4 C 86/2022

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení 23 071,93 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 15 325,83 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 15 325,83 Kč od 19. 10. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu zamítá pro 7 268,60 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 6 818,60 Kč od 19. 10. 2021 do zaplacení, pro kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 103,35 Kč, a smluvní pokutu 477,50 Kč.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 3 734,80 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 22 594,43 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 22 144,43 Kč od 19. 10. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 103,35 Kč, smluvní pokuty 477,50 Kč. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 2. 4. 2020 smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], kdy dle čl. B se zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem původně 10 000 Kč, následně 20 000 Kč (bezúčelový, obnovitelný) a vydat kreditní kartu [číslo] (pro bezhotovostní platby, výběry z bankomatu), tedy zavázala se žalovanému poskytnout k čerpání peněžní prostředky ve výši úvěrového rámce, a žalovaný se zavázal splácet řádně a včas vyčerpanou částku formou měsíčních splátek dle Sazebníku, tj. ve výši 955 Kč při plném čerpání 20 000 Kč, splatných k 15. dni v měsíci (dle čl. A se jednalo o sjednání vázaného spotřebitelského úvěru na koupi čtyřkolky ve výši 240 000 Kč, nabídka kreditní karty byla učiněna v září 2020). Nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky [číslo] [anonymizováno] ze dne [datum] a Sazebník. Žalovaný čerpal v době od 25. 9. 2020 do 10. 6. 2021 částku 22 600 Kč, na kterou splatil pouze 7 273 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením, po neuhrazení jedné splátky žalobkyně pozastavila čerpání úvěru, protože byl žalovaný v prodlení se splácením splátek splatných 15. 5. 2021, 15. 6. 2021, 15. 7. 2021, 15. 8. 2021, 15. 9. 2021, došlo k zesplatnění veškerých závazků žalovaného vůči žalobkyni dle smlouvy, a to dnem následujícím po splatnosti nejpozději dospělé dlužné měsíční splátky, tj. 16. 9. 2021 (dopis z 28. 9. 2021, kterým žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě celkové dlužné částky). Ke dni zesplatnění (16. 9. 2021) činila dlužná jistina na splátkách do dne zesplatnění 4 775 Kč (z toho 2 359,56 Kč na splátce úvěru, 2 415,44 Kč na úrocích, pojištění, poplatcích), nesplacená jistina (po dni zesplatnění) 17 169,43 Kč, poplatky za zaslané upomínky 450 Kč (tři upomínky po 150 Kč), 200 Kč za oznámení o okamžité splatnosti úvěru, tj. celkem žalovaných 22 594,43 Kč, dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení 103,36 Kč (33,67 Kč za dobu od 16. 5. 2021 do 18. 10. 2021, 26,98 Kč za dobu od 16. 6. 2021 do 18. 10. 2021, 21,13 Kč za dobu od 16. 7. 2021 do 18. 10. 2021, 14,23 Kč za dobu od 16. 8. 2021 do 18. 10. 2021, 7,34 Kč za dobu od 16. 9. 2021 do 18. 10. 2021) a smluvní pokutu 477,50 Kč (10 % z dlužné splátky splatné dne 15. 5. 2021 – 95,50 Kč, 10 % z dlužné splátky splatné dne 15. 6. 2021 – 95,50 Kč, 10 % z dlužné splátky splatné dne 15. 7. 2021 – 95,50 Kč, 10 % z dlužné splátky splatné dne 15. 8. 2021 – 95,50 Kč, 10 % z dlužné splátky splatné dne 15. 9. 2021 – 95,50 Kč). Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána vyhodnocením informací získaných z nebankovních registru (NRKI), Registru rizikových subjektů Komerční banky (NIP), Registru SOLUS, ostatních registrů (interní platební morálka klienta; interní Black list žalobkyně, Insolvenční rejstřík, neplatné doklady MVČR, evidence adres obecních úřadů, registr hledaných osob, Centrální evidence exekucí), vyhodnocením příjmu a výdajů žalovaného, obrat na běžném účtu žalovaného, finanční rezervy/ disponibilního příjmu, demografických a statistických informací (scóringový model). O žalovaném nebyly zjištěny žádné negativní informace, zaměstnavatelem žalovaného byla společnost [právnická osoba] (pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou), dle výplatných pásek a potvrzení o výši měsíčního příjmu měl měsíční čistý příjem cca 20 000 Kč. Žalovaný uvedl celkové příjmy domácnosti 40 000 Kč (bez bližší konkretizace), náklady na bydlení 1 000 Kč, dále uvedl, že je svobodný a nemá vyživovací povinnost. Žádné další výdaje neuvedl. Protože žalovaný uvedl toliko tento výdaj, žalobkyně uvažovala životní minimum 3 400 Kč. Dále žalobkyně uvažuje, aby klientům zůstala disponibilní rezerva 10 % z příjmu.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami:

