Okresní soud v Prostějově · Rozsudek

7 C 168/2020

č. j. 7 C 168/2020-49

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-06-01 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPV:2016:7.C.168.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Prostějově zamítl žalobu o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, protože žalovaný neuplatnil své právo na náhradu neplatnosti včas. Soud se opřel o § 72 zákona č. 262/2006 Sb., podle něhož dvouměsíční lhůta k nároku na určení neplatnosti právního úkonu vyprší bez nápravy. I když žalovaný požádal o návrat do zaměstnání, neznamenalo to zpětvzetí právního účinku zrušení pracovního poměru. Rozhodnutí o platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany žalovaného bylo zamítnuto, protože pracovní poměr byl již před jeho podáním zaniklý.

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Věroslava Řezáče a členů senátu titul. jméno příjmení příjmení a titul. jméno příjmení ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení sídlem adresa o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, o určení, že okamžité zrušení pracovního poměru je platné, o návrhu na přerušení řízení rozsudkem

I. Návrh žalobkyně na přerušení řízení se zamítá.

II. Žaloba o určení, že okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalovaného učiněné dopisem ze dne datum, který byl žalobkyni doručen datum, je neplatné, se zamítá.

III. Vzájemný návrh na určení, že okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalovaného učiněné dopisem ze dne datum, který byl žalobkyni doručen datum, je platné, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, zastoupené Okresním soudem v Prostějově, soudní poplatek za žalobu ve výši 2.000 Kč, a to do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobkyně se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne datum, domáhala vydání rozsudku, kterým by bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalovaného učiněné dopisem ze dne datum, který byl žalobkyni doručen dne datum, je neplatné. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaným dne datum uzavřela pracovní smlouvu, kterou byl založen pracovní poměr, v němž měl žalovaný postavení zaměstnance a žalobkyně postavení zaměstnavatele. Pracovní poměr byl po dodatku sjednán na dobu neurčitou. Dne datum bylo žalobkyni doručeno okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalovaného ze dne datum, a to pro důvod spočívající v tom, že žalovanému nebyla ani do 15 dnů po uplynutí období splatností vyplacena náhrada mzdy za dovolenou, kterou měl čerpat v období od datum do datum. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný v uvedeném období žádnou dovolenou nečerpal. Žalovaný se v uvedeném období bez omluvy do zaměstnání nedostavil a až následně dne datum, tedy zpětně, žádal o dovolenou na uvedené období. Žalobkyně dále uvedla, že z důvodu neomluvených absencí žalovaného v období od datum do datum s ním dne datum okamžitě zrušila pracovní poměr, a jelikož žalobkyně ke dni podání žaloby nemá informace o tom, zda žalovaný toto okamžité zrušení pracovního poměru napadl žalobou o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, má žalobkyně za to, že pokud tak žalovaný neučinil, pracovní poměr s ním skončil již datum, kdy okamžité zrušení pracovního poměru odmítl převzít, a toto mu bylo následně doručeno poštou.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil písemně, a to svým podáním ze dne datum (č. l. 23-24 soud. spisu). Žalovaný uvedl, že s žalobou nesouhlasí. Žalovaný uvedl, že za období datum až datum mu měla být vyplacena náhrada mzdy, neboť byl v pracovní neschopnosti, avšak tato náhrada mzdy mu poskytnuta nebyla. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně s ním ke dni datum okamžitě zrušila pracovní poměr podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, neboť měl porušit povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Toto však žalovaný popírá, neboť do zaměstnání se nedostavil z důvodu pracovní neschopnosti v uvedeném období. Nesouhlas s okamžitým zrušením pracovního poměru ze strany žalobkyně ze dne datum žalovaný vyjádřil dne datum, kdy žalobkyni vyzval, aby byl i nadále zaměstnáván, na což žalobkyně reagovala výzvou k nástupu do zaměstnání ze dne datum, což dle žalovaného znamená, že žalobkyně okamžitou výpověď vzala zpět (poznámka soudu: jedná se patrně o písařskou chybu, když mělo být uvedeno: okamžité zrušení pracovního poměru), resp. uznala neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum. Podle žalovaného nebylo třeba žalobu na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum podávat, neboť výzva k nástupu do zaměstnání má účinky zpětvzetí okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum. Žalovaný navrhl, aby bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalovaného, učiněné dopisem ze dne datum, který byl žalobkyni doručen dopisem ze dne datum, je platné.

