6 C 16/2025

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Jurtíkem ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Jméno žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o vyklizení bytu,

I. Žalovaná je povinna vyklidit a žalobci předat byt č. , hodnota, v , Anonymizováno, . podlaží domu s č. p. , Anonymizováno, , o. č. , hodnota, , který je součástí pozemku parc. č. , hodnota, , zapsaného na LV číslo , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , kde správu katastru nemovitostí vykonává , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to do 4 měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 18.637,50 Kč, k rukám zástupce žalobce, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 11. 2. 2025 domáhal po žalované vyklizení bytu č. , hodnota, v , Anonymizováno, . podlaží domu s č. p. , Anonymizováno, , o. č. , hodnota, , který je součástí pozemku parc. č. , hodnota, , zapsaného na LV číslo , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , kde správu katastru nemovitostí vykonává , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „byt“). Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce s žalovanou uzavřel dne 8. 8. 2022 prostřednictvím , právnická osoba, nájemní smlouvu (dále jen „nájemní smlouva“), na základě které byl žalované přenechán do užívání byt ve vlastnictví žalobce a žalovaná se zavázala za toto užívání hradit pravidelné nájemné. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na období od 1. 8. 2022 do 31. 7. 2024. Dodatkem ze dne 16. 7. 2024 byla nájemní smlouva prodloužena až do 31. 12. 2024, poté již prodlužována nebyla. Žalovaná byla žalobcem několikrát upozorněna na skutečnost, že ke dni 31. 12. 2024 nájem skončí a bude třeba vyklizený byt předat zpět žalobci; to však žalovaná neučinila. Účastníci si přitom v nájemní smlouvě sjednali, že se na tuto smlouvu nebude aplikovat ustanovení občanského zákoníku o automatickém prodloužení nájmu a rovněž dne 16. 7. 2024 uzavřeli dohodu o skončení nájmu ke dni 31. 12. 2024. Žalovaná ani po zaslání předžalobní výzvy právního zástupce žalobce ze dne 20. 1. 2025 vyklizený byt nepředala.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že se aktivně snaží svou aktuální bytovou situaci vyřešit. V prosinci 2022 zahájila s žalobcem jednání o výpovědi z bytu, nicméně zjistila, že má právo zůstat v bytě i po úmrtí své matky po dobu dvou let. V září 2024 společně s přítelem přišli o zaměstnání, což ztížilo hledání nového bytu a také je problém v chování dvou psů. Žalovaná dále uvedla, že v současnosti našli nový byt, ale vyklizení stávajícího bytu je časově a finančně náročný proces, a to i vzhledem k tomu, že v něm zůstalo mnoho věcí po zemřelé matce.

3. K vyjádření žalované zaslal žalobce repliku s tím, že nájemní smlouva byla s žalovanou uzavřena po úmrtí její matky, , jméno FO, , zemřelé dne 6. 1. 2022 a dále byla na základě žádosti žalované prodloužena až do 31. 12. 2024. Žalobce je toho názoru, že žalované poskytl dostatečně dlouhou dobu k zajištění nového bydlení a ta již minimálně od července roku 2024 věděla, že bude nutné byt vyklidit a předat jej žalobci do konce roku 2024. Dále žalobce doplnil, že žalovaná nadále nehradí své závazky spojené s užíváním bytu.

4. V průběhu ústního jednání žalovaná ještě doplnila, že v předmětném bytě žila celý život, snaží se s přítelem zajistit jiné bydlení, nicméně jsou limitováni domácími zvířaty a jejími zdravotními problémy. Vyklizení bytu je pro ni finančně a organizačně náročné, nicméně je srozuměna s tím, že nájemní poměr skončil. Dluh na nájemném by chtěla uhradit, přičemž má i jiné dluhy. Žalovaná závěrem navrhovala lhůtu 6 měsíců k vyklizení bytu.

