7 C 187/2020

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Věroslava Řezáče a členů senátu JUDr. jméno příjmení příjmení a Mgr. jméno příjmení ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem titul titul. jméno příjmení sídlem adresa a žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupené advokátem titul. jméno příjmení sídlem ulice a číslo, PSČ obec o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru rozsudkem

I. Žaloba o určení, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobci přípisem žalované ze dne datum, doručené žalobci téhož dne, je neplatné, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 10.164 Kč, k rukám zástupce žalované, titul. jméno příjmení, advokáta, a to do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci- 1. Žalobce se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobci přípisem žalované ze dne datum, doručené žalobci téhož dne, je neplatné. Žalobce tvrdil, že mezi žalobcem a žalovanou byl na základě pracovní smlouvy ze dne datum uzavřen pracovní poměr, v němž měl žalobce postavení zaměstnance a žalovaná postavení zaměstnavatele. Podle žalobce pracovní poměr zanikl dne datum, a to jednáním žalobce, který podáním ze dne datum, doručeným žalované dne datum, okamžitě zrušil pracovní poměr podle ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Žalobce tak má za to, že okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalované ze dne datum je neplatné. Žalobce pracovní poměr zrušil okamžitě, neboť žalobci nebyla déle jak 15 dnů po splatnosti (splatnost vždy 11. dne následujícího měsíce) vyplacena část mzdy za měsíc květen 2020. Žalovaná se žalobcem okamžitě zrušila pracovní poměr ke dni datum, a to dle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, neboť žalobce měl porušit povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, kterou mělo být údajné zameškání práce žalobcem bez omluvy, což žalobce zpochybňuje. Žalobce svůj nesouhlas s okamžitým zrušením pracovního poměru ze strany žalované ze dne datum vyjádřil dne datum, když žalovanou vyzval dle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce, aby byl i nadále zaměstnáván, a současně prostřednictvím svého tehdejšího zástupce předložil žalované konkrétní důvody neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany žalované. Žalovaná na oba žalobcovy přípisy reagovala výzvou ze dne datum k nástupu do zaměstnání. Jelikož žalobce v předmětném přípise namítal neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru a žádal, aby byl dále zaměstnáván a jelikož mu bylo žalovanou vyhověno, a to výzvou k nástupu do práce, má žalobce za to, že okamžitá výpověď ze dne datum (poznámka soudu: jedná se patrně o písařskou chybu, když mělo být uvedeno: okamžité zrušení pracovního poměru) byla zrušena. Žalobce dále tvrdil, že žalobu na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum nepodal, neboť výzva k nástupu do práce byla zcela prokazatelně obsahově určitá a ze strany žalobce bylo odůvodněné se domnívat, že má účinky zpětvzetí okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila písemně, a to svým podáním ze dne datum, které bylo Okresnímu soudu v Prostějově doručeno dne datum (č. l. 29-30 soud. spisu). Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala. Žalovaná tvrdila, že pracovní poměr se žalobcem byl ukončen okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne datum pro zvlášť hrubé porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, což spočívalo v neomluvené absenci. Žalovaná zcela odmítla žalobcův názor, že žalobu na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum nebylo třeba podávat, když žalovaná výzvou ze dne datum vyzvala žalobce k nástupu do zaměstnání. Žalovaná zdůraznila, že neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru může konstatovat pouze soud. Podle žalované výzvu k nástupu do zaměstnání nelze vykládat jako zpětvzetí okamžitého zrušení pracovního poměru. Jelikož žalobce neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum nenapadl žalobou, pracovní poměr žalobce skončil ke dni datum a žaloba by tak měla být zamítnuta. Okamžité zrušení ze dne datum, k němuž žalovaná přistoupila, žalovaná učinila v době, kdy nevěděla, zda žalobce napadl předchozí okamžité zrušení pracovního poměru žalobou.

3. Mezi žalobcem a žalovanou bylo nesporným, že pracovní smlouvou ze dne datum byl založen pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou, v němž měl žalobce postavení zaměstnance a žalovaná postavení zaměstnavatele.

4. Mezi žalobcem a žalovanou bylo nesporným a listinou označenou„ Okamžité zrušení pracovního poměru“ (č. l. 13 soud. spisu) je prokázáno že, žalovaná dne datum písemně provedla okamžité zrušení pracovního poměru žalobce, kterým mu sdělila, že podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce s ním okamžitě ruší pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne datum, neboť žalobce bez omluvy zameškal 6 pracovních dnů.

