5 C 19/2022

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl soudcem Mgr. Věroslavem Řezáčem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně a žalovaného: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci:</b> <b>a) 50 000 Kč,</b> <b>b) úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z 50 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení,</b> <b>a to vše do tří dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci.</b> <b>II. Žaloba o:</b> <b>a) úroky ve výši 18,9 % ročně z 50 000 Kč za dobu od [datum] do [datum],</b> <b>b) úroky ve výši 8,25 % ročně z 50 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení,</b> <b>c) kapitalizované úroky ve výši 1 984,50 Kč</b> <b>se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 600 Kč, která bude uvedena v písemném vyhotovené rozhodnutí, a to do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.</b> 1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 50 000 Kč, úroky ve výši 18,9 % ročně z 50 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], úroky ve výši 8,25 % ročně z 50 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úroky ve výši 18,25 % ročně z 50 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a kapitalizované úroky za dobu od [datum] do [datum] ve výši 1 984,50 Kč. Žalobce tvrdil, že dne [datum] uzavřel se žalovaným rámcovou [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a téhož dne žalobce uzavřel se žalovaným dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 50 000 Kč. Na základě tohoto dodatku poskytl žalobce žalovanému 50 000 Kč tak, že mu je umožnil čerpat na účtu č. [bankovní účet]. Jelikož žalovaný podmínky pro poskytnutí kontokorentu porušil, žalobce kontokorent zablokoval, v důsledku čehož nemohl žalovaný peněžní prostředky dále čerpat. Žalobce následně přistoupil k zesplatnění kontokorentu, přičemž ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 50 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu, který byl kapitalizování do zesplatnění ve výši 1 984,50 Kč. Za dobu od [datum] se žalobce domáhá zaplacení smluvního úroku ve výši 8,25 % ročně. Celkový dluh ke dni podání žaloby je tvořen jistinou ve výši 50 000 Kč, smluvním úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 50 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], smluvním úrokem ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 50 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úroky z prodlení z dlužné jistiny ve výši 50 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a dále kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 984,50 Kč za dobu od [datum] do [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobce se k ústnímu jednání nedostavil (ač na nařízení ústního jednání, jak vyplývá ze žaloby, trval), svou neúčast písemně omluvil.

4. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil.

5. Věc tak byla projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalobce i žalovaného.

6. Rámcovou smlouvou [číslo] (č. l. 20 - 21 soudního spisu) a dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] (č. l. 15 - 16 soudního spisu) je prokázáno: Dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena rámcová smlouva [číslo] kterou se žalobce zavázal pro žalovaného zřídit a vést běžný účet č.: [bankovní účet], a téhož dne uzavřel se žalovaným dodatek [číslo] k uvedené rámcové smlouvě, kterou se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 50 000 Kč a to formou přečerpání běžného účtu č. [bankovní účet].

7. Výpisem z běžného účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] (č. l. 19 soudního spisu) je prokázáno: Dne [datum] poskytl žalobce žalovanému 3 x 10 000 Kč a dne [datum] poskytl žalobce žalovanému 2 x 10 000 Kč (závěr o poskytnutí peněz je prokázán tím, že ač na účtu žalovaného nebylo k dispozici 50 000 Kč, přesto žalobce žalovanému umožnil čerpání 50 000 Kč, resp. čerpání 5 x 10 000 Kč).

8. Žalobce dále soudu předložil listinu označenou„ Přehled čerpání a splácení kontokorentu“ (č. l. 7 soudního spisu), listinu označenou„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“ (č. l. 8 - 9 soudního spisu), listinu označenou„ Podmínky pro používání kontokorentu“ (č. l. 10 - 13 soudního spisu). Z těchto listin však soud žádná skutková zjištění nečiní. Listina označena„ Přehled čerpání a splácení kontokorentu“ je listinou vyhotovenou žalobcem, do níž žalobce uvedl, kdy došlo k čerpání peněz a jak dospěl k výpočtu smluvních úroků. Tato listina je tedy podrobným doplněním skutkových tvrzení, která se vztahují k tomu, jak žalobce vypočetl jednotlivé žalované částky. Listina označena„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“ je listinou informující žadatele o úvěr, o věřiteli, o možném čerpání peněžních prostředků, o výši možného úvěru, o celkové výši vrácených peněžních prostředků, o nákladech spotřebitelského úvěru apod. Listina označena„ Podmínky pro používání kontokorentu“ obsahuje podrobné vysvětlení toho, co to je kontokorent a podrobné vysvětlení smlouvy o kontokorentu.