5. Soud poté provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti:- Z nájemní smlouvy ze dne 8. 8. 2022, že žalobce se zavázal poskytnout žalované byt ve svém vlastnictví k jeho dočasnému užívání na dobu určitou do 31. 7. 2024 a žalovaná se zavázala hradit pravidelné nájemné a ceny za služby spojené s nájmem bytu ve výši určené Výpočtovým listem, který je součástí nájemní smlouvy. Podle čl. IV. 7 smlouvy se účastníci dohodli, že nebude postupováno podle § 2285, tedy nájemce nemá právní nárok na prodlužování nájmu ze strany pronajímatele.- Z dodatku k nájemní smlouvě ze dne 16. 7. 2024, že žalobce s žalovanou se dohodli na prodloužení nájemní smlouvy, a to do 31. 12. 2024.- Z dohody o skončení nájmu bytu, že žalobce s žalovanou uzavřeli dohodu o skončení nájmu bytu ke dni 31. 12. 2024, přičemž tato dohoda byla oběma stranami podepsána a žalovaná se touto dohodou zavázala byt ke dni 31. 12. 2024 vyklidit a vyklizený jej předat žalobci.- Z upozornění na skončení nájmu bytu ze dne 14. 11. 2024, včetně doručenky, že žalobce žalovanou upozornil na skončení nájemní smlouvy ke dni 31. 12. 2024 a také na skutečnost, že nemá zájem s žalovanou dále nájemní smlouvu prodlužovat a že je třeba byt ke dni 31. 12. 2024 vyklidit a vyklizený žalobci předat. Žalovaná si podle doručenky upozornění převzala osobně dne 15. 11. 2024.- Z výpisu z katastru nemovitostí aktuálnímu ke dni 15. 11. 2013, že žalobce byl k tomuto dni vlastníkem předmětného bytu, evidovaném na listu vlastnictví č. , hodnota, .- Z předžalobní výzvy ze dne 20. 1. 2025 včetně dodejky, že žalobce vyzval žalovanou k vyklizení bytu do 15 dnů od doručení této výzvy; výzva byla žalované doručena do vlastních rukou dne 23. 1. 2025.- Z návrhu smlouvy o podnájmu s přílohami, že žalovaná jednala s nájemcem bytu , právnická osoba, o uzavření podnájemní smlouvy na dočasné užívání bytu č. , hodnota, , který se nachází v 1. nadzemním podlaží budovy na adrese , adresa, , nicméně tato nebyla nájemcem podepsána.- Z uznání dluhu ze dne 19. 3. 2025, že žalovaná uznala svůj peněžitý dluh vůči žalobci za dlužné nájemné za užívání bytu co do důvodu a výše v částce 21.494 Kč a tento se zavázala hradit v pravidelných měsíčních splátkách po 5.000 Kč, vždy nejpozději do 30. dne kalendářního měsíce, a to počínaje měsícem dubnem 2025 až do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.- Z přehledů plateb žalované, že tato ke dni 13. 5. 2025 dlužila na nájemném žalobci částku 35.490 Kč (platby nejsou hrazeny trvale od ledna 2025).

6. V souvislosti s rozhodováním soudu o žádosti žalované o ustanovení zástupce žalovaná ke svým poměrům uvedla, že žije ve společné domácnosti s přítelem, bydlí stále v předmětném bytě a jinou možnost bydlení nemají. Nemá žádný majetek větší hodnoty, ani nějaké větší úspory. Dluh na nájemném obecně nijak nezpochybňuje, přičemž od srpna 2024 přerušila živnost, poté byla evidována u Úřadu práce a pobírala podporu a teprve poslední asi 3 měsíce je zaměstnána s příjmem kolem 18.000 Kč. Má další dluhy ve výši celkem asi 150–200.000 Kč. Přítel je zhruba 2 měsíce bez práce. Z dokladů, které žalovaná předložila pak soud zjistil, že čistá mzda žalované za březen 2025 od zaměstnavatele , právnická osoba, činila 18.198 Kč a v únoru 2025 3.734 Kč. V dubnu 2025 byla upozorněna společností , Anonymizováno, na neuhrazenou splátku 2.029,31 Kč z titulu úvěrové smlouvy či upomenuta společností , právnická osoba, o úhradu dluhu 3.380 Kč. Podle potvrzení úřadu práce byla žalovaná vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 4. 10. 2024 do 3. 3. 2025 a podpora v nezaměstnanosti jí byla poskytována v době od 4. 10. 2024 do 9. 2. 2025. Dále byl žalované přiznán příspěvek na živobytí 4.040 Kč měsíčně od října 2024. Z vyúčtování , právnická osoba, se podává, že aktuální nedoplatek na účtu žalované činí 8.810 Kč a na penále 495 Kč. Dále žalovaná předložila platební doklad SIPO za únor 2025, podle něhož její platby za elektřinu činily 1.310 Kč, za plyn 1.600 Kč, nájem 7.098 Kč, dále poplatky za rozhlas a televizi. , citlivé informace7. Z takto provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že s žalovanou byla po úmrtí její matky uzavřena nájemní smlouva, kterou se žalobce zavázal přenechat žalované k dočasnému užívání předmětný byt v jeho vlastnictví a žalovaná se zavázala za toto užívání hradit pravidelné nájemné a ceny za poskytované služby. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 7. 2024, nicméně dodatkem ze dne 16. 7. 2024 byla tato doba prodloužena až do 31. 12. 2024. Smluvní strany si poté v čl. IV. 7 nájemní smlouvy sjednaly, že se na tuto smlouvu nebude vztahovat automatická prolongace smlouvy ve smyslu § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla přesto před skončením účinnosti nájemní smlouvy upozorněna, že k dalšímu prodloužení nájemní smlouvy nedojde, že žalobce nemá zájem v této smlouvě pokračovat a že bude třeba byt vyklidit a vyklizený předat ke dni 31. 12. 2024 (o tomto také účastníci uzavřeli dne 16. 7. 2024 dohodu). Žalovaná si upozornění převzala, nicméně ve stanovené lhůtě byt nevyklidila a ani vyklizený nepředala zpět žalobci. Žalobce poté zaslal žalované dne 20. 1. 2025 předžalobní výzvu, kterou jí opětovně vyzval k vyklizení bytu, tuto si žalovaná převzala dne 23. 1. 2025, ani poté však byt nevyklidila a nadále jej užívá.

