6 C 66/2021

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Jurtíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1.500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1.500 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % p. a. z částky 1.500 Kč od 18. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 1.489 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení přirážky k jízdnému v částce 1.500 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení). Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný cestoval dne 2. 12. 2020 dopravním prostředkem (linka [číslo]) Dopravního podniku [územní celek], a.s., bez platného jízdního dokladu (při provedené přepravní kontrole se neprokázal na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem). Tím porušil smluvní přepravní podmínky a vznikla mu povinnost uhradit přirážku k jízdnému.

2. Žalovaný se v průběhu řízení ve věci nevyjádřil.

3. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovanému byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí.

4. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Ze zápisu kontrolora o provedené přepravní kontrole bylo zjištěno, že žalovaný se v uvedený den nemohl prokázat platným cestovním dokladem a nezaplatil i přes výzvu učiněnou při kontrole přirážku k jízdnému. Byly zde dále konkretizovány údaje o přesném čase a místě kontroly, osobní údaje cestujícího (žalovaného), o způsobu zjištění těchto údajů a další související okolnosti. Výše požadované přirážky k jízdnému vyplývá z tarifu IDS příslušného kraje.

5. Podle § 2555 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2578 o. z. podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. Podle ustanovení § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, upravujícího rovněž podmínky pro provozování drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových), pro provozování drážní dopravy na těchto dráhách, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené, je cestující mj. povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Podrobnější úprava je pak obsažena ve vyhlášce Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu.

6. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a citovanou právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný se podle zápisu o provedené přepravní kontrole neprokázal pověřené osobě platným jízdním dokladem, což je jedinou a rozhodující skutečností pro povinnost doplatit jízdné a zaplatit přirážku k jízdnému. Podstatné je přitom, zda se cestující prokáže při kontrole platnou jízdenkou, nikoli to, zda sice jízdenku sice měl, ne však u sebe, anebo že jízdné zaplatil. Protože pak v průběhu řízení nebylo žalovaným tvrzeno a prokázáno zaplacení žalované částky, soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil dluh zaplatit v zákonné lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), a to (z důvodu prodlení žalovaného) vč. úroku z prodlení v zákonné výši od splatnosti dluhu podle § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.