6 C 84/2022
č. j. 6 C 84/2022-51
V PLATNOSTIOkresní soud v Prostějově stanovil výživné pro zletilou dceru na účet Úřadu práce ČR, přičemž žalovaná 1 má platit 1.800 Kč měsíčně, žalovaný 2 900 Kč. Soud se opřel o § 913 odst. 1 zákona o manželství a rodinném právu, podle něhož je rozsah výživného určen podle potřeb dítěte a schopností rodičů. Výživné bylo stanoveno zpětně od doby, kdy byl dítěti přiznán zaopatřovací příspěvek, a dlužné částky jsou splatné v měsíčních splátkách. Náhrada nákladů řízení byla odmítnuta, protože žalobkyně nebyla výhodnější stranou.
Plný text
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Jurtíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného a žalované o stanovení výživného pro zletilou dceru
I. Žalovaná 1 je povinna počínaje dnem 4. 4. 2022 platit výživné na mladistvého dospělého jméno celé jméno žalované, narozenou datum, v částce 1.800 Kč měsíčně na účet České republiky – Úřadu práce České republiky, a to vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem listopad 2022.
II. Dlužné výživné za dobu od 4. 4. 2022 do 31. 10. 2022 v částce 12.420 Kč je žalovaná 1 povinna zaplatit České republice – Úřadu práce České republiky v měsíčních splátkách po 800 Kč, splatných vždy spolu s běžným výživným, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
III. Žalovaný 2 je povinen počínaje dnem 4. 4. 2022 platit výživné na mladistvého dospělého jméno celé jméno žalované, narozenou datum, v částce 900 Kč měsíčně na účet České republiky – Úřadu práce České republiky, a to vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem listopad 2022.
IV. Dlužné výživné za dobu od 4. 4. 2022 do 31. 10. 2022 v částce 6.210 Kč je žalovaný 2 povinen zaplatit České republice – Úřadu práce České republiky v měsíčních splátkách po 400 Kč, splatných vždy spolu s běžným výživným, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
V. Žaloba na stanovení výživného žalované 1 o dalších 700 Kč a žalovaného 2 o dalších 600 Kč s účinností od 4. 4. 2022 se zamítá.
VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem podaným u soudu 22. 6. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalovaným uložení povinnosti platit na účet České republiky – Úřadu práce České republiky počínaje dnem 4. 4. 2022 výživné na mladého dospělého jméno celé jméno žalované, datum narození, a to žalovaná 1 v částce 2.500 Kč měsíčně a žalovaný 2 v částce 1.500 Kč měsíčně. Návrh byl odůvodněn tím, že na základě rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byla u dříve nezletilé jméno celé jméno žalované, soudem nařízena ústavní výchova do její zletilosti. Soud rodičům (žalovaným) výživné pro nezl. jméno na účet výchovného ústavu nestanovil. Ústavní výchova jméno celé jméno žalované byla ukončena ke dni datum. Dne datum rozhodl žalobce podle ustanovení § 50b, § 50e a § 50g zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, přiznat ode dne 4. 4. 2022 dávku zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 15.000 Kč měsíčně, oprávněné osobě jméno celé jméno žalované. Nyní zletilá jméno celé jméno žalované se ve školním roce 2021 2022 soustavně připravuje na budoucí povolání na Střední odborné škole v obec. S ohledem na poměry žalovaných, jak jsou žalobkyni známy je pak požadováno výživné v navrhované výši.
2. Žalovaná 1 se k návrhu vyjádřila tak, že nárok na výživné nijak nezpochybňuje, a rozhodnutí ponechává na uvážení soudu. Záležitost se však mohla řešit dříve, neboť zpětné stanovení výživného ji přivede do dluhů. U jednání soudu pak dále namítala, že dcera si výživné nezaslouží, když má přítele, který vydělává, a sama má rovněž příjmy z brigád. Žalovaný 2 poukazoval na aktuální finanční poměry, které mu neumožňují výživné platit.
3. Z rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, se podává, že u dříve nezletilé jméno celé jméno žalované, datum narození, byla nařízena ústavní výchova do její zletilosti. Soud žalovaným výživné pro nezl. jméno na účet výchovného ústavu nestanovil.