3. V průběhu ústního jednání dne datum žalovaný doplnil, že návrh žalovaného na určení platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany žalovaného dopisem ze dne datum je vzájemným návrhem.

4. V průběhu ústního jednání dne datum žalobkyně navrhla přerušení řízení do doby pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. spisová značka, neboť v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka je řešena otázka, zda zanikl pracovní poměr zaměstnance u zaměstnavatele (tedy nyní žalovaného u žalobkyně) ke dni datum.

5. Podle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř., pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

6. V řízení vedeném u Okresního sodu v obec pod sp. zn. spisová značka je vedeno řízení, v němž nynější žalovaný má postavení žalobce a nynější žalobkyně má postavení žalované, přičemž se jedná o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, provedené nynější žalobkyní dne datum. Tak jako v řízení vedeném o Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn spisová značka, tak i v řízení vedeném u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. spisová značka, právnická osoba s.r.o. namítá, že pracovní poměr celé jméno žalovaného u právnická osoba s.r.o., založený pracovní smlouvou ze dne datum, skončil okamžitým zrušením provedeným právnická osoba s.r.o. dne datum. Otázka, zdali pracovní poměr celé jméno žalovaného u právnická osoba s.r.o. byl rozvázán okamžitým zrušením pracovního poměru provedeným právnická osoba s.r.o. dne datum, je tak v obou řízeních namítána, avšak ani v jednom z těchto řízení o okamžitém zrušení pracovního poměru provedeným právnická osoba s.r.o. dne datum nemá být meritorně rozhodováno. Soud tak dospěl k závěru, že není na místě řízení přerušit a vyčkat do doby pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. spisová značka, neboť v tomto řízení o okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne datum nebylo meritorně rozhodováno. Vzhledem k tomuto závěru byl návrh žalobkyně na přerušení řízení zamítnut.

7. Mezi žalobkyní a žalovaným bylo nesporným, že pracovní smlouvou ze dne datum byl založen pracovní poměr mezi žalobkyní a žalovaným, v němž měla žalobkyně zaměstnavatele a žalovaný postavení zaměstnance.

8. Mezi žalobkyní a žalovaným bylo nesporným a listinou označenou„ Okamžité zrušení pracovního poměru“ (č. l. 23 soud. spisu) je prokázáno, že žalobkyně dne datum písemně provedla okamžité zrušení pracovního poměru žalovaného, kterým mu sdělila, že podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce s ním okamžitě ruší pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne datum, neboť žalovaný bez omluvy zameškal 6 pracovních dnů.

9. Mezi žalobkyní a žalovaným bylo nesporným, že písemné provedení okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum ze strany žalobkyně bylo žalovanému doručeno.

10. Písemným podáním žalovaného ze dne datum (č. l. 15 soud. spisu) je prokázáno, že okamžité zrušení pracovního poměru žalovaného provedené žalobkyní dne datum bylo žalovanému doručeno a žalovaný s okamžitým zrušením pracovního poměru vyjádřil nesouhlas a požádal, aby byl i nadále zaměstnáván.

11. Písemným podáním titul. jméno příjmení ze dne datum (č. l. 32 soud. spisu) je prokázáno, že okamžité zrušení pracovního poměru žalovaného písemně provedené žalobkyní dne datum bylo žalovanému doručeno, přičemž žalovaný okamžité zrušení pracovního poměru považoval za neplatné, požádal, aby byl i nadále zaměstnáván a nevyloučil podání žaloby o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum.

12. Písemným podáním ze dne datum (č. l. 33 soud. spisu) je prokázáno, že žalobkyně písemné podání žalovaného ze dne datum převzala a vyzvala jej k nástupu do zaměstnání.

13. Žalobkyně nečinila sporným, že převzala písemné podání tehdejšího zástupce žalovaného titul. jméno příjmení ze dne datum.

