5 C 185/2014

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o náhradu škody - odškodnění za újmu na zdraví,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na bolestném 100.000 Kč a náhradu za ztížení společenského uplatnění 300.000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení 8,05% ročně z částky 400.000 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 135.999 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově, na náhradě nákladů řízení částku 62.001,60 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově, soudní poplatek v částce 20.000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne [datum] domáhala uhrazení částky 400.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že předmětnou částku požaduje jako odškodnění za újmu na zdraví, která byla žalobkyni způsobena žalovaným při poskytování zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení provozovaném žalovaným. Žalobkyně se žalobou domáhá jednorázového odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění podle § 444 odst. 1,2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.). Žalobkyně byla v období od [datum] do [datum] hospitalizována ve zdravotnickém zařízení, které provozoval a provozuje žalovaný. Dne [datum] se žalobkyně v tomto zdravotnickém zařízení podrobila gynekologické operaci, při které jí byla provedena tzv. laparoskopicky asistovaná hysterektomie (LAVH). Postupem operatéra při provádění zákroku jí byla způsobena neprůchodnost pravého močovodu, jež byla způsobena jako důsledek zaškrcení močovodu stehem, eventuálně jako důsledek termické reakce při použití elektro koagulačního přístroje tzv. kauterizátoru. Lékařský personál nereagoval adekvátně na nastalou situaci. Byly ignorovány skutečnosti, které svědčily o možných zdravotních komplikacích žalobkyně. Žalobkyně v tomto směru poukázala na přítomnost krve v moči, která byla konstatována nejen v závěru operace, ale i ve dnech následujících. Žalovaný neprovedl revizi močových cest před propuštěním z operačního sálu, nebylo provedeno ani další vyšetření, včetně SONO vyšetřní, či cystoskopie. Dne [datum] byla žalobkyně bez dalšího propuštěna do domácího léčení. Po dvou dnech po propuštění do domácího léčení musela pro veliké bolesti v křížové oblasti opětovně vyhledat lékařské ošetření. Lékařem zdravotnického zařízení žalovaného bylo konstatováno, že se jedná o běžný pooperační stav. SONO vyšetření bylo provedeno až dne [datum], přestože si žalobkyně stěžovala na přetrvávající bolesti. Na výsledky vyšetření se závěrem, že došlo k rozšíření močovodu pánvičky kalichu, nebylo ošetřujícím personálem žalovaného žádným způsobem reagováno. Zdravotní stav žalobkyně se v důsledku nediagnostikovaného a neléčeného zneprůchodněného pravého močovodu zhoršoval. U žalobkyně přetrvávaly bolesti, přestala důvěřovat léčebným postupům žalovaného, a proto se podrobila na konci června 2012 vyšetření ve zdravotnickém zařízení [anonymizováno] nemocnice [obec]. [jméno] bylo konstatováno iatrogenní (způsobené lékařem), poškození pravého močovodu, žalobkyni byl proveden další operativní zákrok, při kterém byla provedena drenáž pravé ledviny. Žalobkyně následně po dobu dvou měsíců„ přežívala“ s vývodem, což bylo opět doprovázeno bolestmi. Snaha zdravotnického zařízení [anonymizováno] nemocnice [obec] zachránit funkčnost pravé ledviny nebyla úspěšná, došlo k těžkému zánětu ledviny a opětovné hospitalizaci. Ledvina byla nenapravitelně poškozena a ztratila funkčnost. [příjmení] nedošlo k ohrožení žalobkyně na životě, byla jí pravá ledvina dne [datum] operativně odstraněna. Pooperační hospitalizace ve [anonymizováno] nemocnici v [obec] trvala až do [datum]. Po propuštění žalobkyně do domácího ošetření z důvodu stresujících zážitků, se u žalobkyně rozvinula depresivní porucha. Žalobkyně je v péči ambulantního psychiatra a byl u ní diagnostikován střední až těžký stupeň této poruchy, projevující se úzkostnými stavy, propadem nálad, apod. Stav žalobkyně se daří stabilizovat pouze podáváním zvýšených dávek analgetik. Popsaný zdravotní stav a rozvoj depresivní poruchy žalobkyně považovala za objektivní škodu na zdraví, kterou utrpěla. Za prvotní příčinu tohoto poškození zdraví žalobkyně označila zaškrcení pravého močovodu při operativním zákroku ve zdravotnickém zařízení žalovaného dne [datum]. Zneprůchodnění pravého močovodu způsobené s největší pravděpodobností stehem při šití v okolních tkání, eventuálně v důsledku termické reakce, bylo příčinou bolestivých stavů žalobkyně, následně vzniku ledvinové koliky, s nutností provést drenáž pravé ledviny. V dalším došlo ke vzniku akutní infekce v této ledvině, jejímu nezvratnému poškození a nakonec operativnímu odstranění. Žalobkyně právě v působení stehu, či kauterizátoru spatřuje kvalifikovanou událost, vliv okolností přímo vyplývajících z povahy přístroje či věci, jichž bylo použito jako prostředku při poskytnutí zdravotnické služby. Tím žalobkyně považuje dánu odpovědnost žalované za škodu podle § 421a obč. zák. Žalobkyně odpovědnost žalovaného dovozuje i na základě § 420 obč. zák., když lékařský personál zdravotnického zařízení žalovaného adekvátně nereagoval na skutečnosti, jež v průběhu samotné operace a následně i ve dnech následujících svědčily o možných zdravotních komplikacích. Již shora popsaným, nesprávně diagnostickým postupem žalovaný porušil svoji povinnost lege artis a proto je žalovaný ve smyslu § 420 obč. zák. odpovědný za škodu, která žalobkyni vznikla. Trvalé poškození zdraví žalobkyně v podobě ztráty ledviny, dlouhodobosti léčení, včetně rozvinutých značných psychických problémů, jež nepochybně vznikly jako důsledek výše popsaného postupu žalovaného, při poskytování zdravotní péče žalobkyni, působí žalobkyni nemalé tělesné a duševní strádání a mají prokazatelně nepříznivý vliv na její uplatnění v životě a ve společnosti. Škoda na zdraví žalobkyně zakládá s odkazem na § 444 odst. 1 obč. zák. nárok na jednorázové peněžité odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění. Žalobkyně bez ohledu na vědomost, že posouzení těchto nároků je otázkou odborného posouzení, vyslovila přesvědčení, že při stanovení výše bolestného a ztížení společenského uplatnění, by nemělo být vycházeno pouze ze základního bodového hodnocení vyplývajícího z vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění. Žalobkyně poukázala na mimořádně náročný způsob léčení (infekce rány, několikatýdenní drenáž ledviny, přetrvávající bolestivost) a zvlášť těžké následky, které podstatně omezují uplatnění žalobkyně v životě (značně snížena pracovní výkonnost). Z těchto důvodů se žalobkyně se domáhala jednorázového odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění ve výši 400.000 Kč. Tuto částku konkretizovala a na bolestném požadovala částku 100.000 Kč na náhradě ztížení společenského uplatnění částku 300.000 Kč. Žalovaný ani na předžalobní výzvu ze dne [datum] nereagoval a neposkytl žalobkyni ani částečné plnění. Žalobkyně žalobní s podáním ze dne [datum] soudu předložila bodové ohodnocení bolestného a znalecký posudek, obojí vypracované [anonymizováno] [jméno] [příjmení] znalce z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, dne [datum] a poukázala na závěry a obsah tohoto znaleckého posudku.

