4 C 61/2023

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 14 034,82 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 087,86 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 1 087,86 Kč od datum do zaplacení, a částku 11 146,96 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu zamítá pro částku 1 800 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 579,60 Kč, s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 12 946,96 Kč od datum do zaplacení, s 29% úrokem ročně z částky 11 146,96 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 087,86 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 1 087,86 Kč od datum do zaplacení (nárok 1), dále částky 12 946,96 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 579,60 Kč, s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 12 946,96 Kč od datum do zaplacení, s 29% úrokem ročně z částky 11 146,96 Kč od datum do zaplacení (nárok 2). Právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o bankovních produktech a službách, dle které si sjednali vedení běžného bankovního účtu pro žalovaného č. bankovní účet. Dne datum uzavřela právnická osoba, s žalovaným ujednání o poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno s limitem 9 000 Kč. Před uzavřením této smlouvy právnická osoba posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to dle informací sdělených žalovaným, včetně lustrace v rejstřících, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a principy obezřetného plánování. Žalovaný uvedl čistý měsíční příjem 18 000 Kč od zaměstnavatele právnická osoba, kde je zaměstnán od datum na dobu neurčitou jako ředitel, dále uvedl že má vlastní bydlení a celkový příjem domácnosti je 30 000 Kč. Uvedený příjem banka porovnávala s výdaji odhadnutými na základě historických dat Českého statistického úřadu. V době podání žádosti měl žalovaný vůči právnická osoba, měsíční závazky 4 436,83 Kč. S ohledem na uvedené právnická osoba, dospěla k tomu, že je žalovaný úvěruschopný. Žalovaný porušil svůj závazek, a to opakovaně, když překročil povolený úvěrový limit, tím vznikl nepovolený debetní zůstatek. právnická osoba, zrušila poskytování kontokorentního úvěru (výpověď dopisem ze dne datum) a debetní zůstatek 12 739,38 Kč převedla z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet (a to dne datum), tím umožnila žalovanému jeho splácení v osmi měsíčních splátkách 1 592,42 Kč splatných vždy k 28. dni v měsíci (první splátka splatná datum), protože však žalovaný nedostál tomuto splácení (uhradil pouze první splátku datum ve výši 1 592,42 Kč), dne datum zesplatnila celý dluh a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. příjmení 12 946,96 Kč se skládá z jistiny 11 146,96 Kč a poplatků za upomínání 1 800 Kč (3krát 600 Kč, za upomínky ze dne datum, datum a datum). příjmení 579,60 Kč představuje zákonný úrok z prodlení v sazbě 11,75 % ročně z dlužné částky za dobu od datum do datum. Na běžném účtu žalovaného následně vznikl dluh ve výši 1 087,86 Kč (nepovolený záporný zůstatek). Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni smlouvou ze dne datum, žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne datum.

2. Žalovaný se na výzvu soudu ve věci nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z žalobkyní doložených listinných důkazů zjistil soud následující.

5. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách soud zjistil, že tato byla mezi právnická osoba, a žalovaným uzavřena dne datum. Strany si touto smlouvou sjednávají vzájemná práva a povinnosti při poskytování bankovních produktů a služeb. Dle žádosti o povolení debetního zůstatku anonymizováno soud zjistil, že tuto žalovaný podepsal dne datum, přičemž uvedl údaje, že je ženatý, že bydlí ve vlastním domě/bytě a to od datum, má střední vzdělání, pracovní poměr na dobu neurčitou od datum u společnosti právnická osoba, jeho průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce je 18 000 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti 30 000 Kč (bez uvedení zdroje příjmu), u měsíčních nákladů uvedeno 0 Kč, nemá srážky ani jiné měsíční splátky. Žádá o úvěrový rámec 10 000 Kč. K tomu žalobkyně doložila vyjádření právnická osoba, ze dne datum, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Jedná se o obecné vyjádření, ve kterém je uvedeno, že bylo vycházeno z údajů, které sdělil žalovaný, a dále byl tento lustrován v rejstřících, od příjmů jsou odečítány výdaje (v tomto se jedná o vyjádření zcela obecné), konkrétní je pouze v rozsahu, kdy je uveden čistý příjem žalovaného 18 000 Kč s poznámkou, že příjem byl ověřen z doloženého dokladu o příjmu k jiné žádosti o úvěr, zaměstnání na dobu neurčitou, čistý měsíční příjem domácnosti 30 000 Kč, že je ženatý, bydlí ve vlastním domě/bytě, dosavadní interní splátky 4 436,83 Kč (jedná o splátky na produkty kreditní karta, nezajištěná konsolidace a expres plus), požadovaná výše úvěrového rámce 10 000 Kč, a schválená výše úvěrového rámce 9 000 Kč. Počet vyživovaných osob 3. Žalobkyně doložila potvrzení o výši příjmu ze dne datum ve výši 14 083 Kč, od celé jméno žalovaného, s.r.o. Dle dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne datum, dispozice jsou stranami podepsány dne datum, zřídila právnická osoba, žalovanému k běžnému účtu č. bankovní účet s minimálním zůstatkem 500 Kč, jak byl zřízen datum, anonymizováno s limitem 9 000 Kč a to od datum, s minimálním měsíčním příjmem 50 % z povoleného limitu, celková částka splatná spotřebitelem 9 581,79 Kč, s úrokovou sazbou z nepovoleného debetního zůstatku 29 % ročně, za zaslání upomínky poplatek 600 Kč, dále je zde shrnuto, že má žalovaný u právnická osoba, zřízenu debetní kartu (od datum) a internet banku. Žalobkyně doložila sazebník, listinu vysvětlující pojmy používané ve standardních informacích o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru pro kontokorentní úvěr anonymizováno s limitem 9 000 Kč, podepsaný žalovaným datum, dále všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně doložila všeobecné produktové podmínky. 6. právnická osoba (dále také jako banka) upomínala žalovaného, že neplní své závazky. Dopisem ze dne datum banka upozornila žalovaného na nedostatek měsíčního příjmu na běžném účtu. Dopisem ze dne datum banka upozornila žalovaného na přečerpání povoleného limitu anonymizováno. Dopisem ze dne datum banka upozornila žalovaného na přečerpání povoleného limitu anonymizováno. Dopisem ze dne datum banka upozornila žalovaného, že z důvodu nedostatečného měsíčního příjmu na běžném účtu snižuje limit anonymizováno na 5 000 Kč. Dopisem ze dne datum banka oznámila žalovanému zrušení povoleného anonymizováno na běžném účtu pro porušování smluvních podmínek. Dopisem ze dne datum banka oznámila žalovanému ukončení poskytování anonymizováno k běžnému účtu a otevření úvěrového účtu s tím, nechť je dluh 12 739,38 Kč splacen v osmi měsíčních splátkách ve výši 1 592,42 Kč splatných vždy k 28. dni daného měsíce, datum první splátky je datum. Dopisem ze dne datum banka opakovaně oznámila žalovanému dluh na úvěrovém účtu, upozornila jej na možnost okamžitého zesplatnění. Za tuto upomínku si účtuje 600 Kč. Dopisem ze dne datum upozornila banka žalovaného, že na jeho úvěrový účet nepřišlo dostatečné množství peněžních prostředků a nebyla uhrazena měsíční splátka, vystavuje se riziku zesplatnění úvěru. Dopisem ze dne datum banka opakovaně oznámila žalovanému dluh na úvěrovém účtu, upozornila jej na možnost okamžitého zesplatnění. Za tuto upomínku si účtuje 600 Kč. Dopisem ze dne datum banka oznámila žalovanému dluh na úvěrovém účtu, upozornila jej na možnost okamžitého zesplatnění. Za tuto upomínku si účtuje 600 Kč. Dopisem ze dne datum banka oznámila žalovanému zesplatnění úvěru na účtu bankovní účet, ve výši 12 739,38 Kč, a to ke dni datum. Dopisem ze dne datum banka vyzvala žalovaného znovu k úhradě dluhu z úvěru, než dojde k postoupení pohledávek. Dopisem ze dne datum banka upozornila žalovaného na nepovolený debet na běžném účtu. Dopisem ze dne datum banka vypověděla smlouvu o běžném účtu žalovaného, s tím, že závazek skončí datum.

