6 C 142/2025

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Jurtíkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o stanovení výživného pro zlet. syna

I. Žalovaný je povinen platit na výživu žalobce částku 7.000 Kč měsíčně, počínaje dnem 1. 10. 2025. Výživné je splatné vždy do každého 10. dne v měsíci předem, k rukám žalobce.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci nedoplatek na výživném za dobu od 1. 10. 2025 do 28. 2. 2026 v částce 22.500 Kč, do tří měsíců od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 10. 9. 2025 se žalobce domáhal proti žalovanému stanovení výživného ve výši 7.000 Kč měsíčně, počínaje dnem 1. 10. 2025. Žaloba byla odůvodněna tím, že rodiče žalobce žijí od března 2025 v oddělené domácnosti, žalobce je student, který nemá stabilní příjem a náklady na živobytí nedokáže sám uhradit.

2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě namítal, že žalobce žalovaného nevyzval výzvou k dobrovolnému plnění. Navíc po celou dobu přispíval na výživu žalobce dostatečnou částkou, kdy od března 2025, kdy byla zrušena společná domácnost rodičů, až do srpna 2025 přispíval na výživné částkou 5.000 Kč. Poté, kdy bylo nezletilé dceři , Anonymizováno, stanoveno výživné ve výši 5.000 Kč měsíčně pak od měsíce září platí žalobci částku 2.500 Kč přímo na jeho účet. Žalobce z domácnosti odešel v létě 2024 a chtěl po rodičích, aby mu platili dohromady 5.000 Kč s tím, že pracuje pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, . a více finančních prostředků nepotřebuje. Vždy, když potřeboval nějaké další finanční prostředky, si řekl a následně mu je poskytli. Pokud by žalobce potřeboval, může také bydlet na adrese , adresa, v domě matky žalovaného, kde má k dispozici vlastní pokoj. Je tedy zřejmé, že žalovaný žalobci platí výživné dobrovolně, a navíc pokud by žalobce potřeboval zaplatit nenadálé výdaje, je připraven mu další prostředky poskytnout. Navrhuje proto zamítnutí žaloby. V průběhu řízení dále žalovaný doplnil, že žalobce se s ním nestýká a nijak nekomunikuje. Také již několik let aktivně pracuje, kdy např. celé rodině sjednával pojistky, z čehož měl provize. Do srpna 2025 zasílal matce žalobce 10.000 Kč měsíčně pro obě děti a v dalším období i s ohledem na požadavek žalobce pak dále platil 2.500 Kč.

3. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že v současné době žije s matkou, nicméně bydlí v , Anonymizováno, společně s dalšími dvěma nájemci. Na nájemném a výdajích za energie a služby ve výši podle nájemní smlouvy se dělí rovným dílem. Do , Anonymizováno, nedojíždí, neboť by to bylo komplikované, kdy cestou strávil i více jak 1 hodinu a také neměl vhodně nastavený rozvrh a musel by mezi vyučováním dlouho čekat. Proto se rozhodl zajistit si bydlení v , Anonymizováno, . Co se týče výdajů na studium, musím pořizovat pouze učebnice. Pobíral ubytovací stipendium, ale s ohledem na změnu trvalého bydliště mu již nebude poskytováno. V současné době má příjmy jako , Anonymizováno, , přičemž očekává podle směn příjmy kolem 4.000 Kč za měsíc. V současné době jiné příjmy nemá. Dříve realizoval zprostředkovatelskou činnost, ale z časových důvodů na to již při studiu neměl prostor a činnost zhruba před 3/4 rokem ukončil. Příjem z této činnosti měl zhruba 10.000 Kč až 12.000 Kč za měsíc, pokud se dařilo, celkově však za rok 2025 vykázal ztrátu asi 2.000 Kč. Nějaké dávky nepobírá. Za telekomunikační služby platí měsíčně asi 1.000 Kč (k tomu žalobce doložil vyúčtování od společnosti , Anonymizováno, ). Další náklady měl s ročním poplatkem na průkaz ISIC 350 Kč, dále by měl hradit poplatek za komunální odpad 864 Kč a hradí městskou hromadnou dopravu (z čtvrtletních jízdenek , právnická osoba, ., k tomu bylo zjištěno, že tyto náklady činí cca 500 Kč až 575 Kč). V roce 2025 měl rovněž dohodu o pracovní činnosti na pozici skladového operátora, která mu však byla ukončena zaměstnavatelem, neboť noční směny z hlediska denního režimu nezvládal. Příjem v roce 2025 tam činil 8.378 Kč. Pokud jde o poměry matky, tam se od opatrovnického řízení nic nezměnilo, příjmy má pouze z pracovního poměru. Na bydlení hradí zhruba 19.500 Kč měsíčně (k tomu bylo žalobcem rovněž doloženo prohlášení matky ze dne 2. 2. 2023 č.l. 65 spisu). Rodiče mají další vyživovací povinnost pouze k sestře. S žalovaným částku 2.500 Kč měsíčně nedomlouval, kdy tuto hradí od října 2025, což předtím sdělil matce. Sám se s žalovaným nespojil, neboť domluva je s ním horší. Po nástupu na humanitní obor vysoké školy jakýkoliv zájem ze strany žalovaného v podstatě opadl. Matka žalobci přispívá měsíčně částkou 5.000 Kč, přičemž někdy mu dále musela přispívat i z peněz získaných prodejem domu. Dále mu matka vaří, pere, vzala ho na dovolenou apod. Otec naopak nad rámec finančních příspěvků ničeho dalšího nepřispívá. Trvalé bydliště změnil, protože rodiče prodali dům a už nechtěl mít v , Anonymizováno, trvalý pobyt. Příspěvek od města , Anonymizováno, při změně trvalého pobytu nedostal, o toto se ani nehlásil. S otcem se naposledy bavili zhruba před půl rokem, jinak se jenom pozdravili. Předžalobní výzvu žalovanému nezasílal, v otce již nemá důvěru, neboť opakovaně porušil slovo. Přídavek na dítě nepobírá. V , Anonymizováno, nemá auto, babička automobil má a občas ho žalobci půjčí, stává se však, že ho nemůže poskytnout a denně si tedy auto půjčovat nemůže. U babičky v , Anonymizováno, nemá možnost bydlet, neboť tam nemá k dispozici dostatečný prostor a také kvůli tomu dojíždění. Cesta autem by trvala zhruba 40 minut a jeho rozvrh není slučitelný s tím, aby dojížděl. V poslední době také z finančních důvodů do školy chodím pěšky. V roce 2024 měl příjmy ze zprostředkovatelské činnosti zhruba 33.000 Kč za celý rok, byly tam ale nějaké náklady na např. cesty za klienty nebo na školení apod.

4. Z potvrzení , Anonymizováno, fakulty , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobce v akademickém roce 2025/2026 studuje 3. ročník bakalářského studijního programu , Anonymizováno, , a to v prezenční formě. Žalobci bylo vypláceno ubytovací stipendium 3 x ročně ve výši 2.550 Kč.

5. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi , Anonymizováno, a , jméno FO, jako pronajímateli a žalobcem, , jméno FO, a , jméno FO, jako nájemci soud zjistil, že předmětem smlouvy je specifikovaný byt o velikosti 4 + 1 v , Anonymizováno, , , adresa, . Nájemné bylo dohodnuto ve výši 14.000 Kč měsíčně a úhrady za služby ve výši 6.662 Kč měsíčně. Nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou od 1. 5. 2025 do 30. 4. 2026.

6. Z výpisu z živnostenského rejstříku žalobce soud zjistil, že žalobce má oprávnění od 29. 5. 2024 s předmětem podnikání výroba obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

7. Ze smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené dne 30. 5. 2024 ve znění dodatku z téhož dne soud zjistil, že byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, . a žalobcem a předmětem smlouvy je závazek žalobce vyvíjet pro společnost činnost spočívající ve vyhledávání zájemců o uzavření smluv o finančních produktech s partnerskými společnostmi a ve zprostředkování uzavření těchto smluv, jejich změn nebo zrušení. Dále byly dohodnuty podmínky vyplácení provize a jejich záloh s odkazem na vnitřní předpis.

8. Z faktury vystavené žalobcem dne , datum, bylo zjištěno, že společnosti , právnická osoba, vyúčtoval částku 5.000 Kč za dodávku přípravy copywriter textů.