2. Žalovaný prostřednictvím svého zástupce nejdříve podáním ze dne [datum] se k žalobě vyjádřil a de facto na stanovisku, které v něm vyjádřil, setrval až do konce soudního řízení v této věci. Tvrdil, že žalovaný při léčbě žalobkyně nepochybil. Operaci provedl erudovaný lékař, operace proběhla standartním způsobem, pooperační průběh byl bez potíží a stejně tak byla žalobkyně bez potíží při propuštění do domácího léčení. Přes toto stanovisko navrhl v rámci smírného vyřešení věci žalobkyni úhradu částky 200.000 Kč. Žalovaný zastával stanovisko, že nebyla z jeho strany porušena žádná zákonná povinnost, která by vedla ke způsobené škody žalobkyni a proto nárok žalobkyně v celém rozsahu neuznal. Žalovaný považoval za nesporné, že dne [datum] byla žalobkyně přijata na gynekologické oddělení nemocnice žalovaného v [obec], k provedení laparoskopicky asistované hysterectomie pro diagnózu děložní myomatosy. Žalovaná byla na operační výkon řádně připravena, byl sepsán informovaný souhlas s výkonem, který obsahuje informace i o možných komplikacích. Operace proběhla dne [datum] a provedl ji erudovaný lékař s mnohaletou praxí MUDr. [jméno] [příjmení]. Výkon byl proveden standardním způsobem s použitím plasmakinetické koagulace, což znamená bezstehové modifikace, kdy jedinou suturou při operaci je příčný uzávěr poševního pahýlu. Podle operačního protokolu výkon proběhl bez komplikací a pooperační průběh byl bez pozoruhodností. Žalobkyně byla proto propuštěna dne [datum], tj. 5. pooperační den a při propuštění byla bez subjektivních potíží, palpační nález a laboratorní hodnoty byly v normě. Z těchto důvodů žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

3. Okresní soud v Prostějově rozhodl rozsudkem pro zmeškání v této věci dne [datum] tak, že žalobě v uvedeném rozsahu zcela vyhověl, zavázal žalovaného k plné náhradě nákladů řízení.

4. Rozsudek Okresního soudu v Prostějově č. j. [číslo jednací], byl k odvolání žalovaného usnesením [název soudu] ze dne [datum] změněn tak, že se tento rozsudek Okresního soudu v Prostějově zrušuje a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. K dovolání žalobkyně Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], dovolání žalobkyně odmítl.

5. Žalobkyně podáním ze dne [datum], doručeným Okresnímu soudu v Prostějově [datum] (tj. až po rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR) doplnila žalobní tvrzení. Setrvala na částce požadované po žalovaném k zaplacení 400.000 Kč, a doplnila, že v této částce uplatňuje dva samostatné nároky. Prvním z nich je nárok na bolestné, jako důsledek škodlivého děje způsobeného žalovaným, kdy bylo u žalobkyně diagnostikováno poranění močovodu (80 bodů podle položky S371), takové poranění vyžadovalo náročný způsob léčení, proto je na místě bodové ohodnocení zvýšit o 50%, tedy na 120 bodů. Žalobkyni by tak náleželo odškodnění bolestného ve výši 14.400 Kč. Tato částka však dle názoru žalobkyně nezohledňuje specifické okolnosti případu. Žalobkyně zdůraznila, že nešlo pouze o poranění močovodu, ale v důsledku poranění močovodu se u ní rozvinuly bolesti, neléčený zánět vedl k infekci v ledvině, musel jí být proveden vývod, nakonec nutnost další operace, při které byla ledvina odstraněna, což trvalo celé tři měsíce, doprovázené palčivými bolestmi. Žalobkyně toto považovala za zvlášť výjimečný případ hodný zvláštního zřetele, a proto je na místě přistoupit ke výšení odškodnění na částku 100.000 Kč (což odpovídá šesti až sedminásobku základní výše odškodného - § 7 odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb.). Dle názoru žalobkyně v souvislosti s odškodněním bolesti za prodělanou psychickou újmu je možno uvažovat o diagnózách [anonymizováno] nebo [anonymizováno] (v obou případech hodnoceno 200 body). Odškodňování bolesti za utrpěnou psychickou újmu není součástí příloh [číslo] vyhl. [číslo] uvedeno, ale má se použít bodové hodnocení za škodu na zdraví, s níž lze posuzovanou škodu po stránce bolesti nejspíše srovnávat. Jako druhý nárok na odškodnění žalobkyně požadovala odškodnění za ztížení společenského uplatnění. V této souvislosti tvrdila, že byla u ní diagnostikována ztráta ledviny (400 bodů podle položky 091), zánět močových cest a druhotné onemocnění ledvin (500 bodů podle položky 094), též vážné duševní poruchy vzniklé působením otřesných zážitků, nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a tísňových situací ([číslo] bodů podle položky 016). Na odškodnění ztížení společenského uplatnění proto žalobkyně požaduje zaplatit částku 300.000 Kč a setrvala na žalobním požadavku úhrady zákonného úroku z prodlení od [datum].

6. Soud ve věci provedl dokazování listinami – bodové ohodnocení bolestného provedené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství vypracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], zprávami o kontrolním vyšetření psychiatrické ambulance [anonymizováno] [jméno] [příjmení], předžalobní výzvou ze dne [datum], včetně podacího lístku ze dne [datum], ústavním znaleckým posudkem [anonymizováno] fakultní nemocnice ze dne [datum], včetně jeho doplňku ze dne [datum], návrhem na mimosoudní vyřízení věci v emailové komunikaci ze dne [datum] včetně výslechu znalce - znaleckého ústavu, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.