14. Písemným podáním žalovaného ze dne datum (č. l. 4 soud. spisu) je prokázáno, že žalovaný dne datum písemně provedl okamžité zrušení pracovního poměru adresované žalobkyni, kterým jí sdělil, že s ní okamžitě ruší pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne datum pro nevyplacení náhrady mzdy za část měsíce května 2020.

15. Mezi účastníky řízení bylo nesporným, že žalobkyně podání žalovaného ze dne datum převzala dne datum.

16. Listinou označenou„ Okamžité zrušení pracovního poměru“ (č. l. 34 soud. spisu) je prokázáno, že žalobkyně dne datum písemně provedla okamžité zrušení pracovního poměru žalovaného, kterým mu sdělila, že podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce s ním okamžitě ruší pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne datum, neboť žalovaný bez omluvy zameškal 20 pracovních dní, a to v období od 3. 8. do datum, od datum do datum, od 17. 8. do datum, od 24. 8. do datum.

17. Dodejkou (č. l. 5 soud. spisu) je prokázáno, že žalovaný dne datum převzal písemné vyhotovení okamžitého zrušení pracovního poměru žalobkyní ze dne datum.

18. Při rozhodování daného sporu bylo třeba mít na zřeteli, že žalovaný neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru provedené žalobkyní dne datum u soudu neuplatnil.

19. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav: Pracovní smlouvou ze dne datum, která byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným, byl založen pracovní poměr, v němž měla žalobkyně postavení zaměstnavatele a žalovaný postavení zaměstnance. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Dne datum žalobkyně písemně provedla okamžité zrušení pracovního poměru žalovaného, a to pro důvod spočívající v neomluveném zameškání šesti pracovních dnů v období od 5. 5. do datum, pro což žalobkyně našla oporu v ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Písemné provedení okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum žalobkyně žalovanému doručila, a to nejpozději dne datum. V písemném podání ze dne datum a v písemném podání ze dne datum (učiněném prostřednictvím zástupce) žalovaný žalobkyni potvrdil, že písemné provedení okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum převzal. Jelikož žalovaný v podání ze dne datum a ze dne datum trval na dalším zaměstnávání, žalobkyně vyzvala žalovaného písemným podáním ze dne datum k nástupu do zaměstnání. Následně dne datum žalovaný písemně provedl okamžité zrušení pracovního poměru podle ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, pro nevyplacení náhrady mzdy za část měsíce května 2020, které žalobkyně převzala dne datum. Dne datum žalobkyně písemně provedla okamžité zrušení pracovního poměru žalovaného, kterým žalovanému sdělila, že podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce okamžitě ruší jeho pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne datum, neboť žalovaný v období od datum do datum bez omluvy zameškal 20 pracovních dnů.

20. Podle ust. § 33 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb. pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

21. Podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb. zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

22. Podle ust. § 72 zák. č. 262/2006 Sb. neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

23. Podle rozsudku NS ČR ze dne 19. 3. 1997 sp. zn. 2 Cdon 475/96:„ Chce-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel zabránit tomu, aby nastaly právní účinky vyplývající z rozvázání pracovního poměru, musí ve lhůtě dvou měsíců podat u soudu žalobu na určení, že právní úkon o rozvázání pracovního poměru je nepatný; nebyla-li taková žaloba podána, skončí pracovní poměr mezi účastníky podle tohoto právního úkonu, i kdyby šlo o neplatné rozvázání pracovního poměru. Po uplynutí dvouměsíční lhůty se soud již nemůže otázkou platnosti rozvazovacího úkonu zabývat, a to ani jako otázkou předběžnou; to platí i v řízení o žalobě na určení, že pracovní poměr trvá.“ 24. Podle rozsudku NS ČSR ze dne 19. 3. 1971 sp. zn. 3 Cz 4/71:„ Účinky zrušovacího projevu učiněného v souladu s ust. § 55 ZPr 1965 nastávají ze zákona tím dnem, kdy písemný projev o okamžitém zrušení pracovního poměru byl druhému účastníku doručen. Jakýkoli jiný časový údaj uvedený ve zrušovacím projevu nemůže proto měnit tyto zákonné účinky.“ 25. Podle rozsudku NS ČR ze dne 29. 10. 1997 sp. zn. 2 Cdon 1155/96:„ Okamžité zrušení pracovního poměru, které bylo doručeno druhému účastníku, nemůže být tím, kdo je učinil, dodatečně odvoláno (zrušeno). Své účinky spočívající ve skončení pracovního poměru pozbývá jen na základě pravomocného rozhodnutí soudu, kterým bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné, nebo na základě dohody o sporných nárocích uzavřené v průběhu řízení u soudu (jehož předmětem bylo určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru), v níž se účastníci dohodli, že jejich pracovní poměr po doručení okamžitého zrušení pracovního poměru trval a že bude trvat i nadále.“ 26. Po provedeném dokazování nebyla žaloba shledána důvodnou a důvodným nebyl shledán ani vzájemný návrh žalovaného.

27. Pracovní smlouvou ze dne datum byl mezi žalobkyní a žalovaým založen pracovní poměr na dobu neurčitou, v němž měla žalobkyně postavení zaměstnavatele a žalovaný postavení zaměstnance (ust. § 33 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb.). Žalobkyně dne datum písemně provedla okamžité zrušení pracovního poměru žalovaného u žalobkyně (ust. § 55 odst. 1 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb.) založeného pracovní smlouvu ze dne datum. Okamžité zrušení pracovního poměru ze dne datum bylo žalovanému doručeno nejpozději dne datum. Nejpozději tak dnem datum žalovanému počala plynout dvouměsíční lhůta, v níž mohl uplatnit (podle něj) neplatné rozvázání pracovního poměru u soudu (ust. § 72 zák. č. 262/2006 Sb.), neboť účinky zrušení pracovního poměru nastávají ze zákona dnem, kdy písemný projev o okamžitém zrušení pracovního poměru byl druhému účastníku doručen, přičemž dvouměsíční lhůta, v níž lze neplatnost rozvázání pracovního poměru uplatnit u soudu, počíná běžet dnem, kdy měl pracovní poměr skončit rozvázáním, v dané věci okamžitým zrušením pracovního poměru. Žalovaný však neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum u soudu v uvedené lhůtě neuplatnil. Dvouměsíční lhůta k uplatnění neplatnosti rozvázání pracovního poměru dle ust. § 72 zák. č. 262/2006 Sb. je lhůtou prekluzivní, což znamená, že marným uplynutím této lhůty právo žalovaného na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum zaniklo.

28. Pokud žalovaný chtěl zabránit tomu, aby nastaly právní účinky vyplývající z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum, měl ve lhůtě 2 měsíců (ust. § 72 zák. č. 262/2006 Sb.) podat u soudu žalobu na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum. Jelikož tato žaloba podána nebyla, pracovní poměr žalovaného u žalobkyně skončil okamžitým zrušením pracovního poměru provedeným žalobkyní dne datum, a to i kdyby šlo o neplatné rozvázání pracovního poměru (srovnej shodně rozsudek NS ČR ze dne 19. 3. 1997 sp. zn. 2 Cdon 475/96). Na tomto závěru nemůže ničeho změnit ani to, že žalobkyně po výzvě žalovaného ze dne datum, aby byl i nadále zaměstnáván (č. l. 31 soud. spisu), jej dne datum vyzvala k nástupu do zaměstnání (č. l. 33 soud. spisu). Žalovaný v podání ze dne datum mj. žalobkyní sdělil, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne datum považuje za neplatné a trvá, aby byl i nadále zaměstnáván, čemuž žalobkyně vyhověla, avšak tím, že mu žalobkyně umožnila pokračovat ve výkonu práce, nevyjádřila souhlas se stanoviskem žalovaného o neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Okamžité zrušení pracovního poměru je jednostranné právní jednání, v dané věci žalobkyně, jehož účinky nastávají ze zákona dnem, kdy písemný projev o okamžitém zrušení pracovního poměru byl doručen druhému účastníku (srovnej shodně rozsudek NS ČSR ze dne 19. 3. 1971 sp. zn. 3 Cz 4/71), přičemž okamžité zrušení pracovního poměru, které již bylo doručeno druhému účastníku (v dané věci žalovanému), nemůže být tím, kdo je učinil (v dané věci žalobkyní) dodatečně odvoláno, resp. zrušeno, a své účinky spočívající ve skončení pracovního poměru pozbývá až na základě pravomocného rozhodnutí soudu, kterým je určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné, nebo na základě dohody o sporných nárocích uzavřené v průběhu řízení u soudu, jehož předmětem bylo určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru (srovnej shodně rozsudek NS ČR ze dne 29. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1155/96).

29. Pokud žalobkyně v průběhu ústního jednání doplnila, že žalobkyně má na žalovaném určení naléhavý právní zájem, neboť žalovaný zpochybňuje právní jednání žalobkyně ze dne datum, nebylo možno tomuto přisvědčit. Pokud žalovaný chtěl zabránit účinkům okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum, měl se ve lhůtě 2 měsíců ve smyslu ust. § 72 zák. č. 262/2006 Sb. domáhat u soudu neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum, což neučinil. Jelikož pracovní poměr žalovaného u žalobkyně založený pracovní smlouvu ze dne datum byl rozvázán okamžitým zrušením pracovního poměru provedeným žalobkyní dne datum a jelikož neplatnost tohoto okamžitého zrušení pracovního poměru nebyla soudem vyslovena, musela být žaloba o určení neplatnosti (jak se domáhala žalobkyně) či platnosti (jak se domáhal žalovaný) okamžitého zrušení pracovního poměru provedené žalovaným dne datum zamítnuta, neboť žalované právní jednání ze dne datum již nebylo učiněno mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a není tak dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti (jak se domáhá žalobkyně) či platnosti (jak se domáhal žalovaný) právního jednání žalovaného ze dne datum směřujícího ke skončení pracovního poměru žalovaného u žalobkyně, když tento pracovní poměr byl k okamžiku žalovaného právního jednání již zaniklý. Pokud žalovaný v průběh ústního jednání zdůrazňoval, že je slabší stranou pracovněprávního vztahu, nebyla tato jeho námitka důvodná, neboť žalovaný po doručení okamžitého zrušení pracovního poměru žalobkyní ze dne datum byl při řešení otázky okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum zastoupen advokátem a i pokud by na zaměstnance mělo být pohlíženo jako na slabší stranu pracovněprávního vztahu, není to důvodem pro nerespektování zákonných lhůt.

30. Jelikož pracovní poměr žalovaného u žalobkyně založený pracovní smlouvou ze dne datum byl rozvázán (zaniknul) okamžitým zrušením pracovního poměru provedeným žalobkyní dne datum ve smyslu ust. § 55 odst. 1 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb. a tento již ke dni datum netrval, nezbylo než žalobu o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany žalovaného dopisem ze dne datum zamítnout. Ze stejného důvodu musel být zamítnut i vzájemný návrh na určení, že okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalovaného dopisem ze dne datum je platné.

31. Jelikož žalobkyně byla se žalobou neúspěšná a jelikož žalovaný byl neúspěšný se vzájemným návrhem, bylo o náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

32. Jelikož žalovaný soudní poplatek ze vzájemného návrhu dosud nezaplatil (ač je poplatníkem soudních poplatků dle ust. § 2 odst. 1 písm. c) zák. č. 549/1991 Sb.), byla žalovanému uložena povinnost zaplatit České republice zastoupené Okresním soudem v Prostějově soudní poplatek za vzájemný návrh ve výši 2.000 Kč (položka 4 bod 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb.). Uvedenou povinnost je žalovaný povinen splnit ve lhůtě, která byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

33. Vzhledem k závěrům shora uvedeným je nadbytečné hodnotit zbylé provedené důkazy, jako je lékařská zpráva, rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, korespondence mezi účastníky a potvrzení o výplatě. Proti výroku I. není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 1 písm. g) o.s.ř.). Proti výroku II., III., IV. a V. je možno podat odvolání. Odvolání se podává ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ – PSČ obec, ulice a číslo. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.