6 C 3/2026

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Jurtíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 45.992,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 52.724,47 Kč s úrokem 12 % p. a. z částky 43.811,96 Kč od 29. 7. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení 12 % p. a. z částky 45.992,92 Kč od 29. 7. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 4.744 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 29. 7. 2025 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 45.992,92 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5.494,96 Kč, úrokem 12 % ročně z částky 43.811,96 Kč od 29. 7. 2025 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.236,59 Kč od 8. 5. 2025 do 28. 7. 2025 a zákonným úrokem z prodlení z částky 45.992,92 Kč od 29. 7. 2025 do zaplacení ve výši 12 %. Návrh byl odůvodněn tím, že mezi účastníky byla dne 15. 6. 2024 uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Žalovaný byl oprávněn čerpat revolvingový úvěr vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce a zavázal se takto poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úroky. Sjednaný úvěrový rámec činil 54.000 Kč a výše pravidelné měsíční splátky 4 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného úvěru a poplatky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku 56.090 Kč a uhradila částku 18.621 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 23. 4. 2025 a vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 23. 4. 2025. Pohledávka ve výši 45.992,92 Kč sestává z neuhrazené jistiny 43.811,96 Kč (rozdíl součtu čerpaných částek a úhrad žalované, které byly započteny na jistinu), poplatků za pojištění 181,96 Kč (, Anonymizováno, CPI splatné dne 20. 2. 2025, zahrnuto v 8. splátce), nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 1.399 Kč. Příslušenství pak představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 5.494,96 Kč (součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku ve výši 26,28 % p. a. ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 24. 4 .2025 do dne sepsání návrhu dne 28. 7. 2025, z částky 43.811,96 Kč), úrok ve výši 26,28 % p. a. od 29. 7. 2025 do zaplacení z částky 43.811,96 Kč do zaplacení (v případě, že je dluh na jistině či na splátce jistiny po splatnosti více než 90 dnů, je počínaje 91. dnem prodlení sazba obchodního úroku snížena dle § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na výši odpovídající repo sazbě stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenou o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší), úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 1.236,59 Kč (od 15. dne po zesplatnění úvěru, z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, do dne sepsání žalobního návrhu, tj. ode dne 8. 5. 2025 do dne 28. 7. 2025 sazbou 12 % ročně z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut) a úrok z prodlení v zákonné výši od 29. 7. 2025 do zaplacení z částky 45.992,92 Kč (tj. z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut).

2. Žalovaná se v průběhu řízení ve věci nevyjádřila.

3. Předvolání k ústnímu jednání žalovaná nepřevzala, přitom předvolání bylo doručováno na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. Soud pak podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou (do domovní schránky žalované byla vložena dne 8. 4. 2026). Protože se však žalovaná bez řádné a včasné omluvy nedostavila, soud věc projednal a rozhodl i v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne 15. 6. 2024 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 54.000 Kč, roční úrokovou sazbou 26,28 % a výší minimální měsíční splátky 4 % z dlužné částky (minimálně 400 Kč). Dále byly ve smlouvě sjednány pro případ prodlení se zaplacením splátky účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání, smluvní pokuta 500 Kč a možnost zesplatnění úvěru (v případě dluhu dvou a více splátek nebo nezaplacení splátky déle než tři měsíce). Ke smlouvě byly doloženy úvěrové podmínky.

5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaná dosud z titulu uzavřené úvěrové smlouvy v období od 15. 6. 2024 do 28. 7. 2025 čerpala částku celkem 53.678 Kč a uhradila částku celkem 18.621 Kč (poslední úhrada proběhla v prosinci 2024). Žalovaná přitom v průběhu řízení netvrdila ani neprokázala čerpání nebo zaplacení jiných částek. Z výpisu se dále podává, že dlužná částka z předmětné úvěrové smlouvy činí celkem 52.724,47 Kč včetně dlužných kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení, poplatků, nákladů na vymáhání a smluvní pokuty, tak jak uvedla žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (viz bod 1. odůvodnění).

6. Z výzvy ze dne 23. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru do 14 dnů od sepsání výzvy, a to z důvodu prodlení s úhradou závazků. Podle podacího archu byla výzva odeslána na adresu žalované dne 24. 4. 2025.

