila 22 619 Kč, výše hrubého příjmu za posledních 12 měsíců činila 352 796 Kč, že výše čistého příjmu žalovaného za posledních 12 měsíců činila 267 883 Kč), nebyly prováděny srážky ze mzdy, dále uvedl že bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Uvedený příjem banka porovnávala s výdaji odhadnutými na základě historických dat Českého statistického úřadu. V době podání žádosti měl žalovaný vůči [právnická osoba], měsíční závazky 1 566,73 Kč, externí závazky 1 618 Kč měsíčně. S ohledem na uvedené [právnická osoba], dospěla k tomu, že je žalovaný úvěruschopný.

3. Žalovaný se na výzvu soudu ve věci nevyjádřil.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinami.

5. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách soud zjistil, že tato byla mezi společností [právnická osoba] (pod tehdejší obchodní firmou [právnická osoba]) a žalovaným uzavřena dne [datum]. Strany si touto smlouvou sjednaly vzájemná práva a povinnosti při poskytování bankovních produktů a služeb.

6. Z žádosti o povolení debetního zůstatku Flexikredit, která je podepsaná žalovaným dne [datum] v čase 13.21 hod., soud zjistil, že žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů a je svobodný, má učňovské vzdělání, pracuje jako dělník/řemeslník od [datum] na dobu neurčitou u [právnická osoba], s průměrným čistým měsíčním příjmem 21 000 Kč, což je i celkový příjem domácnosti, výdaje uvedl nulové.

7. Z listiny zvané vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti, soud zjistil, že [právnická osoba], sdělila, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Jedná se o obecné vyjádření, ve kterém je uvedeno, že bylo vycházeno z údajů, které sdělil žalovaný, a dále byl tento lustrován v rejstřících, od příjmů jsou odečítány výdaje (v tomto se jedná o vyjádření zcela obecné), konkrétní je pouze v rozsahu, kdy je uveden čistý příjem žalovaného 21 000 Kč s poznámkou, že příjem byl ověřen z doloženého dokladu o příjmu (jak byl doložen k jiné žádosti o úvěr), zaměstnání na dobu neurčitou, čistý měsíční příjem domácnosti 21 000 Kč, že je svobodný, bydlí u rodičů (podíl klienta na nákladech bydlení je 100 %), dosavadní interní splátky 1 566,73 Kč, externí splátky 1 618 Kč, požadovaná a schválená výše úvěrového rámce 10 000 Kč. Dále žalobkyně doložila listinu označenou jako„ Výsledek lustrace Centrální evidence exekucí“, z níž vyplývá, že lustrace byla provedena ke dni [datum] (tedy až v době těsně předcházející tomuto soudnímu řízení) a k tomuto dni nebyl nalezen žádný exekuční titul.

8. Dle potvrzení o výši příjmu žalovaného činil jeho měsíční příjem za poslední 3 měsíce 22 619 Kč, u zaměstnavatele [právnická osoba], žalovaný je zaměstnán jako operátor od [datum].

9. Ze zvláštního ujednání ke kontokorentnímu úvěru Flexikredit soud zjistil, že takto byla mezi společností [právnická osoba], a žalovaným dne [datum], v čase 13.27 hod. ujednána vzájemná práva a povinnosti při poskytování spotřebitelského kontokorentního úvěru ve formě povoleného přečerpání běžného účtu žalovaného. Dle čl. III bodu 12. v případě porušení klientem, mezi které patří i to, pokud klient překročí povolený limit, poruší povinnost dodržet kreditní období a/nebo měsíční kreditní příjem, může banka prohlásit dluhy klienta vůči bance za okamžitě splatné, pozastavit nebo ukončit poskytování produktů a služeb, ukončit smluvní vztah s klientem, dlužnou částku úročit úrokem z prodlení a vymáhat splatný dluh vůči klientovi i prostřednictvím třetích osob, postoupit pohledávku za klientem.

10. Dle dispozic ke smlouvě (listina na č. l. 42 spisu) byl k běžnému účtu žalovaného [bankovní účet] zřízen Flexikredit s limitem 10 000 Kč, a to ode dne [datum], s minimálním zůstatkem běžného účtu 500 Kč, s minimálním měsíčním příjmem 50 % z povoleného limitu, celková částka splatná spotřebitelem 10 636,75 Kč, s úrokovou sazbou 21,99 % ročně a s úrokovou sazbou z nepovoleného debetního zůstatku 29 % ročně, za zaslání upomínky byl stanoven poplatek 600 Kč. Uvedené dispozice byly žalovaným podepsány [datum] ve 13.25 hod.

