6 C 137/2023

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Jurtíkem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 2. Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 oba zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0 o 34.022 Kč s přísl. I. Žaloba na uložení povinnosti žalovaných 1) a 2) zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 34.022 Kč s úrokem z prodlení 15 % p. a. z částky 34.022 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 1) a 2) na nákladech řízení částku 21.500 Kč, k rukám zástupce žalovaných do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Prostějově dne 8. 9. 2023 se žalobkyně domáhala proti žalovaným zaplacení částky 34.022 Kč s úrokem z prodlení 15 % p. a. od 1. 8. 2023 Anonymizováno do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně od prosince 2016 žila v druhovém poměru s jméno FO, narozeným datum, který dne datum zemřel. Žalobkyně objednávala u pohřební služby jméno FO pohřeb, kdy výdaje činily celkem 34.022 Kč. Tyto uhradila pohřební službě v hotovosti. Při projednávání dědictví jako vypravitelka pohřbu náklady pohřbu uplatnila. Po projednání pozůstalosti pak očekávala, že dědici po jméno FO náklady pohřbu uhradí. Když se tak nestalo, obrátila se na ně přípisem ze dne 7. 7. 2023, odeslaným dne 11. 7. 2023. Na výzvu reagovala jen prvá žalovaná s tvrzením, že peníze, které byly zaplaceny na nákladech pohřbu nebyly žalobkyně, nýbrž je hradila matka jméno FO, a že je ochotna zaplatit jen částku 8.506 Kč. Tvrzení prvé žalované o tom, že finanční prostředky na náklady pohřbu hradila matka jméno FO však není pravdivé. Jako vypravitel pohřbu má za dědici po zemřelém jméno FO pohledávku na úhradu nákladů pohřbení a za tuto pohledávku odpovídají do výše nabytého dědictví oba žalovaní.

2. Žalovaní ve svém vyjádření k žalobě uvedli, že žalobní nárok neuznávají a navrhují, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Nepopírají, že žalobkyně na základě žádosti matky zemřelého paní jméno FO šla do pohřební služby dne datum předat peníze v hotovosti na úhradu nákladů spojených se zařízením pohřbu, ovšem peníze pro tento účel jí předala matka zemřelého jméno FO v obálce, kterou již měla pro tento účel připravenu. V důsledku silného rozrušení z úmrtí syna se necítila jméno FO tento úkon provést sama a pověřila tím Jméno zainteresované osoby 0/0. Při předávání obálky s penězi byla přítomna žalovaná Jméno zainteresované osoby 1/0, dále jméno FO a rodinná přítelkyně jméno FO. jméno FO dala ve svém bytě do ruky žalobkyni obálku a výslovně uvedla, že chce ze svého zaplatit synovi pohřeb, protože to je to poslední, co pro něho může udělat. Před nimi nebyly peníze přepočítávány, nicméně když situaci probíraly s jméno FO sdělila jim, že do obálky dala 35.000 Kč. Žalobkyně obálku převzala, dala si jí do své kabelky a spolu s jméno FO obě odešly přímo do pohřební služby, kde za účasti jméno FO žalobkyně zaplatila požadovanou částku pracovnici pohřební služby, a to formou hotových peněz, které vytáhla z obálky přijaté od jméno FO. Na příjmovém dokladu vystaveném pohřební službou je uvedena jako plátce žalobkyně a částka, kterou předala, je 33.242 Kč. Žalobkyně uplatňuje nárok na celkovou částku dle vystavené faktury, ta byla vystavena 16. 1. 2023 a činí celkem 34.022 Kč. Rozdíl mezi tím, co bylo zaplaceno jako záloha dne 11. 1. 2023 a fakturovanou částkou činí 780 Kč. Tuto druhou platbu, tedy 780 Kč, pohřební službě zaplatila ve skutečnosti v hotovosti v kanceláři pohřební služby dne 31. 1. 2023 jméno FO, bohužel si nevšimla, že na příjmovém pokladním dokladu je uvedeno „přijato od Jméno zainteresované osoby 0/0“. jméno FO se i v kanceláři notářky zmiňovala o tom, že peníze na úhradu nákladů pohřbu byly její, tato poznámka ale v protokolu není. V rámci vyvratitelné právní domněnky tedy žalovaní namítají, že na úhradu faktury za náklady pohřbu zemřelého jméno FO poskytla peníze a ve skutečnosti byly uhrazeny z prostředků nikoliv žalobkyně, ale z výlučného majetku matky zemřelého jméno FO. Rovněž doplatek faktury 780 Kč přímo v pohřební službě platila jméno FO opět ze svých výlučných prostředků.