4. Z řízení sp. zn. 4 C 52/2022 vedeného u zdejšího soudu bylo zjištěno, a to konkrétně ze smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum], že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a [právnická osoba] (jako partnerem), kdy partner se pro žalobkyni zavázal dlouhodobě vyvíjet činnost směřující k poskytování úvěrových produktů žalobkyně zájemcům o úvěrové produkty, kterými jsou spotřebitelské úvěry poskytované klientům, spotřebitelům, a to pro účely financování nákupu služeb či zboží jiného než automobilu, a úvěry formou kreditní karty, dále úvěry pro klienty (kteří nejsou spotřebiteli) pro účely financování nákupu zboží.

5. Žalobkyně doložila výtisk k posouzení úvěruschopnosti [číslo] dle kterého k osobě [celé jméno žalovaného] byla dne 2. 4. 2020 lustrována data v registrech, záznamy v registrech odpovídají zkratkám nenalezen, bez záznamu nebo OK, vyjma SOLUS (dle RD je uvedeno [příjmení]). Dle listiny na č. l. 56 spisu je uvedena tabulka shrnující údaje k úvěru na koupi zboží a žalovanému, kdy jsou uvedeny jeho osobní a majetkové údaje, které odpovídají údajům, jak byly vyplněny v záhlaví samotné smlouvy (k tomu dále). Dále žalobkyně doložila kopii potvrzení zaměstnavatele o trvání pracovního poměru a výši příjmu žalovaného ze dne [datum] (zaměstnavatelem žalovaného je [právnická osoba], tj. zástupce žalobkyně, přes kterého byl úvěr sjednán, a to od [datum], tj. v době uzavření úvěru 7 měsíců, na dobu neurčitou), průměrný měsíční čistý příjem 20 000 Kč, kopii výplatních pásek za 2/ 2020 a 3/ 2020 (čistý příjem 20 123 Kč, nejsou prováděny srážky).