4. Z potvrzení příjmení domova a ulice jídelny, obec, soud zjistil, že jméno celé jméno žalované pobývala v zařízení a po ukončení ústavní výchovy nabytím zletilosti až po dobu přípravy na budoucí povolání v období od 14. 12. 2016 do 31. 3. 2022.
5. Z potvrzení o studiu soud zjistil, že jméno celé jméno žalované ve školním roce 2021 2022 studuje na Střední odborné škole obec.
6. Z rozhodnutí Úřadu práce – Krajská pobočka v Olomouci ze dne 14. 4. 2022 bylo zjištěno, že jméno celé jméno žalované byla přiznána podle ustanovení § 50b, § 50e a § 50g zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, dávka zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 15.000 Kč, a to ode dne 4. 4. 2022.
7. Z potvrzení Městského úřadu Konice bylo zjištěno, že jméno celé jméno žalované má vypracován individuální plán mladého dospělého podle § 50d zák. č. 359/1999 Sb. ze dne datum.
8. Z výpovědi svědkyně jméno celé jméno žalované soud zjistil, že v současné době žije ve společné domácnosti s přítelem, a spolu finančně hospodaří. Bydlí v bytě 2+kk, který má v nájmu, a nájem a inkaso činí 16.500 Kč měsíčně. Z příjmů má k dispozici zaopatřovací příspěvek 15.000 Kč měsíčně, potom do července 2022 přídavek na dítě. Kromě toho si v létě brigádou přivydělávala v období od března do října 2022 s příjmy do 10.000 Kč měsíčně. Od prosince 2022 bych pak měla být zaměstnaná v trafice, příjmy tam budou spíše nižší. Jiné příjmy nemá, ani majetek větší hodnoty. Studuje ve druhém ročníku nástavbového studia na střední škole na anonymizováno náměstí v obec, v oboru podnikání. Tento školní rok bude maturovat a pak bych chtěla pokračovat ve studiu vysoké školy. Přítel jméno jméno je v současné době asi měsíc bez práce, před tím pracoval jako zedník s příjmy kolem 30.000 Kč. Od prosince 2022 by měl nastoupit v jméno. Vyživovací povinnost přítel nemá. Na škole studuje řádně, studijní povinnosti plní. Nějaké mimořádné výdaje nemá. S rodiči v kontaktu spíše není, na výživu jí ničím nepřispívají.
9. Z výpovědi žalované 1 bylo zjištěno, že žije sama, bydlí v bytě 1+kk v nájmu, kde výdaje na bydlení, nájem a inkaso jsou něco přes 5.000 Kč měsíčně (od ledna 2023 by se měly platit vyšší zálohy na elektřinu o 1.000 Kč). Je v invalidním důchodu a jiné příjmy nemá, ani majetek větší hodnoty. Nemá dalších vyživovacích povinností. Vyšší výdaje má v souvislosti se zdravotním stavem, např. na dojíždění na kapačky, což vyjde na asi 1.000 Kč. Také musí brát speciální inzulín, výdaje tam jsou 1.000 Kč za měsíc. Jako diabetička má také omezení, pokud jde o stravování. S dcerou v kontaktu není, ani ničím nepřispívá. Dále má výdaje na telefon a internet 1.500 Kč měsíčně.
10. Výdaje na bydlení žalovaná doložila evidenčním listem k bytu číslo v domě adresa v obci obec, přičemž nájemné bylo stanoveno na 1.684 Kč, vodné, stočné, komunální odpad 550 Kč a zálohová platba na elektrické energie 3.000 Kč měsíčně.
11. Z výpovědi žalovaného 2 soud zjistil, že žije sám, bydlí v rodinném domě 3+1, který je v jeho vlastnictví. Topí se dřevem a výdaje jsou na sezónu nyní 12.000 Kč. Dále platí SIPO, kde je elektřina, plyn, rozhlasový a televizní poplatek v částce 2.480 Kč měsíčně. Dále jednou za rok má výdaje na vývoz žumpy. Dále hradí domovní daň, údržbu domu apod. Výdaje se zdravotním stavem má na nějaké léky, řádově stokoruny měsíčně. Pobírá invalidní důchod 8.500 Kč měsíčně a příspěvek na bydlení zhruba 2.000 Kč měsíčně. Jiné příjmy nemá, ani majetek větší hodnoty či větší úspory. Na obědy hradí za měsíc 2.150 Kč. S dcerou v kontaktu není, ničím jí nepřispívá. Má invalidní důchod 1. stupně, ale špatně chodí a podle stanoviska žalovaného by si jen obtížně mohl nějak přivydělávat.
