5 C 51/2021

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl soudcem Mgr. Věroslavem Řezáčem ve věci žalobkyně: ; Bc. jméno příjmení, datum narození, bytem ulice a číslo, PSČ obec, zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, sídlem ulice a číslo, PSČ obec a žalované: ; jméno příjmení, datum narození bytem ulice a číslo, PSČ obec zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení, sídlem ulice a číslo, PSČ obec o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k nemovitostem, a to -) pozemek parcelní číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. e. 36 – rod. rekreace, -) pozemek parcelní číslo – ostatní plocha, vše zapsané u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Prostějov na list vlastnictví pro obec a k. ú. obec se ruší.

II. Nemovitosti, a to -) pozemek parcelní číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. e. 36 – rod. rekreace, -) pozemek parcelní číslo – ostatní plocha, vše zapsané u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Prostějov na list vlastnictví pro obec a k. ú. obec se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 1.135.000 Kč, a to do tří dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne datum domáhala vymáhání rozsudku, kterým by bylo zrušeno spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k nemovitostem, a to pozemku parcelní číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. e. 36 – rod. rekreace a pozemku parcelní číslo – ostatní plocha, vše zapsané u stát. instituce, stát. instituce, na list vlastnictví pro obec a k. ú. obec (dále též předmětné nemovitosti), a aby předmětné nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně, za současného uložení povinnosti žalobkyni zaplatit žalované 950.000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastnicemi předmětných nemovitostí, a to každá k ½, že žalobkyně nabyla své vlastnické právo darovací smlouvou ze dne datum, že soužití s dcerou žalované a vnučkou žalované nebylo možné, že na chatě bývá nepořádek, že na chatě se vyskytovali nepřizpůsobiví občané, že žalovaná se na údržbě a opravách nepodílí, že žalovaná chatu neužívá, že žalovaná má svoji chalupu ve obec, že chata chátrá, že žalobkyně nabídla žalované odkoupení poloviny nemovitostí za částku částka, na což však žalovaná nereagovala.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila písemně, a to svým podáním ze dne datum (č. l. 18 soud. spisu). Žalovaná uvedla, že tvrzení žalobkyně poskytují zrcadlový pohled na žalobkyni samotnou – stejným způsobem nebyl na chatě udržován pořádek, stejným způsobem znečišťovala sociální zařízení, stejným způsobem zvala návštěvy, po kterých bylo potřeba odstranit prázdné láhve od vodky. Žalovaná dále uvedla, že předmětné nemovitosti začal budovat otec žalované a chata současnou podobu nabyla v roce rok po rekonstrukci provedené žalovanou s manželem a s jejím bratrem jméno. Žalovaná dále uvedla, že v posledních letech se na chatě potkávala většinou žalobkyně a dcera žalované jméno, která byla trnem v oku žalobkyni, že žalobkyně děti jméno omezovala, neboť měla za to, že jí tyto děti obtěžují a žalobkyně činila rodině pobyt na chatě nepříjemným. Poté, co žalobkyně získala spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech, projevila snahu získat celou nemovitost pro sebe bez ohledu na rodinné vazby. Žalovaná uvedla, že má k nemovitosti hluboký vztah, že je ochotná se vzdát chaty v případě, že pozemek parcelní číslo – ostatní plocha o rozloze 906 m2 bude rozdělen a žalobkyně získá parcelu číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. e. 36 a jednu polovinu pozemku parcelní číslo o rozloze 453 m2.

3. Písemným podáním ze dne datum (č. l. 41 soud. spisu) žalobkyně sdělila, že mezi ní a žalovanou probíhalo mimosoudní jednání, avšak bez úspěchu. Na návrh žalované spočívající v tom, že do výlučného vlastnictví žalobkyně by připadl pozemek parcelní číslo, jehož součástí je chata a zhruba polovina pozemku parcelní číslo a druhá polovina pozemku parcelní číslo by naopak připadla do vlastnictví žalované, byl pro žalobkyni nepřijatelný, neboť oddělením poloviny pozemku parcelní číslo se sníží možnost rekreačního využití chaty a pro žalobkyni chata s podstatně menším navazujícím pozemkem nemá význam. Žalobkyně proto navrhla, že by ona se stala vlastníkem poloviny pozemky parcelní číslo a žalovaná vlastníkem pozemku parcelní číslo s chatou a poloviny pozemku parcelní číslo, což však (dle tvrzení žalobkyně) žalovaná odmítla (a žalovaná dále nečinila sporným). Podle žalobkyně se tak ani žalobkyně, ani žalovaná nepřejí stát výlučným vlastníkem pozemku parcelní číslo, jehož součástí je stavba chaty a k tomu vlastníkem části pozemku parcelní číslo.

