5 C 100/2023

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl soudem Mgr. Věroslavem Řezáčem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupeného advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa a žalovaného: osobní údaje žalovaného trvale bytem ulice a číslo, PSČ obec o zaplacení 13.800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) 10.000 Kč, b) úroky z prodlení z 10.000 Kč ve výši 15 % ročně za dobu od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žaloba o a) 3.800 Kč, b) úroky z prodlení z 3.800 Kč ve výši 11,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení, c) úroky z prodlení z 13.800 Kč ve výši 11,75 % ročně za dobu od datum do datum, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.012 Kč, k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokáta, a to do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobce se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 13.800 Kč a úroky z prodlení z 13.800 Kč ve výši 11,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce společnosti právnická osoba uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo že na základě této smlouvy poskytl dne datum žalovanému zápůjčku ve výši 10.000 Kč, že žalovaný se zavázal 10.000 Kč vrátit a zaplatit poplatek ve výši 3.800 Kč do datum, že pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek nynějšímu žalobci.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve shora uvedené věci bylo nařízeno ústní jednání na dne datum. Žalobce a zástupce žalobce se k ústnímu jednání nedostavili, svoji neúčast písemně omluvili. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil. Věc tak byla projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalobce, zástupce žalobce i žalovaného.

4. Smlouvou o zápůjčce (č. l. 7-11 soud. spisu) je prokázáno: Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce číslo kterou se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému 10.000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. bankovní účet a žalovaný se zavázal peníze vrátit a zaplatit poplatek ve výši 3.800 Kč, vše do datum.

5. Potvrzením o provedené platbě (č. l. 12 soud. spisu) a zprávou právnická osoba (č. l. 65 soud. spisu) je prokázáno, že právní předchůdce žalobce dne datum poskytl žalovanému 10.000 Kč (potvrzení o provedené platbě prokazuje, že z účtu právního předchůdce žalobce byla dne datum odepsána částka ve výši 10.000 Kč ve prospěch účtu č. bankovní účet s uvedením variabilního symbolu: číslo; zpráva právnická osoba prokazuje, že majitelem účtu č. bankovní účet – ve prospěch něhož byla z účtu právního předchůdce žalobce částka ve výši 10.000 Kč odepsána – byl v březnu 2022 žalovaný, přičemž na tento účet byla dne datum připsána částka ve výši 10.000 Kč pod variabilním symbolem: číslo).

6. Oznámení o postoupení pohledávky (č. l. 15 soud. spisu), rámcovou smlouvou o úplatném postoupení pohledávek (č. l. 17-18 soud. spisu), realizační smlouvou o postoupení pohledávek číslo 2022 (č. l. 19 soud. spisu), seznamem postupovaných pohledávek (č. l. 20-25 soud. spisu) je prokázáno postoupení pohledávky za žalovaným z tvrzené smlouvy o zápůjčce i nynějšímu žalobci.

7. Výzvou k úhradě před podáním žaloby (č. l. 15 druhá strana soud. spisu) a podacím lístkem (č. l. 16 soud. spisu) je prokázáno, že žalobce prostřednictvím zástupce Mgr. jméno příjmení, advokáta, před podáním žaloby vyzval žalovaného ke splnění dluhu, přičemž předžalobní upomínka byla odeslána s využitím provozovatele poštovních služeb.

8. Žalobce dále soud předložil listiny označené„ Standardní informace o zápůjčce TETIČKA“ (č. l. 5-6 soud. spisu),„ Detail pohybu – okamžitá příchozí platba“ (č. l. 14 soud. spisu), přičemž z těchto listin soud žádná skutková zjištění nečiní, neboť ani ze žaloby není zřejmé, jaká skutková zjištění z těchto listin mají být učiněna, nicméně z těchto listin nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce posuzoval úvěruschopnost žalovaného.

9. Po provedeném dokazování byla žaloba shledána částečně důvodnou.

10. Podle ust. § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle ust. § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle ust. § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

15. Podle ust. § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

16. Podle ust. § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

17. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Ve výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá roční výši reposazby, stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů.

19. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiného osobě (postupníkovi).

20. Žalobce tvrdil uzavření smlouvy o zápůjčce (ust. § 2390 o. z.) mezi právním předchůdcem žalobce (zapůjčitelem) a žalovaným (vydlužitelem), přičemž ze žalobcem předložené smlouvy vyplývá, že žalovaný byl spotřebitelem (ust. § 419 o. z.), když z předložené smlouvy lze dovodit, že žalovaný ji neuzavíral v rámci své podnikatelské činnosti či v rámci samostatného výkonu svého povolání a tuto smlouvu uzavíral s podnikatelem. Předmětná smlouva tak naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., z čehož mimo jiné plynula povinnost právního předchůdce žalobce před uzavřením předmětné smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb. Ze žalobcem předložené smlouvy, respektive z žádného ze žalobcem předloženého důkazu nevyplývá, že právní předchůdce žalobce před uzavřením předmětné smlouvy posuzoval úvěruschopnost žalovaného – spotřebitele ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., pro což je žalovaná smlouva neplatná ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb.