7. Žalobkyně dále doložila výpis z běžného účtu č. bankovní účet, a to za dobu únor 2022 až datum (zřízení běžného účtu), z tohoto výpisu je zřejmé, že k datum je na běžném účtu dluh 1 087,86 Kč, tento dluh vznikl postupným účtováním poplatků za vedení běžného účtu 149 Kč měsíčně a příslušného úroku za nepovolený debet. Z tohoto výpisu je zřejmé, že žalovaný splácel i jiné úvěrové produkty právnická osoba (číslo, číslo a číslo, tj. úvěrový produkt dle žalobního nároku 2), dne datum došlo k otevření uvedeného úvěrového účtu s převodem částky 12 739,38 Kč. Příjem žalovaného se pohyboval okolo 17 000 Kč.

8. Žalobkyně doložila výpis z úvěrového účtu č. bankovní účet (denní výpis ze dne datum), dle kterého činí dlužná jistina 11 146,96 Kč, úrok z prodlení 579,60 Kč, splatné poplatky 1 800 Kč, a dále výpis k tomuto účtu za dobu zpětně až k datum (dne datum došlo k převodu částky 12 739,38 Kč na tento úvěrový účet, dne datum žalovaný uhradil 1 592,42 Kč, následně byly účtovány poplatky z upomínky ze dne datum, 600 Kč, ze dne datum, 600 Kč a ze dne datum, 600 Kč), k tomu také platební historii k úvěrovému účtu.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právnická osoba, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, dne datum, došlo k postoupení pohledávek dle přílohy číslo (na řádku 694 a číslo), k tomu dohoda o účincích postoupení k okamžiku zaplacení úplaty za postoupení pohledávek ze dne datum, úplata za postoupení pohledávek byla zaplacena datum. Dopisem ze dne datum bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávek na žalobkyni (žalobkyně doložila podací lístek).

10. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila podací lístek).

11. Z činnosti soudu bylo zjištěno, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 8 C 19/2023, se totožná žalobkyně domáhá po žalovaném dlužné částky ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet (konsolidace půjček), kterou žalovaný uzavřel s právnická osoba, dne datum (řízení není dosavadně skončeno).

12. Z činnosti soudu bylo zjištěno, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 9 C 19/2023, se totožná žalobkyně domáhá po žalovaném dlužné částky ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo kterou žalovaný uzavřel s právnická osoba, dne datum (řízení není dosavadně skončeno).

13. Závazkový vztah, vzniklý dne datum, resp. datum, mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

14. Dle § 2662 o. z., smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2665 o. z., ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

15. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

17. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

19. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. K této úpravě také směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS.

22. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, k tomu nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- číslo ze dne datum.

23. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

24. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § číslo věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

25. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Dle § číslo, § číslo odst. 1, § číslo, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

27. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobkyně postoupil platně pohledávky za žalovaným na žalobkyni (§ 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále „o. z.“), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Soud má dále s ohledem na uvedené za to, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, byla dne datum ve spojení s dispozicemi ze dne datum sjednána smlouva o bankovních produktech a službách, dle které právní předchůdce žalobkyně zřídil pro žalovaného běžný účet ve smyslu § 2662 an. o. z., a v souladu s § 2665 o. z. byl k tomuto účtu sjednán kontokorent do limitu 9 000 Kč, jednalo se o tzv. debetní účet, tedy že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na běžném účtu (k tomu dále § 2395 an. o. z.) Smlouva se řídí smluvním ujednáním a, ostatně jak je to u tohoto typu právních vztahů běžné, obchodními podmínkami včetně příslušných sazebníků (§ 1751 o. z.). V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba při svém podnikání (§ 420 odst. 1 a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), poskytnutý kontokorent představuje spotřebitelský úvěr, na který dopadá právní úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (platného a účinného od 1. 12. 2016, k tomu soud odkazuje zejména na § 2 odst. 1, § 75, § 76 odst. 1, § 78 odst. 1, § 78 odst. 2 písm. b), § 78 odst. 4, § 86 odst. 1, 2, § 87 odst. 1 a 2). právnická osoba, mohla dle zákonné úpravy (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.) poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně k výzvě soudu žalobu doplnila toliko o tvrzení, jakým způsobem ověřil její právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházel z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o povolení debetního zůstatku Flexikredit ze dne datum. K výzvě soudu ke splnění důkazní povinnosti žalobkyně doložila pouze tuto listinu a obecné vyjádření právnická osoba, jak zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Dále potvrzení o příjmu ze dne datum, které je však pro posouzení majetkové situace žalovaného v domě sjednání Flexikreditu datum zcela nedostatečné (staré 1,5 roku). Žalobkyně nedoložila ničeho více. S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že v dané době (srpen 2017 až únor 2019) právnická osoba, poskytla žalovanému několik finančních produktů, právnická osoba, vycházela z pouze kusých a neaktuálních informací o žalovaném, v podstatě z informace o jeho průměrném měsíčním příjmu 18 000 Kč, aniž by toto bylo doloženo (ze starého potvrzení o příjmu byl doložen příjem 14 083 Kč, pokud banka vycházela z výpisu z běžného bankovního účtu, toto ani netvrdila, nicméně z výpisu bylo soudem zjištěno, že příjem žalovaného činil cca 16 000 Kč až 17 000 Kč), a celkovém příjmu domácnosti 30 000 Kč, který nebyl nijak doložen, s tím, že výdaje byly nulové vedle splátek pro právnická osoba, ve výši 4 436,83 Kč (další výdaje žalovaného nebyly nijak doloženy). K tomu se jednalo o osobu, která má vyživovací povinnost vůči třem nezletilým dětem a manželce. S ohledem na uvedené soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru ze dne datum, na základě které byl povolen žalovanému příjmení s úvěrovým rámcem 9 000 Kč, a to pro nesplnění zákonné povinnosti úvěrujícího, společnosti právnická osoba, která je jí stanovena v § 86, § 87 zákona č. 257/2016 Sb. právnická osoba, vycházela z tvrzení o celkovém čistém měsíčním příjmu domácnosti 30 000 Kč, avšak od žalovaného nezjišťovala, co je zdrojem tohoto příjmu, ani nevyžadovala potvrzení o takovém příjmu, nemohla z něj při posouzení úvěruschopnosti vycházet. Pokud žalovaný uvedl v žádosti, že má prakticky nulové výdaje, vzbuzuje takové tvrzení pochybnosti o pravdivosti žalovaným uvedených údajů, banka měla vyžadovat doložení jeho měsíčních výdajů. Informace, které banka měla k dispozici, byly velice kusé. Soud má za to, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své zákonné povinnosti dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., a kontokorentní úvěr poskytl přesto, že informace, které měl, byly kusé a samostatně nestačí k posouzení úvěruschopnosti. Právní předchůdce žalobkyně nijak neověřoval měsíční výdaje žalovaného. právnická osoba, měla po žalovaném vyžadovat více dokladů, které by osvědčily jeho majetkovou situaci (dle § 78 zákona č. 257/2016 Sb., měla banka povinnost, pořídit dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem, ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona, se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele). Důsledkem nesplnění povinnosti v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., je neplatnost smlouvy o debetním účtu (kontokorentním úvěru), a s ohledem na judikaturu, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C číslo ze dne datum, nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru, pokud se jedná o poskytnutí kontokorentu (jak je žalován nárok 2). S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy (jak žalobkyně požaduje úrok z úvěru v sazbě 29 % ročně a 600 Kč na poplatku, celkem 1 800 Kč na poplatcích). Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 1, 2 o. z., § 2993 o. z.), tj. částka 11 146,96 Kč. Proto soud žalobě pro částku 11 146,96 Kč vyhověl. Proto soud žalobu pro částku 1 800 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 579,60 Kč, s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 12 946,96 Kč od datum do zaplacení (a to v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, kdy soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednaného kontokorentu dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem), s 29% úrokem ročně z částky 11 146,96 Kč od datum do zaplacení, zamítl (tolik k žalobnímu nároku 2). Protože se však žalovaný v řízení nevyjádřil, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jeho možnostem ke splacení, proto soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. K žalobnímu nároku 1 má soud za to, že běžný účet byl mezi stranami sjednán platně, a za dobu jeho trvání na něm vznikl nepovolený dluh 1 087,86 Kč (a to účtováním poplatků a úroků z nepovoleného dluhu v souladu se smluvním ujednáním), proto v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl, včetně zákonného úroku z prodlení.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 57 %, v rozsahu 43 % úspěšná nebyla. Žalobkyni by příslušela náhrada v rozsahu pouhých 14 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Z důvodu toliko 14% rozdílu a s ohledem na předmět řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.