4. Konečně žalobkyně navrhla, aby podílové spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem bylo zrušeno a předmětné nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně za současného uložení povinnosti žalobkyni zaplatit žalované přiměřenou náhradu za její spoluvlastnický podíl ve výši 1.135.000 Kč.

5. Konečně žalovaná navrhla, aby podílové spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem bylo zrušeno a předmětné nemovitosti, aby byly přikázány do výlučného vlastnictví žalované za současného uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni přiměřenou náhradu za její spoluvlastnický podíl ve výši 1.135.000 Kč.

6. Výpisem z katastru nemovitostí (č. l. 7-8 soud. spisu) je prokázáno a mezi účastníky řízení nebylo sporným: Žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku parcelní číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. e. 36 – rod. rekreace a pozemku parcelní číslo – ostatní plocha a nádvoří, a to každá k ½, vše zapsáno u u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Prostějov na list vlastnictví pro obec a k. ú. obec.

7. Mezi žalobkyní a žalovanou nebylo sporným, že žalovaná vlastní a k rekreaci užívá nemovitost v obci obec.

8. Znaleckým posudkem číslo 2022 zhotovitele právnická osoba, ulice a číslo, obec, je prokázáno, že tržní hodnota předmětných nemovitých věcí ke dni zpracování znaleckého posudku, tj. ke dni datum, činí 2.270.000 Kč.

9. Výpovědí svědka jméno příjmení (pozn. soudu: manžel žalované) je prokázáno: Chatu na předmětných pozemcích začal stavět otec žalované a na stavebních pracech se postupně podílely jeho děti. Žalovaná spolu se svědkem je vlastníkem chalupy v anonymizováno a dvou bytů, a to na ulici ulice a na ulici ulice. Nemovitost v anonymizováno byla žalovanou pořízena v roce 2000. V roce 2022 žalovaná ani svědek na chatě v obec či na zahradě u chaty neprováděli žádné práce. Mezi žalobkyní a dcerou žalované a svědka byly ohledně užívání chaty v obec konflikty.

10. Výslechem svědka jméno příjmení (pozn. soudu: otec žalobkyně, bratr žalované) je prokázáno: Chatu v obec začal stavět otec svědka. Na výstavbě chaty se poté postupně podílel svědek a žalovaná. Žalovaná chatu v obec přestala využívat poté, co si s manželem koupili chalupu v anonymizováno. Na chatu v obec však nadále jezdila i dcera žalované. Mezi svědkem a dcerou žalované vznikaly konflikty, když svědek měl výhrady k dodržování pořádku ze strany dcery žalované a jejích dětí. V posledních letech se svědek podílel na sekání trávy zahrady v obec a stříhání živého plotu. Žalovaná se v posledních letech na pracech souvisejících s chatou v obec a se zahradou nepodílela a na tomto se nepodílel ani její manžel. Problém v užívání chaty v obec začaly poté, co žalovaná začala užívat chalupu v anonymizováno. O chatu v obec se stará žalobkyně, a to již přibližně více než deset let.

11. Výslechem svědkyně jméno příjmení (pozn. soudu: dcera žalované) je prokázáno: Vztahy se žalobkyní jsou dlouhodobě špatné. Rozpory mezi žalobkyní a svědkyní začaly v době, kdy děti svědkyně byly malé a rodiče svědkyně a rodiče žalobkyně na chatu v obec už nejezdili, jezdila tam žalobkyně a svědkyně se svými dětmi. Rozpory mezi žalobkyní a svědkyní pramenily z toho, že děti svědkyně byly malé a zanechávaly nepořádek. Mezi svědkyní a žalobkyní vznikaly rozpory ohledně úklidu chaty a úklidu zahrady. Svědkyně se nebyla schopná se žalobkyní dohodnout na rekonstrukci chaty a na nákupu novějšího vybavení, jak se toho domáhala žalobkyně, neboť to považovala za zbytečné. Svědkyně chatu přestala užívat v roce 2003 až 2004.

12. Výslechem svědka jméno příjmení (pozn. soudu: manžel žalobkyně) je prokázáno: Svědek se žalobkyní jezdí na chatu do obec a provádí tam udržovací práce jak v chatě, tak na zahradě. Žalovaná ani její děti na chatu do obec nejezdí, a to přibližně 17 let. Svědek se žalobkyní na chatu do obec jezdí každý víkend.