21. Nicméně žalobce prokázal, že právní předchůdce žalobce dne datum poskytl žalovanému 10.000 Kč. Předmětná smlouva byla shledána neplatnou (viz. výše), avšak žalovaný od právního předchůdce žalobce získal 10.000 Kč. Právní předchůdce žalobce, který plnil, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnil (ust. § 2993 o. z.) a s ohledem na uzavření smlouvy o postoupení pohledávek (ust. § 1879 o. z.) je tak povinností žalovaného peníze vrátit nynějšímu žalobci. Žalovaný v řízení neprokázal, že poskytnutých 10.000 Kč žalobci či právnímu předchůdci žalobce vrátil. Tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 10.000 Kč. Žalobce prostřednictvím zástupce Mgr. jméno příjmení, advokáta, před podáním žaloby vyzval žalovaného ke splnění dluhu do 3 dnů od doručení výzvy, která byla odeslána s využitím provozovatele poštovních služeb dne datum. Jelikož žalobce netvrdil (a z listin žalobcem předložených nelze dovodit) převzetí výzvy k plnění žalovaným, je třeba dovodit domněnku doby dojití této písemnosti ve smyslu ust. § 573 o. z., tedy 3. pracovní den ode dne odeslání. Výzva k plnění byla odeslána datum a žalovanému byla doručena 3. pracovní den ode dne odeslání (ust. § 573 o. z.), tj. datum (17. 9. – sobota, 18. 9. – neděle). Dle výzvy k plnění měl žalovaný dluh splnit do 3 dnů od doručení výzvy, tj. do datum. Jelikož žalovaný dluh do datum nesplnil, ocitl se dnem následujícím, tj. dnem datum se splněním dluhu v prodlení (ust. § 1968 věta první o. z.) a je tak jeho povinností zaplatit žalobci úroky z prodlení (ust. § 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení byla určena dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. při zohlednění výše reposazby dle webová adresa a činí 15 % ročně. Žalobce se úroků z prodlení domáhal ve výši 11,75 % ročně (přičemž dle žalobce se mělo jednat o zákonné úroky z prodlení), a to za dobu od datum. Ke dni datum činila výše úroků z prodlení žalobcem navrhovaných 11,75 % ročně. Žalobce však počátek prodlení určil chybně, když počátek prodlení je třeba určit v návaznosti na výzvu k plnění (viz výše) a ke dni takto určeného počátku prodlení (datum) činí výše úroků z prodlení 15 % ročně. Výše úroků z prodlení tak byla určena s ohledem na počátek prodlení ve výši 15 % ročně a nikoliv ve výši žalobcem navrhované 11,75 % ročně, když žalobce se domáhal„ zákonných“ úroků z prodlení.

22. Oproti výše uvedenému musela být žaloba v rozsahu poplatku ve výši 3.800 Kč zamítnuta, neboť povinnost žalovaného platit tento poplatek byla sjednána smluvně, avšak tato smlouva byla shledána neplatnou (viz výše). Dále musela být žaloba zamítnuta v rozsahu úroků z prodlení z poplatku ve výši 3.800 Kč a dále v rozsahu úroků z prodlení z částky 13.800 Kč za dobu od datum do datum, tedy za dobu, kdy žalovaný se splněním dluhu neprodléval.

23. Žalobce se k ústnímu jednání nedostavil (ač byl řádně předvolán), a proto nemohl být o nedostatcích shora uvedených soudem poučen (srov. shodně rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 21Cdo 4314/2008:„ Poučovací povinnost podle ust. § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném roku nařízeném podle ust. § 114c o.s.ř. ve znění účinném do 30. 6. 2009 přípravném jednání nařízeném ve smyslu ust. § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání.“).

24. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení 13.800 Kč, přičemž žalobce byl úspěšný v rozsahu 10.000 kč (72,46 %) a žalovaný byl úspěšný v rozsahu 3.800 Kč (27,54 %). Tak byla převážněji úspěšnějšímu žalobci přiznána náhrada nákladů řízení v rozsahu 44,92 % (72,46% - 27,54 %), Náhrada nákladů řízení žalobce v rozsahu 100 % je tvořena: 1/ odměnou zástupce žalobce ve výši 300 Kč (ust. § 14b odst. 1 bod 2, vyhl. č. 177/1996 Sb.) za každý účelně provedený úkon právní služby do podání žaloby včetně, přičemž zástupce žalobce takto učinil tyto úkony právní služby: a) převzetí věci – ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., b) výzva k plnění – ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., c) podání žaloby – ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., 2/ náhradou hotových výdajů ve výši 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.) za každý z výše uvedených úkonů právní služby, 3/ zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč. K položce pod body 1/ a 2/ je dále třeba přičíst DPH ve výši 21 %. Náhrada nákladů řízení v rozsahu 100 % tak činí 2.252 Kč. Náhrada nákladů řízení žalobce v rozsahu 44,92 % (viz výše) činí 1.012 Kč (po zaokrouhlení).

25. O odměně a náhradě hotových výdajů zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobu lze považovat za tzv. ustálený vzor, který žalobce používá ve skutkově i právně obdobných věcech.

26. Uložené povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtách, které byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání. Odvolání se podává ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.