11. Z listiny označené jako„ Platební historie“ ke smlouvě [číslo] se podává, že k prvnímu čerpání úvěru ve výši 13 676,60 Kč došlo dne [datum] a smlouva byla ukončena dne [datum] s pohledávkou na účtu ve výši 15 476,60 Kč, když jedinými pohyby na účtu bylo stanovení poplatků ve dnech [datum], [datum] a [datum], v každém jednotlivém případě ve výši 600 Kč.

12. Žalobkyně dále doložila listinu vysvětlující pojmy používané ve standardních informacích o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, podepsaný žalovaným [datum] v čase 13.23 hod., dále všeobecné produktové podmínky, základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru, všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], a sazebníky poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele.

13. Z výpisů z úvěrového účtu č. [bankovní účet], které jsou doloženy za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že dne [datum] žalovaný načerpal celkem 13 676,60 Kč (bez poplatků a úroků, jak byly [právnická osoba], účtovány) a nesplatil ničeho, přičemž dne [datum] byl na účtu zaúčtován poplatek za upomínku ve výši 600 Kč, dne [datum] byl na účtu zaúčtován poplatek za upomínku ve výši 600 Kč a dne [datum] byl na účtu zaúčtován poplatek za upomínku ve výši 600 Kč.

14. Z výpisů z běžného účtu č. [bankovní účet], které jsou doloženy za období od [datum] do [datum] v měsíční periodicitě soud zjistil, že celkový pohyb na tomto účtu se měsíčně pohyboval na téměř nulovém konečném zůstatku (některé měsíce i v mínusu, či pouze korunové zůstatky). Konečný zůstatek ke dni [datum] činil 96 Kč, konečný zůstatek ke dni [datum] činil 143,27 Kč, přičemž dne [datum] byla na účet připsána částka ve výši 30 000 Kč (pod označením čerpání úvěru [číslo]).

15. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba], oznámila žalovanému zesplatnění úvěru ve výši 13 676,60 Kč ke dni [datum] a vyzvala jej k úhradě dlužné částky, kterou vypočetla ve výši 15 476,60 Kč (žalobkyně doložila podací arch ze dne [datum]).

16. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila podací lístek ze dne [datum]).

17. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi [právnická osoba], a žalobkyní, došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni, tato pohledávka je uvedena v příloze smlouvy. Ostatně tato listina byla soudem posuzována při rozhodování o procesním nástupnictví, jak bylo uvedeno již shora.

18. Z řízení sp. zn. 4 C 25/2023 vedeného u zdejšího soudu bylo zjištěno, že se žalobkyně po totožném žalovaném domáhala dlužné částky ze smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou uzavřela společnost [právnická osoba], s žalovaným dne [datum] a to s úvěrovým rámcem 30 000 Kč, současně byla žalovanému poskytnuta kreditní karta. Tato smlouva byla podepsána dne [datum] v 13.36 hod. V tomto řízení bylo žalobkyni přiznáno pouze bezdůvodné obohacení, neboť soud dospěl k závěru, že [právnická osoba], nedostála své zákonné povinnosti, a poskytla uvedený úvěr, přestože řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Co do posouzení úvěruschopnosti bylo žalobkyní tvrzeno zásadně totožné, co je tvrzeno a doloženo v záhlaví vedeném řízení. Rozsudek v dané věci byl vyhlášen dne 12. 5. 2023 pod č. j. 4 C 25/2023-112 (nabyl právní moci dne [datum]).

19. Závazkový vztah, vzniklý dne [datum], mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

20. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

21. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

22. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

24. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

25. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. K této úpravě také směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS.

27. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C [číslo] ze dne [datum].

28. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

29. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

30. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Dle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo], § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

