4 C 61/2023

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 14 034,82 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 087,86 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 1 087,86 Kč od [datum] do zaplacení, a částku 11 146,96 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu zamítá pro částku 1 800 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 579,60 Kč, s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 12 946,96 Kč od [datum] do zaplacení, s 29% úrokem ročně z částky 11 146,96 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 087,86 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 1 087,86 Kč od [datum] do zaplacení (nárok 1), dále částky 12 946,96 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 579,60 Kč, s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 12 946,96 Kč od [datum] do zaplacení, s 29% úrokem ročně z částky 11 146,96 Kč od [datum] do zaplacení (nárok 2). Právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o bankovních produktech a službách, dle které si sjednali vedení běžného bankovního účtu pro žalovaného č. [bankovní účet]. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba], s žalovaným ujednání o poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] s limitem 9 000 Kč. Před uzavřením této smlouvy [právnická osoba] posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to dle informací sdělených žalovaným, včetně lustrace v rejstřících, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a principy obezřetného plánování. Žalovaný uvedl čistý měsíční příjem 18 000 Kč od zaměstnavatele [právnická osoba], kde je zaměstnán od [datum] na dobu neurčitou jako ředitel, dále uvedl že má vlastní bydlení a celkový příjem domácnosti je 30 000 Kč. Uvedený příjem banka porovnávala s výdaji odhadnutými na základě historických dat Českého statistického úřadu. V době podání žádosti měl žalovaný vůči [právnická osoba], měsíční závazky 4 436,83 Kč. S ohledem na uvedené [právnická osoba], dospěla k tomu, že je žalovaný úvěruschopný. Žalovaný porušil svůj závazek, a to opakovaně, když překročil povolený úvěrový limit, tím vznikl nepovolený debetní zůstatek. [právnická osoba], zrušila poskytování kontokorentního úvěru (výpověď dopisem ze dne [datum]) a debetní zůstatek 12 739,38 Kč převedla z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet] (a to dne [datum]), tím umožnila žalovanému jeho splácení v osmi měsíčních splátkách 1 592,42 Kč splatných vždy k 28. dni v měsíci (první splátka splatná [datum]), protože však žalovaný nedostál tomuto splácení (uhradil pouze první splátku [datum] ve výši 1 592,42 Kč), dne [datum] zesplatnila celý dluh a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. [příjmení] 12 946,96 Kč se skládá z jistiny 11 146,96 Kč a poplatků za upomínání 1 800 Kč (3krát 600 Kč, za upomínky ze dne [datum], [datum] a [datum]). [příjmení] 579,60 Kč představuje zákonný úrok z prodlení v sazbě 11,75 % ročně z dlužné částky za dobu od [datum] do [datum]. Na běžném účtu žalovaného následně vznikl dluh ve výši 1 087,86 Kč (nepovolený záporný zůstatek). Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni smlouvou ze dne [datum], žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne [datum].

2. Žalovaný se na výzvu soudu ve věci nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z žalobkyní doložených listinných důkazů zjistil soud následující.

5. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách soud zjistil, že tato byla mezi [právnická osoba], a žalovaným uzavřena dne [datum]. Strany si touto smlouvou sjednávají vzájemná práva a povinnosti při poskytování bankovních produktů a služeb. Dle žádosti o povolení debetního zůstatku [anonymizováno] soud zjistil, že tuto žalovaný podepsal dne [datum], přičemž uvedl údaje, že je ženatý, že bydlí ve vlastním domě/bytě a to od [datum], má střední vzdělání, pracovní poměr na dobu neurčitou od [datum] u společnosti [právnická osoba], jeho průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce je 18 000 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti 30 000 Kč (bez uvedení zdroje příjmu), u měsíčních nákladů uvedeno 0 Kč, nemá srážky ani jiné měsíční splátky. Žádá o úvěrový rámec 10 000 Kč. K tomu žalobkyně doložila vyjádření [právnická osoba], ze dne [datum], jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Jedná se o obecné vyjádření, ve kterém je uvedeno, že bylo vycházeno z údajů, které sdělil žalovaný, a dále byl tento lustrován v rejstřících, od příjmů jsou odečítány výdaje (v tomto se jedná o vyjádření zcela obecné), konkrétní je pouze v rozsahu, kdy je uveden čistý příjem žalovaného 18 000 Kč s poznámkou, že příjem byl ověřen z doloženého dokladu o příjmu k jiné žádosti o úvěr, zaměstnání na dobu neurčitou, čistý měsíční příjem domácnosti 30 000 Kč, že je ženatý, bydlí ve vlastním domě/bytě, dosavadní interní splátky 4 436,83 Kč (jedná o splátky na produkty kreditní karta, nezajištěná konsolidace a expres plus), požadovaná výše úvěrového rámce 10 000 Kč, a schválená výše úvěrového rámce 9 000 Kč. Počet vyživovaných osob 3. Žalobkyně doložila potvrzení o výši příjmu ze dne [datum] ve výši 14 083 Kč, od [celé jméno žalovaného], s.r.o. Dle dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne [datum], dispozice jsou stranami podepsány dne [datum], zřídila [právnická osoba], žalovanému k běžnému účtu č. [bankovní účet] s minimálním zůstatkem 500 Kč, jak byl zřízen [datum], [anonymizováno] s limitem 9 000 Kč a to od [datum], s minimálním měsíčním příjmem 50 % z povoleného limitu, celková částka splatná spotřebitelem 9 581,79 Kč, s úrokovou sazbou z nepovoleného debetního zůstatku 29 % ročně, za zaslání upomínky poplatek 600 Kč, dále je zde shrnuto, že má žalovaný u [právnická osoba], zřízenu debetní kartu (od [datum]) a internet banku. Žalobkyně doložila sazebník, listinu vysvětlující pojmy používané ve standardních informacích o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru pro kontokorentní úvěr [anonymizováno] s limitem 9 000 Kč, podepsaný žalovaným [datum], dále všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně doložila všeobecné produktové podmínky. 6. [právnická osoba] (dále také jako banka) upomínala žalovaného, že neplní své závazky. Dopisem ze dne [datum] banka upozornila žalovaného na nedostatek měsíčního příjmu na běžném účtu. Dopisem ze dne [datum] banka upozornila žalovaného na přečerpání povoleného limitu [anonymizováno]. Dopisem ze dne [datum] banka upozornila žalovaného na přečerpání povoleného limitu [anonymizováno]. Dopisem ze dne [datum] banka upozornila žalovaného, že z důvodu nedostatečného měsíčního příjmu na běžném účtu snižuje limit [anonymizováno] na 5 000 Kč. Dopisem ze dne [datum] banka oznámila žalovanému zrušení povoleného [anonymizováno] na běžném účtu pro porušování smluvních podmínek. Dopisem ze dne [datum] banka oznámila žalovanému ukončení poskytování [anonymizováno] k běžnému účtu a otevření úvěrového účtu s tím, nechť je dluh 12 739,38 Kč splacen v osmi měsíčních splátkách ve výši 1 592,42 Kč splatných vždy k 28. dni daného měsíce, datum první splátky je [datum]. Dopisem ze dne [datum] banka opakovaně oznámila žalovanému dluh na úvěrovém účtu, upozornila jej na možnost okamžitého zesplatnění. Za tuto upomínku si účtuje 600 Kč. Dopisem ze dne [datum] upozornila banka žalovaného, že na jeho úvěrový účet nepřišlo dostatečné množství peněžních prostředků a nebyla uhrazena měsíční splátka, vystavuje se riziku zesplatnění úvěru. Dopisem ze dne [datum] banka opakovaně oznámila žalovanému dluh na úvěrovém účtu, upozornila jej na možnost okamžitého zesplatnění. Za tuto upomínku si účtuje 600 Kč. Dopisem ze dne [datum] banka oznámila žalovanému dluh na úvěrovém účtu, upozornila jej na možnost okamžitého zesplatnění. Za tuto upomínku si účtuje 600 Kč. Dopisem ze dne [datum] banka oznámila žalovanému zesplatnění úvěru na účtu [bankovní účet], ve výši 12 739,38 Kč, a to ke dni [datum]. Dopisem ze dne [datum] banka vyzvala žalovaného znovu k úhradě dluhu z úvěru, než dojde k postoupení pohledávek. Dopisem ze dne [datum] banka upozornila žalovaného na nepovolený debet na běžném účtu. Dopisem ze dne [datum] banka vypověděla smlouvu o běžném účtu žalovaného, s tím, že závazek skončí [datum].