3. Z usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne datum, č. j. spisová značka, soud zjistil, že v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli jméno FO, nar. datum, zemřelém dne datum, bylo potvrzeno nabytí dědictví více dědicům podle dědických podílů ze zákona tak, že zůstavitelova dcera Jméno zainteresované osoby 1/0 a zůstavitelův syn Jméno zainteresované osoby 2/0 nabyli každý jednu polovinu pozůstalosti, každý jako dědic ze zákona, který uplatnil výhradu soupisu pozůstalosti. Obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti byla určena částkou částka, výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou částka a čistá hodnota pozůstalosti ve výši částka. Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že pasiva pozůstalosti byla tvořena mj. dluhem za Jméno zainteresované osoby 0/0, nar. datum, z titulu jí uhrazených nákladů na vypravení pohřbu zůstavitele dle faktury č. hodnota vystavené společností jméno FO, IČ IČO, ve výši 34.022 Kč, přičemž za dluhy zůstavitele odpovídají dědicové dle zákona do výše nabytého dědictví (§ 1707 o. z.). Usnesení nabylo právní moci dne datum.

4. Z připojeného spisu Okresního soudu v Prostějově, sp. zn. spisová značka, bylo dále zjištěno, že zůstavitel jméno FO zemřel dne datum (úmrtní list č. l. 1 připojeného spisu) a dne právnická osoba. 2023 probíhalo v notářské kanceláři tituly před jménem jméno FO předběžné šetření, jehož se zúčastnila žalobkyně (družka zůstavitele) a paní jméno FO (matka zůstavitele). Podle protokolu o předběžném šetření byly žalobkyní uplatněny jako dluh náklady na vypravení pohřbu, k čemuž byla žalobkyní předložena faktura na částku částka. Další jednání podle příslušných protokolů probíhala dne datum a 2x dne datum, vždy za přítomnosti první žalované a zákonné zástupkyně druhého žalovaného jméno FO. V průběhu jednání byla mj. probírána aktiva a pasiva dědictví včetně dluhu za žalobkyní z titulu jí uhrazených nákladů na vypravení pohřbu, proti čemuž účastníci řízení podle obsahu protokolů nevznášeli žádné námitky (ani co do důvodu, ani co do výše). Při jednání dne datum dědicové uplatnili právo na výhradu soupisu pozůstalosti a navrhli, aby byl soupis pozůstalosti nahrazen společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku. Takto byl do pasiv pozůstalostního majetku prohlášen i dluh za žalobkyní v částce 34.022 Kč. Usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka byl nahrazen soupis pozůstalosti společným prohlášením o pozůstalostním majetku.

5. Z faktury vystavené dne datum (č. l. 18 připojeného spisu) pak soud zjistil, že byla vystavena dodavatelem firmou jméno FO, přičemž jako odběratel je uvedena žalobkyně. Celkem byla za specifikované pohřební služby smlouva č. Anonymizováno vyfakturována částka 34.022 Kč, kdy částečná úhrada (záloha) činí 33.242 Kč a zbývá doplatit 780 Kč.

6. Z příjmového pokladního dokladu ze dne datum (č. l. 19 připojeného spisu) bylo zjištěno, že firmě jméno FO – Pohřební služba, s.r.o., byla uhrazena částka částka za sjednání 2023/0029 ze dne datum – jméno FO. Podle pokladního dokladu byla částka přijata od žalobkyně. Doklad vystavila jméno FO. Z dalšího příjmového pokladního dokladu ze dne datum pak soud zjistil, že firmě jméno FO byla uhrazena částka 780 Kč za sjednání 2023/0029 ze dne datum – jméno FO. Podle pokladního dokladu byla částka přijata od žalobkyně v 10:10 hod. a doklad vystavila jméno FO.

7. Z výzvy ze dne 7. 7. 2023 adresované žalovaným 1 a 2 bylo zjištěno, že žalobkyně žalované vyzvala k úhradě částky ve výši 34.022 Kč do 15 dnů od doručení výzvy s tím, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Prostějově jim byla uložena povinnost uhradit žalobkyni jako vystavitelce pohřbu otce žalovaných částku 34.022 Kč. Dále požádala o zaslání částky 8.523 Kč, která přišla zůstaviteli na účet jako přeplatek z právnická osoba v adresa. Podle podacích lístků byla výzva odeslána žalovaným dne 11. 7. 2023.