7. Soud má za zjištěné (mezi účastníky řízení nesporné) ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kterým soud prováděl důkaz listinou, neboť tento znalecký posudek neobsahoval doložku podle § 127a o.s.ř. a znaleckého posudku [anonymizováno] fakultní nemocnice v [obec], který soud ustanovil pro toto řízení, že žalobkyně byla v době od [datum] do [datum] hospitalizována v [nemocnice], což je zdravotnické zařízení provozované žalovaným. Zde se dne [datum] žalobkyně podrobila gynekologické operaci, při které jí byla provedena tzv. laparoskopicky asistovaná hysterektomie (LAVH). Dne [datum] byla žalobkyně 5. pooperační den po gynekologickém vyšetření primářem [anonymizována dvě slova] propuštěna do domácího léčení. Dne [datum] byla žalovaná vyšetřena lékařskou službou první pomoci a ze zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo konstatováno, že od včerejška píchavá bolest v zádech, vznikla z ničeho nic, bolesti břicha nemá, je po gynekologické operaci, gynekologické krvácení neguje. K dalšímu ošetření se žalovaná dostavila k praktickému lékaři dne [datum] a byla objektivně zjištěna bolest v oblasti Th-L přechodu. SONO ledvin k objasnění blokády pravého močovodu bylo provedeno na přání gynekologa až [datum]. Nebylo prokázáno, že žalobkyně by byla žalobkyně před gynekologickou operací sledována na urologii. Soud zjistil, že žalobkyně na podporu žalobního nároku předložila bodové hodnocení provedené ze dne [datum] vyhotovené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ze kterého bylo zjištěno, že znalec jako přílohu k posudku [číslo] provedl podle položek poranění močovodu, ztráta jedné ledviny, počasný zánět močových cest a druhotné onemocnění ledvin, vážné duševní poruchy vzniklé působením otřesných zážitků, nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a tísňových situací, bodové hodnocení [číslo] bodů (z toho vážné duševní poruchy byly oceněny [číslo] body). Znalec v souladu s § 6 vyhl. č. 440/2001 Sb. a s ohledem na okolnosti následující po předmětné gynekologické operaci, která vedla k neprůchodnosti močovodu, zvýšil bodové ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění na celkem [číslo] bodů. Z listiny – znaleckého posudku vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za spolupráce konzultanta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že znalecký posudek neobsahuje doložku podle § 127a o.s.ř. Dle závěrů posudku (listiny), že stav vylučovacího systému (ledviny, odvodné cesty močové – ledvinné pánvičky, močovody, močový měchýř, močová trubice) byl dle dostupné dokumentace a všech provedených předoperačních vyšetření zcela v pořádku, na podporu tohoto závěru bylo poukázáno na nález ultrazvukového vyšetření orgánů malé pánve provedeného před operací a to zejména s důrazem na zprávu ambulantního specialisty ze dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která výslovně uvedla:„ okolie uteru je bez echo patologie“. Pohlavní systém byl zatížen v oblasti dělohy uzlem (ložiskové zbytnění hladké svaloviny stěny děložní), který byl v tomto případě uložen pod sliznicí a v souvislosti s tímto uzlem byly specialistou vysvětlovány i nepravidelnosti v menstruačním cyklu. Znalec konstatoval, že poškozená (nebylo sporné) prodělala dne [datum] odnětí dělohy jako celku a to poševním přístupem při asistenci laparoskopickými nástroji cestou přes stěnu břišní tzv. laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie (LAVH). Znalec vycházel ohledně pooperačního průběhu z dostupné dokumentace. Dle této dokumentace od 2. dne po operaci žalobkyně pociťovala náhlou bolest v oblasti břicha a tyto potíže již nevymizely. Dne [datum] bylo ultrazvukovým vyšetřením zjištěno rozšíření dutého močového systému (části odvodných cest močových, konkrétně pánvičky a močovodu vpravo). Při vyšetření na [datum] bylo naplánováno na [datum] CT ledvin a při zhoršování obtíží byla doporučena ureteroskopie, tj. snaha sondou s optickým zařízením proniknout do močového měchýře a stanovit příčinu potíží při sondáži močovodu od jejich ústí směrem k ledvině. Žalobkyně byla opakovaně vyšetřena ultrazvukem,„ vlastní řešení náhlé zvětšených močových cest nebylo provedeno“. Znalec vzal v úvahu, že žalobkyně navštívila [anonymizováno] nemocnici v [obec] poprvé dne [datum] a to pro neustávající píchavé bolesti v pravé bederní oblasti. Vyšetřením bylo zjištěno rozšíření dutého močového systému a dne [datum] byla provedena punkční nefrostomie pravé ledviny a jako příčina vzniku rozšíření dutého močového systému bylo stanoveno poškození močovodu při gynekologické operaci dne [datum]. Dle znalce nezávislá odborná komise došla k závěru, že byl dodržen náležitý odborný postup. V tomto případě však z pohledu dodržení doporučených postupů bude velmi diskutabilní časová prodleva cílených ultrazvukových vyšetření, zvláště v případě, kdy předoperačně nebyly přítomny žádné obtíže a chorobné změny močového systému, příznaky (bolesti) nasedly bezprostředně po operaci a včasným řešením těchto obtíží by bylo možné močovod zprůchodnit a předejít ztrátě ledviny. Neprůchodnost pravého močovodu je jednoznačně na vrub předmětné operace ze dne [datum] a bez ohledu na to, zda došlo k podvázání močovodu, jeho zavzetí do stehu, či jeho poškození elektrokauterem. Z ústavního znaleckého posudku vypracovaného [anonymizováno] fakultní nemocnicí v [obec] dne [datum], včetně jeho doplňku vypracovaného k námitkám účastníkům na žádost soudu dne [datum] soud zjistil, že i znalecký ústav vycházel z dostupné zdravotnické dokumentace, ze které bylo zjištěno, že žalobkyně byla doporučena praktickou gynekoložkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], k operačnímu řešení myomatosní dělohy. Dne [datum] byla pacientka indikována k operaci na ambulanci gynekologického oddělení [nemocnice] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], s diagnózou Myoma utery, trombofilní stav, byla jí doporučena laparoskopie a vaginální hysterektomie (odnětí dělohy poševním cestou po předchozí laparoskopické intervenci). Dne [datum] byla žalobkyně přijata na gynekologicko-porodnické oddělení [právnická osoba], [příjmení] [nemocnice]. Žalobkyně přišla s předoperačním interním vyšetřením se závěrem: akcelerace TK zde – hypertenze dosud nekonstatována, oběhově kompt., kardiální anamnéza negativní, EK neg., poč. varixy LDK s tím, že u pacientky s anamnézou mrtvého plodu byla laboratorně prokázána jistá rizika pro HŽT i arteriální trombosu s rizikem předčasné arterosklerózy. Před operací podepsala žalobkyně s lékařem [anonymizováno] [příjmení] dva informované souhlasy mimo jiné, že přes pečlivou operační techniku prováděnou zkušenými lékaři, může vzácně dojít během operace k poranění okolních orgánů (močového měchýře, střev, močovodu). Vlastní operace byla provedena [datum] a trvala jednu hodinu a pět minut. Podle„ velmi stručného operačního protokolu“, který mají znalci k dispozici, byl průběh operace z chirurgického hlediska standardní. Provedení operace je v závěru protokolu uvedeno, že„ … moč sang…“ bez dalšího komentáře, nebo doporučení. Po operaci byla pacientka předána na centrální JIP v 10.04 hodin a zde observována do [datum] v 9.20 hodin. Znalci průběh operace hodnotili jako lege artis. K otázce určení dle zdravotnické dokumentace, zda k poškození pravého močovodu žalobkyně došlo při zákroku prováděném dne [datum] a z jakého důvodu, znalci poukázali, že operatér konstatuje v zápisu v závěru operačního protokolu krví zbarvenou moč po operaci, jinak v závěru lékařské vizity ve 13.10 hodin po operaci se uvádí, břicho je klidné bez výrazné citlivosti na palpaci, cca 20 ml séra sang. odpadu. V 19 hodin [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uvedl, že břicho je měkké, operační ranky klidné, diuréza dobrá. Ze záznamu dekurzu je zřejmé sledování diurézy po hodině ve shodě se zápisem vizity, v ošetřovatelské dokumentace vedené sestrou je [datum] zápis„ … PMK odvádí, moč čirá…“. Po předání žalobkyně z centrálního JIP na gynekologicko –porodnické oddělení dne [datum] v 9.30 hodin bylo konstatováno, že přetrvává mikroskopická hematurie. Během sledování na JIP byla dvakrát vyšetřena moč chemicky a morfologicky s přetrvávající mikroskopickou hematurií. Znalec došel k závěru, že při vaginální hysterektomii může nastat poranění ureterů při odchýlení operátora od děložních hran, protože jejich vypreparování vaginální cestou a kontrola intaktnosti jsou z tohoto přístupu velmi obtížné. Poranění močovodu může být způsobeno podvazem, prošitím, klipováním, přetnutím, částečnou resekcí, nebo elektrokoagulací. Znalci uzavřeli, že z operačního protokolu nelze jednoznačně určit, jakým způsobem k porušení močovodu došlo. Podle série zobrazovacích vyšetření v období od [datum] do [datum] je patrné, že nešlo o otvor ureteru, ale o jeho neprůchodnost. Znalci znovu poukázali na stručnost operačního protokolu, kde se neuvádí, zda byly koagulovány větve uterních cév laparoskopicky, nebo později podvázány vaginální cestou. Z tohoto důvodu je tak obtížné mechanismus porušení ureteru z dokumentace, která je znalcům k dispozici, stanovit. Znalci se přiklonili po zhodnocení dostupné dokumentace k obstrukci ureteru podvazem, nebo zjizvením tkáně v pooperačním období. Znalci při hodnocení pooperační péče, kdy žalobkyně byla sledována na centrální JIP od operace, tzn. od [datum] do prvního pooperačního dne [datum], dle poskytnuté dokumentace, byla četnost vizit a laboratorních vyšetření adekvátní a neshledali pochybení. Znalci uzavřeli, že ve sledování na oddělení a ve standardním oddělení v době po provedené operaci neshledali pochybení, byla provedena vyšetření, která se běžně provádí po tomto typu operace. Při poskytování zdravotní péči žalobkyni, žalovaný postupoval lege artis. Znalci připustili, že makroskopická a později mikroskopická hematurie zaznamenaná ihned po operaci a sledovaná na JIP, signalizovala možnost poškození ureteru. Protože ale makroskopická hematurie poměrně rychle vymizela, (za tři hodiny po operaci byla moč čirá) a laboratorní nález neukazoval regresi, když pacientka – žalobkyně, byla v dalším pooperačním období bez klinických obtíží, nebyl důvod myslet na nastalé poškození ureteru žalobkyně. Znalci se rovněž vyslovili k postupu [anonymizováno] nemocnice v [obec], při řešení problémů a stížností žalobkyně tak, že tato postupovala při poskytování zdravotní péče žalobkyni lege artis. Důvodem k odstranění ledviny byl rozvoj hnisavého zánětu v ledvině, který nebylo možno zvládnout konzervativní léčbou, tj. aplikací antibiotik. Lze se domnívat, že gynekologická operace mohla být příčinou neprůchodnosti močovodu a posléze nutnosti odstranění zánětem postižené ledviny. Při hospitalizaci byla infekční komplikace léčena adekvátně – antibiotickou a infuzní léčbou. S ohledem na zdravotnickou dokumentaci, kterou měli znalci k dispozici, je nynější zdravotní stav žalobkyně, v souvislosti s gynekologickou operací prováděnou žalovaným. Celkový zdravotní stav odpovídá chybění ledviny, které bylo lege artis řešením v uvedené situaci, jak již bylo výše popsáno. Znalcům bylo rovněž uloženo, aby přezkoumali správnost výpočtu bolestného a ztížení společenského uplatnění, obsaženého ve znaleckém posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Znalci – znalecký ústav, poukázali na přílohy vyhl. Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb. Při bodovém hodnocení vycházeli ze [anonymizováno], že při první operaci provedené na gynekologickém oddělení [nemocnice] dne [datum], došlo k poškození pravého močovodu a další operace provedena na [anonymizováno] klinice Fakultní nemocnice [obec], dne [datum] – nefrektomie (odstranění pravé ledviny), byla provedena jako důsledek tohoto poškození. Proto bolestné ohodnotili celkem 380 body (první operace [datum] – 80 bodů, druhá operace [datum] – 120 bodů a poranění dutého systému ledviny 180 bodů). Při ohodnocení ztížení společenského uplatnění se odškodnění určuje podle sazeb bodového ohodnocení stanoveného přílohou [číslo] vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb. a musí být přiměřené k povaze následku a jeho předpokládanému vývoji v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti. Na základě těchto premis použili položku O94: počasný zánět močových cest a druhotné onemocnění ledvin 500 bodů, O91: ztráta jedné ledviny 400 bodů. Znalci přihlédli k tomu, že žalobkyně byla po operaci prokazatelně sledována na psychiatrické ambulanci s diagnózou F43 – reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení a to s diagnózou F32 – depresivní fáze a měla bohatou psychiatrickou medikaci, znalci souhlasili i s další položkou O12: vážné duševní poruchy vzniklé působením otřesných zážitků, nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a tísnivých situací [číslo] bodů, tedy celkem [číslo] bodů a při navýšení celkového bodového hodnocení odškodnění bolesti a ztíženého společenského uplatnění o 50% ([číslo] bodů a [číslo] bodů), tj. [číslo] bodů, došli znalci k částce 500.400 Kč. K námitkám účastníků řízení byl stanoven ustanovenému znalci vypracovat doplněk k ústavnímu znaleckému posudku a to po seznámení s výhradami stran žalující, i strany žalované, které znalci měli k dispozici a vyjasnit rozpory a závěry o absenci signálů poškození močovodu žalobkyně. V návaznosti na toto vyjasnění žalobkyně žádala znalce odpovědět na otázku, zda mohlo být (v reakci na přítomné signály poranění močovodu u pacientky) neprůchodnost močovodu diagnostikována ze strany žalovaného dříve a zda tak mohlo být zabráněno následnému odnětí ledviny. Znalci v prostudované dokumentaci nenašli známky časných pooperačních komplikací a uzavřeli, že časné pooperační komplikace jsou ty, které vzniknou po operačním výkonu do 72 hodin. Propuknou-li obtíže později, 4. nebo 5. pooperační den, jedná se o pooperační komplikace pozdní. Pokud se týká námitky, že v den operace bylo zaškrtnuto políčko bolest, při jejím hodnocení a to i v dalších dnech, znalci uzavřeli, že bolest břicha u gynekologických operací, spíše podbříšku v den operace a v následujících třech dnech, je u operantek obvyklá. Vzhledem k výše uvedenému znalci nespatřili při hodnocení bolesti v rámci ošetřovatelské péče, signály poškození močovodu. K faktu, že by k diagnostice poškození močovodu došlo až 17. pooperační den, znalci usoudili, že neprůchodnost močovodu vznikala postupně a nebyla způsobena přetětím nebo podvazem. Doba, která uplynula od operace do doby, kdy byla pacientka po bolesti v oblasti beder ošetřena, je adekvátní tomu, že během operace [datum] došlo k porušení kontinuity pravého močovodu a městnání, které se postupně rozvinulo, způsobilo bolest, pro kterou byla žalobkyně opakovaně vyšetřena. Vyjádření míry pravděpodobnosti zabránění odnětí ledviny, vzhledem k dalším posloupnostem výkonů, které obvykle následují při zjištění neprůchodnosti celkové, či částečné, by bylo dle znalců jen spekulativní. Znalci z dostupné dokumentace nezjistili, zda byl s pacientkou proveden pohovor o alternativním způsobu léčby. Znalci přitom poukázali na závěr znaleckého posudku, kde je uvedeno na straně 9, že žalobkyně podepsala několik informovaných souhlasů, včetně souhlasu s laparoskopií a souhlasu s provedením hysterektomie – odstranění dělohy. Znalci z prostudované dokumentace zjistili, že není pochyb, že poškození ureteru nastalo při gynekologické operaci. Neprůchodnost pravého močovodu a místo, kde byla jeho blokáda zjištěna (před vyústěním do močového měchýře), odpovídá atakování ureteru při gynekologické operaci (oblast podvazu a přerušení děložních cév při odstraňování dělohy). Mechanismus porušení ureteru z dokumentace, které znalci měli k dispozici, je složité stanovit, ale z důvodu závěru operačního protokolu kde operatér konstatuje, že moč je po operaci zbarvená krví, soudí znalci, že byla zcela jistě narušena integrita stěny močovodu a jako nejpravděpodobnější příčina se nabízí propich při ligaci uterinních cév. Znalci jako nejpravděpodobnější příčinou obstrukce ureteru vzhledem k anamnézu a průběhu pooperačního období, byl propich ureteru při ligaci uterinních cév.

