4 C 98/2022

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem jméno příjmení, narozenou datum bytem adresa o zaplacení 1 500 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 1 500 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 1 500 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím představující přirážku ve výši 1 500 Kč za to, že žalovaný uskutečnil jízdu bez platného jízdního dokladu v dopravním prostředku městské hromadné dopravy žalobkyně dne datum.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Na základě listinných důkazů činí soud tento závěr o skutkovém stavu. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole variabilní symbol soud zjistil, že dne datum v 9.47 hod. byl na lince anonymizováno kontrolován cestující – žalovaný, jehož totožnost byla zjištěna z občanského průkazu. Žalovaný se neprokázal platným jízdním dokladem, když uskutečnil jízdu bez jízdního dokladu, byl seznámen s možností jízdné a uloženou přirážku zaplatit a o postupu žalobkyně při nezaplacení přirážky, či jízdného ve stanovené výši. Zápis obsahuje podpis cestujícího. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky 1 500 Kč za přirážku k jízdnému (doklad o odeslání žalovanému poštovním podacím archem). Žalovaný byl upozorněn na možnost soudního vymáhání uvedené pohledávky. Žalobkyně doložila Smluvní přepravní podmínky Integrovaného dopravního systému územní celek, platné od 1. 2. 2021 (dle čl. 10 odst. 4 výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu činí 1 500 Kč za každého cestujícího, pokud není níže stanoveno jinak).

5. Soud dále zjistil, že žalovaný je omezen ve svéprávnosti na dobu 5 let od právní moci rozsudku tak, že není schopen samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života, žalovaný není schopen vykonávat aktivní ani pasivní volební právo (rozsudek Okresního soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací (spisová značka, spisová značka), právní moc datum). Jeho opatrovníkem je jeho matka jméno příjmení. Z odůvodnění tohoto rozsudku se podává, že žalovaný bydlí ve společném domácnosti se svojí matkou (opatrovníkem), studuje na speciální střední škole v obec tříletý obor kuchař, je v péči psychiatrické ambulance v obec, a to pro lehkou mentální retardaci s poruchami chování, je velmi snadno ovlivnitelný a manipulovatelný, hrozí riziko jeho zneužití. Jeho porucha je poruchou trvalého rázu, není ovlivnitelná léčbou, lehká mentální retardace postihuje všechny složky inteligence, postižení jsou většinou emočně a sociálně nezralí, potřebují podporu a vedení v sociálně a ekonomicky náročnějších situacích, jsou zvýšeně sugestibilní, méně kritičtí, málo předvídaví, špatně reagují na nebezpečí, jejich myšlení je mechanické, nesamostatné, mají problém odlišit podstatné od nepodstatného, vázne logické myšlení. U žalovaného je navíc přítomna porucha chování s impulzivními a disociálními rysy osobnosti, byl opakovaně psychiatricky hospitalizován pro poruchy chování, jako je lhaní, drobné krádeže a ubližování mladším dětem. Duševní porucha negativně ovlivňuje jeho volní a rozpoznávací schopnost. Žalovaný nemá dostatečný pojem o hodnotě peněz, je schopen samostatně nakládat pouze s kapesným ve výši 300 Kč týdně, žalovaný není schopen porozumět důsledkům uzavření smlouvy, není schopen si obstarávat své záležitosti a jednat na úřadech, není schopen samostatně rozhodovat o svém zdravotním stavu, o své hospitalizaci, ani udělit souhlas k provádění léčebných výkonů. Prognosticky není předpoklad významného zlepšení stavu posuzovaného. Dále se z odůvodnění tohoto rozsudku podává, že žalovaný nedostává žádné kapesné, dle opatrovníka není schopen účelně hospodařit s žádnou finanční částkou, když jde něco nakupovat, dostane přesný obnos peněž.

6. Soud dále zjistil, že v době od datum do datum byl žalovaný hospitalizovaný v Psychiatrické léčebně v obec.

7. Soud má s ohledem na uvedené za to, že žalovaný sice datum uskutečnil jízdu v dopravním prostředku městské hromadné dopravy žalobkyně, kdy vstupem do dopravního prostředku konkludentním jednáním uzavřel s žalobkyní smlouvu o přepravě dle § 2550, § 2578 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), a přistoupil k přepravním podmínkám žalobkyně, k tomu § 3 odst. 2, § 7 odst. 1, 3, 5 a 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Žalovaný byl povinen za přepravu zaplatit jízdné, avšak žalovaný za přepravu jízdné nezaplatil a neprokázal se jízdním dokladem. Protože je žalovaný omezen ve svéprávnosti tak, že není schopen samostatně právně jednat v žádných záležitostech vyjma běžných záležitostí každodenního života, a v době uskutečnění této jízdy v dopravním prostředku žalobkyně byl již takto omezen ve svéprávnosti, i se zohledněním popisu jeho zdravotního stavu (jak je uveden v odst. 5 tohoto odůvodnění s tím, že jeho stav je nepochybně přinejmenším stále stejný, viz jeho hospitalizace, jak je uvedeno v odst. 6 tohoto odůvodnění) dospěl soud k závěru, že žaloba o zaplacení přirážky k jízdnému 1 500 Kč (tedy nikoli samotného jízdného) není důvodná, neboť žalovaný není schopen porozumět důsledkům uzavření této smlouvy o přepravě v tom ohledu, že kromě jízdného, jakožto platby za přepravu, v případě jízdy tzv.„ na černo“ bude muset zaplatit částku několikanásobně přesahující samotné jízdné. Samotné uzavírání smluv o přepravě (s výhradou konkrétních okolností případu) v městské hromadné dopravě soud považuje jako běžnou záležitost každodenního života, avšak u žalovaného má soud s ohledem na jeho zdravotní stav za to, kdy žalovaný ani nemá dostatečný pojem o hodnotě peněz, že si není schopen vůbec uvědomit následky nezaplacení jízdného, tedy riziko, že bude kontrolován revizorem s tím, že by vůbec chápal to, co znamená přirážka k jízdnému a že by dokázal vnímat její hodnotu (1 500 Kč) oproti ceně jízdného. Soud proto podané žalobě nevyhověl, stejně tak nevyhověl požadovanému příslušenství pohledávky (§ 510 odst. 2 o. z.).

8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byl zcela úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).