5 C 285/2015

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Věroslava Řezáče a členů senátu JUDr. jméno příjmení příjmení a Mgr. příjmení příjmení v právní věci žalobce údaje o účastníkovi proti žalovanému údaje o účastníkovi , o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí, rozsudkem <b>I. Žaloba o určení, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci dopisem žalované ze dne [datum] je neplatná, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 33.880 Kč, k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.</b> Žalobce se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne [datum], domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci dopisem žalované ze dne [datum] je neplatná. Žalobce tvrdil, že u žalované byl zaměstnán na základě pracovní smlouvy, přičemž pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a u žalované byl zařazen na pozici učitele ŽŠ pro druhý stupeň ZŠ a gymnázia [obec] pro předmět tělesná výchova. Dne [datum] doručila žalovaná žalobci dopis ze dne [datum], kterým mu dala výpověď z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, a to s odůvodněním zvýšení efektivnosti práce v rámci úseku učitelů v návaznosti na organizační opatření [číslo] v důsledku něhož dochází od [datum] ke snížení přepočteného počtu pracovních míst na úseku učitelů o [anonymizováno]. S ohledem na toto organizační opatření je nutné dle žalované snížit stavy učitelů a žalobce se tak stal nadbytečným. Žalobce považuje výpověď za neplatnou. Žalobce oznámil žalované, a to písemně dne [datum], že trvá na tom, aby ho žalovaná i nadále zaměstnávala. Žalobce uvedl, že je individuálním členem odborů a žalovaná s odborovou organizací předem neprojednala uvedenou výpověď. Žalovanou tvrzené organizační opatření žalobce považuje za neopodstatněné a účelové. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná tvrdila, že přijaté organizační opatření bylo zcela důvodné. Po přijetí tohoto organizačního opatření se žalobce stal nadbytečným a jeho kvalifikace nebyla potřebná. Mezi účastníky řízení nebylo sporným, že žalobce byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], přičemž pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a žalobce pro žalovanou vykonával práci učitele. Mezi účastníky řízení nebylo sporným, že žalovaná dne [datum] doručila žalobci dopis žalované ze dne [datum], kterým žalobci dala výpověď z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. c) zák. č. 262/2006 Sb., přičemž výpověď byla odůvodněna organizačním opatřením č.j. 534/15, v jehož důsledku dochází od [datum] ke snížení přepočteného počtu pracovních míst na úseku učitelů o 2,97, což vyvolává potřebu snížit stavy učitelů a žalobce se tak stal pro žalovanou nadbytečným. Výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] je založena na č.l. 8 soud. spisu. Tato výpověď byla písemná a v části vyhrazené pro podpis je uvedeno„ ZŠ a gymnázium města Konice, Mgr. [jméno] [příjmení], ředitel školy“, otisk razítka žalované a nečitelný podpis. K podpisu na výpovědi ze dne [datum] (č.l. 8 soud. spisu) se vyjádřil Mgr. [jméno] [příjmení] tak, že podpis na této listině je jeho podpisem (vyjádření č.l. 58 soud. spisu). V průběhu ústního jednání [datum] Mgr. [jméno] [příjmení] uvedl, že je ředitelem žalované od začátku devadesátých let, a to dosud. Ke dni [datum] vykonával činnost ředitele žalované po dobu delší než šest let, přičemž po [datum] se neúčastnil konkurzního řízení na funkci ředitele žalované. Dále uvedl, že dne [datum] bylo městem Konice potvrzeno trvání jeho pracovního poměru na dobu určitou od [datum] do [datum] jako ředitele žalované (pozn. soudu: Potvrzení založeno na č.l. 59 soud. spisu). V průběhu ústního jednání dne [datum] byl žalobce vyzván k doplnění tvrzení a označení důkazů týkající se naléhavého právního zájmu na žalovanému určení, přičemž k doplnění tvrzení a