8. Znalecký ústav ustanovený pro toto řízení k vypracování shora uvedeného znaleckého posudku a jeho doplňku své závěry, písemně uvedené v posudku, při jejich výslechu obhájil. K dotazům účastníků se zcela logickým, navzájem navazujícím způsobem vyjádřil a setrval na závěru, že průběh operace a její provedení hodnotil jako lege artis, rovněž poskytování zdravotní péče žalobkyni na oddělení JIP a na standardním oddělení [nemocnice] (žalovaný) bylo lege artis. Znalecký ústav považoval zdravotní stav žalobkyně ke dni vyhotovení znaleckého posudku a jeho doplňku, daný v souvislostech s gynekologickou operací prováděné žalovaným. Znalci při stanovení příčin, které vedly k neprůchodnosti močovodu a následně zánětu pravé ledviny a jejímu odnětí, vycházeli z toho, že k diagnostice poškození močovodu došlo až 17. pooperační den, a proto neprůchodnost močovodu vznikala postupně a nebyla způsobena přetětím, ani podvazem. Adekvátní k tomuto zjištění je, že během operace [datum] došlo k porušení kontinuity pravého močovodu a městnání, které se postupně rozvinulo a způsobilo bolest, pro kterou byla žalobkyně opakovaně ošetřena. Znalci k dotazu účastníka řízení potvrdili, že laparoskopická metoda, kterou byla žalobkyni odstraněna děloha, je operativa minimální invazivní, že této operativě jsou uzpůsobeny nástroje, jejichž délka je asi 33 cm a slouží obecně k držení tkání a stříhání tkání operačního materiálu. Znalci popsali průběh laparoskopické operace, která má umožnit operatérovi, aby tu dělohu„ v podstatě“ porodil. Při laparoskopii se uvolňují vazy přední boční a zadní vazy děložní, uvolní se i močový měchýř a potom se přejde z toho břišního přístupu k vaginálnímu přístupu. Při tomto uvolňování, při vaginálním přístupu je nutno podvázat uterinní, tzn. děložní cévy a tam rovněž velmi blízko prochází močovod a při této vaginální části operace došlo k atakování toho ureteru. Znalci setrvali na výsledcích bodového hodnocení a duševnímu stavu žalobkyně. Potvrdili, že znalecký ústav nebyl dotazován na duševní kondici žalobkyně, proto nebyl psychiatr mezi skupinu znalců přizván, ale byla vyžádána zdravotnická dokumentace praktického lékaře [anonymizována dvě slova], ve kterém našli záznamy MUDr. [příjmení] z psychiatrické ambulance v [obec]. Nyní měli k dispozici další záznamy o sledování žalobkyně na psychiatrické ambulanci a proto vzhledem k tomu, že žalobkyně velmi často, po třech měsících dochází na psychiatrickou ambulanci, také k této okolnosti přistoupili. Znalci potvrdili, že bez konzultací s kolegy z oboru psychiatrie v odškodnění, na které odkázali a na jehož výsledcích setrvali, přiznali položku 016 - vážné duševní poruchy vzniklé působením otřesných zážitků. Když zjistili v dokumentaci praktického lékaře [anonymizována dvě slova], že pacientka dochází pravidelně na psychiatrii, a proto pro ztížení společenského uplatnění tuto položku přiznali. V § 12 vyhl. č. 440/2001 Sb., příloze 1 není položka, která by postihovala psychické poruchy a ani analogicky nelze tuto položku, na kterou se dotazoval zástupce žalobkyně S068, což je nitrolební poranění přiznat, neboť žalobkyně nic takového neutrpěla. Znalci potvrdili, že žalobkyně má psychické následky a to zohlednili v tom, že jí přiznali odškodnění za ztížení společenského uplatnění. Znalci obecně potvrdili, že laparoskopické operaci se používají ostré nástroje, když při propichování uterinních cév se používá jehelec s jehlou, na tu jehlu je navlečená nit a opichuje se svazek cév. Znalci vyslovili domněnku, že při vaginální operaci došlo k atakování stěny ureteru a to tedy nejspíše propichem. Přitom běžně se používá nástroj zvaný jehelec, ale ze zápisu o průběhu operace nejsou schopni uvést konkrétní nástroj. Při stanovení závěru o existenci vážné duševní poruchy vyšli a přehodnotili závěry vyslovené ve znaleckém posudku [anonymizováno] [příjmení], který také duševní poruchy zmínil. Jakmile znalci dostali záznamy z psychiatrické ambulance, vedené pro žalobkyni od prosince 2012 do prosince 2016, kde [anonymizováno] [příjmení] jasně uvádí diagnózy F [číslo], F [číslo] a F43.2, jedná se o diagnózy těžké depresivní fáze a reakcí na těžký stres a poruchy přizpůsobení a hlavně popisuje klinický stav pacientky. Tedy jedná se o přiznání odškodnění za ztížení společenského uplatnění, které bylo ověřené psychiatrickou ambulancí v [obec], [anonymizováno] [příjmení], což je zaznamenáno v dokumentaci. Znalci ve své výpovědi se odvolali na obsah znaleckého posudku, tak i v doplňku, že si žalobkyně na subjektivní příznaky možné poškození močovodu nestěžovala a nebyly tam ani objektivní příznaky, které by vedly k podezření na takové poškození močovodu. Do 5. pooperačního dne, kdy byla žalobkyně propuštěna a zkontrolována panem primářem gynekologického oddělení, nebyly zjištěny projevy, které by vedly k tomuto podezření, že došlo k narušení močového traktu. Znalci konstatovali, že popis operace, byť stručný, byl standardní, a jediná věc, která tam byla zaznamenána nestandardně, bylo, že na konci operace bylo konstatováno, že moč je sangvinolentní, je tam pouze zkratka„ sang“. Znamená to, že v moči byla přítomna krev, ale nenásledovalo další doporučení, ani komentáře. Znalci připustili, že neměli předoperační nález, buď ultrazvuk, nebo CT vyšetření močovodů, neboť před takovou operací se toto vyšetření standardně neprovádí. Znalci se nedokázali vyjádřit k tomu, jestli byla nějaká překážka na úrovni močovodu, která by mohla být dána zúžením močovodu již před operací, která by mohla být dána kamenem v močovodu před operací, či nějakým jiným procesem typu nádoru, k tomu se znalci nebyli schopni vyjádřit. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neudávala před operací bolesti v zádech, které by svědčily třeba pro tuto překážku, nebo nebyla vyšetřena na urologii, tak předpokládáme, že takový stav nenastal. Pro tento závěr však nejsou dána objektivní zobrazovací vyšetření.

