6 C 122/2022

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Jurtíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: vyklizení bytu

I. Žalovaný je povinen vyklidit byt [číslo] o velikosti [anonymizováno] s příslušenstvím ve [anonymizováno] podlaží, nacházející se v bytovém domě [adresa], or. [číslo] na ulici [ulice], který je součástí pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v obci [obec], k. ú. [část obce], a vyklizený byt předat žalobci, a to do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 6.089 Kč, k rukám zástupce žalobce, do tří měsíců od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhal proti žalovanému vyklizení bytu specifikovaného ve výroku tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem bytového domu, v němž se byt nachází a tento byt nájemní smlouvou ze dne [datum] pronajal žalovanému na dobu určitou. Doba nájmu byla několikrát prodloužena dodatky k nájemní smlouvě, naposledy dodatkem ze dne [datum] na dobu do [datum]. Po uplynutí doby nájmu žalovaný i přes výzvu žalobce ze dne [datum] a předžalobní výzvu předmětný byt nevyklidil a nadále jej neoprávněně užívá. Žalobce již nemá zájem se žalovaným v nájemním vztahu pokračovat s ohledem na dluh na nájemném a zálohách za služby.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že s vyklizením bytu souhlasím, byt již delší dobu neužívá, avšak k jeho vyklizení ještě nedošlo, a to ze zdravotních důvodů. Byt spíše užíval syn, ten odešel do zahraničí a žalovaný o těchto problémech nevěděl.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, [katastrální pracoviště], a to z listu vlastnického [číslo] založeného po obec a kat. území [obec], bylo zjištěno, že bytový dům [adresa] v [obec] je ve vlastnictví [územní celek].

4. Smlouvou o nájmu bytu bylo prokázáno, že dne [datum] byla mezi žalobcem v zastoupení [anonymizována dvě slova] [obec], jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem uzavřena smlouva o nájmu předmětného bytu, kterou žalobce přenechal do užívání žalovanému tento byt, a to na dobu určitou od [datum] do [datum]. Účastníci se rovněž dohodli, že nebude postupováno podle § 2285 o. z., tedy nájemce nemá právní nárok na prodlužování nájmu ze strany pronajímatele. Z dalších mezi účastníky uzavřených dodatků ke smlouvě bylo zjištěno, že doba nájmu byla opakovaně prodlužována, naposledy dodatkem ze dne [datum] na dobu do [datum] (č. l. 12 spisu). Ke smlouvě byl rovněž doložen protokol o převzetí bytu, výpočtové listy a vývoj plateb (z něhož vyplývá dluh žalovaného na nájemném a zálohách za služby).

5. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky 13.477 Kč do 5 dnů a v opačném případě k vyklizení bytu do [datum]. Zásilka byla podle doručenky odeslána žalovanému dne [datum]. Dále byla doložena předžalobní výzva ze dne [datum] s dokladem o odeslání dne [datum].

6. Z takto provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

7. Podle ust. § 2201 zák. č. 89/2012 Sb, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2292 o. z. má nájemce povinnost odevzdat byt pronajímateli v den, kdy nájem končí.

8. V posuzované věci bylo prokázáno, že nájem předmětného bytu byl mezi účastníky sjednán na dobu určitou, naposledy do [datum], uplynutím dohodnuté doby nájemní poměr zanikl, avšak žalovaný podle obsahu spisu dosud nesplnil povinnost byt vyklidit a odevzdat pronajímateli. K tomu je třeba dodat, že podle ustanovení § 2292 o. z. je povinností nájemce odevzdat byt pronajímateli v den, kdy nájem končí, přičemž byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Ani žalovaný netvrdil, že by takto postupoval a vyklizený byt s klíči žalobci odevzdal. S ohledem na ujednání účastníků o vyloučení aplikace ustanovení § 2285 o. z. nemohlo dojít ani k obnovení nájmu bytu (navíc formou výzvy dal žalobce žalovanému najevo, že nájem končí a nedojde-li k zaplacení dlužné částky nájemného či souvisejících úhrad nemá dále zájem setrvávat v nájemním vztahu s žalovaným). Soud proto uzavřel, že žalobě na vyklizení bytu lze vyhovět, neboť žalovaný jej užívá od června 2022 bez právního důvodu.

9. Lhůta k vyklizení bytu byla stanovena na 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6.089 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 5.000 Kč a dále paušální náhrady nákladů. Podle citovaného ustanovení o. s. ř. soud přizná úspěšnému účastníkovi řízení náhradu pouze těch nákladů řízení, které byly účelně vynaloženy, a které byly nezbytné k řádnému uplatnění nebo bránění práva u soudu. Strana, která ve sporu podlehla, tedy nehradí úspěšné procesní straně veškeré její náklady, ale jedině takové náklady, jež lze považovat za potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva, tedy náklady, které druhá procesní strana musela vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Žalobce, který je statutárním městem je v daném případě účastníkem sporu, který tvoří (měl by tvořit) jeho relativně běžnou agendu (vyklizení bytu po ukončení dohodnuté doby trvání nájmu), k jejímuž obstarávání a vyřizování by měl být dostatečně vybaven a měl by tedy disponovat dostatečným materiálním a personálním vybavením a zabezpečením k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musel využívat právní pomoci advokátů. Nebyl-li tedy v daném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým. Ohledně úpravy nákladů žalobce – statutárního města zastoupeného advokátem potom soud poukazuje i na stanovisko Ústavního soudu vyslovené v jeho nálezu ve věci náhrady nákladů ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09. S ohledem na uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, tedy tak, že žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku a paušální náhradě nákladů řízení nezastoupeného účastníka (§ 151 odst. 3 o.s.ř.) v částce 3 x 300 Kč za každý z úkonů (písemné podání soudu, výzva k plnění, účast u jednání) podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. s příslušnou DPH.

11. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla žalovanému stanovena delší (tříměsíční), když žalovaný, jak se vyjádřil u jednání soudu, je v insolvenci, hradí léky a má další dluhy. Zřejmě mu vzniknou i náklady spojené s vyklizením bytu.