5 C 324/2021

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl soudcem Mgr. Věroslavem Řezáčem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa a žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o 8.511,39 Kč s příslušenstvím rozsudkem

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) 8.292,89 Kč b) úroky z prodlení z 8.292,89 Kč ve výši 8,25% ročně za dobu od 20. 8. 2021 do zaplacení a to vše do 3 dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žaloba o a) 218,50 Kč b) úroky ve výši 8,25 % ročně z 8.292,89 Kč za dobu od 20. 8. 2021 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.600 Kč, a to do 3 dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice zastoupené Okresním soudem v Prostějově doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobce se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne 20. 8. 2021, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 8.511,39 Kč, úroky ve výši 8,25% ročně z 8.292,89 Kč za dobu od 20. 8. 2021 do zaplacení a úroky z prodlení z 8.292,89 Kč ve výši 8,25% ročně za dobu od 20. 8. 2021 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že dne 11. 12. 2018 uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované 25.000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit a zaplatit sjednané úroky ve výši 19,9 % ročně, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.083 Kč měsíčně. Jelikož žalovaná sjednané splátky neplatila řádně a včas, žalobce prohlásil úvěr za splatný a vyzval žalovanou k zaplacení dluhu. Žalovaná částka je tvořena jistinou ve výši 8.292,89 Kč, úroky ve výši 218,50 Kč, úroky ve výši 8,25% ročně a úroky z prodlení ve výši zákonné, přičemž úroky a úroky z prodlení mají být placeny z dlužné jistiny ve výši 8.292,89 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalobce se k ústnímu jednání nedostavil, svou neúčast písemně omluvil. Žalovaná se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila. Věc tak byla projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalobce i žalované.

4. Smlouvou o úvěru (č. l. 14 - 16 soudního spisu) je prokázáno: Dne 11. 12. 2018 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, v níž měl žalobce postavení úvěrujícího a žalovaná postavení úvěrované. Žalobce se touto smlouvou zavázal poskytnout žalované 25.000 Kč, a to na účet č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.083 Kč a zaplatit úroky ve výši 19,9% ročně.

5. Výpisem z účtu č. [bankovní účet] za období od 6. 8. 2018 do 31. 12. 2018 (č. l. 7 - 12 soudního spisu) je prokázáno: Dne 11. 12. 2018 splnil žalobce svůj závazek ze smlouvy o úvěru ze dne 11. 12. 2018, když žalované na uvedený účet poskytl 25.000 Kč.

6. Žalobce dále soudu předložil písemná podání žalobce adresovaná žalované ze dne 20. 9. 2020 (č. l. 5 soudního spisu), ze dne 27. 10. 2020 (č. l. 6 soudního spisu), ze dne 28. 11. 2020 (č. l. 13 soudního spisu), kterými byla žalovaná upomínána ke splnění dluhu, nicméně žalobce neprokázal, že tato písemná podání byla doručena žalované (a to ani v rozsahu umožňujícím vyslovit domněnku doby dojití ve smyslu ust. § 573 o.z., když žalobce neprokázal ani jejich odeslání s využitím provozovatele poštovních služeb), v důsledku čehož soud nemohl učinit závěr o tom, že těmito písemnými podáními byla žalovaná upomínána o splnění dluhu. Jakákoli upomínka vyvolá zamýšlený následek až jejím doručením upomínané osobě a pouhé vyhotovení upomínky bez prokázání jejího doručení (a to alespoň ve smyslu ust. § 573 o.z.), zamýšlený následek vyvolat nemůže, neboť pokud se písemné podání obsahující upomínku ke splnění dluhu nedostane do sféry dispozice upomínané osoby, nedochází k jejímu upomenutí.

7. Výzvou k zaplacení před podáním žaloby ze dne 16. 7. 2021 (č. l. 17 soudního spisu) a dodejkou (č. l. 17 druhá strana soudního spisu) je prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou ke splnění dluhu, přičemž toto písemné podání bylo žalované odesláno s využitím provozovatele poštovních služeb a zásilka zůstala žalovanou nepřevzata (tato zásilka se považuje za doručenou třetí pracovní den ode dne odeslání ve smyslu ust. § 573 o.z.).

8. Žalobce dále soudu předložil listinu označenou„ Podklady pre súdne konanie“ (č. l. 18 - 20 soudního spisu). Jedná se o listinu vyhotovenou žalobcem obsahující vývoj dluhu žalované za období od 11. 12. 2018 do 19. 8. 2021, z níž toliko vyplývá (avšak není prokázáno), že žalobce eviduje z předmětné úvěrové smlouvy dluh žalované na jistině ve výši 8.292,89 Kč a dluh na úrocích ve výši 218,50 Kč.

9. Po provedeném dokazování byla žaloba shledána částečně důvodnou.

10. Podle ust. § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ust. § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle ust. § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

15. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle ust. § 2993 věta první o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

17. Žalobce tvrdil uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobcem (úvěrujícím) a žalovanou (úvěrovanou), přičemž ze žalobcem předložené smlouvy o úvěru vyplývá, že žalovaná byla spotřebitelem (ust. § 419 o.z.), když z předložené smlouvy lze dovodit, že žalovaná ji neuzavírala v rámci své podnikatelské činnosti či v rámci samostatného výkonu svého povolání a tuto smlouvu uzavírala s podnikatelem. Žalovaná smlouva o úvěru tak naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., z čehož mimo jiné plynula povinnost žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb. Ze žalobcem předložené úvěrové smlouvy, ani z žádného jiného žalobcem předloženého důkazu nevyplývá, že žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posuzoval úvěruschopnost žalované - spotřebitele ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., pro což je žalovaná smlouva neplatná ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb.