32. Soud má s ohledem na uvedené za to, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], byla dne [datum] sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru (§ 2395 an. o. z.) Smlouva se řídí smluvním ujednáním a, ostatně jak je to u tohoto typu právních vztahů běžné, obchodními podmínkami včetně příslušných sazebníků (§ 1751 o. z.). V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba při svém podnikání (§ 420 odst. 1 a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), poskytnutý kontokorent představuje spotřebitelský úvěr, na který dopadá právní úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (platného a účinného od 1. 12. 2016, k tomu soud odkazuje zejména na § 2 odst. 1, § 75, § 76 odst. 1, § 78 odst. 1, § 78 odst. 2 písm. b), § 78 odst. 4, § 86 odst. 1, 2, § 87 odst. 1 a 2). [právnická osoba], mohla dle zákonné úpravy (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.) poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně k výzvě soudu žalobu doplnila o tvrzení, jakým způsobem ověřil její právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházel z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti. Žádost je podepsána [datum] v čase 13.21 hod., smlouva samotná, tj. dispozice ke smlouvě, byla uzavřena dne [datum] v čase 13.25 hod. Žalobkyně doložila pouze potvrzení od zaměstnavatele o výši příjmu a době zaměstnání, a obecné vyjádření [právnická osoba], jak zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K opakované výzvě soudu k doložení výpisů z bankovního účtu žalovaného za období od [číslo] do [číslo] žalobkyně doložila pouze výpisy za období od [číslo] do [číslo] s tím, že jiné výpisy jí právní předchůdkyně nedodala. Stran lustrace v [příjmení] soud uvádí, že nelze vycházet z listiny, generované v době jiné, než ve které došlo ke sjednání daného úvěru. Ke splnění důkazní povinnosti ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně nedoložila ničeho více. Soud má za to, že [právnická osoba], nijak nezkoumala celkovou majetkovou situaci žalovaného, jaké jsou jeho měsíční výdaje (navíc v žádosti zcela pochybně uvedl, že má výdaje nulové, přitom žije s rodiči a on je jediný s příjmem do domácnosti, tedy placením nákladů na bydlení). Že tuto zákonnou povinnost neplnila dokazuje i to, že od podání žádosti úvěrujícího ke sjednání smlouvy uplynuly pouhé 4 minuty. Informace, které [právnická osoba], měla k dispozici, byly velice kusé. V tomto ohledu nelze pominout ani skutečnost, že téhož dne, o pouhých 10 minut později, uzavřela [právnická osoba], s žalovaným také jiný úvěrový produkt, kterým mu poskytla úvěr 30 000 Kč (a jak byl tento žalován v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 4 C 25/2023). Soud má za to, že právní předchůdce žalobkyně neučinil potřebné kroky za účelem zjištění celkové majetkové situace žalovaného a neověřil reálnost a úplnost jím uváděných příjmů a výdajů. Z listin předložených žalobkyní nevyplývá, že by [právnická osoba], před poskytnutím úvěru jakákoliv objektivizující šetření žalovaného učinila. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je z důvodu porušení povinnosti úvěrujícího s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost úvěrovaného absolutně neplatná (§ 87 zákona č. 257/2016 Sb., ve spojení s judikaturou). Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy (jak žalobkyně požaduje úrok z úvěru a částky na poplatcích, pozn. nedoložila jedinou upomínku z těchto tří adresovanou žalovanému). Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 1, 2 o. z., § 2993 o. z.). Bezdůvodné obohacení představuje částka 13 676,60 Kč, která byla žalovaným načerpána. Ve zbytku je žaloba nedůvodná. Proto soud žalobu pro 11,75% úrok z prodlení ročně z částky 13 676,60 Kč od [datum] do zaplacení, 29% úrok ročně z částky 13 676,60 Kč od [datum] do [datum], 11,75% úrok ročně z částky 13 676,60 Kč od [datum] do zaplacení, částku 394,32 Kč, částku 1 800 Kč a 11,75% úrok z prodlení ročně z částky 1 800 Kč od [datum] do zaplacení, zamítl. Co do úroků z prodlení soud uvedené zamítl v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednaného úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (soud určuje nově splatnost). Protože se však žalovaný v řízení nevyjádřil, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jeho možnostem ke splacení, proto soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

33. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobkyně byla úspěšná částečně v rozsahu 62 %, v rozsahu 38 % úspěšná nebyla. Náhrada žalobkyni přiznaných nákladů řízení pak spočívá v 24 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 800 Kč dle položky 2 bod 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 4× 1 740 Kč dle § 7, § 8, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění, účast na jednání soudu dne [datum], 1× 870 Kč za vyjádření ze dne [datum] (nesouhlas s postupem dle § 115a o. s. ř.), paušální náhrada hotových výdajů 5× 300 Kč dle § 13 odst. 4 této vyhlášky, 1 959,30 Kč náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř., stran návrhu na procesní nástupnictví, toto činila žalobkyně sama (nikoli prostřednictvím právního zástupce), pak se jedná o paušální náhradu 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř., celkem 12 389,30 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za vyjádření ze dne [datum] (skutková tvrzení měla být obsahem žaloby samotné, navíc když je žalobkyně od počátku řízení zastoupena právním zástupcem), dále za vyjádření ze dne [datum] (stran skutkových tvrzení a označení důkazů, tato měla být obsahem žaloby samotné, a pokud žalobkyně libovolně navrhuje částečné zastavení řízení či jeho rozšíření, protože podala chybně žalobu, nemůže jít toto tíži žalovaného, navíc pokud soud v tomto rozsahu žalobu stejně zamítl, případně by byla zamítnuta, pokud by nebylo řízení vzato částečně zpět), a za vyjádření ze dne [datum] (opětovně, stran skutkových tvrzení a označení důkazů, tato měla být obsahem žaloby samotné), a za vyjádření ze dne [datum] (opětovně, stran skutkových tvrzení a označení důkazů, tato měla být obsahem žaloby samotné). Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 2 973,40 Kč (24 % z 12 389,30 Kč). Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.