13. Výslechem svědkyně jméno příjmení je prokázáno: Žalobkyně se svým manželem na chatu do obec jezdí každý víkend a na zahradě pracují – sečou trávu, stříhají stromky, shrabují listí, apod.

14. Výslechem svědka jméno příjmení, je prokázáno: Žalobkyni s manželem svědek v posledních deseti letech vídal na chatě v obec přibližně každý víkend. Žalobkyně se svým manželem se o chatu a o zahradu starají. Jiné osoby svědek na chatě neviděl.

15. Výslechem svědka jméno příjmení (pozn. soudu: bratr žalobkyně, synovec žalované) je prokázáno: Poté, co si žalovaná pořídila chalupu ve obec, přestala užívat chatu v obec, chatu v obec poté užívala dcera žalované jméno. Mezi žalobkyní a jméno byly neshody ohledně úklidu, neboť jméno na chatě nechávala nepořádek. Poté, co žalovaná na chatu do obec přestala jezdit, tak se o chatu v obec starala žalobkyně. Svědek ztratil zájem užívat chatu poté, co chatu začala využívat dcera žalované. Pro chování dcery žalované svědek ztratil o chatu v obec zájem.

16. Výslechem svědkyně jméno příjmení (pozn. soudu: švagrová žalobkyně) je prokázáno: Při užívání chaty v obec vznikaly spory mezi dcerou žalované a manželem svědkyně, a to ohledně toho, že dcera žalované v chatě neudržovala pořádek. Žalobkyně se o chatu v obec starala a stará, neboť k tomu místu měla vztah a ráda tam jezdila.

17. Výslechem svědka jméno příjmení (pozn. soudu: švagr žalobkyně) je prokázáno: O chatu v obec a zahradu se stará žalobkyně. 18. právnická osoba (č. l. 56 soud. spisu) je prokázáno: Žalovaná disponuje finančními prostředky ve výši potřebné pro vyplacení vypořádacího podílu při zohlednění ceny nemovitostí dle znaleckého posudku.

19. Výpisy z účtů (č. l. 113, 114 a 115 soud. spisu) je prokázáno: Žalobkyně disponuje finančními prostředky ve výši potřebné pro vyplacení vypořádacího podílu při zohlednění ceny nemovitostí dle znaleckého posudku.

20. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí. Žalobkyně i žalovaná se shodně domáhají, aby jejich podílové spoluvlastnictví bylo zrušeno, a aby předmětné nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně (návrh žalobkyně), respektive do výlučného vlastnictví žalované (návrh žalované) s uložením povinnosti zaplatit (vždy druhému podílovému spoluvlastníkovi) přiměřenou náhradu za spoluvlastnický podíl ve výši 1.135.000 Kč, když případné rozdělení pozemku parcelní číslo na dvě poloviny, kdy do výlučného vlastnictví jednoho podílového spoluvlastníka by připadl pozemek parcelní číslo, jehož součástí je chata a zhruba polovina pozemku parcelní číslo a druhému z podílových spoluvlastníků by připadla druhá polovina pozemku parcelní číslo nepřicházelo do úvahy, neboť žalobkyně i žalovaná si nepřály stát se vlastníkem pozemku parcelní číslo, jehož součástí je stavba, a k tomu vlastníkem části pozemku parcelní číslo. Žalovaná vlastní rekreační nemovitost v anonymizováno a dva byty v obec ulice nemovitost v anonymizováno žalovaná koupila v roce 2000. Poté, co žalovaná koupila rekreační nemovitost v anonymizováno, přestala využívat předmětné nemovitosti. Na výstavbě předmětných nemovitostí se podílel otec žalované, tedy děd žalobkyně, poté žalovaná a otec žalobkyně. Poté, co žalovaná přestala předmětné nemovitosti využívat, využívala je dcera žalované se svými dětmi. Mezi dcerou žalované a žalobkyní byly neshody ohledně udržování pořádku v chatě, kdy žalobkyně nesouhlasila s postojem dcery žalované ohledně neúklidu dcerou žalované po jejích dětech. Pro rozpory ohledně nepořádku v chatě a na pozemku způsobeného jméno příjmení (dcerou žalované) a jejími dětmi, přestal chatu využívat bratr žalobkyně. Dcera žalované předmětné nemovitosti nevyužívá od roku 2003, respektive 2004. Žalobkyně se marně domáhala provedení rekonstrukčních prací chaty. Žalovaná se od doby, kdy předmětné nemovitosti přestala využívat na údržbě předmětných nemovitostí, nepodílí. ulice hodnota předmětných nemovitostí k datum činila 2.270.000 Kč. Žalobkyně disponuje finančními prostředky na zaplacení vypořádacího podílu. Žalovaná disponuje finančními prostředky k zaplacení vypořádacího podílu.

