5 C 223/2022
č. j. 5 C 223/2022-21
V PLATNOSTIOkresní soud v Prostějově zamítl žalobu o uložení výživného, protože žalobkyně nesplnila povinnost tvrdit významné skutečnosti a nepředložila důkazy. Soud se opřel o § 760 a § 762 odst. 1 občanského zákoníku, podle nichž výživné lze uložit jen za předpokladu, že rozvedený manžel není schopen se živit a jeho neschopnost má původ v manželství. Žalobkyně se k jednání bez omluvy nedostavila, a proto soud nemohl její nedostatky poučit. Náhrada nákladů řízení nebyla přiznána žádnému účastníkovi, protože žalobkyně byla neúspěšná.
Plný text
Okresní soud v Prostějově rozhodl soudcem Mgr. Věroslavem Řezáčem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného fakticky bytem ulice a číslo, PSČ obec o výživné rozvedené manželky
I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému přispívat žalobkyni na výživu rozvedené manželky 2.000 Kč měsíčně počínaje dnem datum se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost přispívat jí na výživu měsíčně částkou 2.000 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že její manželství s žalovaným bylo rozvedeno, žalobkyně je vedena na úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání a jejím příjmem jsou pouze dávky hmotné nouze a doplatek na bydlení, přičemž pečuje o čtyři nezletilé děti. Žalobkyně dále uvedla, že bývalý manžel nepracuje a pro neplacení výživného je na něj vedena exekuce. Žalobkyně svá tvrzení následně doplnila o sdělení, že je na úřadu práce, dlouhodobě byla na rodičovském příspěvku. Má tři děti, a to anonymizována dvě slova a anonymizováno, s nimiž sdílí domácnost a na vše je sama. Pobírá dávky hmotné nouze ve výši částka, přídavky na děti ve výši částka a příspěvek na bydlení ve výši částka, přičemž na nájemném platí částka.
2. Ve věci se dne datum konalo ústní jednání, ke kterému se dostavil pouze žalovaný, žalobkyně se k jednání bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nežádala.
3. Žalovaný uvedl, že s žalobou nesouhlasí, je celodenně na rodičovské dovolené, již celý rok se stará o nezletilé dítě, které má s ženou, s níž žil po rozvodu manželství. Matka tohoto dítěte mu však sdělila, že není schopna se o dítě starat, a proto má žalovaný již přibližně rok nezletilé dítě ve své péči, přičemž partnerka, se kterou nyní žije, není matkou tohoto dítěte.
4. Spisem Okresního soudu v Prostějově sp. zn. spisová značka, konkrétně rozsudkem ze dne 3. 3. 2022, č. j. číslo jednací, je prokázáno, že manželství žalobkyně a žalovaného bylo rozvedeno.
5. Podle ust. § 760 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen “o. z.“), není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.
6. Podle ust. § 760 odst. 2 o. z., při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka, b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem, c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost, d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo e) je dán jiný obdobně závažný důvod.
7. Podle ust. § 760 odst. 3 o. z., pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.
8. Podle ust. § 762 odst. 1 o. z., nedohodnou-li se manželé nebo rozvedení manželé o výživném, může manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil, nebo s rozvodem nesouhlasil, a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela i v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela na výživné lze v tomto případě považovat za důvodné jen po dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu 3 let od rozvodu.
9. Podle ust. § 913 odst. 1 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.
10. Podle ustanovení § 101 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení jsou účastníci povinni zejména: a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnosti (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené tím zákonem, nebo soudem, c) dbát pokynu soudu.
11. Povinností žalobkyně bylo tvrdit pro rozhodnutí významné skutečnosti v rozsahu vymezeném ust. § 760 o. z., § 762 odst. 1 o. z., § 913 odst. 1 o. z. (citace viz. shora).
12. Žalobkyně netvrdila pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, ani nepředložila, neoznačila a nenavrhla žádné důkazy, čímž nesplnila svou povinnost tvrzení, svou povinnost důkazní (ust. § 101 odst. 1 písm. a), písm. b) o. s. ř.).
13. Žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila (ač byla řádně předvolána), a proto nemohla být o nedostatcích shora uvedených soudem poučena (srovnej shodně rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 4314/2008:„ Poučovací povinnost podle ust. § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popř. při přípravném roku, nařízeném podle ust. § 114c o.s.ř. ve znění účinném do 30. 6. 2009 přípravném jednání nařízeném ve smyslu ust. § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání.“).
14. S ohledem na shora uvedené nezbylo než žalobu zamítnout.
15. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když pro jiný výrok nebyl shledán důvod. Žalobkyně byla ve sporu neúspěšná, a proto nebylo důvodné žalobkyni náhradu nákladů řízení přiznat. Ve věci úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení přiznat nežádal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.