6. Z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní, jako věřitelem, prostřednictvím zástupce [právnická osoba], [IČO], s žalovaným, jakožto klientem, dne 2. 4. 2020. Žalovaný vyplnil ve vztahu ke své osobě osobní a majetkové údaje, je kvalifikovaným dělníkem u zaměstnavatele [právnická osoba], v pracovním poměru od 1. 7. 2019 na dobu neurčitou, s čistým měsíčním příjmem 20 000 Kč, s měsíčním příjmem domácnosti 40 000 Kč, bydlí u známých nebo příbuzných, je svobodný, nemá vyživovací povinnost, má nulové výdaje na bydlení, spoření, nemá jiné měsíční výdaje, splátky ostatních úvěrů jsou nulové. V čl. A smlouvy je předmětem této smlouvy smlouva o úvěru na koupi zboží (na základě této vede žalobkyně proti žalovanému u Okresního soudu v Prostějově řízení sp. zn. 4 C 52/2022), a to čtyřkolky za pořizovací cenu 300 000 Kč s přímou platbou 60 000 Kč, výše úvěru (financovaná hodnota) 240 000 Kč, splátky budou hrazeny bankovním převodem, nebylo sjednáno pojištění splátek, výše měsíční splátky 4 855 Kč, počet splátek 60, bude splaceno celkem 291 300 Kč, první splátka splatná 15. 5. 2020, měsíční splátky jsou splatné vždy k 15. dni daného měsíce, roční úroková sazba 7,78 %, RPSN 8,07 %, doba trvání úvěru do 15. 4. 2025. Věřitel (žalobkyně) poskytuje klientovi (žalovanému) úvěr na koupi uvedeného zboží, dle podmínek smlouvy, všeobecných obchodních podmínek [číslo] ze dne 1. 5. 2018 a Sazebníku, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Za každou měsíční splátku v prodlení je klient povinen hradit jednorázovou smluvní pokutu 10 % z dlužné měsíční splátky, při prodlení s další měsíční splátkou vzniká klientovi povinnost hradit novou jednorázovou smluvní pokutu z této další splátky, další smluvní pokutu z předchozí splátky v prodlení již klient neplatí. Při prodlení s úhradou jiné dlužné částky, než je měsíční splátka, vzniká klientovi povinnost hradit smluvní pokutu 0,1 % denně z částky v prodlení. Při prodlení je klient povinen hradit zákonný úrok z prodlení. Dostane-li se klient do prodlení s úhradou tří a více měsíčních splátek, a neuhradí-li dlužnou částku ani po výzvě k zaplacení s dodatečnou lhůtou 30 dnů, může věřitel prohlásit jistinu úvěru za okamžitě splatnou. Stejné právo má věřitel také pro prodlení klienta dle jiné smlouvy o úvěru, která byla mezi stranami sjednána. V takovém případě se stává dosud nesplacená jistina úvěru splatnou ke dni uvedenému v oznámení o okamžité splatnosti. V čl. B smlouvy je uvedeno ujednání stran na smlouvě o úvěrovém rámci, dle které se věřitel zavazuje poskytnout klientovi na dobu neurčitou bezúčelový úvěr prostřednictvím kreditní karty, dle podmínek této smlouvy a úvěrových podmínek [číslo] ze dne 1. 5. 2018 a Sazebníku a Rámcové smlouvy, kdy tyto tvoří nedílnou součást smlouvy. Rámcová smlouva upravuje další práva a povinnosti v souvislosti s užíváním kreditní karty. Pokud klient nevyjádří svůj nesouhlas s uzavřením smlouvy o úvěrovém rámci zaškrtnutím pole □„ nesouhlasím“, stává se tato smlouva platnou podpisem a účinnosti nabývá okamžikem udělení souhlasu klienta s aktivací kreditní karty. Úvěrový rámec bude klientovi poskytnut po vyhodnocení jeho schopnosti splácet úvěr na základě analýzy historie splácení dlužných částek dle smlouvy o úvěru na koupi zboží, porovnání jeho příjmů a výdajů a v databázích umožňujících posouzení jeho úvěruschopnosti, vedených třetími osobami (zejména SOLUS, NRKI), bližší podmínky jsou v čl. 12 1 podmínek. Celková výše úvěrového rámce činí 50 000 Kč. Může být sjednána jiná výše úvěrového rámce. Klient je povinen hradit měsíční splátky k 15. dni v měsíci, způsob určení splatnosti je v čl. 13 3 podmínek, způsob určení výše měsíční splátky je v čl. 13 2 podmínek, o konkrétní výši měsíční splátky a její splatnosti bude klient informován ve výpise z účtu a SMS zprávou, s touto smlouvou souvisejí poplatky, a to poplatek za odeslání SMS zprávy před řádnou splátkou 5 Kč, poplatek za vedení účtu 50 Kč. Za prodlení se splácením s každou měsíční splátkou je klient povinen zaplatit jednorázovou smluvní pokutu 10 % z dlužné měsíční splátky, při prodlení s další měsíční splátkou vzniká klientovi nová povinnost k úhradě smluvní pokuty 10 % z této splátky, za prodlení s předchozí splátkou se dále smluvní pokuta neplatí. Ocitne-li se klient v prodlení s jinou dlužnou částkou ze smlouvy, je povinen hradit smluvní pokutu 0,1% denně z této dlužné částky. Dostane-li se klient do prodlení s úhradou tří a více měsíčních splátek, a neuhradí-li veškeré dlužné částky ani poté, co byl k tomu vyzván s poskytnutím dodatečné lhůty 30 dnů, může věřitel prohlásit úvěr za okamžitě splatný. Dosud nesplacená jistina úvěru se stává splatnou ke dni uvedeném v oznámení o okamžité splatnosti, ve kterém je celá dlužná částka vyčíslena. RPSN je rozepsána dle výše úvěrového rámce v tabulce. Dle čl. C smlouvy aktivací kreditní karty dle smlouvy o úvěrovém rámci klient souhlasí se zařazením do volitelného kolektivního pojištění revolvingových úvěrů a kreditních karet, dle podmínek, varianta závisí na věku klienta. Svým podpisem (na závěr smlouvy) klient stvrzuje, že uzavřel smlouvu dle čl. A smlouvy, dle čl. B smlouvy (pokud nezaškrtl □„ nesouhlasím“) a smlouvu o zařazení do pojištění kreditních karet a dle čl. C k pojištění za podmínek tam uvedených.