5. Mezi žalobcem a žalovanou bylo nesporným, že písemné provedení okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum ze strany žalované bylo žalobci doručeno.

6. Písemným podáním žalobce ze dne datum (č. l. 15 soud. spisu) je prokázáno, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce písemně provedené žalovanou dne datum bylo žalobci doručeno a žalobce s okamžitým zrušením pracovního poměru vyjádřil nesouhlas a požádal, aby byl i nadále zaměstnáván.

7. Písemným podáním titul. jméno příjmení ze dne datum (č. l. 14 soud. spisu) je prokázáno, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce písemně provedené žalovanou dne datum bylo žalobci doručeno, přičemž žalobce okamžité zrušení pracovního poměru považoval za neplatné, požádal, aby byl i nadále zaměstnáván a nevyloučil podání žaloby o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum.

8. Písemným podáním ze dne datum (č. l. 16 soud. spisu) je prokázáno, že žalovaná písemné podání žalobce ze dne datum převzala a vyzvala jej k nástupu do zaměstnání.

9. Žalovaná nečinila sporným, že převzala písemné podání tehdejšího zástupce žalobce titul. jméno příjmení ze dne datum.

10. Písemným podáním žalobce ze dne datum a dodejkou (č. l. 8 soud. spisu) je prokázáno, že žalobce dne datum písemně provedl okamžité zrušení pracovního poměru adresované žalované, kterým jí sdělil, že s ní okamžitě ruší pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne datum pro nevyplacení náhrady mzdy za část měsíce května 2020, což bylo žalované doručeno dne datum.

11. Mezi účastníky řízení bylo nesporným, že žalovaná podání žalobce ze dne datum převzala dne datum.

12. Listinou označenou„ Okamžité zrušení pracovního poměru“ (č. l. 17 soud. spisu) je prokázáno, že žalovaná dne datum písemně provedla okamžité zrušení pracovního poměru adresované žalobci, kterým mu sdělila, že podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce s ním okamžitě ruší pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne datum, neboť žalobce bez omluvy zameškal 20 pracovních dní, a to v období od 3. 8. do datum, od datum do datum, od 17. 8. do datum, od 24. 8. do datum.

13. Listinou označenou„ Potvrzení při změně zaměstnání“ (č. l. 7 soud. spisu) je prokázáno, že žalovaná eviduje pracovní poměr žalobce u žalované skončený dnem datum.

14. Při rozhodování daného sporu bylo třeba mít na zřeteli, že žalobce neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru provedené žalovanou dne datum u soudu neuplatnil (viz čl. IV žaloby).

15. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav: Pracovní smlouvou ze dne datum, která byly uzavřena mezi žalobcem a žalovanou, byl založen pracovní poměr, v němž měl žalobce postavení zaměstnance a žalovaná postavení zaměstnavatele. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Dne datum žalovaná písemně provedla okamžité zrušení pracovního poměru žalobce, a to pro důvod spočívající v neomluveném zameškání šesti pracovních dnů v období od 5. 5. do datum, pro což žalovaná našla oporu v ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Písemné provedení okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum žalovaná žalobci doručila, a to nejpozději dne datum (jak žalobce tvrdil v průběhu ústního jednání). V písemném podání ze dne datum a v písemném podání ze dne datum (učiněném prostřednictvím zástupce) žalobce žalované potvrdil, že písemné provedení okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum převzal. Jelikož žalobce v podání ze dne datum a ze dne datum trval na dalším zaměstnávání, žalovaná vyzvala žalobce písemným podáním ze dne datum k nástupu do zaměstnání. Následně dne datum žalobce písemně provedl okamžité zrušení pracovního poměru podle ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, pro nevyplacení náhrady mzdy za část měsíce května 2020, které žalovaná převzala dne datum. Dne datum žalovaná písemně provedla okamžité zrušení pracovního poměru adresované žalobci, kterým žalobci sdělila, že podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce okamžitě ruší jeho pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne datum, neboť žalobce v období od datum do datum bez omluvy zameškal 20 pracovních dnů.