12. Žalovaný 2 pak výdaje doložil platebními doklady SIPO za říjen 2022 a zejm. listopad 2022 na částku 2.480 Kč včetně elektřiny 2.100 Kč a plynu 200 Kč. Dále vyúčtováním od firmy anonymizováno za období od datum do datum na částku 2.310 Kč za dovoz a donášku obědů, za srpen 2022 v částce 2.420 Kč, a za červenec 2022 v částce 1.720 Kč. Dále předložil vyúčtování služeb právnická osoba anonymizováno za září – říjen 2022 na částku 456,50 Kč a výpis ze zdravotní dokumentace vyhotovený MUDr. jméno příjmení, praktickým lékařem v obec, z listopadu 2022, z něhož bylo zjištěno, že trpí esenciální (primární) hypertenzí, dále čistou hypercholesterolemií a hyperglykémií bez známek zánětlivé artritidy a tofu.
13. Ze zpráv Úřadu práce ČR soud zjistil, že jméno celé jméno žalované, ani žalovaní nepobírají žádné dávky hmotné nouze. Žalovaná 1 nepobírá ani dávky státní sociální podpory. Žalovanému 2 je pak vyplácen příspěvek na bydlení v roce 2022 v rozmezí od 1.604 Kč do 2.063 Kč. jméno celé jméno žalované pak pobírá zaopatřovací příspěvek 15.000 Kč měsíčně a do července 2022 pobírala přídavek na dítě 880 Kč měsíčně.
14. Ze zprávy obec správy sociálního zabezpečení pak soud zjistil, že žalovaná 1 pobírá invalidní důchod třetího stupně v aktuální výši 17.913 Kč měsíčně (od ledna 2022 ve výši 16.210 Kč a od června 2022 ve výši 17.220 Kč) a žalovaný 2 invalidní důchod prvního stupně 8.442 Kč měsíčně (od ledna 2022 ve výši 7.889 Kč a od června 2022 ve výši 8.217 Kč).
15. Soud měl dále k dispozici opatrovnický spis Okresního soudu v Prostějově dříve nezletilé jméno celé jméno žalované sp. zn. spisová značka.
16. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že návrh je částečně důvodný.
17. Podle ustanovení § 50u zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.
18. Podle § 910 odst. 1 o. z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit (§ 911 o. z.). Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (§ 913 odst. 1 o. z.). Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.
19. Z citované právní úpravy vyplývá, že vyživovací povinnost rodičů k dětem, jimž je vyplácen zaopatřovací příspěvek nezaniká. Právo dítěte na výživné však přechází na Českou republiku. Rozsah vyživovací povinnosti stanoví soud dle obecných ustanovení o vyživovací povinnosti rodičů k dětem a rodiče pak musí svoji vyživovací povinnost plnit podle svých možností, schopností a majetkových poměrů a ve vazbě na odůvodněné potřeby dítěte, přičemž životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů.
20. V posuzované věci byla rozhodnutím Úřadu práce – Krajské pobočky v Olomouci ze dne datum jméno celé jméno žalované přiznána podle příslušných ustanovení zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, dávka zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 15.000 Kč, a to ode dne datum. K tomu lze dodat, že zmiňované rozhodnutí je veřejnou listinou, z níž soud vycházel (§ 134 o. s. ř.), nicméně zákonné podmínky nároku jméno celé jméno žalované na opakující se zaopatřovací příspěvek podle § 50b a násl. zákona č. 359/1999 Sb. podle obsahu spisu dány byly, přičemž má rovněž vypracován individuální plán mladého dospělého.