označení důkazů byla žalobci určena lhůta do [datum]. Současně byl žalobce poučen, že pokud tvrzení dle poučení nebudou doplněna, příp. pokud k takto doplněným tvrzení nebudou označeny důkazy, může to pro žalobce znamenat neúspěch ve sporu. Žalobce na uvedené poučení do [datum] nereagoval a na toto poučení nereagoval ani do okamžiku vyhlášení rozsudku. Podle ust. § 52 písm. c) zák. č. 262/2006 Sb. zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatelem nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců, za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Podle ust. § 50 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb. výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Podle ust. § 72 zák. č. 262/2006 Sb. neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Podle čl. II. bod 5 zák. č. 472/2011 Sb. řediteli školské právnické osoby zřizované Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo svazkem obcí, řediteli příspěvkové organizace a vedoucímu organizační složky státu nebo její součásti, který vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona činnosti ředitele v příslušné škole nebo školském zařízení podle § 166 zák. č. 561/2004 Sb. nepřetržitě a) po dobu delší než 6 let, končí výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance dnem [datum]. Podle rozsudku NS ČR ve věci sp.zn. 21 Cdo 2064/2015, a to podle části odůvodnění: …..„ Podle právní úpravy účinné [datum] se pracovní poměr ředitele školy (včetně mateřské školy - srov. § 7 odst. 3 školského zákona) zakládá jmenováním na vedoucí pracovním místo zřizovatelem školy na základě jím vyhlášeného konkurzního řízení na dobu 6 let, které se prodlužuje o dalších 6 let, nedojde-li v průběhu posledních 6 měsíců pracovního poměru ředitele školy na dobu určitou, nejpozději však 3 měsíce před jeho skončením, k vyhlášení konkursu na ředitele školy pro další období. Řediteli školy, který byl na toto vedoucí pracovní místo jmenován podle § 166 odst. 2 školského zákona ve znění účinném do 31.12.2011, popř. podle dřívějších právních předpisů (srov. § 6 odst. 2 zák. č. 564/1990 Sb. o státní správě a samosprávě ve školství ve znění pozdějších předpisů účinného do 31.12.2014), a tedy na dobu neurčitou skončil výkon práce na tomto pracovním místě dnem [datum] (vykonával-li ke dni [datum] činnost ředitele příslušné školy nepřetržitě po dobu delší než šest let) nebo dnem [datum] (vykonával-li ke dni [datum] činnost ředitele příslušné školy nepřetržitě v rozmezí 3 – 6 let) anebo dnem [datum] (vykonával-li ke dni [datum] činnost ředitele v příslušné škole nepřetržitě po delší než 3 let). Podle ust. čl. II. bod 5 zák. č. 472/2011 Sb., které mění jmenování ředitele školy, k němuž došlo podle právní úpravy účinné do 31.12.2011, z doby neurčité na dobu určitou, nejde o nepřípustnou pravou zpětnou účinnost (pravou retroaktivitu) zákona“ …….„ Ust. čl. II. bod 5 zák. č. 472/2011 Sb. se však – jak vyplývá z jeho předposlední věty – nepoužije v případě, že výkon práce na pracovní místě ředitele školy jmenovaného na toto vedoucí pracovní místo před [datum] skončil dříve než [datum] (vykonával-li ředitel školy ke dni [datum] činnosti ředitele v příslušné škole nepřetržitě po dobu delší než 6 let) nebo dříve než [datum] (vykonával-li ředitel školy ke dni [datum] činnosti ředitele v příslušné školy nepřetržitě v rozmezí 3 – 6 let) anebo dříve než [datum] (vykonával-li ředitel školy kde dni [datum] činnosti ředitele v příslušné škole nepřetržitě po dobu delší než tří let)“ …….„ Pracovní poměr ředitele školy jmenovaného na toto vedoucí pracovní místo před [datum] skončením výkonu práce na tomto pracovním místě dnem uvedeným v ust. čl. II. bod 5 zák. č. 472/2011 Sb. nekončí a jeho další pracovní zařazení se řídí – jak vyplývá z tohoto přechodného ustanovení – zákoníkem práce“ ……..