21. Závěr o podílovém spoluvlastnictví, touze být výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí a nemožnosti rozdělení předmětných nemovitostí pro důvody výše uvedené soud činí ze shodného tvrzení účastníků řízení.

22. Závěr o vlastnictví žalované jiné rekreační nemovitosti (obec, anonymizováno) je prokázán shodným tvrzením účastníků a výslechem svědka jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení.

23. Závěr o době, kdy žalovaná přestala předmětné nemovitosti užívat je prokázán výslechem jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení. jméno příjmení uvedl, že nemovitosti v anonymizováno žalovaná koupila v roce 2000. jméno příjmení uvedl, že od doby, kdy žalovaná koupila nemovitosti v anonymizováno přestala předmětné nemovitosti užívat. jméno příjmení uvedla, že předmětné nemovitosti začala využívat poté, co je přestala využívat žalovaná, což tedy bylo okolo roku 2000 a jméno příjmení předmětné nemovitosti přestala užívat v letech 2003 až 2004. jméno příjmení uvedl, že žalovaná ani její potomci předmětné nemovitosti neužívají, přibližně 17 let, což odpovídá době, kterou uvedla jméno příjmení, jako dobu, kdy ona přestala předmětné nemovitosti užívat, přičemž žalovaná předmětné nemovitosti již neužívala před rokem 2003, což lze dovodit z výpovědi jméno příjmení a jméno příjmení o tom, že nemovitosti v anonymizováno žalovaná koupila v roce 2000 (viz. jméno příjmení) a od této doby žalovaná přestala předmětné nemovitosti užívat (viz. jméno příjmení). Obdobně i jméno příjmení uvedl, že žalovaná poté, co koupila nemovitost ve obec přestala předmětné nemovitosti užívat.

24. Závěr o sporech mezi dcerou žalované a žalobkyní soud činí z výpovědi jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení. jméno příjmení uvedl, že i on měl výhrady k dodržování pořádku dcerou žalované, přičemž jméno příjmení (dcera žalované) nečinila sporným, že spory se týkaly zejména úklidu chaty a úklidu zahrady, když její děti zanechávaly v předmětných nemovitostech nepořádek. jméno příjmení vypověděl, že právě pro tento nepořádek, pro tyto rozpory přestal předmětné nemovitosti užívat.

25. Výše hodnoty předmětných nemovitostí je prokázaná znaleckým posudkem.

26. Závěr o tom, že jak žalobkyně tak žalovaná disponují finančními prostředky na vyplacení finanční náhrady je prokázán potvrzením banky a výpisem z účtů.

27. Podle ust. § 1140 o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

28. Podle ust. § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak, ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