9. K otázce duševního postižení žalobkyně v souvislosti s prodělanou gynekologickou operací a následující urologickou operací soud provedl dokazování zdravotními zprávami o kontrolních vyšetřeních žalobkyně v psychiatrické ambulanci [anonymizováno] [jméno] [příjmení], z nichž zjistil, že se jedná o záznamy prováděné od [datum] až do [datum] s tím, že byla dodatečně doložena zpráva téže psychiatrické ambulance nyní [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kde [datum] bylo konstatováno, že žalobkyně je registrovaná v ambulanci od [datum], diagnóza F [číslo] a naposledy byla vyšetřena v prosinci 2016, poté až v roce 2022. Ve zprávě z [datum] je konstatováno, že poslední roky se její psychický stav (žalobkyně) zhoršuje, má stále úzkosti, je nervózní, bojí se uzavřených prostor, nedokáže to překonat. Závěr lékaře zněl: Vědomí bez kvantitativní, či kvalitativní alterace, verbální oční kontakt navazuje, udrží, spolupracuje, orientována časem, místem, osobou i situací správně, sociální konvence dodržuje, spolupracuje. Odpovědi však jsou přiléhavé bez latencí. Ladění je depresivní, krátkodobě odklonitelné, ranní pesima potíží. Emotivita internalizovaná, během vyšetření nekolísá, anticipačně anxieta. Kognitivní funkce a intelekt orientován v normě. Osobnost senzitivní, bez hr. psychopatologie.

10. Ze zpráv psychiatrické ambulance ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobkyně se dostavila k vyšetřením s tím, že po odebrání ledviny [datum] se dostavily psychické potíže. Následky spojené s operací byly pro ni nečekané a šokující, když banální zákrok skončil bolestivými zákroky. Pracovní potenciál žalované byl hodně snížený, výhledově bude potřebovat dlouhodobější klidový režim, doma žádnou zátěž. Ve zprávě ze dne [datum] je konstatováno, že žalobkyně má snížený pracovní ponteciál, práce na kratší úvazek v chráněné dílně zvládá s vypětím všech sil a to pouze krátkodobě. Stejně tak ve zprávě z [datum], že„ práci co dělá, zvládá s vypětím všech sil, doma již jen odpočívá a svoji práci doma dělá o víkendech“. Ze zprávy z [datum], že pracuje na poloviční úvazek, zvládá, ale cesta do práce stres, problémy se stolicí, nálada labilnější, hlavně úzkostnější. Z poslední zprávy [datum], že po práci je unavená, pracuje na 6 hodin denně, nálada je labilnější, ale není silnější deprese. Stále ji trápí silné bolesti páteře.

11. Soud přistoupil s ohledem na shora uvedené výsledky dokazování listinami a znaleckými posudku, na jednání dne [datum] k poučení žalobkyně podle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. o tom, že nebyly tvrzeny, pro rozhodnutí významné skutečnosti, týkající se osobního a pracovního života před a po operaci, jak se po operaci osobní a pracovní život žalobkyně změnil. Na základě doplnění žalobních tvrzení v podání ze dne [datum] soud provedl výslech svědka [jméno] [příjmení], z jehož výpovědi zjistil, že je manžel žalobkyně 36 let a po stejnou dobu žijí ve společné domácnosti a je s ní v dennodenním styku. Před zdravotními problémy, ke kterým došlo v roce 2012, a končily dvěma operacemi, žalobkyně žila běžným životem. Poslední 4-5 let před rokem 2012 žalobkyně nepracovala, nechodila do zaměstnání, starala se pouze o starou tetu, která vyžadovala každodenní péči. Po první operaci měla manželka veliké problémy, bolesti a nakonec to vše vedlo ke druhé operaci, odebrání ledviny. Pooperační následky jsou na ní patrné dosud, když je manželka více unavená, chodí do práce na zkrácený pracovní poměr. Ani čas s vnoučetem nemůže vyplnit celodenně, poněvadž i z toho je unavená. Manželka má strach z jízdy vlakem, autobusem, v podstatě všude se jezdí autem. Přenocování na jiném místě nepřichází do úvahy. Při delší chůzi, tak třeba 1 km, si stěžuje na bolesti v zádech, čemuž svědek nerozumí, když už má operaci za sebou. Svědek potvrdil, že manželka navštěvovala psychiatrickou ambulanci, kde chodila 4, možná 5 let celkem pravidelně, asi změnou lékaře tam přestala chodit. Znovu začala chodit k psychiatrovi až v tomto roce, byla tam poprvé před měsícem (potvrzeno lékařskou zprávou z [datum]). Pokud se týká bolesti, ty měla intenzívní po první operaci, řešila to u [anonymizováno] [příjmení], poté u obvodního lékaře [anonymizována dvě slova], dostávala injekce. Po druhé operaci se podle svědka jedná spíše o psychickou záležitost, protože tu psychiku snášela vždycky hůře. Veliký vliv na psychiku mělo také to, že„ chodila s pytlíkem“, měla pocit, že to všichni vidí. Co se týká psychiky, snášela to i před operací hůře, hlavně po tom, co přišli o dítě, ty problémy s psychikou měla.