7. Žalobkyně doložila formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ve kterém jsou údaje k čerpání dle úvěrového rámce, kreditní kartě, ke splácení, RPSN, souvisejících nákladech, vedení účtu, nákladů v případě opožděných plateb, atd.

8. Z úvěrových podmínek [číslo] ze dne 1. 5. 2018 soud zjistil, že tyto podmínky obsahují bližší úpravu práv a povinností vyplývajících ze Smluv, to znamená ze Smlouvy o úvěru na koupi zboží, Smlouvy o úvěrovém rámci a Smlouvy o podnikatelském úvěru na koupi zboží (mají celkem 14 stran, na straně 13 a 14 je Sazebník k těmto úvěrovým podmínkám platný od [datum], obsahující náklady a poplatky účtované v situaci, předvídané Sazebníkem). Čl. 3 upravuje splatnost jistiny a úroků, smluvní pokuty, úroků z prodlení a poplatků, nákladů, splatnost pojistného poplatku. Čl. 4 upravuje pořadí úhrady u uvedených smluv. Čl. 5 upravuje důsledky prodlení, ocitnete-li se dlužník v prodlení s placením měsíční splátky či jiné dlužné částky, vzniká mu povinnost zaplatit úrok z prodlení, jehož výše je uvedena ve Smlouvách. Úrok z prodlení se neplatí ze smluvní pokuty a přirostlého úroku z prodlení. Dle čl. 5 2 ocitne-li se úvěrovaný v prodlení s placením měsíční splátky či jiné dlužné částky, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu, jak je vymezena ve smlouvě. Čl. 6 upravuje předplacení a předčasné splacení úvěru, čl. 9 účelovost úvěru, kdy se jedná pro smlouvu o úvěru na koupi zboží o financování nákupu zboží, datem čerpání úvěru je den uzavření smlouvy o úvěru na koupi zboží, čl. 12 udělení úvěrového rámce a jeho čerpání pro smlouvu o úvěrovém rámci. Úvěrový rámec bude poskytnut po vyhodnocení schopnosti úvěrovaného splácet úvěr na základě analýzy historie splácení dlužných částek ze smlouvy o úvěru na koupi zboží, porovnáním příjmů a výdajů, a údajů dle databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, které jsou vedeny třetími osobami (zejména SOLUS, NRKI), kreditní karta může být úvěrovanému zaslána a úvěrový rámec udělen i bez žádosti úvěrovaného, pokud úvěrující kladně vyhodnotí jeho schopnost splácet. Dle Sazebníku tvoří 150 Kč účelně vynaložené náklady související s odesláním upomínky, 200 Kč účelně vynaložené náklady související s odesláním oznámení o okamžité splatnosti jistiny úvěru, dále smluvní pokuta za prodlení s úhradou měsíční splátky 10 % z dlužné měsíční splátky, smluvní pokuta za prodlení s úhradou jiné dlužné částky než je měsíční splátka 0,1 % denně z dlužné částky.

9. Z přehledu transakční historie ke smlouvě o úvěrovém rámci soud zjistil, že žalovaný dne [datum] čerpal výběrem z bankomatu 1 000 Kč, dále ve stejný den [datum] částku 5 000 Kč, 3 000 Kč, 1 000 Kč, dne [datum] částku 10 000 Kč, dne [datum] částku 2 600 Kč (celkem čerpal 22 600 Kč). Z této transakční historie je také zřejmé, že žalovaný nesplácel řádně a včas už od první splátky (splatné [datum]), kdy je mu účtována smluvní pokuta a úrok z prodlení. Žalovaný průběžně splatil pouze 7 274,17 Kč.

