8 C 199/2023

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Malechovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem, a to k bytové jednotce č. hodnota, vymezené v budově adresa, číslo, bytový dům, LV číslo, na parc. č. číslo, LV číslo a v parc. č. číslo, s podílem na společných částech domu a pozemku číslo, zapsané na LV číslo u Katastrálního úřadu pro územní celek Katastrální pracoviště adresa, pro k.ú. a obec adresa, se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej nemovitostí uvedených ve výroku I. ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi účastníky rovným dílem.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 69.407,40 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 29. 6. 2023 domáhala vůči žalovanému zrušení a vypořádání rovnodílného podílového spoluvlastnictví k nemovité věci – bytové jednotce uvedené ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně nemá zájem setrvávat s žalovaným v podílovém spoluvlastnictví, když byt je výhradně a dlouhodobě užíván žalovaným bez jakékoliv náhrady vůči žalobkyni. I přesto, že žalobkyně nabídla svůj podíl žalovanému ke koupi, nevzešla od žalovaného žádná reakce. Žalobkyně navrhla zrušení podílového spoluvlastnictví a přikázání podílu žalobkyně do vlastnictví žalovaného, případně nařízení prodeje v případě, že žádný z účastníků neprojeví o nemovitost zájem.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl žádná tvrzení a nenavrhl žádné důkazy, přestože mu žaloba spolu s výzvou k vyjádření byly doručeny do vlastních rukou do datové schránky.

3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 31. 3. 2023 jsou účastníci rovnodílnými podílovými spoluvlastníky nemovité věci, a to bytové jednotky č. číslo, vymezené v budově: adresa, číslo, bytový dům, LV číslo, na parc. č. číslo, LV číslo a v parc. č. číslo, s podílem na společných částech domu a pozemku číslo, zapsané na LV číslo u Katastrálního úřadu pro územní celek, Katastrální pracoviště adresa, pro k.ú. a obec adresa.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 31. 3. 2023 bylo zjištěno, že ideální podíl žalovaného na společné nemovité věci je zatížen zástavním právem smluvním ve prospěch jméno FO pro zajištění pohledávek do výše 733.000 Kč, dále závazkem nezajistit zástavní právo ve výhodnějším pořadí na nový dluh, závazkem neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého a zákazem zcizení a zatížení bez předchozího písemného souhlasu oprávněného.

6. Z vyjádření žalobkyně bylo zjištěno, že účastníci jsou bývalými manžely, mezi kterými však neprobíhá žádná komunikace, a to i přes opakované pokusy žalobkyně učiněné před podáním žaloby.

7. Žalovaný byl výzvou ze dne 3. 3. 2023, podanou do datové schránky žalovaného dne 3. 3. 2023 a poštovní přepravě dne 3. 3. 2023 vyzván k uzavření dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke společné nemovité věci tak, jak specifikována ve výroku I.

8. Podle ustanovení § 1140 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

9. Podle ustanovení § 1140 odst. 2 o.z., každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit nebo o zrušení spoluvlastnictví.

10. Podle ustanovení § 1143 o.z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

11. Podle ustanovení § 1144 odst. 1 o.z., je-li to možné rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

12. Podle ustanovení § 1147 o.z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníků. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

13. Na základě výše uvedeného skutkového stavu soud zjistil, že se účastníci nedohodli na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a že zde nejsou podmínky pro rozdělení společné věci, když společná nemovitá věc je bytovou jednotkou, kterou reálně mezi účastníky rozdělit nelze. V daném případě nejsou podmínky ani pro přikázání věci jednomu z účastníků, když žalobkyně ani žalovaný nemají o vlastnictví celé nemovité věci zájem (resp. žalovaný jej neprojevil). Soud měl proto za to, že jsou splněny podmínky pro vypořádání spoluvlastnictví nemovité věci jejím prodejem ve veřejné dražbě, s následným rozdělením výtěžku mezi účastníky rovným dílem podle jejich podílů, když nebyl zjištěn důvod pro rozhodnutí, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

14. Zrušení podílového spoluvlastnictví a nařízení jejího prodeje ve veřejné dražbě nebránila ani skutečnost, že na nemovité věci vázne zástavní právo, když z povahy zástavního práva jako práva věcného vyplývá, že ani převodem či přechodem zastavené nemovitosti na jinou osobu takové zástavní právo nezaniká.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“, a to i při znalosti poslední judikatury Ústavního soudu (naposledy např. Stanovisko pléna ÚS z 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23), podle které v řízeních o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zpravidla nelze určit, který z účastníků měl ve věci plný úspěch. Výjimkou jsou však řízení, ve kterých jeden z účastníků projeví obstrukční chování, nezájem o konstruktivní vyřešení věci nebo zvolí šikanózní výkon práva. O takový případ se jedná i v projednávané věci, neboť žalovaný neprojevil ani minimální snahu o konstruktivní vyřešení sporu. Soudem byl proto zavázán k náhradě nákladů řízení, které žalobkyni v tomto řízení vznikly.

16. Náklady řízení vzniklé zcela úspěšné žalobkyni jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 7.000 Kč, odměnou za právní zastoupení ve výši 47.950 Kč (3,5 x 13.700 Kč, § 7, § 8 odst. 5, 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/, odst. 2 písm. h/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., když tarifní hodnota vycházela z žalobkyní doložené obvyklé ceny nemovitosti), náhradou hotových výdajů ve výši 1.200 Kč (4 x 300 Kč, podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhradou cestovného k ústnímu jednání dne datum ve výši 1.826,40 Kč za cestu z adresa a zpět osobním automobilem (224 km, prům. spotřeba 6,6 l/100 km, PHM 38,70 Kč/l, 5,60 Kč/km podle vyhl. č. 398/2023 Sb.), náhradou za ztrátu času na cestě k jednání a zpět podle § 14 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (6 x 100 Kč) a náhradou DPH ve výši 21 % v částce 10.831 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkové náklady řízení vzniklé žalobkyni činí 69.407,40 Kč. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ-797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.