18. Nicméně žalobce prokázal, že žalované dne 11. 12. 2018 poskytl 25.000 Kč. Jelikož žalobcem tvrzená úvěrová smlouva byla shledána neplatnou (viz výše), avšak žalovaná od žalobce získala 25.000 Kč, a to bez platného závazku, došlo k bezdůvodnému obohacení žalované na úkor žalobce (ust. § 2991 odst. 1 o.z.) a žalobce, který plnil, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnil (ust. § 2993 o.z.), a je tak povinností žalované peníze, o které se na úkor žalobce obohatila, žalobci vydat. Žalovaná v řízení neprokázala, že žalobci vydala více, než kolik bylo žalobcem tvrzeno a že tedy její dluh je menší než žalobcem tvrzených 8.292,89 Kč. Tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 8.292,89 Kč. Jelikož žalovaná peníze, o které se obohatila žalobci (ochuzenému), včas nevydala, ocitla se se splněním dluhu v prodlení (ust. § 1968 věta první o.z.), a je tak její povinností zaplatit žalobci úroky z prodlení (ust. § 1970 o.z.). Výše úroků z prodlení byla určena dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., při zohlednění výše repo sazby dle [webová adresa]. Okamžik prodlení byl určen dle návrhu žalobce (20. 8. 2021), což je návrh pro žalovanou příznivější, který nemohl být soudem překročen, byť žalobce písemným podáním ze dne 16. 7. 2021 (č. l. 17 soudního spisu) vyzval žalovanou ke splnění dluhu do 31. 7. 2021. Povinnost žalované platit žalobci úroky z prodlení trvá do okamžiku splnění dluhu, tedy do zaplacení.

19. Oproti výše uvedenému musela být žaloba v rozsahu kapitalizovaných obchodních úroků a úroků dále po dni, k němuž byly kapitalizovány, plynoucích z dlužné jistiny, zamítnuta, neboť povinnost žalované platit obchodní úroky byla smluvně sjednána (nicméně tato smlouva byla shledána neplatnou; viz výše).

20. Žalobce se k ústnímu jednání nedostavil (ač byl řádně předvolán), a proto nemohl být o nedostatcích shora uvedených soudem poučen (srov. shodně rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 21Cdo 4314/2008:„ Poučovací povinnost podle ust. § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném roku nařízeném podle ust. § 114c o.s.ř. ve znění účinném do 30. 6. 2009 přípravném jednání nařízeném ve smyslu ust. § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání.“).

21. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části, nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku, nebo na úvaze soudu. Jelikož neúspěch žalobce byl v poměrně nepatrné části, byla žalobci přiznána plná náhrada nákladů řízení. Tak byla ve věci neúspěšné žalované uložena povinnost nahradit ve věci převážněji úspěšnějšímu žalobci náhradu nákladů řízení. Žalobcovy náklady řízení jsou tvořeny: 1) soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč (žalobce na soudním poplatku dosud zaplatil 400 Kč a povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč byla žalobci uložena tímto rozsudkem - viz. výrok IV. a odůvodnění viz níže), 2) náhradou v paušální výši určené zvláštním předpisem, když žalobce nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle ust. § 137 odst. 2 o.s.ř. a současně nedoložil výši svých hotových výdajů (ust. § 151 odst. 3 věta první o.s.ř.), tj. ve výši 300 Kč za každý úkon (ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.; žalobu nebylo možno považovat za tzv. ustálený vzor, který by žalobce opakovaně používal ve skutkově i právně obdobných věcech, v důsledku čehož by výše paušální náhrady činila 100 Kč za každý úkon ve smyslu ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.), přičemž žalobce v řízení učinil tyto úkony: a) výzva k plnění - ust. § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. b) podání žaloby - ust. § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb., t. j. paušální náhrada ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč). Náhrada nákladů řízení žalobce tak celkem činí 1.600 Kč (1.000 Kč + 600 Kč).

22. Žalobce je poplatníkem poplatku za řízení před soudem I. stupně (ust. § 2 odst. 1 písm. a/ zák. č. 549/1991 Sb.). Jelikož žalobce podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem bylo peněžité plnění do částky 10.000 Kč, činila výše poplatkové povinnosti žalobce 400 Kč (pol. 2 bod. 1 písm. a/ Sazebníku poplatků). Žalobce svou poplatkovou povinnost ve výši 400 Kč splnil. Jelikož však soud žalobcem navrhovaný platební rozkaz nevydal a pokračoval v řízení, je povinností soudu doměřit žalobci poplatek do výše pol. 1 (pol. 2 bod. 2 Sazebníku poplatků). Podle pol. 1 bod 1 písm. a/ Sazebníku poplatků za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20.000 Kč, činí výše soudního poplatku 1.000 Kč. Vzhledem k výše uvedenému byl žalobci doměřen soudní poplatek za žalobu ve výši 600 Kč (1.000 Kč – 400 Kč). Tato poplatková povinnost (zaplatit doměřený soudní poplatek) vzniká žalobci uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislost s rozhodnutím soudu o věci samé (ust. § 4 bod 1 písm. a/ zák. č. 549/1991 Sb.).

23. Povinnosti uvedené ve výroku I. a III. je žalovaná povinna splnit ve lhůtách, které byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

24. Povinnost uvedenou ve výroku IV. je žalobce povinen splnit ve lhůtě, která byla určena dle ust. § 7 bod 1 zák. č. 549/1991 Sb.