Okresní soud v Prostějově · Rozsudek

8 C 14/2025

č. j. 8 C 14/2025-73

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-06-11 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPV:2025:8.C.14.2025.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Prostějově zamítl část žaloby o zaplacení částky vyplývající ze smlouvy o půjčce, protože sjednaná úroková sazba přesahovala přiměřenost a byla v rozporu s dobrými mravami. Soud uznal žalobu pouze ve výši bezdůvodného obohacení, které činilo 9.180 Kč, a to podle § 451 občanského zákoníku. Úrok z prodlení byl určen podle § 1970 a § 3028 občanského zákoníku, výše byla stanovena na 12,75 % ročně. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Malechovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 21.547 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9.180 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9.180 Kč od 5. 9. 2024 do zaplacení, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky částka, úroku z prodlení ve výši 21.593,54 Kč, úroku z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 16.140 Kč od 28. 9. 2023 do 31. 12. 2023, úroku z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 16.140 Kč od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024, úroku z prodlení z částky 16.140 Kč od 1. 7. 2024 do 4. 9. 2024 ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zákonného úroku z prodlení z částky 9.180 Kč od 5. 9. 2024 do zaplacení ve výši přesahující úrok z prodlení přiznaný ve výroku I. a na zaplacení částky 5.407 Kč, úroku z prodlení ve výši 7.140,92 Kč, úroku z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 5.407 Kč od 28. 9. 2023 do 31. 12. 2023, úroku z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 5.407 Kč od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 a úroku z prodlení z částky 5.407 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 31. 10. 2024 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 16.140 Kč s úrokem a úrokem z prodlení a částky 5.407 Kč s úrokem a úrokem z prodlení podle smlouvy o půjčce č. hodnota uzavřené dne datum a podle smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne datum uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným. Podle smlouvy č. hodnota uzavřené dne datum byla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti poskytnuta částka 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6.960 Kč v 53 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaný nehradil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, ke dni datum. Žalovaný uhradil na svůj dluh částku 11.553 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce.

2. Podle smlouvy č. hodnota ze dne datum byla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti poskytnuta částka 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6.960 Kč v 53 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaný nehradil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, ke dni datum. Žalovaný uhradil na svůj dluh částku 820 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl žádná tvrzení a nenavrhl žádné důkazy, přestože mu žaloba spolu s výzvou k vyjádření byly doručeny do vlastních rukou na adresu trvalého pobytu.

4. Ve věci se dne datum a datum konalo ústní jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal v nepřítomnosti žalovaného a rozhodoval na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobcem. Takto byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota uzavřené dne datum bylo zjištěno, že žalovaný převzal od věřitele právnická osoba prostřednictvím jeho zástupce v hotovosti 10.000 Kč a zavázal se vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6.690 Kč. Celkem se žalovaný zavázal uhradit 16.960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Výzvou ze dne 20. 8. 2024, podanou k poštovní přepravě dne 20. 8. 2024, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 4.9.2024.

6. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný převzal od věřitele právnická osoba prostřednictvím jeho zástupce v hotovosti 10.000 Kč a zavázal se vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6.690 Kč. Celkem se žalovaný zavázal uhradit 16.960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Výzvou ze dne 20. 8. 2024, podanou k poštovní přepravě dne datum, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 4. 9. 2024.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce.

8. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného v době uzavření smlouvy (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

9. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

10. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

11. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004: Občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité půjčce totiž platí ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák., podle něhož výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

12. Dobrými mravy v občanskoprávních vztazích se v soudní praxi rozumí soubor společenských, kulturních a mravních pravidel chování, který je vlastní obecně uznávaným vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a který v historickém vývoji osvědčil jistou neměnnost, vystihujíce podstatné historické tendence jsou sdíleny rozhodující částí společnosti, a mají povahu norem základních (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.9.1998 sp. zn. 3 Cdon 51/96, uveřejněný pod č. 5 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001, a rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29.5.1997 sp. zn. 2 Cdon 473/96, uveřejněný pod č. 16 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998), který je konformní se závěrem obsaženým v nálezu Ústavního soudu ze dne 26.2.1998, sp. zn. II. ÚS 249/97, uveřejněným pod č. 14 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 1998, který za dobré mravy považuje souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti.

13. Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Požadavek na nepřiměřené smluvní úroky současně naplňuje skutkovou podstatu trestného činu lichvy, a to za předpokladu, že jde (má jít) o plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, a že věřitel přitom zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti nebo rozrušení dlužníka (srov. § 253 trestního zákona). Dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je neplatná (§ 39 obč. zák.), a to buď pro rozpor se zákonem (představuje-li naplnění skutkové podstaty trestného činu lichvy podle ustanovení § 253 trestního zákona, popřípadě jiného trestného činu) nebo pro rozpor s dobrými mravy (v ostatních případech).

14. Podle ustálené judikatury soudů (srov. například usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5.12.2002 sp. zn. 21 Cdo 486/2002, uveřejněné pod č. 53 v časopise Soudní judikatura, roč. 2003) ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. (o tom, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy) patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Pro posouzení, zda jednání účastníka občanskoprávního vztahu je v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. nebo § 39 obč. zák., je vždy třeba učinit vždy po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Právní předchůdce žalobce uzavřel prostřednictvím svého zástupce s žalovaným 2 x smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytl žalovanému částku 10.000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal jistinu půjčky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6.960 Kč, který představuje smluvní úrok. Výše sjednaného smluvního úroku, kapitalizovaného za období trvání smlouvy o půjčce (53 týdnů), tak činila 69,6 % z jistiny půjčky. S ohledem na tuto skutečnost, kdy žalovaný měl na úrocích z půjčky zaplatit částku rovnající se dvěma třetinám výše samotné půjčky, shledal soud smlouvu o půjčce neplatnou podle § 39 obč. zák., neboť se pro zjevně nepřiměřený smluvní úrok příčí dobrým mravům, když takto sjednaná úroková sazba jistě značně přesahovala horní hranici obvyklé úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

16. Žaloba je proto důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení podle § 451 obč. zák., které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaný čerpal 10.000 Kč a uhradil 11.553 Kč (ke smlouvě ze dne datum), dále čerpal 10.000 Kč a uhradil 820 Kč (ke smlouvě ze dne datum). Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 9.180 Kč z plnění přijatého podle neplatné smlouvy o půjčce ze dne datum a rovněž je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení počínaje dnem Anonymizováno 5. 9. 2024 podle § 3028 odst. 1, § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve výši stanovené podle §1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., od data podle výzvy ze dne 20. 8. 2024, doručené žalovanému podle § 573 o. z. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci další nároky ze smlouvy nevznikly a ve zbytku byla proto žaloba zamítnuta.

17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě žalovanému, který byl ve věci převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly a soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

18. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy na straně žalované nebyly zjištěny důvody pro stanovení lhůty delší než 3 dny od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ-797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.