16. Podle ust. § 33 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb. pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

17. Podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb. zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

18. Podle ust. § 72 zák. č. 262/2006 Sb. neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

19. Podle rozsudku NS ČR ze dne 19. 3. 1997 sp. zn. 2 Cdon 475/96:„ Chce-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel zabránit tomu, aby nastaly právní účinky vyplývající z rozvázání pracovního poměru, musí ve lhůtě dvou měsíců podat u soudu žalobu na určení, že právní úkon o rozvázání pracovního poměru je nepatný; nebyla-li taková žaloba podána, skončí pracovní poměr mezi účastníky podle tohoto právního úkonu, i kdyby šlo o neplatné rozvázání pracovního poměru. Po uplynutí dvouměsíční lhůty se soud již nemůže otázkou platnosti rozvazovacího úkonu zabývat, a to ani jako otázkou předběžnou; to platí i v řízení o žalobě na určení, že pracovní poměr trvá.“ 20. Podle rozsudku NS ČSR ze dne 19. 3. 1971 sp. zn. 3 Cz 4/71:„ Účinky zrušovacího projevu učiněného v souladu s ust. § 55 ZPr 1965 nastávají ze zákona tím dnem, kdy písemný projev o okamžitém zrušení pracovního poměru byl druhému účastníku doručen. Jakýkoli jiný časový údaj uvedený ve zrušovacím projevu nemůže proto měnit tyto zákonné účinky.“ 21. Podle rozsudku NS ČR ze dne 29. 10. 1997 sp. zn. 2 Cdon 1155/96:„ Okamžité zrušení pracovního poměru, které bylo doručeno druhému účastníku, nemůže být tím, kdo je učinil, dodatečně odvoláno (zrušeno). Své účinky spočívající ve skončení pracovního poměru pozbývá jen na základě pravomocného rozhodnutí soudu, kterým bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné, nebo na základě dohody o sporných nárocích uzavřené v průběhu řízení u soudu (jehož předmětem bylo určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru), v níž se účastníci dohodli, že jejich pracovní poměr po doručení okamžitého zrušení pracovního poměru trval a že bude trvat i nadále.“ 22. Po provedeném dokazování nebyla žaloba shledána důvodnou.

23. Pracovní smlouvou ze dne datum byl mezi žalobcem a žalovanou založen pracovní poměr na dobu neurčitou, v němž měl žalobce postavení zaměstnance a žalovaná postavení zaměstnavatele (ust. § 33 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb.). Žalovaná dne datum písemně provedla okamžité zrušení pracovního poměru (ust. § 55 odst. 1 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb.) žalobce u žalované založeného pracovní smlouvu ze dne datum. Okamžité zrušení pracovního poměru provedené žalovanou dne datum bylo žalobci doručeno nejpozději dne datum (jak tvrdil žalobce, přičemž pro rozhodnutí sporu bylo významné, že žalobce okamžité zrušení pracovního poměru ze dne datum převzal, a nikoli, zda se tak stalo dříve). Nejpozději tak dnem datum žalobci počala plynout dvouměsíční lhůta, v níž mohl uplatnit (podle něj) neplatné rozvázání pracovního poměru u soudu (ust. § 72 zák. č. 262/2006 Sb.), neboť účinky zrušení pracovního poměru nastávají ze zákona dnem, kdy písemný projev o okamžitém zrušení pracovního poměru byl druhému účastníku doručen, přičemž dvouměsíční lhůta, v níž lze neplatnost rozvázání pracovního poměru uplatnit u soudu, počíná běžet dnem, kdy měl pracovní poměr skončit rozvázáním, v dané věci okamžitým zrušením pracovního poměru. Žalobce však neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum u soudu v uvedené lhůtě neuplatnil. Dvouměsíční lhůta k uplatnění neplatnosti rozvázání pracovního poměru dle ust. § 72 zák. č. 262/2006 Sb. je lhůtou prekluzivní, což znamená, že marným uplynutím této lhůty právo žalobce na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum zaniklo.

