8 C 111/2024

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Malechovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta Anonymizováno žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem

I. Spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. č. st. , hodnota, jehož součástí je stavba bez čísla popisného/čísla evidenčního zemědělská stavba a pozemku parc. č. st. , hodnota, , jehož součástí je stavba , adresa, rodinný dům, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro , územní celek, , Katastrálního pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro k.ú. a obec , adresa, , se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej ve výroku I. tohoto rozsudku uvedených nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek z tohoto prodeje bude rozdělen mezi účastníky rovným dílem.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 16.508,80 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce svou žalobou doručenou soudu dne 17. 4. 2024 zahájil řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem, jejichž jsou účastníci spoluvlastníky každý v podílu ideální ½. Žalobce uvedl, že svůj podíl nabyl kupní smlouvou ze dne , datum, . Poté kontaktoval žalovanou za účelem prohlídky a projednání podmínek správy, údržby a využití nemovitých věcí a současně možnosti zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Výzva doručená žalované dne 1. 12. 2023 zůstala bez jakékoliv reakce žalované, stejně jako opakovaná výzva, která byla žalované doručena dne 15. 2. 2024. Žalovaná s žalobcem nekomunikuje a mezi účastníky tak není možné uzavřít dohodu. Žalobce proto nemá zájem setrvat ve spoluvlastnictví k nemovitým věcem a navrhl proto zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Žalobce navrhl prodej nemovitých věcí ve veřejné dražbě s ohledem na skutečnost, že sám neměl zájem na vypořádání podílového spoluvlastnictví reálným rozdělením nemovitých věcí, ani přikázáním do výlučného vlastnictví žalobce.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, neuvedla žádná tvrzení a nenavrhla žádné důkazy, přestože jí žaloba spolu s výzvou k vyjádření byly doručeny do vlastních rukou na adresu trvalého pobytu.

3. Vzhledem k tomu, že žalovaná, ač řádně předvolána k ústnímu jednání, které se konalo dne , datum, (předvolání žalovaná osobně převzala dne , datum, ), se k jednání nedostavila, soud postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“, věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přičemž vycházel z obsahu spisu a z žalobcem předložených důkazů.

4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Účastníci jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. , hodnota, , jehož součástí je stavba bez čísla popisného/čísla evidenčního, zemědělská stavba a pozemku parc. č. st. , hodnota, , jehož součástí je stavba , adresa, rodinný dům, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro , územní celek, , Katastrálního pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro k.ú. a obec , adresa, . Žalobce je jako vlastník zapsán na základě kupní smlouvy ze dne , datum, a žalovaná na základě usnesení Okresního soudu v , adresa, o schválení dědické dohody pod sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, .

6. Z oznámení žalobce o změně spoluvlastníka nemovitých věcí ze dne 23. 11. 2023 adresovaného žalované bylo zjištěno, že žalobce toto oznámení žalované zaslal a podle doručenky žalované bylo doručeno dne 1. 12. 2023. Podle obsahu výzvy žalobce vyzval žalovanou k osobnímu setkání v místě nemovitých věcí, v konkrétně stanoveném termínu za účelem vzájemného seznámení účastníků, fyzické kontroly nemovitých věcí, projednání podmínek společné správy nemovitých věcí, ustanovení osoby správce nemovitých věcí, projednání záměru dalšího využití nemovitých věcí.

7. Z opakované žádosti žalobce ze dne 14. 2. 2024 adresované žalované bylo zjištěno, že žalobce žalovanou vyzval k poskytnutí součinnosti a osobnímu jednání ve věci spoluvlastnictví nemovitých věcí. Žádost byla žalované podle doručenky doručena dne 15. 2. 2024.

8. Na základě výše uvedených zjištění soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci jsou rovnodílnými spoluvlastníky nemovitostí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce nemá zájem dále setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovanou k nemovitým věcem. Bylo zjištěno, že účastníci nejsou schopni se dohodnout na zrušení a vypořádání jejich spoluvlastnictví. V řízení nebylo zjištěno, že by účastníci měli zájem o reálné rozdělení nemovitosti či o její přikázání do výlučného vlastnictví jednoho z nich.

9. Podle ustanovení § 1115 odst. 1 občanského zákoníku – dále jen „o.z.“, osoby, jímž náleží vlastnické právo k věci společně jsou spoluvlastníky.

10. Podle ustanovení § 1140 odst. 1 o.z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

11. Podle ustanovení § 1140 odst. 2 o.z., každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu, nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

12. Podle ustanovení § 1143 o.z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

13. Podle ustanovení § 1144 odst. 1 o.z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

14. Podle ustanovení § 1147 o.z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

15. Výše uvedený závěr o skutkovém stavu soud posoudil podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo zjištěno, že účastníci jsou rovnodílnými spoluvlastníky nemovitých věcí a přinejmenším žalobce nechce dále setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu s žalovanou. V řízení bylo současně zjištěno, že není možné reálné rozdělení společné věci, když nebylo zjištěno, že by účastníci měli o takový způsob vypořádání zájem. Stejně tak žádný z účastníků neprojevil zájem na tom, aby mu byly nemovité věci přikázány do výlučného vlastnictví za přiměřenou náhradu. Soudu proto nezbylo než nařídit soudní prodej věci ve veřejné dražbě, když nebylo zjištěno, že žalobce žádá zrušení spoluvlastnictví v nevhodnou dobu či jen k újmě druhého spoluvlastníka.

16. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., podle kterého má úspěšný účastník řízení právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, pokud zaslal žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby na poslední známou adresu výzvu k plnění. V daném řízení úspěšný žalobce takovou výzvu žalované zaslal a soud proto zavázal žalovanou k úhradě celkových nákladů řízení vzniklých žalobci ve výši 16.508,30 Kč, tvořených soudním poplatkem ve výši 7.000 Kč, odměnou za právní zastoupení ve výši 5.300 Kč (2 x 1.500 Kč, 1 x 2.300 Kč § 7, 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhradou hotových výdajů ve výši 1.050 Kč (2 x 300 Kč, 1 x 450 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhradou cestovného ve výši 908,50 Kč za cestu z , adresa, a zpět osobním automobilem (124 km, prům. spotřeba 4,4 l/100 km, PHM 34,70 Kč/l, 5,80 Kč/km podle vyhl. č. 475/2024 Sb.), náhradou za ztrátu času na cestě k jednání a zpět podle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (4 x 150 Kč)a náhradou DPH ve výši 21 % v částce 1.650,30 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.

17. O nákladech řízení soud rozhodl s ohledem na stanovisko Ústavního soudu pod sp. zn. PL. ÚS-St. 59/23 a v dané věci shledal důvod pro jiné rozhodnutí, než že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Důvodem je faktické i procesní jednání žalované, která je po celé řízení nečinná, ač si žalobu s výzvou k vyjádření i předvolání k jednání osobně převzala. Stejně tak byla nečinná i před podáním žaloby po obdržení výzvy žalobce k součinnosti týkající se společných nemovitostí. Soud proto dospěl k závěru, že jsou zde dány důvody pro uložení povinnosti žalované nahradit žalobci náklady řízení, které mu v důsledku dlouhodobé pasivity žalované vznikly.