12. Z výpovědi žalobkyně, jako účastnice řízení, s jejím souhlasem soud zjistil, že žalobkyně pracovala ve [právnická osoba] [obec] jako šička, po ukončení činnosti se starala o tetu, která tady s ní bydlela pět roků a poté, co teta zemřela, tak šla na gynekologickou operaci, kde došlo k poškození močových cest a nakonec dlouho dobu marodila a poté nastoupila do chráněné dílny. Její příjem je o polovinu menší, předtím pracovala na plný úvazek, dnes toho schopná není. Bolí ji v zádech, je unavená fyzicky i psychicky. Žalobkyně potvrdila, že má pracovní omezení spíš takové, že se nesmí nachladit, nesmí chytnout nějakou infekci a jinak omezení jako sport, ani společenský život neměla. Všechno špatně snáší, má stresy, bojí se, doktorů a uzavřených prostor, ve výtahu, z vyšetření vždycky měla strach. Bolí ji pořád v zádech, hlavně po delším chození má problémy, to ovlivňuje její život. Žalobkyně poté, co byla ukončena činnost jejího zaměstnavatele OP [obec], již nikdy pracovat jako šička nezkoušela, takovou práci ani nevyhledávala. Žalobkyně potvrdila, že psychické problémy měla dříve a to v roce 1985, kdy se jí narodilo mrtvé dítě a tuto skutečnost dosud vnímá negativně. V souvislosti s tímto i účast na soudním jednání vnímá negativně, a proto si také vysvětluje své chování, kdy třikrát souhlasila s mimosoudní dohodou a odvolala to, když manželovi se to zdálo málo. Žalobkyně k výslovnému dotazu považuje za omezení při práci dělnice to, že nemůže při práci stát, pouze sedět, ale psychicky při výkonu práce omezena není. Nesmí být v průvanu a prochladnout. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k náhradě škody, která byla žalobkyni způsobena žalovaným provozovaným zdravotnickým zařízením, ve kterém byla hospitalizována od [datum] do [datum], dále v této výzvě byl popsán skutkový stav a požadavek na úhradu částky 400.000 Kč s tím, že pokud ve lhůtě 7 dnů od obdržení upomínky nebude reagováno, bude žalobkyně požadovat též zákonný úrok z prodlení. Dle podacího lístku byla předána předžalobní výzva k doručení [obec] poště, s. p., dne [datum].

13. Podle ustanovení § 3079 odst. 1,2 o. z., právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Nerozhodl-li soud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona o náhradě škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může na návrh poškozeného člověka, jsou-li pro to mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele (§ 2 odst. 3), přiznat poškozenému i náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona.

14. Podle § 420 odst. 1,3 obč. zák., každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.

15. Podle § 421a odst. 1,2 obč. zák., každý odpovídá i za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje, nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito. Této odpovědnosti se nemůže zprostit. Odpovědnost podle odst. 1, se vztahuje i na poskytování zdravotnických, sociálních veterinárních a jiných biologických služeb.