8. Na výzvu reagovala první žalovaná přípisem ze dne 25. 7. 2023 Anonymizováno tak, že nepovažuje uplatněný nárok za důvodný. Žalobkyně sice platila jméno FO v kanceláři pohřební služby částku 34.022 Kč, ale celý obnos pro tuto platbu dostala krátce před tím od paní jméno FO, matky zemřelého, v jejím bytě za přítomnosti jméno FO a jméno FO.

9. Ze zpráv společnosti právnická osoba. bylo zjištěno, že žalobkyně byla dne datum zaměstnána na pozici merchandiser, pracovní doba trvala od 6:00 do 16:30 a místo výkonu práce bylo v hypermarketu na adrese adresa.

10. Mezi účastníky bylo sporné, z jakých prostředků žalobkyně uhradila zálohu na náklady pohřbu zůstavitele jméno FO a v případě doplatku fakturované částky i skutečnost, zda jej hradila osobně žalobkyně. Ze strany žalovaných bylo namítáno, že peníze pro tyto účely žalobkyni poskytla ze svých prostředků dne 11. 1. 2023 matka zemřelého jméno FO a doplatek pak hradila v hotovosti v pohřební službě dne 31. 1. 2023 osobně jméno FO. Soud pak k těmto skutečnostem provedl dokazování výslechem žalované, zástupkyně žalovaného a výslechem svědků, přičemž žalobkyně se ústních jednání neúčastnila a důkaz jejím výslechem nebyl ani navržen.

11. Z výpovědi svědkyně jméno FO, matky zůstavitele, pak soud vzal za prokázané, že po úmrtí jméno FO se k ní do bytu dne datum dostavila mj. žalobkyně a domlouvaly se i na pohřbu. Svědkyně přitom sdělila, že pohřeb syna zaplatí a domluvili se, že následující den půjdou vyřídit pohřeb. Dne 11. 1. 2023 svědkyně za přítomnosti jméno FO a jméno FO předala žalobkyni v obývacím pokoji obálku s penězi a žalobkyně si obálku vzala, dala ji do kabelky a odešla s jméno FO vyřídit pohřeb. Obálku měla svědkyně nachystanou zřejmě v konferenčním stolku v obývacím pokoji, jednalo se o obyčejnou čistou obálku a bylo v ní 35.000 Kč (k tomu svědkyně vysvětlila, že měla našetřeno na příspěvek na auto 150.000 Kč, z čehož pak zmiňovaných částka dala právě na náklady pohřbu). Při předání se peníze nepřepočítávaly, ani nesdělovala, kolik je v ní peněz.

12. Soud hodnotil výpověď svědkyně jméno FO jako věrohodnou, neboť nebyla v rozporu s ostatními důkazy a byla potvrzována především i výpovědí svědkyně jméno FO. Z této výpovědi bylo zjištěno, že večer dne 10. 1. 2023 jí žalobkyně volala s žádostí o pomoc s pohřbem. Následující den v bytě jméno FO a za přítomnosti paní jméno FO, předala žalobkyni paní jméno FO obálku s penězi, na což s žalobkyní odešly do pohřební služby. Cestou do pohřební služby svědkyni žalobkyně sdělila, že pohřeb platí paní jméno FO, neboť na to nemá peníze a účet jméno FO je také zablokovaný. Z výpovědi svědkyně jméno FO dále soud zjistil, že v pohřební službě standardně vyřídily pohřeb, na konci jednání pak žalobkyně vytáhla z kabelky obálku, z ní peníze a zaplatila pohřeb (pouze drobné vzala z peněženky). Obálka, ve které byly peníze, byla normální bílá a usuzuje, že po zaplacení tam ještě nějaké peníze zůstaly.

13. Ani k výpovědi této svědkyně soud nezjistil nic, co by zásadně snižovalo její věrohodnost (pokud narozdíl od jméno FO uvedla, že obálku paní jméno FO přinesla z vedlejší místnosti, jedná se podle přesvědčení soudu o jen nevýznamný rozpor), výpovědi obou svědkyň se podporují, na sebe navazují a soud z nich proto vycházel. Obě svědkyně také při výslechu vypovídali spontánně aniž by byla patrná jakákoliv snaha uvádět nepravdivé skutečnosti nebo něco zamlčovat.