9. Výzvou k zaplacení dluhu (č. l. 17 soudního spisu) a seznamem odeslané pošty (č. l. 14 soudního spisu) je prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného ke splnění dluhu, přičemž předžalobní upomínka byla odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb.

10. Po provedeném dokazování byla žaloba shledána částečně důvodnou.

11. Podle ust. § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle ust. § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

13. Podle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle ust. § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

16. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle ust. § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

18. Žalobce tvrdil uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobcem (úvěrujícím) a žalovaným (úvěrovaným), přičemž ze žalobcem předložené smlouvy o úvěru vyplývá, že žalovaný byl spotřebitelem (ust. § 419 o. z.), když z předložené smlouvy lze dovodit, že žalovaný ji neuzavíral v rámci své podnikatelské činnosti či v rámci samostatného výkonu svého povolání a tuto smlouvu uzavíral s podnikatelem. Žalovaná smlouva o úvěru tak naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., z čehož mimo jiné plynula povinnost žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb. Ze žalobcem předložené smlouvy a dodatku č. I, ani z žádného jiného žalobcem předloženého důkazu, nevyplývá, že žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posuzoval úvěruschopnost žalovaného - spotřebitele ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., pro což je žalovaná smlouva neplatná ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb.

19. Nicméně žalobce prokázal, že žalovanému dne [datum] poskytl 3 x 10 000 Kč a dne [datum] poskytl žalovanému 2 x 10 000 Kč, celkem tedy 50 000 Kč. Žalobcem tvrzená úvěrová smlouva byla shledána neplatnou (viz výše), avšak žalovaný od žalobce získal 50 000 Kč. Žalobce, který plnil, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnil (ust. § 2993 o. z.), a je tak povinností žalovaného peníze, o které se na úkor žalobce obohatil, žalobci vrátit. Žalovaný v řízení neprokázal, že žalobci vydal čehokoli, tedy že jeho dluh je menší, než žalobcem tvrzených 50 000 Kč. Tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 50 000 Kč. Jelikož žalovaný peníze, o které se obohatil žalobci (ochuzenému), včas nevydal, ocitl se se splněním dluhu v prodlení (ust. § 1968 věta první o. z.), a je tak jeho povinností zaplatit žalobci úroky z prodlení (ust. § 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení byla určena dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., při zohlednění výše repo sazby dle [webová adresa]. Okamžik prodlení byl určen dle návrhu žalobce ([datum]), když žalobce prokázal, že vyzval žalovaného ke splnění dluhu do [datum]. Povinnost žalovaného platit žalobci úroky z prodlení trvá do okamžiku splnění dluhu, tedy do zaplacení.

20. Oproti výše uvedenému musela být žaloba v rozsahu obchodních úroků (a to ať již kapitalizovaných či podnik jemuž byly kapitalizovány dále plynoucích) zamítnuta, neboť povinnost žalovaného platit obchodní úroky byla smluvně sjednána, avšak tato smlouva byla sjednána neplatnou (viz. výše).

21. Žalobce se k ústnímu jednání nedostavil (ač byl řádně předvolán), a proto nemohl být o nedostatcích shora uvedených soudem poučen (srov. shodně rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 21Cdo 4314/2008:„ Poučovací povinnost podle ust. § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném roku nařízeném podle ust. § 114c o.s.ř. ve znění účinném do 30. 6. 2009 přípravném jednání nařízeném ve smyslu ust. § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání.“).

22. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části, nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku, nebo na úvaze soudu. Jelikož neúspěch žalobce byl v poměrně nepatrné části, byla žalobci přiznána plná náhrada nákladů řízení. Tak byla ve věci neúspěšnému žalovanému uložena povinnost nahradit ve věci převážněji úspěšnějšímu žalobci náhradu nákladů řízení. Žalobcovy náklady řízení jsou tvořeny: 1) soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč 2) náhradou v paušální výši určené zvláštním právním předpisem, když žalobce nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle ust. § 137 odst. 2 o. s. ř., a současně nedoložil výši svých hotových výdajů (ust. § 151 odst. 3 věta první o. s. ř.), tj. ve výši 300 Kč za každý úkon (ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.; žalobu nebylo možno považovat za tzv. ustálený vzor, který by žalobce opakovaně používal ve skutkově i právně obdobných věcech, v důsledku čehož by výše paušální náhrady činila 100 Kč za každý úkon ve smyslu ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.), přičemž žalobce v řízení učinil tyto úkony: a) výzva k plnění - ust. § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. b) podání žaloby - ust. § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb., t. j. paušální náhrada ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč).

23. Náhrada nákladů řízení žalobce tak celkem činí 2 600 Kč (2 000 Kč + 600 Kč).

24. Uložené povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtách, které byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.