7. Dále byla doložena předžalobní výzva k plnění ze dne 14. 5. 2025 odeslaná podle podacího archu dne 15. 5. 2025.

8. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně předně předložila úvěrovou smlouvu, v níž žalovaná uvedla základní informace o své osobě. Takto bylo zjištěno, že žalovaná sdělila žalobkyni, že je svobodná, nemá vyživované děti, je zaměstnán u společnosti , Anonymizováno, s příjmem 36.000 Kč, bydlí u rodičů s výdaji na bydlení 300 Kč, nehradí splátky jiných úvěrů činí a ostatní výdaje má ve výši 2.000 Kč. Dále byla doložena karta klienta, v níž byly přebrány údaje uvedené výše s tím, že při sjednávání smlouvy byly provedeny dotazy v registrech (JAP_PUJCKA, SOLUS, NRKI, CEE, MVCR, ISIR) bez negativních zjištění. Podle interního dokladu označeného jako ověření bonity MLS byl proveden výpočet schopnosti žalované splácet úvěr, kdy žalobkyně vycházela z žalovanou uvedených údajů o příjmech 36.000 Kč, životního minima 4.470 Kč, splátek jiným společnostem 21 Kč a normativních nákladů na bydlení 7.104 Kč (takto dospěla ke zbývajícím MLS klienta 29.249 Kč a domácnosti 85.205 Kč). Dále byla doložena úvěrová zpráva s uvedením zjištěných závazků žalované ve formě jednoho existujícího nesplátkového kontraktu s úvěrovým rámcem 1.000 Kč. Z výplatní ho lístku žalované za květen 2024 bylo zjištěno, že její čistá mzda činila 32.457 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalované za duben 2024 pak soud zjistil, že od zaměstnavatele byla připsána částka necelých 43.000 Kč.

9. Z takto provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1968 až 1970 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. V posuzované věci vzal soud na základě provedených listinných důkazů za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 53.678 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit v dohodnutých splátkách, podle obsahu spisu však svou platební povinnost vyplývající ze smlouvy porušila a dohodnuté splátky počínaje lednem 2025 řádně nehradila. Žalobkyně proto úvěr v souladu se dohodnutými smluvními podmínkami zesplatnila a žalované vznikla povinnost uhradit celý zůstatek úvěru s příslušenstvím. Nebyly přitom provedeny žádné důkazy (žalovaná ani takové nenavrhla), které by mohly zpochybnit uzavření smlouvy žalovanou, nebo z nichž by vyplývalo, že žalovaná řádně svou platební povinnost plnila. Dlužná částka sestává z položek, jak byly uvedeny v návrhu a jak rovněž vyplývají z výpisu čerpání, splátek a úhrad, o němž není důvod pochybovat. V souladu se smlouvou rovněž vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvených úroků, smluvní pokuty za prodlení a příslušných poplatků. S ohledem na prodlení žalovaného nakonec žalobkyni náleží i úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nař. vl. č. 351/2013 Sb.

14. Ze všech těchto důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované požadovanou částku zaplatit. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení nebo plnění ve splátkách.

15. Dlužno dodat, že v posuzované věci byla mezi účastníky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, přičemž se soud rovněž zabýval otázkou posouzení úvěruschopnosti spotřebitele žalobkyní podle příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon“). Podle § 86 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Žalobkyně pak k uvedenému v průběhu řízení doložila doklady zejm. ve formě potvrzení o prověření bonity spotřebitele, úvěrové zprávy, výplatního lístku a výpisu z účtu žalované, z nichž vzal soud za prokázané, že žalobkyně se posouzením úvěruschopnosti žalované zabývala, její poměry aktivně zjišťovala a z dostupných zdrojů ověřovala a zjištěné skutečnosti nevzbuzovaly pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet, a to i s přihlédnutím k výši úvěru a dohodnutých splátek (žalovaná byla svobodná, bez vyživovacích povinností, její příjmy ze zaměstnání činily přes 32.000 Kč a náklady na bydlení u rodičů byly jen minimální). Takto provedený proces posouzení schopnosti žalované úvěr splácet soud v dané věci považoval za dostačující. Žalovaná se s ohledem na svoji pasivitu v řízení k této záležitosti nevyjádřila.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4.744 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.840 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45.992,92 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2.400 Kč ve výši 504 Kč. Ustanovení § 14b vyhlášky soud aplikoval na výpočet nákladů řízení, neboť žalobkyně se podobných nároků vůči dlužníkům domáhá opakovaně a na základě shodných skutkových tvrzení, přičemž se jedná o prakticky totožná podání, pouze s rozdílnými údaji o uzavřených smlouvách, částkách a lhůtách, a lze je tak považovat za ustálený vzor.