16. Podle ustanovení § 444 odst. 1 obč. zák., při škoda na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění.

17. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu závěru 18. Soud posoudil žalobní nárok podle platné právní úpravy ke dni, kdy ke škodě na zdraví žalobkyně došlo, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., dále obč. zák., neboť citované ust. § 3079 odst. 1 o.z. představuje standardní pravidlo, podle něhož se právo na náhradu škody posuzuje podle těch právních předpisů, které byly účinné v době porušení právní povinnosti. Zákon z tohoto pravidla, ze kterého soud v tomto případě vycházel, stanoví výjimku uvedenou v ust. § 3079 odst. 2 o. z., podle níž lze nemajetkovou újmu odškodnit podle nové právní úpravy za předpokladu, že ke dni nabytí účinnosti nového obč. zákoníku, tj. [datum], nebylo o náhradě škody vzniklé před účinností o. z., dosud rozhodnuto. Tato skutečnost nastala, ale posouzení věci podle nové právní úpravy žalobkyně nenavrhla. Proto soud postupoval podle platné právní úpravy ke dni, kdy vznikla škoda porušením povinnosti stanovené právními předpisy. Soud vycházel ze základního předpokladu obecné odpovědnosti za škodu, která spočívá v zásadě, že každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti (§ 420 odst. 1 obč. zák.). V tomto konkrétním případě soud zjistil, že žalobkyně byla dne [datum] indikována k operaci na ambulanci gynekologického oddělení [nemocnice] (žalovaný) [anonymizováno] [jméno] [příjmení], s diagnózou myomatery, trombofilní stav, a byla jí doporučena tzv. laparoskopie a vaginální hysterektomie (odnětí dělohy poševní cestou po předchozí laparoskopické intervenci). Žalobkyně na příjmu gynekologicko-porodnického oddělení podepsala s lékařem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] informované souhlasy, včetně toho, že i přes pečlivou techniku prováděnou zkušenými lékaři, může vzácně dojít během operace k poranění okolních orgánů a mezi nimi byl namátkově uveden i močovod. Operace byla provedena [datum], trvala 1 hodinu a pět minut. Znalci poukázali na velmi stručný operační protokol, kde v závěru je uvedeno, že„ …moč sang.“ Znalci hodnotili průběh operace a její provedení na základě tohoto, jak sami uvedli, stručného protokolu, jako lege artis, ale zdůraznili, že nestandardně bylo uvedeno, že operatér konstatuje v závěru operačního protokolu krví zbarvenou moč po operaci, ale již v záznamu dekurzu sestra [datum] uvedla zápis„ moč čirá“. Při přeložení z centrálního JIP na gynekologicko-porodnické oddělení dne [datum] v 9.30 hodin bylo uvedeno„ přetrvává mikroskopická hematurie“. Znalci nemohli jednoznačně určit, jakým porušením močovodu došlo, ale podle série zobrazovacích vyšetření za dobu od [datum] do [datum] bylo patrné, že nešlo o otvor ureteru, ale o jeho neprůchodnost. Znalci museli vycházet z„ velmi stručného“ pooperačního protokolu, ve kterém se ani neuvádí, zda byly koagulovány větve uterinních cév laparoskopicky, nebo později podvázány vaginální cestou. Z těchto důvodů je obtížné mechanismus porušení ureteru z dokumentace, která je znalcům k dispozici, stanovit. Znalci se přiklonili k obstrukci ureteru podvazem, nebo zjizvením tkání v pooperačním období. V dodatku ke znaleckému posudku z prostudované dokumentace vyslovili závěr, že není pochyb o tom, že poškození ureteru nastalo při gynekologické operaci, neboť neprůchodnost pravého močovodu a místo, kde byla blokáda zjištěna, odpovídá atakování ureteru při gynekologické operaci (oblast podvazu a přerušení děložních cév při odstraňování dělohy). Ze zjištění ze závěru stručného operačního protokolu, kde operatér konstatuje, že moč je po operaci zbarvena krví, znalci usoudili, že byla zcela jistě narušena integrita stěny močovodu a jako nejpravděpodobnější příčina se nabízí propich při ligaci (podvázání) uterinních cév. Toto atakování stěny ureteru v dalším pooperačním období vedlo v rámci hojení a reparace tkání operačního pole, k postupném zjizvení a tím postupné (pozvolné obstrukci a zhoršení průtočnosti močovodu). Tomu odpovídá, že ke zjištění obstrukce ureteru došlo až 17. pooperační den. Pasivní legitimace žalovaného pro toto řízení nebyla zpochybňována, neboť je téměř jisté, že ke tvrzené škodní události došlo na pracovišti, které je zdravotnickým zařízením, provozované žalovaným [příjmení] při zjišťování odpovědnosti žalovaného, vyšel ze shora uvedených odborných závěrů znalců – znaleckého ústavu, který byl za tímto účelem soudem pro toto řízení ustanoven a kteří tyto závěry obhájili i při jejich výslechu. Jak k tvrzené škodní události došlo, soud rovněž zjistil ze znaleckého posudku a je ho dodatku a to atakováním ureteru při gynekologické operaci (oblast podvazu a přerušení děložních cév při odstraňování dělohy). Příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného (jeho zaměstnanci) a následkem spočívajícím v počasném zánětu močových cest a druhotném onemocnění pravé ledviny, které bylo ukončeno jejím odstraněním je rovněž prokázána. V podrobnostech soud odkazuje na závěry znaleckého posudku, který se v tomto bodě shoduje se závěrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vysloveném ve znaleckém posudku [datum]. Na základě těchto prokázaných skutečností soud zkoumal, zda žalovaný je odpovědným za následky spojené v souvislosti s poskytováním zdravotnických služeb žalobkyni tak, jak tyto byly shora popsány. Předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu podle § 420 odst. 1 obč. zák., je porušení právní povinnosti (protiprávní úkon), dále vznik škody, příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody a personované zavinění. Zaviněním se rozumí psychický vztah škůdce k vlastnímu protiprávnímu jednání a ke škodě. Tento vztah je vyjádřen buď jako přímý, nebo nepřímý úmysl, nebo jako vědomá, nebo jako nevědomá nedbalost. Presumpce zavinění se týká pouze nedbalosti, při níž vůle nesměřuje ke škodlivému výsledku. U vědomé nedbalosti jde tedy o to, že škůdce věděl o možnosti způsobené škody, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že škodu nezpůsobí. Nevědomá nedbalost spočívá v tom, že škůdce nevěděl, že může způsobit škodu, ačkoliv to vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům vědět měl a mohl. V oblasti poskytování zdravotních služeb (zdravotnické péče), jsou zdravotnická zařízení (poskytovatelé zdravotní péče), povinni postupovat v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy (§ 11 odst. 1 zák. č. 20/1996 Sb.), přičemž takový postup je označován jako„ lege artis“. Nedodržení těchto pravidel je protiprávním jednáním. Každá konkrétní situace se přitom posuzuje individuálně, neboť lékařská věda disponuje různými a různě účinnými a bezpečnými postupy k provedení konkrétního léčebného zákroku. Zvažuje se též, zda zdravotnické zařízení (žalovaný), zvolilo postup adekvátní charakteru nemoci a šetrný k pacientovi (žalobkyně) a zda způsob provedení byl bez vad. Vše je třeba posuzovat na základě poznatků, které měl lékař k dispozici v době rozhodnutí, resp. v době provádění zákroku (tj. ex ante). V tomto případě znalci setrvali i po svém výslechu, že průběh operace, její provedení a pooperační péče byly„ lege artis“. Soud v případech sporů o náhradu škody, v souvislosti s poskytováním zdravotní péče a zodpovězení otázky, zda zdravotnické zařízení (žalovaný) postupoval v souladu se současnými poznatky lékařské vědy, se nevyhne pomoci odborníků (znalců – lékařů) a podkladem pro takový právní závěr jako i v tomto případě, musel být znalecký posudek z oboru zdravotnictví. Otázka, jak škůdce (osoba jednající ve zdravotnickém zařízení provozovaným žalovaného) jednal, je otázkou skutkovou. Je nutno konstatovat v souladu s právní teorií, že otázka standardu náležité zdravotní péče přiměřené jeho konkrétním okolnostem případu, je fakticky rovněž otázkou skutkovou, zejména v tom smyslu, že odpověď na ni a závěr ohledně této skutečnosti, jsou vyvozovány z provedeného dokazování (srov. [jméno] [příjmení], Dokazování v medicínskoprávních sporech, [anonymizována čtyři slova], [rok], [anonymizována dvě slova]). Podle názoru soudu, podporovaným názorem odborné právní teorie závěr, zda poskytovatel zdravotní péče postupoval lege artis, ve smyslu uvedeném, jak používá tento pojem odborná judikatura a literatura, v souladu se současnými poznatky lékařské vědy, přísluší soudu, nikoliv znalci. O postup non lege artis jde i v případě, že sice postup při ošetření byl zvolen správně, ale provedení bylo chybné. Je tedy třeba hodnotit celkový výkon též ve vztahu k následku, o jehož odškodnění se jedná (blíže např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 25Cdo 878/2014). V tomto konkrétním případě soud má za prokázané zejména zjištěnými ze závěru znaleckého posudku a výslovně uvedeném dodatku, že nejpravděpodobnější příčinou porušení integrity stěny močovodu, která vedla poté k zánětu pravé ledviny a jejímu odstranění, když se zánět nepodařilo zavčas podchytit a vyléčit, byl propich močovodu při podvázání děložních cév (odpověď na otázku c) doplňku ústavního znaleckého posudku). [jméno] tato okolnost, kdy došlo k nezamýšlenému poškození tělesného orgánu (močovodu) při poskytování zdravotnické péče, podle názoru soudu neznamená, že její poskytovatel (žalovaný), postupoval non lege artis. [příjmení] negativní výsledek zdravotnického výkonu nemusí být nutně vyvolán postupem, který není v souladu s dostupnými lékařskými poznatky, neboť při zásazích do lidského organismu působí mnoho faktorů, které v konečném výsledku mohou vést k nedosažení předpokládaného stavu, či dokonce jeho zhoršení, či újmě. Soud na základě všech provedených důkazů, když za zásadní považuje závěry znalců, jak už uvedené v písemné podobě ve znaleckém posudku a jeho doplňku, tak i v jejich výpovědích, dospěl k závěru, že i přes jinak lege artis poskytování zdravotní péče, se jedná v tomto konkrétním případě o postup vitium artis, ve smyslu porušení právních povinností učiněné v nevědomé nedbalosti, nikoliv jako nepředvídatelná okolnost mající svůj původ ve vlastnostech biologické hmoty (blíže rozhodnutí NS ČR 25 Cdo 2326/2013). V tomto konkrétním případě, jak soud zjistil a jak bylo uvedeno ve skutkových závěrech, i postup vitium artis naplňuje znak protiprávnosti a vede k závěru o odpovědnosti zdravotnického zařízení žalovaného za vzniklou újmu na zdraví. Jedná se sice o malou chybu, v jinak celkově správném operačním postupu žalovaného (tento postup nebyl dostatečně podrobně uveden v operačních protokolech, jak na to poukázali znalci), ale zmínka o krvi v moči žalobkyně v něm byla uvedena, došlo k narušení integrity stěny močovodu, což mohlo a v tomto případě vedlo k dalekosáhlým následkům na zdraví žalobkyně. Jedná se o neúmyslné, nevědomé porušení povinnosti, učiněné v nevědomé nedbalosti. Právní odpovědnost žalovaného ve smyslu § 420 odst. 1 za škodu je prokázána a tím byly prokázány všechny zákonné podmínky pro uplatnění práva z titulu odpovědnosti žalovaného za škodu způsobené na zdraví žalobkyně. Soud s ohledem na výše citované závěry znalců zjištěné zejména z jejich výpovědí, je odpovědnost žalovaného v tomto případě je dána ve smyslu ust. § 421a obč. zák., neboť při poskytování zdravotní péče byly použity přístroje a jiné věci, jejichž povaha a charakter (způsobil narušení integrity močovodu). Obranu žalovaného, že nebylo najisto postaveno, zda žalovaná se podrobila operaci v době, kdy močovod byl již nějakým způsobem narušený, neodpovídal standardu, tedy mohl být zúžen, mohl tam být kámen, či podobně, soud nepovažuje za právně relevantní. Za tuto skutečnost, že nebyla žalobkyně v tomto směru dostatečně vyšetřena, např. ultrazvukem, či CT vyšetřením, nemůže jít k její tíži. Je nutno přihlédnout k tomu, že v případě medicínských sporů mezi pacientem a poskytovatelem lékařských služeb je zřejmé, že pacient nebude pro své odborně-materiální značně nevýhodnější postavení, ve srovnání s postavením lékaře (žalovaný), obvykle schopen předložit veškeré důkazy na podporu svých tvrzení. Těmito důkazy, kterými se bránil žalovaný, měl tedy disponovat v prvé řadě žalovaný, ten má v tomto právním vztahu převahu a proto jsou v tomto případě práva žalobkyně (pacientky) chráněna důsledněji. S tímto souvisí i otázka obrácení důkazního břemene v případě, kdy jedna ze stran nebyla schopna prokázat svá skutková tvrzení, kdy v tomto případě bylo tvrzeno, že žalovaná měla močovod nějakým způsobem poškozený již před operací Zdravotnické zařízení nemůže procesně těžit z nedostatku vedení zdravotnické dokumentace (a to se týká i operačního protokolu) – blíže Nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 3987/18. Za těchto okolností, kdy odpovědnost za škodu podle § 420 odst. 1,3, popř. zvláštní odpovědnost podle § 421a odst. 1 obč. zák. byla prokázána, se soud zabýval výší nároku uplatněného žalobkyní, ve smyslu ust. § 444 odst. 1 a to jednorázové odškodnění bolesti (tzv. bolestné) a ztížení společenského uplatnění žalobkyně. Soud s ohledem na časový úsek, kdy ke škodě došlo, aplikoval na zjištěný skutkový stav ohledně výše uvedených nároků vyhlášku č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění a má za to, že žalobní požadavek alespoň do částky 100.000 Kč ve formě jednorázového odškodnění bolesti a 300.000 Kč náhrady za ztížené společenské uplatnění žalobkyně, je po právu. Je nutno konstatovat, že v tomto směru měl soud k dispozici jednak ocenění bodového hodnocení bolestného provedené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ke kterému soud přihlížel a tento důkaz hodnotil jako důkaz listinou a dále závěry uvedené v ústavním znaleckém posudku, kde se znalecký ústav v základních bodech shodl se závěry [anonymizováno] [příjmení], a proto z těchto závěrů vycházel. Soud považuje za součást nároku na jednorázové odškodnění bolesti nejen fyzické, ale i psychické útrapy a v tomto případě bylo prokázáno, alespoň po určitý časový úsek, a to konkrétně od roku 2012 – roku 2016, kdy se žalobkyně k odbornému lékaři dostavovala a byla pod odborným dohledem že psychické útrapy žalobkyně v tomto konkrétním případě byly větší než obvyklé a bylo nutno při stanovení bolestného k této skutečnosti přihlédnout. Návštěvu žalobkyně psychiatrické ambulance soud považuje ve světle zjištění z výpovědí svědka [příjmení] a žalobkyně za účelovou, která nesouvisela se zhoršeným psychickým stavem žalobkyně, ale byla reakcí na poučení soudem v tomto řízení. Z těchto důvodů se částka 100.000 Kč jeví (když nebyla požadována částka vyšší), jako částka dostatečná. Soud přihlédl k tomu, jak bylo bolestné ohodnoceno, podle sazeb bodového ohodnocení, stanovené přílohou [číslo] vyhl. č. 440/2001 Sb. a za použití § 7 odst. 3 s ohledem na popsaný průběh škodní události, může odškodnění stanovené podle této vyhlášky přiměřeně zvýšit, neboť s ohledem na shora uvedené, se jedná o zvlášť výjimečný případ, ve smyslu § 7 odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb. Stejně tak soud postupoval v případě hodnocení ztížení společenského uplatnění, neboť z výpovědi svědka, ze zdravotní dokumentace psychiatrické ambulance a neposledně i výpovědi žalobkyně bylo prokázáno, jakým způsobem a v jakém rozsahu zasáhla škodná událost do běžného života žalobkyně poté. Při uplatnění uvedených zásad soud vyšel ze závěru znaleckého ústavu, který bolestné ohodnotil 380 body a ohodnocení zvýšil na trojnásobek tj. [číslo] bodů. Žalobkyně by měla právo při hodnotě 1 bodu 120 Kč z titulu odškodnění bolesti na částku 136.800 Kč, ale soud nemohl překročit žalobní požadavek, a proto ji přiznal 100.000 Kč. V případě ztížení společenského uplatnění znalecký ústav provedl ohodnocení [číslo] body, které soud zvýšil o 10% na [číslo] bodů. Soud přihlédl k tomu, že žalobkyně před škodní událostí několik let nepracovala, neměla žádné koníčky, které by musela omezit, a proto zvýšení odpovídá porovnání způsobu života před a po škodní události. Žalobkyně by měla právo při hodnotě 1 bodu 120 Kč z titulu ztížení společenského uplatnění na částku 316.800 Kč, ale soud nemohl překročit žalobní požadavek, a proto ji přiznal 300.000 Kč. Z těchto všech důvodů soud žalobě vyhověl a přiznal kromě jistiny, žalobkyni právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení, jehož výše byla stanovena v souladu s ust. § 1970 a nař. vl. č. 351/2013 Sb., neboť bylo prokázáno, že žalovanému byla doručena předžalobní výzva ze dne [datum], která byla předána na poštu k doručení dne [datum] a proto požadavek na úhradu zákonného úroku z prodlení od [datum], je rovněž po právu (odst. I. výroku).

19. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 135.999 Kč Tyto náklady se stávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 ost. 1 a § 7 a § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen a. t.), z tarifní hodnoty 50.000 Kč, tj. 3.100 Kč za každý úkon právní služby (podrobněji ohledně stanovené výše advokátního tarifu, rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 25Cdo 3771/2020), za každý z 20 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva, účast na jednání dne [datum], vyjádření žalobkyně k odvolání žalovaného, vyjádření žalobkyně k návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání, účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum], účast na jednání před soudem I. stupně [datum], účast na jednání před soudem I. stupně [datum], sepis dovolání, účast na jednání před soudem I. stupně [datum], vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], vyjádření k dodatku ZP ze dne [datum], účast na jednání před soudem I. stupně ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], účast při výslechu žalobkyně v místě bydliště [datum], doplnění žalobních tvrzení ze dne [datum]), včetně 20 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a. t.), náhrady cestovného za účast na soudních jednání dnech [datum], [datum], [datum], [datum], za cestu advokáta žalobkyně ze sídla advokátní kanceláře v [obec] do [obec] a zpět (vždy na cestě za každé jednání 2 krát 376 km, při použití stejného motorového vozidla dle technického průkazu, spotřebě 6,2l [číslo] km, použitého paliva motorové nafty, při její průměrné ceně stanovené paušální sazbou základních náhrad za používání osobních silničních motorových vozidel, vždy podle platné vyhlášky pro rok 2015 vyhl. č. 328/2014 Sb., pro rok 2016 vyhl. č. 385/2015 Sb., pro rok 2017 vyhl. č. 440/2016 Sb., pro rok 2018 vyhl. č. 463/2017 Sb., a to dle výpočtu soudu postupně od nejstaršího data jednání částkou 4.682,70 Kč, 4.549,60 Kč, 4.549,60 Kč a 4.266,24 Kč, což je celkem 20.382 Kč, za cestu advokáta žalobkyně z [obec] do [obec] a zpět k jednání soudu ve dne [datum] částkou 262 Kč, [datum] částkou 284 Kč, [datum] částkou 284 Kč, [datum] částkou 284 Kč, [datum] částkou 289 Kč, [datum] částkou 299 Kč a za cestu z [obec] do [obec] a zpět (výslech žalobkyně v místě bydliště) dne [datum] částkou 380 Kč (při výpočtu bylo postupováno shodně jako při stanovení náhrad cestovného shora podle sazeb dle platné vyhlášky za rok 2021 vyhl. č. 589/2020 Sb. a za rok 2022 vyhl. č. 511/2021 Sb. o cestovních náhradách), náhrady za ztráty času stráveném advokátem na cestě k jednáním u Okresního soudu v Prostějově z [obec] a [obec], v případě výslechu žalobkyně v místě bydliště dne [datum] v [obec], celkem 112 půlhodin po 100 Kč (§ 14 odst. 3 a. t.) a to tak, že vždy za každou cestu advokáta z [obec] do [obec] a zpět 24 půlhodin, za cestu z [obec] do [obec] a zpět 2 půlhodiny a za cestu strávenou z [obec] do [obec] a zpět 4 půlhodiny, účelně vynaložených nákladů za vypracovaný znalecký posudek, doložený částkou 12.814 Kč, včetně DPH 21% z částky 112.396 Kč, tj. 23.603 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu za ubytování před účastí na jednání u Okresního soudu v Prostějově dne [datum], ve výši 2.390 Kč, neboť tato částka nebyla doložena (odst. II. výroku).

20. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného nahradit náklady řízení státu podle výsledku řízení, když žalovaný nebyl procesně neúspěšný (§ 148 odst. 1 o.s.ř.) a zavázal žalovaného povinností zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově, na náhradě nákladů částku 62.001,60 Kč Tyto náklady sestávají z náhrady nákladů a odměny znalce – znaleckého ústavu [anonymizována tři slova], za vypracování znaleckého posudku ve výši 38.193,50 Kč (5.000 Kč bylo použito ze zálohy zaplacené žalovaným), nákladů a odměny za vypracování dodatku k tomuto znaleckému posudku, ve výši 15.483,30 Kč včetně odměny znalců za účast a výslech na soudním jednání dne [datum] částkou 8.324,80 Kč (odst. III. výroku).

21. Žalobkyně je osvobozena od placení soudního poplatku podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a soud jejímu návrhu vyhověl, proto soudní poplatek za žalobu zaplatí žalovaný, proti němuž měla žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení a nebyl od placení soudního poplatku osvobozen, a to ve výši 20.000 Kč (položka 1 bod 1 písm. c) Sazebníku poplatků, zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích) – odst. IV. výroku.

22. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného plnit ve lhůtě 3 dnů, když pro stanovení jiné, než zákonné lhůty nebyly shledány podmínky (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) a náklady řízení budou zaplaceny k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).