29. Podle ust. § 1141 odst. 1 část věty před středníkem o. z. spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků.

30. Podle ust. § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

31. Podle ust. § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila by se tím podstatně její hodnota.

32. Podle ust. § 1147 věta první o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

33. Žalobkyně i žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, přičemž ani jedna z nich již nechce ve spoluvlastnictví setrvat. Jelikož k dohodě o zrušení spoluvlastnictví ve smyslu ust. § 1141 odst. 1 věta první před středníkem o. z. nedošlo, podala žalobkyně, spoluvlastnice předmětných nemovitostí, žalobu o zrušení spoluvlastnictví (ust. § 1143 o. z.). Jelikož ani žalobkyně ani žalovaná, s ohledem na vzájemné vztahy a možnost využití předmětných nemovitostí po jejich rozdělení, se nechtěla (ani jedna z nich) stát výlučným vlastníkem pozemku parcelní číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. e. 36 – rod. rekreace a části pozemku parcelní číslo – ostatní plocha, neboť to považovaly s ohledem na další možné využití stavby za nevyhovující, dospěl soud k závěru, že věc nemůže být rozdělena, když by byla jedna ze spoluvlastnic nucena stát se výlučným vlastníkem toho, co odmítá. Soud tak dospěl k závěru, že rozdělení společné věci není dobře možné, a proto bylo třeba přistoupit ke zrušení spoluvlastnictví a k jejímu přikázání za náhradu žalobkyni či žalované ve smyslu ust. § 1147 o. z. Při úvahách, kterému ze spoluvlastníků mají být předmětné nemovitosti přikázány, soud zohlednil a) princip zásluhovosti, b) hledisko investování do společné věci, c) hledisko účelného využití věci, d) hledisko citové vazby k předmětu spoluvlastnictví, e) hledisko údržby a úpravy předmětných nemovitostí, f) hledisko možnosti budoucí údržby, a dospěl k závěru vyjádřenému ve výroku II. tohoto rozsudku. a) K principu zásluhovosti: Na pořízení a zbudování předmětných nemovitostí se podílela jak žalovaná, tak právní předchůdci žalobkyně. Nelze tak dojít k závěru, že by zásluhovost u žalobkyně či žalované převážila. b) Hledisko investic do společné věci: Předmětné nemovitosti byly budovány společnými investicemi žalobkyně i žalované, když od prvopočátku se na tomto podílel otec žalované, tedy děd žalobkyně, poté žalovaná a otec žalované. Tento stav trval do doby, kdy žalovaná koupila rekreační nemovitost v Jeseníkách. Poté se žalovaná na dalších investicích do předmětných nemovitostí nepodílela, a to přestože žalobkyně tyto investice navrhovala, když navrhovala rekonstrukci či údržbu chaty. Lze tak dojít k závěru, že žalovaná poté, co si pořídila rekreační nemovitost v anonymizováno, ztratila o investice do předmětných nemovitostí zájem. Hledisko investic do společné věci tak svědčilo pro přikázání předmětných nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyně. c) Hledisko účelného využití věci: Žalobkyně jinou rekreační nemovitost nevlastní a předmětné nemovitosti chce k rekreaci využívat. Žalovaná vlastní rekreační nemovitost v anonymizováno a poté, co koupila rekreační nemovitost v anonymizováno, přestala předmětné nemovitosti k rekreaci využívat a k rekreaci předmětné nemovitosti nevyužívají ani potomci žalované. Hledisko účelného využití věci tak svědčilo pro přikázání předmětných nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyně. d) Hledisko citové vazby k předmětu spoluvlastnictví: Žalovaná se na výstavbě chaty podílela a zcela jistě tak k ní získala citový vztah. Na výstavbě chaty se však podílel i otec žalobkyně a žalobkyně zde trávila svůj volný čas, a takto zcela jistě k této chatě získala citový vztah. Žalobkyně předmětné nemovitosti stále navštěvuje, a to oproti žalované, která předmětné nemovitosti k rekreaci od roku 2000 nevyužívá, na opravách a údržbě předmětných nemovitostí se nepodílí, předmětné nemovitosti nenavštěvuj, což se zcela jistě muselo projevit na její citové vazbě k předmětným nemovitostem. Pokud by citová vazba žalované k předmětným nemovitostem byla stále silná, žalovaná by zcela jistě předmětné nemovitosti navštěvovala a tyto udržovala. Hledisko citové vazby k předmětu spoluvlastnictví tak převážilo ve prospěch žalobkyně. e) Hledisko údržby a opravy věci: Žalovaná se na údržbě a opravě předmětných nemovitostí nepodílí více jak 20 let a to poté, co koupila rekreační nemovitost v anonymizováno. Žalobkyně se na údržbě a opravě předmětných nemovitostí stále podílí. Hledisko údržby a opravy předmětných nemovitostí tak převážilo ve prospěch žalobkyně. f) Hledisko možnosti budoucí údržby předmětných nemovitostí: Žalobkyně i žalovaná jsou zcela jistě schopny v případě přikázání předmětných nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyni či žalované zajistit jejich údržbu po finanční stránce. Nelze tak dojít k závěru, že by toto hledisko převážilo ve prospěch žalobkyně či žalované. Veden úvahami shora uvedenými soud dospěl k závěru, že je důvodné předmětné nemovitosti přikázat do výlučného vlastnictví žalobkyně (neboť v její prospěch převážily principy a hlediska, jak je výše uvedeno, oproti žalované v jejíž prospěch žádný princip a žádné hledisko nepřevážilo), a to za současného uložení povinnosti žalobkyni zaplatit žalované vypořádací podíl ve výši ½ ceny předmětných nemovitostí ve výši 1.135.000 Kč, přičemž uvedenou povinnost je žalobkyně povinna splnit ve lhůtě, která byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř..

34. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tedy tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když rozhodnutí soudu o tom komu předmětné nemovitosti přikázat do výlučného vlastnictví, záviselo na úvaze soudu. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání. Odvolání se podává ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ – PSČ obec, ulice a číslo. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.