7. Žalobkyně dále doložila výpis z běžného účtu č. [bankovní účet], a to za dobu únor 2022 až [datum] (zřízení běžného účtu), z tohoto výpisu je zřejmé, že k [datum] je na běžném účtu dluh 1 087,86 Kč, tento dluh vznikl postupným účtováním poplatků za vedení běžného účtu 149 Kč měsíčně a příslušného úroku za nepovolený debet. Z tohoto výpisu je zřejmé, že žalovaný splácel i jiné úvěrové produkty [právnická osoba] ([číslo], [číslo] a [číslo], tj. úvěrový produkt dle žalobního nároku 2), dne [datum] došlo k otevření uvedeného úvěrového účtu s převodem částky 12 739,38 Kč. Příjem žalovaného se pohyboval okolo 17 000 Kč.

8. Žalobkyně doložila výpis z úvěrového účtu č. [bankovní účet] (denní výpis ze dne [datum]), dle kterého činí dlužná jistina 11 146,96 Kč, úrok z prodlení 579,60 Kč, splatné poplatky 1 800 Kč, a dále výpis k tomuto účtu za dobu zpětně až k [datum] (dne [datum] došlo k převodu částky 12 739,38 Kč na tento úvěrový účet, dne [datum] žalovaný uhradil 1 592,42 Kč, následně byly účtovány poplatky z upomínky ze dne [datum], 600 Kč, ze dne [datum], 600 Kč a ze dne [datum], 600 Kč), k tomu také platební historii k úvěrovému účtu.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba], jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, dne [datum], došlo k postoupení pohledávek dle přílohy [číslo] (na řádku 694 a [číslo]), k tomu dohoda o účincích postoupení k okamžiku zaplacení úplaty za postoupení pohledávek ze dne [datum], úplata za postoupení pohledávek byla zaplacena [datum]. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávek na žalobkyni (žalobkyně doložila podací lístek).

10. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila podací lístek).

11. Z činnosti soudu bylo zjištěno, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 8 C 19/2023, se totožná žalobkyně domáhá po žalovaném dlužné částky ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet (konsolidace půjček), kterou žalovaný uzavřel s [právnická osoba], dne [datum] (řízení není dosavadně skončeno).

12. Z činnosti soudu bylo zjištěno, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 9 C 19/2023, se totožná žalobkyně domáhá po žalovaném dlužné částky ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] kterou žalovaný uzavřel s [právnická osoba], dne [datum] (řízení není dosavadně skončeno).

13. Závazkový vztah, vzniklý dne [datum], resp. [datum], mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

14. Dle § 2662 o. z., smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2665 o. z., ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

15. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

17. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

19. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. K této úpravě také směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS.

22. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- [číslo] ze dne [datum].

23. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

24. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

25. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Dle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo], § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

27. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobkyně postoupil platně pohledávky za žalovaným na žalobkyni (§ 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále „o. z.“), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Soud má dále s ohledem na uvedené za to, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], byla dne [datum] ve spojení s dispozicemi ze dne [datum] sjednána smlouva o bankovních produktech a službách, dle které právní předchůdce žalobkyně zřídil pro žalovaného běžný účet ve smyslu § 2662 an. o. z., a v souladu s § 2665 o. z. byl k tomuto účtu sjednán kontokorent do limitu 9 000 Kč, jednalo se o tzv. debetní účet, tedy že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na běžném účtu (k tomu dále § 2395 an. o. z.) Smlouva se řídí smluvním ujednáním a, ostatně jak je to u tohoto typu právních vztahů běžné, obchodními podmínkami včetně příslušných sazebníků (§ 1751 o. z.). V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba při svém podnikání (§ 420 odst. 1 a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), poskytnutý kontokorent představuje spotřebitelský úvěr, na který dopadá právní úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (platného a účinného od 1. 12. 2016, k tomu soud odkazuje zejména na § 2 odst. 1, § 75, § 76 odst. 1, § 78 odst. 1, § 78 odst. 2 písm. b), § 78 odst. 4, § 86 odst. 1, 2, § 87 odst. 1 a 2). [právnická osoba], mohla dle zákonné úpravy (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.) poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně k výzvě soudu žalobu doplnila toliko o tvrzení, jakým způsobem ověřil její právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházel z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o povolení debetního zůstatku Flexikredit ze dne [datum]. K výzvě soudu ke splnění důkazní povinnosti žalobkyně doložila pouze tuto listinu a obecné vyjádření [právnická osoba], jak zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Dále potvrzení o příjmu ze dne [datum], které je však pro posouzení majetkové situace žalovaného v domě sjednání Flexikreditu [datum] zcela nedostatečné (staré 1,5 roku). Žalobkyně nedoložila ničeho více. S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že v dané době (srpen 2017 až únor 2019) [právnická osoba], poskytla žalovanému několik finančních produktů, [právnická osoba], vycházela z pouze kusých a neaktuálních informací o žalovaném, v podstatě z informace o jeho průměrném měsíčním příjmu 18 000 Kč, aniž by toto bylo doloženo (ze starého potvrzení o příjmu byl doložen příjem 14 083 Kč, pokud banka vycházela z výpisu z běžného bankovního účtu, toto ani netvrdila, nicméně z výpisu bylo soudem zjištěno, že příjem žalovaného činil cca 16 000 Kč až 17 000 Kč), a celkovém příjmu domácnosti 30 000 Kč, který nebyl nijak doložen, s tím, že výdaje byly nulové vedle splátek pro [právnická osoba], ve výši 4 436,83 Kč (další výdaje žalovaného nebyly nijak doloženy). K tomu se jednalo o osobu, která má vyživovací povinnost vůči třem nezletilým dětem a manželce. S ohledem na uvedené soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru ze dne [datum], na základě které byl povolen žalovanému [příjmení] s úvěrovým rámcem 9 000 Kč, a to pro nesplnění zákonné povinnosti úvěrujícího, společnosti [právnická osoba], která je jí stanovena v § 86, § 87 zákona č. 257/2016 Sb. [právnická osoba], vycházela z tvrzení o celkovém čistém měsíčním příjmu domácnosti 30 000 Kč, avšak od žalovaného nezjišťovala, co je zdrojem tohoto příjmu, ani nevyžadovala potvrzení o takovém příjmu, nemohla z něj při posouzení úvěruschopnosti vycházet. Pokud žalovaný uvedl v žádosti, že má prakticky nulové výdaje, vzbuzuje takové tvrzení pochybnosti o pravdivosti žalovaným uvedených údajů, banka měla vyžadovat doložení jeho měsíčních výdajů. Informace, které banka měla k dispozici, byly velice kusé. Soud má za to, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své zákonné povinnosti dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., a kontokorentní úvěr poskytl přesto, že informace, které měl, byly kusé a samostatně nestačí k posouzení úvěruschopnosti. Právní předchůdce žalobkyně nijak neověřoval měsíční výdaje žalovaného. [právnická osoba], měla po žalovaném vyžadovat více dokladů, které by osvědčily jeho majetkovou situaci (dle § 78 zákona č. 257/2016 Sb., měla banka povinnost, pořídit dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem, ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona, se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele). Důsledkem nesplnění povinnosti v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., je neplatnost smlouvy o debetním účtu (kontokorentním úvěru), a s ohledem na judikaturu, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C [číslo] ze dne [datum], nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru, pokud se jedná o poskytnutí kontokorentu (jak je žalován nárok 2). S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy (jak žalobkyně požaduje úrok z úvěru v sazbě 29 % ročně a 600 Kč na poplatku, celkem 1 800 Kč na poplatcích). Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 1, 2 o. z., § 2993 o. z.), tj. částka 11 146,96 Kč. Proto soud žalobě pro částku 11 146,96 Kč vyhověl. Proto soud žalobu pro částku 1 800 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 579,60 Kč, s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 12 946,96 Kč od [datum] do zaplacení (a to v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, kdy soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednaného kontokorentu dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem), s 29% úrokem ročně z částky 11 146,96 Kč od [datum] do zaplacení, zamítl (tolik k žalobnímu nároku 2). Protože se však žalovaný v řízení nevyjádřil, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jeho možnostem ke splacení, proto soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. K žalobnímu nároku 1 má soud za to, že běžný účet byl mezi stranami sjednán platně, a za dobu jeho trvání na něm vznikl nepovolený dluh 1 087,86 Kč (a to účtováním poplatků a úroků z nepovoleného dluhu v souladu se smluvním ujednáním), proto v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl, včetně zákonného úroku z prodlení.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 57 %, v rozsahu 43 % úspěšná nebyla. Žalobkyni by příslušela náhrada v rozsahu pouhých 14 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Z důvodu toliko 14% rozdílu a s ohledem na předmět řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.