21. Jak již bylo uvedeno vyživovací povinnost žalovaných jako rodičů jmenované i nadále trvá, přičemž její rozsah dosud nebyl stanoven ani rozhodnutím soudu, ani dohodou. Soud proto rozsah vyživovací povinnosti stanovil tímto rozhodnutím a vycházel ze zákonných kritérií uvedených výše.
22. K poměrům jméno celé jméno žalované bylo prokázáno, že stále studuje, a tudíž se připravuje na budoucí povolání a není schopna se sama živit ve smyslu § 911 o. z. Žije ve společné domácnosti s přítelem, příjmy má nyní ve formě zaopatřovacího příspěvku a přivydělává si formou příležitostných brigád. Výdaje na bydlení činí 16.500 Kč měsíčně, na což by měl samozřejmě přispívat i její přítel. Jinak má běžné potřeby a výdaje.
23. Žalovaná 1 pak žije sama a příjmy má jen ve formě invalidního důchodu, nyní ve výši 17.913 Kč. Výdaje na bydlení jsou něco přes 5.000 Kč měsíčně a zvýšené výdaje má v souvislosti s nepříznivým zdravotním stavem. Žalovaný 2 žije rovněž sám, pobírá invalidní důchod, naposledy ve výši 8.442 Kč a dále příspěvek na bydlení, nyní cca 2.000 Kč. Výdaje na bydlení má ve výši cca 2.500 Kč měsíčně a na vytápění cca 1.000 Kč měsíčně. Určité výdaje má v souvislosti se zdravotním stavem. Ostatní výdaje a náklady žalovaných lze hodnotit jako běžné a soud s nimi rovněž kalkuluje.
24. Jako odpovídající takto zjištěným aktuálním poměrům a zákonným kritériím vymezeným zejm. v ustanovení § 913 odst. 1 o. z. pak soud považuje rozsah vyživovací povinnosti k jméno celé jméno žalované u žalované 1 v částce 1.800 Kč měsíčně a u žalovaného 2 v částce 900 Kč měsíčně. Takto stanovené výživné vychází jak ze schopností, možností a majetkových poměrů žalovaných, tak přihlíží k odůvodněným potřebám oprávněné a jejích majetkových poměrů. jméno celé jméno žalované má potřeby a náklady dospělého člověka, stále se připravuje na budoucí povolání studiem, na druhou stranu soud zohlednil, že má pravidelný příjem ve formě právě zaopatřovacího příspěvku, který alespoň zčásti pokrývá její potřeby vč. nákladů na bydlení. Je pravdou, že do jisté míry může využít i celkové finanční situace ve společně vedené domácnosti s přítelem, byť ten k ní nemá vyživovací povinnost. S ohledem na tyto skutečnosti soud nestanovil výživné vyšší (např. v částce navrhované žalobkyní), nýbrž v uvedených částkách. Podle obsahu spisu a zjištěných poměrů zúčastněných by se podle přesvědčení soudu takto měli žalovaní alespoň v nezbytném rozsahu odpovídajícím jejich možnostem a schopnostem na výživě jméno celé jméno žalované podílet. V uvedeném rozsahu bylo proto žalobě vyhověno a ve zbytku předmětu řízení byla zamítnuta.
25. Výživné bylo v souladu s návrhem přiznáno zpětně od 4. 4. 2022, kdy byl přiznán zaopatřovací příspěvek, což je v souladu s ustanovením § 922 o. z. Dále soud upravil splatnost výživného na účet žalobkyně a vyčíslil dlužné výživné za období od 4. 4. 2022 do 31. 10. 2022. S ohledem na výši dlužné částky pak soud umožnil žalovaným takto vzniklý dluh splácet, aby mohli řádně dostát své platební povinnosti (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Jednorázová úhrada by mohla žalované nepřiměřeně zatížit a s ohledem na skutečnost, že výživné je splatné na účet příslušného úřadu, nebudou splátky na újmu oprávněné osoby.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy ve věci úspěšnější žalobkyni podle obsahu spisu náklady nevznikly. Navíc je otázkou, zda by byly splněny předpoklady pro přiznání náhrady podle § 142a o. s. ř., když žalovaní zřejmě nebyli před podáním žaloby vyzýváni k hrazení výživného, příp. alespoň o situaci předběžně informováni. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.