8. Podle § 2279 odst. 1 o. z. zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.

9. Podle § 2279 odst. 2 o. z. nájem bytu po jeho přechodu podle odstavce 1 skončí nejpozději uplynutím dvou let ode dne, kdy nájem přešel. To neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, dosáhla ke dni přechodu nájmu věku sedmdesáti let. Stejně tak to neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, nedosáhla ke dni přechodu nájmu věku osmnácti let; v tomto případě skončí nájem nejpozději dnem, kdy tato osoba dosáhne věku dvaceti let, pokud se pronajímatel s nájemcem nedohodnou jinak.

10. Podle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

11. Podle § 2292 o. z. odevzdá nájemce pronajímateli byt v den, kdy nájem končí.

12. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

13. S ohledem na uvedený skutkový stav a citovanou právní úpravu došel soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce uzavřel s žalovanou dne 8. 8. 2022 nájemní smlouvu, kterou se zavázal poskytnout žalované k dočasnému užívání byt v jeho výlučném vlastnictví, když na žalovanou přešlo nájemní právo po smrti její matky, se kterou sdílela společnou domácnost v předmětném bytu. Doba trvání nájmu přitom nebyla dohodnuta v rozporu s ustanovením § 2279 odst. 2 o. z. Nájemní poměr byl poté dodatkem ze dne 16. 7. 2024 prodloužen do 31. 12. 2024, a téhož dne také účastníci uzavřeli dohodu o skončení nájmu ke dni 31. 12. 2024 a o povinnosti žalované k tomuto dni byt vyklidit a vyklizený předat zpět žalobci. V nájemní smlouvě si účastníci sjednali, že se na tuto smlouvu nepoužije ustanovení § 2285 o. z., tj. automatická prolongace nájemní smlouvy uzavřené na dobu určitou, nájem proto skončil skutečně ke dni 31. 12. 2024 a následným užíváním tohoto bytu žalovanou nemohlo dojít k automatickému prodloužení nájemní smlouvy podle § 2285 o. z. (bez ohledu na to lze dodat, že žalobce před uplynutím zákonné tříměsíční lhůty podle § 2285 o. z. lhůty vyzval žalovanou předžalobní výzvou k vyklizení bytu a fikce prodloužení nájemního poměru by tak nemohla nastat). Žalovaná byt ke dni skončení nájmu nevyklidila a vyklizený nepředala, a to i přes písemné upozornění ze dne 14. 11. 2024 či přes předžalobní výzvu ze dne 20. 1. 2025, a byt užívá dosud. S ohledem na výše uvedené lze proto uzavřít, že žalovaná nesplnila svou zákonnou povinnost byt po skončení nájmu odevzdat pronajímateli a od 1. 1. 2025 tedy užívá předmětný byt bez právního důvodu (tj. bez uzavřené nájemní smlouvy). Žalobce se pak podanou žalobou nedomáhá ničeho jiného, než ochrany svého vlastnického práva podle citovaného ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. Nárok žalobce na vyklizení předmětného bytu a jeho předání je tak důvodný a soud proto žalobě vyhověl a žalované uložil byt vyklidit.

14. Lhůtu pro vyklizení bytu soud stanovil delší než zákonnou (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), a to v délce čtyř měsíců od právní moci tohoto rozsudku, přičemž přihlédl zejména ke skutečnosti, že aktuální finanční situace žalované není úplně příznivá a stabilizovaná, když má teprve krátkou dobu zaměstnání a dříve byla v evidenci úřadu práce, a také k jejímu nepřiznivému , Anonymizováno, zdravotnímu stavu, který nastalá situace s povinností se vystěhovat spíše zhoršuje. Na druhou stranu nebylo možno poskytnout lhůtu delší (např. lhůtu navrhovanou žalovanou v délce 6 měsíců), neboť podle přesvědčení soudu nelze přehlédnout, že žalovaná si musela být minimálně od 16. 7. 2024 vědoma skončení nájmu ke dni 31. 12. 2024 a měla již tedy určitý časový prostor, aby podnikla kroky k zajištění náhradního bydlení (nakonec již také proběhlo jednání o uzavření podnájemní smlouvy k jinému bytu, k uzavření smlouvy nakonec nedošlo). Soud také musel v této souvislosti zohlednit, že žalovaná má již poměrně významný dluh na nájemném (který také uznala) a neúměrné prodlužování užívání bytu žalovanou by ho mohlo ještě navýšit. Za těchto okolností soud považuje čtyřměsíční lhůtu k vyklizení bytu za adekvátní, když jednak poskytuje žalované dostatečný prostor k vyhledání a zajištění jiného bydlení a na druhou stranu by neměla extrémně zatížit žalobce, který nepochybně disponuje poměrně rozsáhlým bytovým fondem i finanční stabilitou.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18.637,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění od 1. 1. 2025 (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30.000 Kč sestávající z částky 2.300 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé, replika ze dne 10. 4. 2025 a účast na jednání dne 14. 5. 2025) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13.750 Kč ve výši 2.887,50 Kč (výrok II.). Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci v obecné zákonné lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce (§ 160 odst. 1 o.s.ř. a § 149 odst. 1 o.s.ř.)