10. Z řízení sp. zn. 4 C 52/2022 vedeného u zdejšího soudu bylo zjištěno, a to konkrétně z dodatku k úvěrové smlouvě č. SU4002847367, že tento uzavřela žalobkyně s žalovaným dne [datum], došlo ke změně splátek na výši 4 798 Kč, první splátka splatná [datum], poslední [datum], splátky splatné vždy v 15. den v měsíci. Dle textu dodatku, změna úvěrové smlouvy dle tohoto dodatku je vynucena problematickou platební morálkou klienta.

11. Z řízení sp. zn. 4 C 52/2022 vedeného u zdejšího soudu bylo zjištěno, a to konkrétně z přehledu plateb pro smlouvu č. SU4002847367 (tj. pro vázaný spotřebitelský úvěr), že žalovaný celkem uhradil 43 695 Kč, již se čtvrtou a sedmou splátkou se dostal žalovaný do prodlení (2 dny, 1 den), pro splátku 8. – 10. byl sjednán odklad, s jedenáctou splátkou byl v prodlení 3 dny, na 13. té splátce uhradil pouze 114 Kč, dále již ničeho neuhradil.

12. Z řízení sp. zn. 4 C 52/2022 vedeného u zdejšího soudu bylo zjištěno, a to konkrétně z tabulky umoření, kde je uveden rozpis splátek, první splátka splatná 15. 5. 2020, každá další splátka je splatná k 15. dni daného měsíce, pro 8., 9., 10. splátku je uvedeno nula (tedy odklad splátky), poslední 65. splátka je splatná dne 15. 9. 2025. První až sedmá splátka je ve výši 4 855 Kč, jedenáctá až 65. splátka ve výši 4 798 Kč. Dle přehledu úhrad žalovaného tento včas uhradil pouze první tři splátky, tj. splátku splatnou dne 15. 5. 2020, 15. 6. 2020 a 15. 7. 2020, čtvrtou splátku uhradil až 17. 8. 2020 (2 dny v prodlení), pátá a šestá splátka byla uhrazena včas, sedmou splátku uhradil opětovně s prodlením (1 den prodlení), na prosinec – únor (3 měsíce byl sjednán odklad na tři měsíce, tj. jakoby 8. – 10. splátku), jedenáctou splátku uhradil opětovně v prodlení 3 dny dne 18. 3. 2021, dvanáctou splátku uhradil včas a ve správné výši (15. 4. 2021), třináctou splátku neuhradil řádně, když dne 15. 4. 2021 uhradil toliko 114 Kč.

13. Dopisem ze dne 25. 4. 2021 žalobkyně žalovaného upomenula o úhradu splátky po splatnosti splatné dne 15. 4. 2021, požadovala smluvní pokutu, úrok z prodlení a náklady za odeslání upomínky. Dopisem ze dne 25. 5. 2021 žalobkyně žalovaného upomenula o úhradu splátky po splatnosti splatné dne 15. 5. 2021, požadovala smluvní pokutu, úrok z prodlení a náklady za odeslání upomínky. Dopisem ze dne 25. 6. 2021 žalobkyně žalovaného upomenula o úhradu splátky po splatnosti splatné dne 15. 5. 2021 a 15. 6. 2021, požadovala smluvní pokutu, úrok z prodlení a náklady za odeslání upomínky.

14. Žalobkyně doložila výpisy k úvěrovému rámci dle čerpání a splácení ze dne 5. 4. 2021, 5. 5. 2021, 5. 6. 2021, 5. 7. 2021, 5. 8. 2021, 5. 9. 2021, ve kterých je uvedena vždy daná výše čerpání, kolik činí úvěrový rámec, splatnost splátky splatné kdy, její rozložení (jistina, úrok, poplatky, pojištění), a to, zda došlo k pozastavení čerpání úvěru či nikoli.

15. Dopisem ze dne 25. 7. 2021 žalobkyně žalovaného upomenula o úhradu splátky po splatnosti splatné dne 15. 5. 2021, 15. 6. 2021, 15. 7. 2021, požadovala smluvní pokutu, úrok z prodlení a náklady za odeslání upomínky. Zároveň žalovaného upozornila na možnost prohlásit všechny dosud nesplatné dlužné částky za okamžitě splatné pro prodlení alespoň tří měsíčních splátek, na ztracení výhody splátek.