14. Na tomto základě pak soud vzal v této části za prokázané, že jméno FO dne datum předala žalobkyni v obálce finanční prostředky v částce 35.000 Kč určené na úhradu pohřbu jméno FO. Výpovědí svědkyně jméno FO, která byla přítomna při placení nákladů pohřbu, pak bylo dále prokázáno, že právě z těchto prostředků žalobkyně provedla v pohřební službě hotovostní úhradu zálohy na náklady pohřbu, kdy podle faktury uvedené výše se jednalo o částku 33.242 Kč (přičemž úhradu drobných považuje soud za nevýznamnou, zvláště za situace, kdy zbytek obnosu poskytnutého jméno FO si žalobkyně zjevně ponechala).

15. K tomu lze dodat, že v průběhu řízení nebyly provedeny žádné důkazy (takové nebyly ani navrženy), z nichž by bylo lze dovodit převod finančních prostředků na žalobkyni (např., že by se ze strany jméno FO jednalo o půjčku či darování), nebo že by žalobkyně měla v daný okamžik k dispozici vlastní peníze uložené v obdobné obálce, které by použila na úhradu nákladů pohřbu. Soud proto neměl důvod dospět k jinému závěru, než že žalobkyně k úhradě nákladů pohřbu použila peníze z obálky, kterou si týž den převzala od jméno FO.

16. Na uvedených závěrech nemohou nic změnit údaje o odběrateli či plátci uvedené na faktuře vystavené dne 16. 1. 2023 a na příjmovém pokladním dokladu ze dne 11. 1. 2023, neboť se jedná jen o potvrzení osoby sjednavatele pohřbu a osoby, která fyzicky provedla úhradu, nikoliv zdroje finančních prostředků použitých k zaplacení nákladů pohřbu.

17. Z výpovědi svědkyně jméno FO dále soud zjistil, že koncem ledna 2023 osobně hradila u pohřební služby doplatek nákladů pohřbu ve výši 780 Kč. Rovněž v tomto případě bylo sice na příjmového pokladním dokladu ze dne 31. 1. 2023 uvedeno, že platba byla přijata od žalobkyně, z výpovědi svědkyně jméno FO, která pokladní doklad vystavila, však soud zjistil, že s jméno FO o doplatku nákladů pohřbu jednala a rovněž jí předávala urnu. adresa Kč pak přijala osobně v hotovosti právě od jméno FO (tuto svědkyně také identifikovala v jednací síni). K tomu svědkyně dále vysvětlila, že pokud je na příjmovém pokladním dokladu uvedeno, že částka byla přijata od Jméno zainteresované osoby 0/0, tak veškeré platby a doklady jsou vždy vedeny na objednavatele pohřbu.

18. Uvedené zjištění není ani v rozporu se zprávami zaměstnavatele žalobkyně společnosti právnická osoba., podle níž byla žalobkyně dne datum zaměstnána s pracovní dobou od 6:00 hod. do 16:30 hod. v místě výkonu práce v hypermarketu na adrese adresa. Je třeba dodat, že ve zprávě sice není jednoznačně specifikováno (kdy na doplňující žádost ke sdělení těchto údajů již uvedená společnost nereagovala), zda žalobkyně měla nějaké přestávky v práci a mohla se tedy objektivně vzato dostavit do pohřební služby v době provedení platby doplatku zálohy (podle pokladního dokladu byla platba přijata v 10:10 hodin), nemohlo by to však vyvrátit zejm. výpověď svědkyně jméno FO, která neměla v řízení žádný zájem na jeho výsledku a působila věrohodně, ať již by byly sdělené informace jakékoliv. Nemůže být totiž vyloučeno, že i v případě přestávky v práci žalobkyně vůbec pracoviště neopustila, nebo přestávku využila jiným způsobem. Z tohoto důvodu soud nakonec zamítnul i důkazní návrh na doplnění zprávy zaměstnavatele žalobkyně.

19. V této části soud proto na základě výše uvedených zjištění uzavřel, že částku doplatku zálohy na náklady pohřbu jméno FO v částce 780 Kč uhradila ze svých prostředků matka zůstavitele jméno FO dne datum. K tomu soud dodává, že za situace, kdy žalobkyně tvrdí, že částku částka sama zaplatila ze svých prostředků (a uplatnila ji v dědickém řízení, a nakonec i žalobou v právě posuzované věci), avšak soud oproti tomu zjistil, že částku 780 Kč uhradila jméno FO, posiluje to i předchozí závěr soudu, že rovněž finanční prostředky určené na náklady pohřbu a použité na zaplacení zálohy obdržela žalobkyně od jméno FO.