„ Výkon práce žalobkyně na uvedeném pracovním místě skončil dnem [datum] bez ohledu na to, že žalobkyně nebyla z pracovního místa ředitelky žalované odvolána, a že se ani tohoto pracovního místa nevzdala, neboť ke skončení výkonu práce na novém pracovním místě došlo, jak vyplývá z výše uvedeného – přímo ze zákona, aniž by muselo přecházet odvolání žalobkyně z pracovního místa nebo vzdání se tohoto místa.“. Podle rozhodnutí NS ČR ve věci sp.zn. 21 Cdo 487/99:„ Rozvázal-li pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem někdo, kdo nebyl účastníkem tohoto právního vztahu, může se zaměstnanec (zaměstnavatel) žalobou podle § 80 písm. c) o.s.ř. domáhat, aby bylo určeno, že toto rozvázání pracovního poměru je neplatné, má-li na takovém určení naléhavý právní zájem. Podání této žaloby není omezeno žádnou lhůtou. Není-li taková žaloba podána, lze se otázkou platnosti rozvazovacího úkonu – na rozdíl od případu, kdy ve lhůtě uvedené v § 64 zák. práce 1965 (nyní § 72) nebyla uplatněna u soudu neplatnost rozvázání pracovního poměru provedeného některými z účastníků – zabývat v jiném sporu jako otázkou předběžnou.“ Podle rozsudku NS ČR ve věci sp.zn. 32 Odo 940/2006:„ Písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemností a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny (právně významný je pouze ten projev vůle jednajícího, který je vyjádřen v písemném textu; proto eventuální záměry jednajícího v písemném textu nevyjádřené jsou právně bezvýznamné). Písemný projev je platný až podpisu jednající osoby. Skutečnost, že ve smlouvě, pro kterou zákon vyžaduje písemnou formu, nejsou uvedena jména a příjmení osob, které ji za smluvní strany podepsaly, resp. tyto podpisy jsou nečitelné, není důvodem neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné smlouvy. Posouzení, zda osoba, která jménem právnické osoby písemný právní úkon učinila, byla k tomuto oprávněna, není otázkou dodržení písemné formy právního úkonu, nýbrž posouzením, zda je příslušná právnická osoba takovým právním úkonem vázána či nikoliv.“ Po provedeném dokazování a poučení žalobce nezbylo, než žalobu zamítnout. Žalobce se domáhal určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru dopisem žalované ze dne [datum]. Žalobce se určení neplatnosti výpovědi domáhal žalobou podanou ve smyslu ust. § 72 zák. č. 262/2006 Sb. Žaloby podané ve smyslu ust. § 72 zák. č. 262/2006 Sb. nejsou žalobami o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, a proto naléhavý právní zájem na určení neplatnosti, mimo jiné i výpovědí, nemusí být v řízení před soudem ani tvrzen ani prokazován (srovnej shodně Zákoník práce, komentář druhé vydání, M. [jméno] a kolektiv, nakladatelství C.H.Beck, strana 303). V dané věci výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] (č.l. 8 soud. spisu) byla za zaměstnavatele podepsána Mgr. [jméno] [příjmení]. Mgr. [jméno] [příjmení] byl na vedoucí místo ředitele jmenován před [datum] a činnost ředitele školy vykonával k tomuto dni nepřetržitě po dobu delší než 6 let (Mgr. [jméno] [příjmení] v průběhu řízení uvedl, že ředitele školy žalované vykonával od 90. let) a proto výkon jeho práce na tomto pracovním místě skončil ze zákona dnem [datum], jak je možno dovodit z čl. II bodu 5 zák. č. 472/2011 Sb. (srovnej shodně rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 2064/2015). Jelikož výkon práce Mgr. [jméno] [příjmení] na pozici ředitele žalované skončil přímo ze zákona, nemůže na závěru, že výkon jeho práce na tomto pracovním místě skončil [datum], změnit ani žalovanou předkládané potvrzení o trvání pracovního poměru Mgr. [jméno] [příjmení] na pracovním místě ředitele žalované od [datum] z [datum] (č.l. 59 soud. spisu). Výpověď žalované ze dne [datum] (č.l. 8 soud. spisu) tak nebyla podepsána ředitelem školy, když Mgr. [jméno] [příjmení] skončil výkon práce na pracovním místě ředitele žalované ze zákona dnem [datum]. Výpověď žalované ze dne [datum] zachovala písemnou formu, když byla zachována jak náležitost písemnosti (projev jednajícího subjektu byl zachycen v písemném textu listiny), tak náležitost podpisu (písemný projev byl podepsán). Nicméně výpověď nepodepsala osoba oprávněná, když Mgr. [jméno] [příjmení] v době podpisu této listiny již nebyl řiditelem žalované. Lze tak dojít k závěru, že pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou rozvázal někdo, kdo nebyl účastníkem tohoto právního vztahu, tedy nezaměstnavatel. I v tomto případě se žalobce může domáhat, aby bylo určeno, že rozvázání pracovního poměru je neplatné, ale pouze tehdy, pokud má na takovém určení naléhavý právní zájem (srovnej shodně rozhodnutí NS ČR ve věci sp.zn. 21 Cdo 487/99), přičemž naléhavý právní zájem v tomto případě (oproti určovací žalobě dle ust. § 72 zák. č. 262/2006 Sb.) musí být tvrzen a musí být prokázán. Žalobce byl k tvrzení naléhavého právního zájmu a k jeho prokázání vyzván, k čemuž mu byla určena lhůta a současně byl poučen, že pokud naléhavý právní zájem nebude tvrdit, příp. pokud jej tvrdit bude, avšak neprokáže, může to pro žalobce znamenat neúspěch ve sporu. Žalobce na výzvu soudu nereagoval a poučení nedbal. Jelikož žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní, když naléhavý právní zájem dle poučení netvrdil a neprokazoval, nezbylo než žalobu zamítnout. Náklady řízení: O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle úspěchu ve věci. Tak byla ve věci neúspěšnému žalobci uložena povinnost nahradit ve věci úspěšné žalované náklady řízení. Ty jsou tvořeny: 1/ odměnou zástupce žalobce ve výši 2.500 Kč (ust. § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.) za každý účelně provedený úkon právní služby. Zástupce žalované v tomto řízení učinil tyto úkony právní služby: a) převzetí věci – ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. b) písemné podání ve věci samé (vyjádření k žalobě) – ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. c) účast na jednání před soudem dne [datum] – ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. d) písemné podání ve věci samé ze dne [datum] – ust. § 11 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. e) jednání se stranou žalující dne [datum] – ust. § 11 odst. 1 písm. i) vyhl. č. 177/1996 Sb. f) další porada se zastoupeným dne [datum] – ust. § 11 odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. g) účast na jednání před soudem dne [datum] – ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. h) písemné podání ve věci samé ze dne [datum] – ust. § 11 odst. 1 písem. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. i) účast na jednání před soudem dne [datum] – ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. j) písemné podání ve věci samé (závěrečný návrh) – ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. 2/ náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý výše uvedený úkon právní služby (ust. § 13 odst. 1 a odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. ve výši 10 x 300 Kč. K položce pod body 1/ a 2/ je třeba přičíst DPH ve výši 21 %. Náhradu nákladů řízení ve věci úspěšné žalované tak celkem činí 33.880 Kč. K úkonu právní služby ze dne [datum]: Jednalo se o úkon právní služby spočívající v účasti zástupce žalované u ústního jednání dne [datum], kdy došlo k přednesení závěrečných návrhů a vyhlášení rozsudku. Ohledně tohoto úkonu právní služby soud dospěl k závěru, že se nejedná o účelně provedený úkon právní služby, neboť závěrečný návrh žalované byl soudu doručen písemně a tento úkon právní služby (písemný závěrečný návrh) byl také odměněn. Proto nebyla odměna a náhrada hotových výdajů za úkon právní služby spočívající v účasti zástupce žalované u ústního jednání dne [datum] přiznána. Lhůta k plnění: Uloženou povinnost je žalobce povinen splnit ve lhůtě, která byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.