9. Z dohody o pracovní činnosti uzavřené žalobcem jako zaměstnancem se společností , právnická osoba, dne , datum, bylo zjištěno, že byla sjednána na práci , Anonymizováno, na dobu od 21. 1. 2026 do 31. 12. 2026 s místem výkonu práce , adresa, , rozsahem práce 29 hod. za měsíc a sjednanou odměnou 135 Kč na hodinu. Z výplatního lístku za leden 2026 k tomu soud zjistil, že čistá mzda žalobce činila 1.751 Kč.

10. Z dohody o pracovní činnosti uzavřené žalobcem jako zaměstnancem se společností , právnická osoba, dne 22. 5. 2025 bylo zjištěno, že byla sjednána na práci skladový operátor na dobu od 25. 5. 2025 do 30. 4. 2026 s místem výkonu práce , adresa, , předpokládaným rozsahem práce 18,75 hod. týdně a sjednanou odměnou 155 Kč na hodinu. Z výpovědi ze dne 14. 11. 2025 soud zjistil, že dohoda byla zaměstnavatelem vypovězena v patnáctidenní lhůtě od doručení výpovědi.

11. Pokladním dokladem ze dne 30. 4. 2025 vystaveným společností , právnická osoba, (, Anonymizováno, ), žalobce doložil náklady na pořízení routeru v ceně 1.120 Kč.

12. Ze zprávy zaměstnavatele žalovaného, společnosti , právnická osoba, bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za 1. pololetí roku 2025 činil 37.350 Kč a za 2. pololetí roku 2025 pak 37.787 Kč.

13. Z potvrzení Obce , adresa, soud zjistil, že žalovaný je místostarostou obce a pobírá odměnu člena zastupitelstva ve výši 4.025 Kč měsíčně.

14. Ze zprávy zaměstnavatele matky žalobce, společnosti , právnická osoba, bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem matky žalobce za 1. pololetí roku 2025 činil 18.272 Kč a za 2. pololetí roku 2025 pak 18.636 Kč.

15. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. , spisová značka, , soud zjistil, že rozsudkem ze dne 19. 8. 2025, č. j. , spisová značka, , soud schválil dohodu rodičů o úpravu péče a výživného k nezletilé sestře žalobce , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , podle níž se nezletilá pro dobu do i po rozvodu manželství rodičů svěřuje do péče matky a žalovaný se zavazuje přispívat na její výživu částkou 5.000 Kč měsíčně. Z odůvodnění rozhodnutí se mj. podává, že nezletilá od září 2025 nastoupila do prvního ročníku na střední škole. Podle zprávy Úřadu práce nebyly ke dni 16. 7. 2025 rodičům žalobce poskytovány žádné dávky státní sociální podpory a pěstounské péče. Jak potom bylo dále zjištěno z protokolu o jednání ze dne 19. 8. 2025, rodiče žalobce učinili nesporným, že žalovaný se odstěhoval v prosinci 2024 ke své matce, kde přispívá částkou 10.000 Kč měsíčně, matka žalobce pak v dubnu 2025, společný dům v , Anonymizováno, byl prodán za 5.300.000 Kč, kdy kupní cenu si rozdělili na polovinu, a žalovaný splácí hypoteční a spotřebitelský úvěr částkou 5.500 Kč měsíčně.

16. Soud takto považoval za dostatečně prokázané všechny potřebné skutečnosti k posouzení věci, a to včetně poměrů žalovaného, a proto za situace, kdy ani žalovaný nenavrhoval svůj účastnický výslech a zjištění z provedených důkazů nijak nezpochybňoval, zamítnul důkazní návrh žalobce na výslech žalovaného.