20. Za irelevantní soud přitom považuje, zda a jakým způsobem žalovaní či jméno FO ne/vznášeli námitky proti dluhu dědictví uplatněnému žalobkyní z titulu nákladů pohřbu v průběhu pozůstalostního řízení, neboť to samo o sobě ještě nevylučuje soudem zjištěný skutkový stav věci. V protokolech o jednání z pozůstalostního spisu soud sice žádné námitky v tomto směru neshledal (a svědkyně jméno FO v této souvislosti potvrdila, že pokud by bylo uvedeno, že náklady na pohřeb hradil někdo jiný, nebo že někdo poskytl finanční prostředky na úhradu nákladů pohřbu, než vyplývá z dokladů, tak by toto součástí protokolu nepochybně bylo), neznamená to však, že matka zůstavitele jméno FO finanční prostředky na úhradu nákladů pohřbu poskytnout nemohla. Důvody, proč nebyla námitka vznesena (nebo proč na ní nebylo trváno) si přitom lze představit různé.

21. Soud ještě v průběhu řízení provedl výslech první žalované Jméno zainteresované osoby 1/0 a zákonné zástupkyně druhého žalovaného jméno FO. Prvně uvedená však dne 11. 1. 2023 u předání peněž žalobkyni přítomna nebyla a měla pouze informaci od jméno FO z předchozího dne, že dá nějaké peníze na náklady pohřbu a mělo se jednat o částku kolem 35.000 Kč, a dále od jméno FO, že žalobkyně měla v pohřební službě vytáhnout bankovky z obálky a drobné z peněženky. Pokud pak jde o výpověď svědkyně jméno FO, zde měl soud určité pochybnosti o její věrohodnosti, když v průběhu výslechu vyjadřovala do jisté míry negativní vztah k žalobkyni, a to v souvislosti s tím, že žalobkyně měla rozvrátit předchozí vztah zůstavitele jméno FO, resp. „odvést otce od ročního dítěte“ a od pohřbu se již ani neviděli. Soud proto považoval obě výpovědi za nepoužitelné (a jejich podrobný obsah pro stručnost neuvádí). Bez ohledu na to nejsou nicméně výše uvedená skutková zjištění soudu o poskytnutí finančních prostředků na zaplacení nákladů pohřbu jméno FO ani v rozporu s těmito výpověďmi.

22. Důkazní návrh na vyžádání zprávy od pohřební služby, kdo převzal urnu s ostatky zůstavitele soud zamítnul, neboť tuto skutečnost nepovažoval za významnou pro posouzení a rozhodnutí věci.

23. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

24. V posuzované věci se žalobkyně domáhá po žalovaných jako zákonných dědicích zůstavitele jméno FO, zemřelého dne datum. Žalobkyně objednávala u pohřební služby jméno FO pohřeb, kdy výdaje činily celkem 34.022 Kč. Tyto náklady pak žalobkyně jako vypravitelka pohřbu v pozůstalostním řízení uplatnila. Usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne datum, č. j. spisová značka, pak bylo v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli jméno FO, zemřelém dne datum, potvrzeno nabytí dědictví žalovaným jako dědicům ze zákona (nabyli každý jednu polovinu pozůstalosti), přičemž pasiva pozůstalosti byla podle odůvodnění rozhodnutí tvořena mj. dluhem za žalobkyní z titulu uhrazených nákladů na vypravení pohřbu zůstavitele podle faktury vystavené společností jméno FO. ve výši 34.022 Kč.

25. Podle § 1701 o. z. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. Dědic je zavázán k úhradě nákladů zůstavitelova pohřbení a opatření zůstavitelova hrobového místa, ledaže tyto náklady byly z pozůstalosti uhrazeny podle § 114 odst. 2.

26. Podle § 1706 a § 1707 o. z. uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. To platí i v případě, že soupis pozůstalosti nařídil soud v zájmu osoby pod zvláštní ochranou. Každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitel však může po každém dědici vyhradivšímu si soupis požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu.