16. Z přehledu výpočtu dlužných úroků z prodlení z jednotlivých splatných splátek soud zjistil, že pro jistinu splatnou dne [datum] ve výši 955 Kč se jedná o kapitalizovaný úrok z prodlení 8,25 % ročně za dobu od [datum] do [datum] – 33,67 Kč, pro jistinu splatnou dne [datum] ve výši 955 Kč se jedná o kapitalizovaný úrok z prodlení 8,25 % ročně za dobu od [datum] do [datum] – 26,98 Kč, pro jistinu splatnou dne [datum] ve výši 955 Kč se jedná o kapitalizovaný úrok z prodlení 8,5 % ročně za dobu od [datum] do [datum] – 21,13 Kč, pro jistinu splatnou dne [datum] ve výši 955 Kč se jedná o kapitalizovaný úrok z prodlení 8,5 % ročně za dobu od [datum] do [datum] – 14,23 Kč, pro jistinu splatnou dne [datum] ve výši 955 Kč se jedná o kapitalizovaný úrok z prodlení 8,5 % ročně za dobu od [datum] do [datum] – 7,34 Kč; celkem se jedná o částku 103,35 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení (nikoli 103,36 Kč, jak uvedla žalobkyně).

17. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalovanému sdělila, že došlo k zesplatnění celé dlužné částky ke dni [datum], vyzvala jej k úhradě do 20 kalendářních dnů od data vystavení tohoto dopisu (žalobkyně doložila doklad o jeho odeslání žalovanému dne [datum]).

18. Upomínkou ze dne [datum] žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky a upozornila jej na možnost soudního vymáhání (žalobkyně doložila doklad o jejím zaslání žalovanému).

19. Právní vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

20. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

21. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

22. Dle § 2395, § 2398 odst. 2, § 2399 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

23. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

24. Dle § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.

1. K tomu je dle odst. 3 povinen také zprostředkovatel. Dle odst. 4 uvedeného ustanovení, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

25. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

26. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném od 1. 12. 2016 do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Od 29. 5. 2022 bylo uzákoněno, že neplatnost ve smyslu § 87 odst. 1, 2 je neplatností absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti („ Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.“). Tato změna právní úpravy je mimo jiné důsledkem judikaturního vývoje, kdy soud je povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává:„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění:„ … součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění:„ … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C -679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- 679/18 ze dne 5. 3. 2020.

28. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Dle § 2483 o. z., smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi. Další §§ upravují blíže tento smluvní typ (až § 2520 o. z.). K tomu dále ust. § 37 an. zákona č. 257/2016 Sb., upravující zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru.

31. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 2. 4. 2020 s žalobkyní, a to prostřednictvím zástupce (zprostředkovatele), společnosti [právnická osoba] (§ 2483 an. o. z., § 37 zákona č. 257/2016 Sb.) smlouvu o úvěru č. SU4002847367, přičemž tento zástupce žalobkyně byl zároveň zaměstnavatelem žalovaného (jak je uvedeno dále), na základě které byl žalovanému poskytnut jednak vázaný spotřebitelský úvěr, tj. spotřebitelský úvěr vázaný na koupi zboží (ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., § 2395 an. o. z.) ve výši 240 000 Kč (který není předmětem tohoto řízení), a také revolvingový úvěr s úvěrovým rámce 20 000 Kč, čerpaný prostřednictvím kreditní karty (§ 2395 an. o. z.), na základě kterého se žalobkyně domáhá dlužné částky v tomto řízení. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (§ 420 odst. 1 a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Jedná se o úvěr poskytovaný nebankovním subjektem. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. bylo povinností žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom má vycházet nejen ze sdělených a doložených příjmů a výdajů spotřebitele, ale i způsobu plnění dosavadních dluhů. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy, jedná se o neplatnost absolutní (jak je uvedeno s ohledem na judikaturu shora), ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Bylo (a je) zákonnou povinností žalobkyně pořídit dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění povinností dle zákona č. 257/2016 Sb. (§ 78 uvedeného zákona), a tyto uchovávat po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Vzhledem k tomu, že smlouva byla podepsána 2. 4. 2020, doba 5 let ještě neuplynula, žalobkyně musí mít tyto dokumenty a záznamy k dispozici. Soud se zabýval žalobkyní tvrzeným a doloženým postupem, jakým ověřovala úvěruschopnost žalovaného, a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala (tj. neunesla břemeno důkazní), že splnila povinnost zabývat se úvěruschopností žalovaného v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když sice rozsáhle tvrdí postup, jakým zkoumala úvěruschopnost žalovaného, ale v tomto řízení doložila toliko dvě výplatní pásky s čistým měsíčním příjmem žalovaného 20 123 Kč (únor a březen 2020) a potvrzení od zaměstnavatele [právnická osoba], o tom, že je žalovaný zaměstnán na dobu neurčitou s průměrným měsíčním čistým příjmem žalovaného 20 000 Kč, který je navíc zprostředkovatelem tohoto vázaného spotřebitelského úvěru, dále doložila souhrnnou tabulku shrnující údaje k žalovanému (jak jsou uvedeny i v samotné smlouvě o úvěru) a printscreen z výsledku lustrace v registrech, kdy u registru SOLUS je uvedeno KO (nikoli OK, jako u jiných registrů), i toto indikuje, že schopnost žalovaného splácet úvěr nemusí být dána. Ničeho více v tomto řízení přes výzvu soudu žalobkyně nedoložila. Žalobkyně sama tvrdila, že požadovala„ obrat na běžném účtu žalovaného“, ale tento nedoložila (nedoložila ničeho k bankovnímu účtu žalovaného, byť toto je jeden z nejspolehlivějších ukazatelů finanční situace úvěrovaných). Pokud žalovaný při sjednání tohoto úvěru uvedl (jak je vyplněno ve smlouvě o úvěru), že měsíční příjem domácnosti činí 40 000 Kč, měla se žalobkyně zabývat tím, co je zdrojem tohoto příjmu, navíc v kontextu žalovaným vyplněného typu bydlení„ u známých nebo příbuzných“, takové tvrzení dalšího měsíčního příjmu vzbuzuje pochybnost, žalobkyně měla vyžadovat od žalovaného toto doložit. Stejně tak pokud žalovaný uvedl, že jeho výdaje na bydlení jsou nulové a ostatní měsíční výdaje jsou nulové, žádná žijící osoba nemá nulové výdaje na bydlení ani měsíční nulové výdaje. Z těchto informací, toliko dvou výplatních pásek s potvrzením od zaměstnavatele a doloženého printscreenu o lustraci v rejstřících nebylo možné vycházet, resp. tyto údaje byly nedostatečné. Žalobkyní vyžadované informace od žalovaného mohou sloužit ke splnění její zákonné povinnosti, avšak v rozsahu, v jakém se žalobkyně s tímto spokojila, se jednalo pouze o informace kusé. V kontextu platební morálky žalovaného, kdy je nutno posuzovat platební morálku jak u smlouvy u vázaného spotřebitelského úvěru (jak je žalována v řízení sp. zn. 4 C 52/2022 u zdejšího soudu), tak u tohoto revolvingového úvěru, když se u splácení vázaného spotřebitelského úvěru dostal do prodlení již se čtvrtou a následně sedmou splátkou – splatné dne 15. 8. 2020 a 15. 11. 2020, následně se dostal do prodlení se splacením splátky splatné dne 15. 12. 2020 a 15. 1. 2021, kdy tyto vůbec nezaplatil, dne 10. 2. 