24. Pokud žalobce chtěl zabránit tomu, aby nastaly právní účinky vyplývající z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum, měl ve lhůtě 2 měsíců (ust. § 72 zák. č. 262/2006 Sb.) podat u soudu žalobu na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum. Jelikož tato žaloba podána nebyla, pracovní poměr žalobce u žalované skončil okamžitým zrušením pracovního poměru žalovanou ze dne datum, a to i kdyby šlo o neplatné rozvázání pracovního poměru (srovnej shodně rozsudek NS ČR ze dne 19. 3. 1997 sp. zn. 2 Cdon 475/96). Na tomto závěru nemůže ničeho změnit ani to, že žalovaná po výzvě žalobce ze dne datum, aby byl i nadále zaměstnáván (č. l. 15 soud. spisu), jej dne datum vyzvala k nástupu do zaměstnání (č. l. 16 soud. spisu). Žalobce v podání ze dne datum mj. žalované sdělil, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne datum považuje za neplatné a trvá, aby byl i nadále zaměstnáván, čemuž žalovaná vyhověla, avšak tím, že mu žalovaná umožnila pokračovat ve výkonu práce, nevyjádřila souhlas se stanoviskem žalobce o neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Okamžité zrušení pracovního poměru je jednostranné právní jednání, v dané věci žalované, jehož účinky nastávají ze zákona dnem, kdy písemný projev o okamžitém zrušení pracovního poměru byl doručen druhému účastníku (srovnej shodně rozsudek NS ČSR ze dne 19. 3. 1971 sp. zn. 3 Cz 4/71), přičemž okamžité zrušení pracovního poměru, které již bylo doručeno druhému účastníku (v dané věci žalobci), nemůže být tím, kdo je učinil (v dané věci žalovanou) dodatečně odvoláno, resp. zrušeno, a své účinky spočívající ve skončení pracovního poměru pozbývá až na základě pravomocného rozhodnutí soudu, kterým je určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné, nebo na základě dohody o sporných nárocích uzavřené v průběhu řízení u soudu, jehož předmětem bylo určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru (srovnej shodně rozsudek NS ČR ze dne 29. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1155/96).

25. Jelikož pracovní poměr žalobce u žalované založený pracovní smlouvu ze dne datum byl rozvázán okamžitým zrušením pracovního poměru žalovanou ze dne datum a jelikož neplatnost tohoto okamžitého zrušení pracovního poměru nebyla soudem vyslovena, nastaly účinky zrušovacího projevu dnem doručení, tedy nejpozději dnem datum, a proto musela být žaloba o určení, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobci přípisem žalované ze dne datum, doručené žalobci téhož dne, zamítnuta, neboť právní jednání ze dne datum již nebylo učiněno mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a naléhavý právní zájem na tomto určení ve smyslu ust. § 72 zák. č. 262/2006 Sb. není dán. Pokud žalobce v průběhu ústního jednání doplnil, že žalobce má na žalovaném určení naléhavý právní zájem, neboť neví, zda pracovní poměr byl ukončen výpovědí zaměstnance či výpovědí zaměstnavatele, nebylo možno tomuto přisvědčit. Pokud žalobce chtěl zabránit účinkům okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum, měl se ve lhůtě 2 měsíců ve smyslu ust. § 72 zák. č. 262/2006 Sb. domáhat u soudu neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum. Pokud žalobce v průběh ústního jednání zdůrazňoval, že je slabší stranou pracovněprávního vztahu, nebyla tato jeho námitka důvodná, neboť žalobce po doručení okamžitého zrušení pracovního poměru žalovanou ze dne datum byl při řešení otázky okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum zastoupen advokátem a ani případné postavení slabší strany pracovněprávního vztahu není důvodem pro nerespektování zákonných lhůt.

26. Jelikož pracovní poměr žalobce u žalované založený pracovní smlouvou ze dne datum byl skončen (zaniknul) okamžitým zrušením provedeným žalovanou dne datum ve smyslu ust. § 55 odst. 1 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb., nezbylo než žalobu o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru dané přípisem žalované ze dne datum, doručené žalobci téhož dne, zamítnout.

27. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle úspěchu ve věci. Tak byla ve věci neúspěšnému žalobci uložena povinnost nahradit ve věci úspěšné žalované náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení žalované je tvořena: 1) odměnou zástupce žalované ve výši 2.500 Kč (ust. § 9 odst. 3 písm. a), ust. § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) za každý účelně provedený úkon právní služby, přičemž zástupce žalované v tomto řízení učinil tyto úkony právní služby: a) převzetí věci – ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. b) písemné podání ve věci samé ze dne datum – vyjádření žalované k žalobě – ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. c) účast na ústním jednání dne datum – ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. 2) náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby (ust. § 13 odst. 1, odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. ve výši 3 x 300 Kč. K položce pod body 1) a 2) je dále třeba přičíst DPH ve výši 21 %. Náhrada nákladů řízení ve věci úspěšné žalované tak celkem činí 10.164 Kč.

28. Uloženou povinnost je žalobce povinen splnit ve lhůtě, která byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání. Odvolání se podává ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ – PSČ obec, ulice a číslo. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.