17. Podle § 910 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.

18. Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jen jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

19. Podle § 913 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí, přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

20. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

21. Podle § 921 odst. 1 a § 922 odst. 1 o. z. se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

22. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že rodiče žalobce na přelomu roku 2024/2025 zrušili rodinnou domácnost a od října 2025 hradí žalovaný žalobci výživné ve výši 2.500 Kč měsíčně. Nad rámec finančních příspěvků žalovaný žalobci ničeho dalšího nepřispívá. Matka mu pak přispívá částkou 5.000 Kč za měsíc, někdy i více. Žalobce je v akademickém roce 2025/2026 studentem 3. ročníku , Anonymizováno, fakulty , Anonymizováno, v prezenční formě a již mu nebude vypláceno ubytovací stipendium, dříve poskytované 3 x ročně ve výši 2.550 Kč. Náklady na studium má běžné, pořizuje pouze učebnice. Žalobce žije s matkou, aktuálně pak spoluužívá nájemní byt v , Anonymizováno, , kde se podílí na nájemném a úhradách spojených s bydlením v částce cca 6.900 Kč měsíčně. Do , Anonymizováno, nedojíždí z důvodu vzdálenosti a časové náročnosti, a to i vzhledem ke studijním povinnostem (nastavení rozvrhu hodin). Žalobce má od 29. 5. 2024 živnostenské oprávnění, v současné době má příjmy z činnosti řidiče, které očekává ve výši kolem 4.000 Kč za měsíc (za leden 2026 obdržel 1.751 Kč). Jiné příjmy nemá a nepobírá ani nějaké dávky. Dříve realizoval zprostředkovatelskou činnost, kterou však již cca 3/4 roku nevykonává a do konce listopadu 2025 vykonával práci skladového operátora, z čehož měl příjem 8.378 Kč. Žalobce má běžné výdaje, kdy mj. za telekomunikační služby platí měsíčně asi 1.000 Kč a hradí městskou hromadnou dopravu (500 Kč až 575 Kč za čtvrtletí). Žalovaný je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, a jeho průměrný čistý měsíční příjem činil v roce 2025 částku 37.350 Kč až 37.787 Kč. Dále působí jako místostarosta obce , adresa, a pobírá odměnu člena zastupitelstva ve výši 4.025 Kč měsíčně. Od prosince 2024 bydlí u své matky, kde přispívá částkou 10.000 Kč měsíčně. Splácí hypoteční a spotřebitelský úvěr částkou 5.500 Kč měsíčně. Matka žalobce pracuje ve společnosti , právnická osoba, a dosahovala v roce 2025 průměrného čistého měsíčního výdělku 18.272 Kč až 18.636 Kč. Na bydlení hradí zhruba 19.500 Kč měsíčně. Rodiče žalobce mají další vyživovací povinnost k dceři , Anonymizováno, , na kterou podle soudního rozhodnutí hradí žalovaný výživné 5.000 Kč měsíčně. Rodiče žalobce prodali společný dům v , Anonymizováno, za částku 5.300.000 Kč a kupní cenu si rozdělili na polovinu.

23. Z uvedených zjištění soud uzavřel, že žalobce, který soustavně a řádně studuje a připravuje se takto na budoucí povolání, není ve smyslu ustanovení § 911 o. z. schopen sám se živit a rodiče žalobce jsou tak povinni přispívat na jeho výživu. Rozsah vyživovací povinnosti žalovaného pak soud stanovil podle odůvodněných potřeb žalobce a jeho majetkových poměrů, jakož i podle schopností, možností a majetkových poměrů žalovaného jako povinného (§ 913 o. z.). Nelze ani přehlédnout, že životní úroveň dítěte má být podle platné právní úpravy zásadně shodná s životní úrovní rodičů (§ 915 odst. 1 o. z.). Těmto kritériím pak podle přesvědčení soudu odpovídá výživné pro žalobce v navrhované výši 7.000 Kč měsíčně. Žalobce je zletilý, jeho náklady jsou tudíž jako u dospělé osoby a zvýšené výdaje má především v souvislosti s bydlením v místě studia, kdy žalobcem uváděné důvody lze obecně akceptovat. I bez ohledu na to pak s ohledem na poměry žalovaného není výživné ve stanovené výši nepřiměřené, kdy žalovaný žije sám, jeho příjmy činí téměř 42.000 Kč měsíčně a pokud jde o jeho pravidelné výdaje za bydlení hradí částku 10.000 Kč měsíčně, splácí úvěry částkou 5.500 Kč měsíčně a hradí výživné pro nezl. dceru ve výši 5.000 Kč. Nakonec i podle doporučující tabulky výše výživného (v roce 2010 vydalo Ministerstvo spravedlnosti materiál Doporučená výchozí rozmezí pro stanovení výše výživného za účelem sjednocení rozhodovací praxe soudů v otázkách výživného na nezaopatřené děti) by mělo činit výživné u dětí starších 16 let cca 18 % příjmů rodiče. Soud si je samozřejmě vědom, že se nejedná o závazná pravidla, nicméně žalobcem navrhované výživné není s tímto doporučením v zásadním rozporu. Je také zřejmé, že po splnění vyživovací povinnosti žalovaného k oběma dětem by mu měl zůstat dostatek finančních prostředků na uspokojování vlastních potřeb a obživu a nebyly ani zjištěny nějaké zásadní skutečnosti, které by mohly vést k závěru o nižší částce. Výše výživného obstojí i ve srovnání s výživným pro nezletilou dceru, neboť potřeby žalobce jsou s ohledem na jeho věk a studium vysoké školy nepochybně výrazně vyšší. Je třeba dodat, že i matka žalobce má k žalobci vyživovací povinnost, tuto však podle přesvědčení soudu dosud řádně plní, kdy i přes podstatně nižší příjmy oproti žalovanému přispívá žalobci částkou nejméně 5.000 Kč měsíčně. Naopak dosavadní příspěvek ze strany žalovaného v částce 2.500 Kč měsíčně je zcela nedostatečný a ani nad rámec tohoto plnění žalovaný žalobci ničím nepřispívá. Je také nutno vycházet z celkových majetkových poměrů žalovaného a zohlednit i částku, kterou získal prodejem nemovitostí. Nepochybně tedy je v silách žalovaného platit žalobci stanovené běžné výživné.

24. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému platit žalobci na výživném částku 7.000 Kč měsíčně, a to počínaje dnem 1. 10. 2025, neboť již od tohoto data nebyla vyživovací povinnost plněna řádně (tj. v adekvátní výši).

25. Pro úplnost je potřeba uvést, že na závěry soudu nemůže mít vliv skutečnost, zda žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzval výzvou k dobrovolnému plnění, nebo jaké byly předchozí požadavky žalobce na výživné. Podstatné je to, zda rodič v rozhodné době přispívá částkou odpovídající či nikoliv. V tomto případě navíc žalovaný poté, co byla schválena dohoda o výživném pro dceru Gabrielu částkou 5.000 Kč měsíčně, snížil dosud poskytovanou částku pro žalobce na zcela neadekvátních 2.500 Kč měsíčně a na podanou žalobu reagoval návrhem na její zamítnutí. Na rozsah vyživovací povinnosti rodičů k dětem by v zásadě neměli mít vliv ani vzájemné vztahy (pokud samozřejmě nedochází k nějakým excesům např. ve formě protiprávního jednání dítěte k rodiči) tím spíše, že v případě rozpadu vztahu rodičů je typické, že nezřídka dochází i k narušení vztahů mezi dítětem a rodičem. Na druhou stranu soud považuje za nanejvýše vhodné, aby žalobce s žalovaným komunikoval alespoň v základních záležitostech týkajících se např. pokračování ve studiu a studijních výsledků, realizace vyživovací povinnosti žalovaného k žalobci apod. Pakliže ještě žalovaný poukazoval na příjmy žalobce z výdělečné činnosti, žalobce si v současné době přivydělává již jen činností řidiče na základě dohody o pracovní činnosti s očekávaným příjmem cca 4.000 Kč měsíčně, což není příjem, který by mohl zásadně ovlivnit celkové poměry a potřeby žalobce. Žalobce si tímto způsobem v rámci svých možností dobrovolně vylepšuje svou finanční situaci, a to nelze brát v jeho neprospěch.

26. Za období od 1. 10. 2025 do 28. 2. 2026 vznikl žalovanému nedoplatek na výživném v částce 22.500 Kč (5 x 4.500 Kč). Jedná se o výživné, které již mělo být ve prospěch žalobce zužitkováno, poměry žalovaného umožňují jednorázovou úhradu a soud proto žalovanému uložil dluh žalobci zaplatit v přiměřené 3 měsíční lhůtě od právní moci rozsudku.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy ve věci úspěšný žalobce se nároku na náhradu nákladů řízení vzdal.