2021 byl mezi stranami uzavřen dodatek na odkladu splátek (který je fakticky uzavřen zpětně, resp. v důsledku tohoto prodlení žalovaného, a jak je v samotném dodatku uvedeno, je to pro problematickou platební morálku žalovaného), tak, že splátky v nové výši 4 798 Kč jsou splatné od 15. 3. 2021 do 15. 9. 2025, avšak následně uhradil (s prodlením 3 dnů) jedenáctou splátku, poté pouze dvanáctou splátku, a již s třináctou splátkou se dostal do prodlení a dále ničeho nehradil, současně v kontextu splácení na úvěr dle téže smlouvy, jak je žalován v tomto řízení, kdy po načerpání úvěru v září a říjnu 2020 již první splátku neuhradil, kdy žalobkyně mu nadále umožnila přes nikoli řádné a včasné splácení čerpat ještě v březnu 2021 (celkem načerpal 22 600 Kč a splatil nepravidelně při účtování smluvních pokut a poplatků za upomínání 7 274,17 Kč), má soud za to, že úvěruschopnost žalovaného nebyla v době sjednání úvěru 2. 4. 2020 taková, aby mu mohl být poskytnut tak vysoký vázaný spotřebitelský úvěr 240 000 Kč, a tedy ani úvěr revolvingový s poskytnutím úvěrového rámce 20 000 Kč, jak je žalován v tomto řízení. Logicky bývá nejlepším ukazatelem úvěruschopnosti úvěrovaných výpis z bankovního účtu, ale tento žalobkyně (byť tvrdí jeho vyžadování) nedoložila. Pokud vycházela toliko z doložených listin, v kombinaci s lustrací v rejstřících, pak v rozporu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., nevycházela z nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, jeho příjmy a výdaje nemohla být schopna porovnat, pokud žalovaný uvedl výdaje nulové, už jen tato skutečnost měla vést žalobkyni k tomu, že bude požadovat doložení výdajů žalovaného (uvedené svědčí o lehkovážnosti stran při sjednání uvedené smlouvy). Jeví se, že žalobkyně prostřednictvím svého zprostředkovatele postup posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného nečinila řádně a nedostála tak své zákonné povinnosti. Toto zpochybňuje věrohodnost tvrzení žalobkyně, že bylo jejím úmyslem skutečně posuzovat úvěruschopnost úvěrovaných a nečinit toliko„ pro formu“. Z tohoto přístupu žalobkyně je vysoce pochybné, jakou snahu vyvinula ke skutečnému splnění povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovaným skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího). Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy (úrokem z úvěru, zpoplatněném upomínání, pojištěním, smluvní pokuty). Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb. však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit z této částky úroky z prodlení, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení včetně zákonného úroku z prodlení. Přičemž úrok z prodlení soud přiznal ode dne 19. 10. 2021 do zaplacení, v sazbě požadované žalobkyní (k datu 18. 10. 2021 činila zákonná sazba 8,5 % ročně), když poprvé výzvou ze dne 28. 9. 2021 (oznámení o zesplatnění) byl žalovaný vyzván k úhradě celé dlužné částky a to do 20 kalendářních dnů ode dne vystavení uvedené výzvy (tj. do 18. 10. 2021), tedy od žalobkyní požadovaného 19. 10. 2021 je v prodlení s vydáním tohoto bezdůvodného obohacení. Ve zbytku je žaloba nedůvodná. Soud proto žalobě vyhověl pro částku 15 325,83 Kč (čerpaných 22 600 Kč mínus splacených 7 274,17 Kč) s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 15 325,83 Kč od 19. 10. 2021 do zaplacení. Soud žalobu zamítl pro 7 268,60 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 6 818,60 Kč od 19. 10. 2021 do zaplacení, pro kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 103,35 Kč, a smluvní pokutu 477,50 Kč.

32. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobkyně byla úspěšná částečně v rozsahu 66 %, v rozsahu 34 % úspěšná nebyla. Náhrada žalobkyni přiznaných nákladů řízení pak spočívá v 32 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 1 154 Kč dle položky 1 bod 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 2 060 Kč dle § 7 bodu 6., § 8, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif,„ a. t.“), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, účast na jednání před soudem dne 31. 10. 2022, 1× 1 030 Kč dle § 7 bodu 6., § 8, § 11 odst. 1 písm. d), § 11 odst. 3 a. t. za úkony výzva k plnění před podáním žaloby, paušální náhrada hotových výdajů 4× 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada za promeškaný čas 200 Kč (doba cesty autobusem na jednání dne 31. 10. 2022 z Brna do Prostějova a zpět) dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3, cestovní výdaje dle § 13 odst. 1, 5 v doložené výši jízdného 99 Kč, 1 808,10 Kč náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem 3 734,80 Kč (32 % z 11 671,10 Kč).

33. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř.