5 C 52/2019
č. j. 5 C 52/2019-120
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- o trestním řízení soudním (trestní řád), 141/1961 Sb. — § 11 § 67 § 68
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 138 § 140 § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 13
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 185
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 81 § 82 § 2951 § 2956
Plný text
Okresní soud v Prostějově rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Malechovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce , obec zastoupený ustanovenou advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa , obec , zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec o ochranu osobnosti <b>I. Žalovaný je povinen odstranit ze svého webového archivu na adrese https:// [webová adresa] elektronickou verzi článku původně zveřejněného dne [datum] v týdeníku [příjmení] večerník pod názvem„ Znásilnění po cigánsku“, včetně fotografie žalobce, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka], ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žaloba na zdržení se tvrzení, že žalobce je násilník a že se měl dopustit znásilnění, prezentovaného tištěné podobě, se zamítá.</b> <b>IV. Žaloba na uveřejnění omluvy na vlastní náklady v týdeníku [příjmení] [příjmení] ve lhůtě do jednoho měsíce od právní moci rozsudku, se zamítá.</b> <b>V. Žaloba na zaplacení částky [částka] se zamítá.</b> <b>VI. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši [částka], ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>VII. Žalobci se odnímá osvobození od soudních poplatků a ruší se ustanovení zástupkyně JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa] [obec].</b> <b>VIII. Ustanovené zástupkyni JUDr. [jméno] [příjmení] se přiznává odměna za právní zastoupení, náhrada hotových výdajů a náhrada DPH ve výši [částka].</b> <b>IX. Žalobce je povinen zaplatit své ustanovené zástupkyni JUDr. [jméno] [příjmení], advokátce se sídlem [adresa] [obec] odměnu za právní zastoupení, hotové výdaje a DPH ve výši [částka], ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne [datum], doplněnou podáním doručeným soudu dne [datum] domáhal vůči žalovanému, vydávajícímu týdeník [příjmení] [příjmení], uveřejnění omluvy za zveřejnění článku„ Znásilnění po cikánsku? Všechno je jinak!“ ve vydání ze dne [datum], zveřejněného spolu s fotografií žalobce, na které je zachycen v doprovodu pracovníka justiční stráže a na které je patrna podoba žalobce. Žalobce uvedl, že obsah uvedeného článku je formulován tendenčně tak, aby poskytl čtenáři bulvární či senzační informace, ve zcela jasné souvislosti s žalobcem. V článku byl žalobce označen jako násilník a podle tvrzení uvedených v článku se měl dopustit znásilnění vůči osobě blízké, a to opakovaně. V článku bylo uvedeno, že poškozená vzala zpět svůj souhlas s trestním stíháním a soud proto nemohl o věci rozhodnout. Celý článek vyznívá jednoznačně tendenčně tak, že se žalobce protiprávního jednání spočívajícího v opakovaném znásilnění dopustil, a to i v souvislosti se zveřejněním jména, bydliště a zcela jasné podobizny. Z kontextu článku vyplývá, že žalobce je pachatelem deliktu mravnostního charakteru a jeho odsouzení v zásadě zabránily jen procesní okolnosti. Žalobce uvedl, že tato tvrzení jsou nepravdivá, neboť takové jednání žalobce nikdy neuskutečnil a nikoho nikdy neznásilnil. Obsah článku má však difamující povahu, která negativně ovlivňuje jeho pověst na veřejnosti, vážnost ve společnosti, čest a soukromí. Situace je zhoršená skutečností, že žalobce bydlí v obci [obec] s 800 obyvateli a v této obci se tak zná„ každý s každým“. Žalobce je tak v obci zcela společensky znemožněn. Žalobce uvedl, že když si v regionu hledal práci, tak v okamžiku, kdy se budoucímu zaměstnavateli představil, každý si spojoval jeho jméno s jeho minulostí, ve které se měl dopustit závažného protiprávního jednání a podle tvrzení žalobce je zřejmé, že takovou osobu do pracovního poměru nikdo nepřijme. Žalobce proto požadoval zdržení se zveřejňování článku„ Znásilnění po cikánsku? Všechno je jinak!“ z internetového prostředí, a to z archivu žalovaného a z možnosti vyhledání internetovým vyhledávačem Google. Dále žalobce požadoval po žalovaném úhradu částky [částka], jako zadostiučinění v důsledku jednání žalovaného zveřejněním článku, kterým došlo ke snížení vážnosti žalobce ve společnosti, k újmě na veřejném i soukromém životě, ke vzniku nesnesitelných duševních útrap a doživotního poznamenání. Žalobce uvedl, že zveřejněním článku žalovaný sledoval toliko zištné cíle, tj. docílit co největší prodejnosti své tiskoviny.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že předmětný článek měl povahu reportáže, jejímž účelem bylo informovat širokou veřejnost o trestním řízení a jeho výsledku. Žalovaný připomenul, že účelem novinářské činnosti je mimo jiné sbírat informace a ty pak předávat společnosti, zejména informace o trestních řízeních a kriminalitě, pak dochází k naplňování jedné ze základních funkcí trestního práva, a to funkce generálně preventivní. Žalovaný uvedl, že článek neuváděl nepravdivé informace, pouze popsal průběh trestního řízení včetně jeho výsledku. Nedošlo ani k porušení principu presumpce neviny, když v článku není uvedeno, že by se žalobce činu opravdu dopustil. Ani z celkového znění článku není možné vyvozovat, že by žalovaný zpochybňoval výsledek trestního řízení, což potvrzuje také skutečnost, že žalovaný v článku citoval svědka, jehož výpověď vyznívá jasně ve prospěch žalobce. Článek obsahoval i tzv. dodatečné sdělení, kdy bylo v článku uvedeno, nejen jakým způsobem probíhalo trestní řízení, ale také jeho výsledek, tj. skutečnost, že žalobce nebyl odsouzen. Žalovaný uvedl, že článek nemohl ovlivnit pověst a vážnost žalobce ve společnosti, důvodem je individuální posouzení případu, tj. je třeba brát v úvahu, jakou měl žalobce pověst již před vydáním předmětného článku. Žalobce má za sebou bohatou kriminální minulost, i podle opisu z trestního rejstříku byl mnohokrát odsouzen za trestné činy různé povahy, jak majetkové, ale i např. za loupež či jiné násilné trestné činy. Žalobce je opakovaně trestně stíhán a v obci [obec] nemá dobrou pověst. Žalovaný proto dovodil, že zveřejněním článku nedošlo k porušení osobnostních práv žalobce, když informace uvedené v článku jsou pravdivé, článek pouze informoval veřejnost o průběhu a výsledku trestního stíhání a zároveň s ohledem na pověst žalobce, v jehož případě nemohlo dojít ke snížení jeho vážnosti a postavení ve společnosti. Nedošlo tak ani ke vzniku nemajetkové újmy.
3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: 4. [příjmení] [příjmení] [příjmení], týdeníku vydávaného žalovaným z [číslo] ročníku 22, vydaného v pondělí [datum] bylo zjištěno, že na straně 3 s pokračováním na straně 5 byl zveřejněn článek„ Znásilnění po cikánsku? Všechno je jinak!“ a s titulkem„ Znásilněná vzala před soudem vše zpět“. V tomto článku byl uveden následující text: Snad každá žena má alespoň nějaký charakter. Ale některé mají každý den jiný … To nepochybně platí i o poškozené v případu znásilnění, k němuž mělo dojít začátkem letošního února v [obec] 37letá žena sice podala trestní oznámení na svého druha, když však mělo dojít na lámání chleba u soudu, vše vzala zpět. Jako důvod uvedla fakt, že s „ násilníkem“ stále tvoří pár a nesouhlasí s jeho dalším trestním stíháním! V dalším textu je uvedeno, že rovněž vyšlo najevo, že údajné znásilnění ženy natáčel na video kamarád [celé jméno žalobce], na kterého původně žena z [obec] podala oznámení. Video s milostnými hrátkami dotyčný poskytl i Policii, takže vyšetřovatelé přesně věděli, co se tehdy v zimě v [obec] odehrálo. V pokračování článku na straně 5 týdeníku byl uveden následující text: Údajné znásilnění ženy z [obec] z února letošního roku mělo minulý týden dohru u Okresního soudu v Prostějově [celé jméno žalobce] (32) měl uplynulé úterý čelit obžalobě z dvojnásobného znásilnění, kterého se měl dopustit ve dvou po sobě následujících dnech. Nakonec však k plánovanému hlavnímu líčení nedošlo.„ Poškozená vzala zpět souhlas s trestním stíháním s tím, že obžalovaný je ve vztahu k ní osobou blízkou. Znovu totiž obnovili předchozí poměr druh a družka, o čemž svědčí i její četné návštěvy ve věznici, kde muž v současnosti vykonává 2letý trest vězení,“ vysvětlila státní zástupkyně [jméno] [příjmení], která obžalobu připravovala. Jak se nakonec ukázalo, činila tak zcela zbytečně. Bezprostředně po zadržení [celé jméno žalobce] se objevila celá řada svědectví místních lidí, hovořících o tom, že matka dvou dětí si svého„ tyrana“ pozvala domů zcela dobrovolně a minimálně od začátku letošního roku společně pořádali večírky a chodili ven.„ Je to z její strany naprostá fraška, oni tehdy normálně souložili. Žádné znásilnění se nekonalo ani omylem. Celé jsem to natočil na video, a to jsem pak předal policistům,“ vyjádřil se jeden ze svědků, kterého jsme se zeptali, proč si tedy myslí, že žena trestní oznámení vůbec podávala.„ Asi to bylo kvůli penězům, víte, ona často chodí do herny,“ reagoval muž. Vzhledem k postoji poškozené neměl soud jinou možnost, než trestní stíhání [celé jméno žalobce] zastavit. [příjmení] sám se však na svobodu dostane, až si„ odkroutí“ trest za vydírání a opakované řízení bez řidičáku.
5. Výše uvedený článek byl na straně 3 zveřejněn současně s fotografií žalobce, spolu s fotografií nespecifikované osoby ve stejnokroji vězeňské stráže. U zmíněné fotografie byl kromě článku zveřejněn i popis fotografie v tomto znění: [celé jméno žalobce] si v současnosti odpykává 2letý trest vězení za jinou trestnou činnost, z obvinění ze znásilnění už ale obavy mít nemusí.
6. Z trestního spisu Okresního soudu v Prostějově, vedeného pod sp. zn. 3 T 56/2018 bylo zjištěno, že dne [datum] podala trestní oznámení [jméno] [příjmení] ve věci znásilnění v [obec], pachatelem jménem [celé jméno žalobce]. Z tohoto protokolu bylo zjištěno, že oznamovatelka vypověděla, že se s žalobcem seznámila dne [datum] v [obec] prostřednictvím jejich společného kamaráda [jméno] [příjmení] z [obec]. Druhý den 31. 12. umožnila žalobci návštěvu se souhlasem svých dětí, a to s tím, že zůstane na [jméno], kterého společně slavili. Při konzumaci vína oznamovatelka uvedla, že ani neví, jak k tomu došlo, ale měli spolu s [celé jméno žalobce] dobrovolně pohlavní styk. Poté oznamovatelka dovolila, aby [celé jméno žalobce] u ní zůstal. Od té doby u oznamovatelky zůstal bydlet a vždy když odešel, tak se zase vrátil. V důsledku vývoje událostí oznamovatelka asi ve čtvrtek [datum] žalobci sdělila, že s ním již nechce být. [příjmení] však sdělil, že nemá kam jít a požádal, aby mu umožnila u ní přebývat i v dalších dnech. Od té doby se však chování žalobce změnilo a oznamovatelka dále popisovala vývoj událostí a vzájemnou komunikaci její, žalobce a přítomného [jméno] [příjmení], ke které došlo dne [datum] nejprve v bydlišti oznamovatelky, poté v prostředí restaurace a poté opět v bydlišti oznamovatelky. Následně oznamovatelka popsala situaci, ke které došlo dne [datum], kdy v noci se do jejího bydliště dostavil žalobce spolu s [jméno] [příjmení]. Vzájemná komunikace poté vyústila v opakovaný intimní styk, který zčásti natáčel na mobilní telefon [jméno] [příjmení]. Dále oznamovatelka popsala komunikaci včetně podrobného popisu opakovaného intimního styku, ke kterému došlo v noci ze [datum] na [datum]. Poté se rozhodla oznámit Policii ČR na Obvodním oddělení v [obec] znásilnění Policie ČR poté prováděla úkony trestního řízení, v jejichž rámci zajišťovala prohlídku těla, zajistila protokol o ohledání místa činu, zajistila fotografickou dokumentaci, provedla ohledání věcí, provedla výslech zadržené a obviněné osoby – žalobce, výslechy dalších osob včetně oznamovatelky a svědka [jméno] [příjmení] a zajistila videonahrávku pořízenou mobilním telefonem [jméno] [příjmení]. V průběhu řízení byl žalobce podle § 68 trestního řádu z důvodů uvedených v § 67 písm. c) trestního řádu vzat do vazby, počínaje dnem [datum] od 13.50 hod. Dne [datum] Okresní státní zastupitelství poté podalo obžalobu vůči žalobci, jako obviněnému u Okresního soudu v Prostějově, a to ze zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2, písm. a) trestního zákoníku Okresní soud v Prostějově dne [datum] svým usnesením rozhodl o propuštění obviněného – žalobce z vazby. V trestním řízením vedeném pod sp. zn. 3 T 56/2018 bylo poté nařízeno hlavní líčení na den [datum]. K hlavnímu líčení se dostavila oznamovatelka/poškozená [jméno] [příjmení], která uvedla, že celou záležitost přehodnotila a nesouhlasí s trestním stíháním obžalovaného. Dále uvedla, že jsou s obžalovaným partneři, druh a družka, což platilo i v době, kdy došlo k popisovaným událostem. [jméno] [příjmení] dále uvedla, že jezdí za obžalovaným na návštěvy do vazby a dále uvedla, že si uvědomuje veškeré důsledky, které z tohoto prohlášení plynou. Trestní řízení bylo proto usnesením téhož dne podle § 223 odst. 1 z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1, písm. l) trestního řádu zastaveno, neboť poškozená vzala souhlas s trestním stíháním obžalovaného zpět. Soud současně pro účely tohoto rozhodnutí zjistil, že skutečně poškozená [jméno] [příjmení] obžalovaného od [datum] ve vazbě pravidelně navštěvovala, a to celkem v 6 případech.
7. Ze sdělení Policie ČR, Obvodního oddělení Němčice nad [jméno], ze dne [datum] bylo zjištěno, že proti žalobci je aktuálně vedeno trestní stíhání pod č.j. KRPM-125886/TČ-2021-14721 výtržnictví na autobusové zastávce [obec] – [obec], dále pod č.j. KRPM-142608/TČ-2021-141271 maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání [obec] – [obec], dále pod č.j. KRPM-145750/TČ-2021-141271 maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání [ulice] [obec] a pod č.j. KRPM-145751/TČ-2021-141271 maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání [ulice], [obec]. Dále bylo ze sdělení Policie ČR zjištěno, že podle starosty obce Dobromilice se v domě [adresa] konají romské oslavy spojené s konzumací alkoholu i několikrát do týdne. V obci proto jeho pověst není dobrá, žalobce není zaměstnaný, chodí neupravený a je uživatelem alkoholu a drog (zpráva k č.j. 3 T 6/2022 Okresního soudu v Prostějově).
8. Z výpisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob bylo zjištěno, že v období od [datum] do [datum] má žalobce v rejstříku 13 záznamů, neboť byl opakovaně pravomocně odsouzen v důsledku své úmyslné trestné činnosti, a to zejména za maření výkonu úředního rozhodnutí (8 x), za loupež (1 x), za krádež (2 x), za řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění (1 x), za podvod (1 x), za ublížení na zdraví (1 x), za porušování domovní svobody (2 x), za ohrožení pod vlivem návykové látky (1 x), za nebezpečné vyhrožování (1 x), za vydírání (1 x). Žalobci byl opakovaně uložen (mimo jiné) nepodmíněný trest odnětí svobody.
9. Soud neprovedl žalobcem navrhovaný důkaz jeho výslechem za situace, kdy zjištěný skutkový stav byl dostatečný pro rozhodnutí ve věci a výslech žalobce by proto byl nadbytečný.
10. Podle ustanovení § 81 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.
11. Podle ustanovení § 81 odst. 2 o.z., ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
12. Podle ustanovení § 82 odst. 1 o.z., člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno, nebo aby byl odstraněn jeho následek.
13. Podle ustanovení § 2956 o.z., vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními v první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil. Jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.
14. Podle ustanovení § 2951 odst. 2 o.z., nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.
15. Podle ustáleného výkladu § 81 odst. 2 o.z., může dojít k porušení cti, důstojnosti, soukromí či vážnosti člověka zveřejněním nepravdivých skutkových tvrzení difamačního charakteru, nebo zveřejněním nepřiměřených hodnotících úsudků (kritiky) o osobě.
16. V daném případě byl článek zveřejněný žalovaným v týdeníku [příjmení] [příjmení] dne [datum] pod názvem„ Znásilnění po cikánsku? Všechno je jinak!“ ve vztahu k žalobci souhrnem celé řady pouze skutkových tvrzení. Tato tvrzení, tedy v textu uvedená fakta, bylo možné ověřit v jejich pravdivosti, což soud učinil výše uvedeným dokazováním. Výsledkem je zjištění, že žádná ze skutečností uvedených v napadeném článku nebyla nepravdivá. Zveřejněním takových skutkových tvrzení proto nemohlo dojít k zásahu do práva na ochranu žalobcovy osobnosti.
17. Výjimkou by byla situace, kdy by informace, byť pravdivé, byly podávány zkreslujícím způsobem, či by přesahovaly únosnou míru intimity, což by bylo v rozporu s právem na ochranu soukromí a lidské důstojnosti. Zkreslujícím způsobem podávané (pravdivé) informace by například mohly vést čtenáře k závěru, že žalobce si ve svůj prospěch v důsledku vlivu na oznamovatelku trestného jednání zajistil zastavení trestního stíhání. K takovému, ani jinak zkreslujícímu závěru však článek čtenáře nenavádí, když jednoznačně cituje přímo slova státní zástupkyně, která odůvodnila zastavení trestního řízení trvajícím druhovským poměrem žalobce a oznamovatelky a jejími opakovanými návštěvami žalobce po dobu výkonu trestu odnětí svobody ve věznici. Za zkreslující není možné považovat ani informaci uvedenou v posledním odstavci článku, podle kterého„ neměl soud jinou možnost, než řízení zastavit“, neboť uvedený postup skutečně vyplývá z trestního řádu. Celkově pak takový závěr článku vyznívá edukativně, tj. ve prospěch veřejné informovanosti a znalosti postupů orgánů činných v trestním řízení v případech trestného činu znásilnění mezi osobami blízkými. Takové sdělení plně odpovídá ustanovení § 8a odst. 3 trestního řádu, podle kterého orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti veřejnost poskytováním informací veřejným informačním prostředkům. Podstatou takového ustanovení je zejména projev zásady veřejnosti trestního řízení a preventivní funkce trestního řízení vůči veřejnosti. Současně obsah článku respektuje zásadu presumpce neviny, neboť žalobce je jako pachatel násilné činnosti označován v uvozovkách. Současně je v článku citováno svědectví třetí osoby, která jednoznačně zpochybňuje důvodnost jednání oznamovatelky.
18. Výše uvedené závěry však neplatí pro titulek, pod kterým byl článek v [příjmení] [příjmení] zveřejněn ve znění„ Znásilnění po cikánsku? Všechno je jinak!“ Uvedený název neobsahuje skutkové tvrzení, které by mohlo být ve smyslu výše uvedených kritérií předmětem soudního přezkumu. Obsah titulku obsahuje označení popisovaného děje (znásilnění) a manipulativním způsobem přitahuje čtenářův zájem, zejména svou formulací (otázka a odpověď zvýrazněná vykřičníkem), ale zejména volbou slov„ znásilnění“ a„ cikánsku“. Takový obsah má jediný cíl, a to přitáhnout oko čtenáře a v kombinaci s fotografií identifikovatelné osoby vyvolat zájem o v článku podávané informace. Takový postup je v mediálním světě běžný až pochopitelný, avšak nikoliv v daných souvislostech, kdy titulek využívá nepřípustného etnického označení v kombinaci s označením domnělého sexuálního trestného činu a fotografií konkrétní osoby. Zájem čtenáře tak žalovaný vyvolává na úkor žalobcovy cti, důstojnosti a vážnosti. Soud proto vyhověl požadavku žalobce a uložil žalovanému odstranit z webového archivu žalovaného napadený článek včetně fotografie žalobce tak, aby do budoucna již nebylo možné takový článek ani za pomoci internetového vyhledávače vyhledat.
19. Soud žalobu zamítl v nároku žalobce, aby se žalovaný zdržel tvrzení o žalobci v tištěné podobě. V případech nároku na ochranu osobnosti je typické, že některá již proběhlá škodlivá jednání není možné zpětně změnit (od zásahu je možné upustit, pokud trvá). Právě proto zákon dává možnost dotčené osobě požadovat odstranění následku, ať v nepeněžité nebo peněžité podobě. V daném případě není možné zajistit upuštění od zásahu napadeným článkem v tištěné podobě, neboť článek byl vydán před více než 3 lety a písemná forma týdeníku vydaného dne [datum] byla na trhu tiskovin již tehdy realizována.
20. Žalobci proto náleží nárok na odstranění následků, které způsobil žalovaný svým nedovoleným zásahem do osobnostních práv žalobce. Při stanovení výše přiměřené náhrady nemajetkové újmy však soud přihlédl k osobě žalobce. Žalobce byl 13 x pravomocně odsouzen, mimo jiné i k opakovanému nepodmíněnému trestu odnětí svobody a v současnosti je trestně stíhán pro další 4 trestné činy. Svou trestnou činností se žalobce dopouštěl ohrožení obecných zákonem chráněných hodnot, ale dopustil se i ohrožení svobody a důstojnosti jiných osob svou násilnou trestnou činností (loupež, ublížení na zdraví, porušování domovní svobody, nebezpečné vyhrožování a vydírání). Svou čest, vážnost a důstojnost žalobce sám svým jednáním v minulosti výrazně negativně ovlivnil, což se projevilo i na jeho veřejné (obecní) pověsti. Za takové situace soud proto při stanovení přiměřeného zadostiučinění za výše uvedené jednání žalovaného považoval za adekvátní částku [částka] a nárok přesahující uvedenou částku zamítnul. Soud rovněž nevyhověl nároku žalobce na zveřejnění omluvy za uvedení nepravdivých informací, neboť všechny informace uvedené v článku byly zjištěny jako pravdivé.
21. Ve výroku VI. soud rozhodl o povinnosti žalobce, který byl převážně neúspěšný, uhradit žalovanému náklady řízení, které žalovanému v souvislosti s tímto řízením vznikly, v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Náklady žalovaného jsou tvořeny odměnou za právní zastoupení ve výši [částka] (4 x [částka] podle § 7, § 9 odst. 4 písm. a/, § 11 odst. 1 písm. a/, 2 x písm. d/, písm. g/ vyhl. [číslo] Sb), náhradou hotových výdajů ve výši [částka] (4 x [částka] podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhradou DPH ve výši [částka] (podle § 137 odst. 3 o.s.ř.) ve výši 21 %. Celkové náklady řízení žalovaného tak tvoří částku [částka].
22. Ve výroku VII. soud rozhodl o odnětí osvobození od soudních poplatků a zrušení ustanovení zástupce, které bylo žalobci přiznáno usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 12. 8. 2020, pod č.j. 5 C 52/2019-42 O osvobození žalobce od soudních poplatků a ustanovení zástupce k jeho žádosti bylo rozhodnuto na základě jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrů, s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobce se nacházel z důvodu spáchané trestné činnosti ve výkonu trestu odnětí svobody, kde byl pracovně zařazen a měl čistý příjem ve výši [částka] měsíčně.
23. Podle ustanovení § 138 odst. 1 o.s.ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhoduje-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím se však nevracejí.
24. Podle ustanovení § 138 odst. 2 o.s.ř., přiznané osvobození předseda senátu kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
25. Podle ustanovení § 138 odst. 3 o.s.ř., byl-li účastníku osvobozeném od soudních poplatků ustanoven zástupce, vztahuje se osvobození v rozsahu, v jakém bylo přiznáno, i na hotové výdaje zástupce a na odměnu za zastupování.
26. V daném řízení žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků a na výzvu soudu písemným podáním sdělil skutečnosti, které byly podstatné pro posouzení jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků. Žalobci bylo výše uvedeným usnesením Okresního soudu v Prostějově přiznáno částečné osvobození od soudních poplatků (v rozsahu 50 %) a ve stejném rozsahu mu byla ustanovena zástupkyně – advokátka. Podle jejího sdělení však nebylo možné v průběhu řízení s žalobcem řádně komunikovat. Žalobci tak nebylo možné sdělit informaci o odročení jednání, které se mělo konat původně [datum]. Žalobce se v tomto termínu k soudu dostavil a sdělil své nové telefonní číslo a adresu bydliště ([obec a číslo]). Předvolání v písemné podobě na další termín jednání ([datum]) doručované poštou si však žalobce nepřevzal a ze sdělení jeho právní zástupkyně bylo zjištěno, že na žádném z telefonních čísel, které žalobce na sebe uvedl, nebyl kontaktní. K ústnímu jednání, které se konalo dne [datum], se žalobce nedostavil. Žalobce se rovněž nedostavil k vyhlášení rozsudku, které se konalo dne [datum], ač byl na telefonních číslech, která uvedl, podle ustanovené právní zástupkyně bezúspěšně kontaktován. Z jednání žalobce v průběhu řízení tak vyplývá, že nedbal pokynů soudu, nespolupracoval s ustanovenou právní zástupkyní a bránil tak rychlému a účinnému projednání věci. Současně bylo zjištěno, že žalobce je aktuálně trestně stíhán pro trojí přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a přečin výtržnictví. Z takového jednání žalobce pak nelze než dovodit, že zneužívá dobrodiní státu, na základě kterého mu bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a od povinnosti hradit odměnu a hotové výdaje ustanovenému advokátovi v rozsahu 50 %. Soud tak dovodil nezájem žalobce na rychlém a spravedlivém projednání věci, při spolupráci s ustanoveným zástupcem a pro její zneužití žalobci výhodu osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce odejmul.
27. Ustanovenému zástupci – advokátce soud přiznal v souladu s ustanovením § 140 odst. 2 o.s.ř., podle kterého byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje, odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za DPH stát. Náklady ustanovené zástupkyně jsou tvořeny odměnou za právní zastoupení ve výši [částka] (3,5 x [částka] podle § 7, § 9 odst. 4 písm. a/, § 11 odst. 1 písm. a/, 2 x písm. d/, písm. g/ vyhl. [číslo] Sb), náhradou hotových výdajů ve výši [částka] (4 x [částka] podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhradou DPH ve výši [částka] (podle § 137 odst. 3 o.s.ř.) ve výši 21 %. Celkové náklady ustanovené zástupkyně tak tvoří částku [částka]. Tato částka bude ustanovené zástupkyni uhrazena z ½ státem (výrok VIII.) a z druhé ½ žalobcem.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.