27. K uvedené právní úpravě je třeba uvést, že podle ustálené judikatury uplatní-li věřitel (který nebyl účastníkem dědického řízení) svou pohledávku proti dědicům dlužníka (pokud nebyla provedena likvidace dědictví), zabývá se soud důvodností uplatněného nároku nezávisle na rozhodnutí v dědickém řízení. Není rozhodné, zda konkrétní dluh byl zahrnut do pasiv dědictví v řízení o dědictví, či nikoliv (NS 33 Cdo 1017/2010). Rovněž závěr činěný soudem v řízení o dědictví o obecné ceně majetku zůstavitele, výši dluhů a čisté hodnotě dědictví, popřípadě výši předlužení dědictví (§ 175o o. s. ř.) (nyní usnesení o obvyklé ceně majetku a jiných aktiv pozůstalosti, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti a čisté hodnotě pozůstalosti, popřípadě výši předlužení dle § 180 odst. 1 z. ř. s.), není definitivním závěrem o rozsahu a hodnotě zůstavitelova majetku předurčujícím odpovědnost dědiců za zůstavitelovy dluhy. V nalézacím řízení, v němž zůstavitelův věřitel uplatňuje vůči zůstavitelovým dědicům pohledávku, kterou měl vůči zůstaviteli, se proto soud vždy musí zabývat zjištěním rozsahu a hodnoty zůstavitelova majetku, a na základě takového zjištění teprve řešit otázku, v jakém rozsahu odpovídá dědic za zůstavitelovy dluhy (NS 32 Cdo 1828/2009).

28. Podobně lze podle přesvědčení soudu přistupovat i k nákladům zůstavitelova pohřbení, vynaloženým osobou odlišnou od účastníků pozůstalostního řízení (zde žalobkyní) a soud proto nezávisle na výsledcích pozůstalostního řízení posuzoval, zda a jaké náklady na pohřbení zůstavitele žalobkyně skutečně z vlastního majetku vynaložila. K tomu lze dodat, že účelem citovaného ustanovení § 1701 o. z. je podle přesvědčení soudu úhrada nákladů pohřbu zůstavitele, které někdo nesl z vlastních finančních prostředků a tyto se hradí ve výši skutečně vynaložených nákladů.

29. Předně je třeba uvést, že z usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne datum, č. j. spisová značka, se mj. podává, že obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti byla určena částkou částka, výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou částka a čistá hodnota pozůstalosti ve výši částka. Nabytí dědictví bylo potvrzeno podle dědických podílů ze zákona oběma žalovaným jednou polovinou. Pokud se potom žalobkyně domáhá po žalovaných zaplacení nákladů pohřbu v částce celkem 34.022 Kč, požadovaná částka zjevně nepřevyšuje výši dědických podílů žalovaných, byť uplatnili výhradu soupisu (viz citovaná ustanovení § 1706 1707 o. z.).

30. Úhradu nákladů pohřbu zůstavitele potom žalobkyně v posuzované věci odvozovala především od vystavené faktury ze dne datum a pokladních dokladů ze dne datum a datum, znějících na jméno žalobkyně. Soud však na základě provedeného dokazování považuje za prokázané, že žalobkyně uhradila v pohřební službě zálohu na náklady pohřbu v částce 33.242 Kč z finančních prostředků (ve výši 35.000 Kč), které obdržela dne datum od matky zůstavitele jméno FO, a které byly určeny právě na zaplacení nákladů pohřbení. Částku doplatku zálohy na náklady pohřbu ve výši 780 Kč pak ze svých prostředků uhradila v pohřební službě osobně jméno FO dne datum.

31. Lze potom uzavřít, že pokud žalobkyně na úhradu pohřbu jméno FO nevynaložila žádné náklady z vlastních finančních prostředků, nemohla jí vzniknout ani pohledávka za žalovanými, kteří jsou jako zákonní dědici po zůstaviteli vázáni k úhradě nákladů zůstavitelova pohřbení. Jinak řečeno, s ohledem na výše uvedené závěry soudu, žalobkyni nesvědčí aktivní věcná legitimace v řízení, neboť neměla žádné vlastní výdaje či náklady spojené s pohřbením jméno FO. Tyto nesla v celém rozsahu matka zůstavitele jméno FO. Žaloba tak nemůže být opodstatněná a proto byla zamítnuta.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21.500 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34.022 Kč sestávající z částky 4.000 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Lhůta k zaplacení byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.