8 C 296/2025

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl soudkyní JUDr. Danou Malechovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 18.156,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 15.067 Kč ve splátkách po 1.000 Kč měsíčně, ke každému 15. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že v případě neuhrazení kterékoliv ze splatných splátek, stává se splatný celý dluh.

II. Žaloba na zaplacení částky 3.089,97 Kč, úroku ve výši 2.147,56 Kč, úroku z prodlení z částky 15.656,97 Kč od 14. 7. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 4.182 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, soudní poplatek ve výši 200 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 11. 2025 se žalobce domáhal vůči žalované peněžitého plnění ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalobcem a žalovanou, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 16.999 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr s dohodnutými poplatky a úrokem v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná uhradila na svůj dluh pouze 1.932,08 Kč. Žalobce proto dluh zesplatnil v souladu se smluvními podmínkami ke dni 13. 7. 2025. Žalobce uvedl, že zkoumal schopnost žalované úvěr splácet.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, neuvedla žádná tvrzení a nenavrhla žádné důkazy, přestože jí žaloba spolu s výzvou k vyjádření byly doručeny do vlastních rukou na adresu trvalého pobytu.

3. Ve věci se dne , datum, a , datum, konalo ústní jednání, ke kterému se žalovaná nedostavila. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“ věc projednal v nepřítomnosti žalované a rozhodoval na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobcem. Takto byl zjištěn následující skutkový stav:

4. Žalobce jako věřitel a žalovaná jako dlužník uzavřeli dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru , název, č. , hodnota, . Touto smlouvou se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 16.999 Kč na úhradu produktu u společnosti , právnická osoba, a žalovaná se zavázala uhradit 24 měsíčních splátek po 1.001 Kč. Žalobce poskytl úvěr ve prospěch žalované na účet obchodníka , právnická osoba, dne , datum, ve výši 16.999 Kč. Z historie pohybů ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná uhradila celkem 17.577,97 Kč.

5. Při uzavírání smlouvy o úvěru byly žalobci známy identifikační a kontaktní údaje, žalovaná byla s negativním výsledkem prověřena v databázi SOLUS a v centrální evidenci exekucí. Žalobce vycházel z informací od žalované, podle kterých činil její měsíční příjem 6.500 Kč a 3.000 Kč a výdaje tvořily náklady na bydlení ve výši 2.000 Kč. Z listin předložených věřitelem nebylo zjištěno, že žalobce ověřoval údaje o příjmech a výdajích.

6. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 580 odst. 1 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru. Podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona č. 257/2016 Sb., je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Ve smyslu výše citovaného znění § 86 je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka, z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti, informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka.

15. Žalobce jako věřitel však neučinil všechny potřebné kroky za účelem zjištění celkové majetkové situace žalované. Žalobce žádným způsobem neprověřil údaje žalované o výši jejích příjmů a výdajů a spolehl se na neúplné informace poskytnuté žalovanou. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost dlužníka absolutně neplatná.

16. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které přijal žalovaný jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z listinných důkazů, podle kterých žalovaná získala 16.999 Kč a uhradila 1.932,08 Kč. Žalovaná je proto povinna vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 15.067 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla v této části zamítnuta.

17. Přiznán žalobci nebyl ani nárok na úhradu úroku z prodlení z dlužné jistiny, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 je citovaný § 87 zákona o spotřebitelském úvěru úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, podle které má poskytovatel úvěru podle neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru nárok na úhradu jistiny ve lhůtě, která neodvisí od výzvy věřitele, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úhradu úroků z prodlení proto věřiteli vzniká teprve poté, co nastane splatnost dluhu, která je odvislá od osobních, výdělkových a majetkových poměrů žalované.

18. V daném případě bylo soudem zjištěno, že výše splátek, kterou si strany ve smlouvě dohodly, činila 1.001 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyly zjištěny aktuální majetkové a výdělkové poměry žalované a žalovaná na svůj dluh ničeho po podání žaloby neuhradila, soud při stanovení lhůty k plnění vycházel z ujednané splatnosti akceptované věřitelem i dlužníkem a určil lhůtu k plnění ve splátkách po 1.000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek.

19. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V daném případě byl žalobce úspěšný v žalované jistině z 83 % (15.067 Kč) a žalovaná byla úspěšná v rozsahu 17 % (3.089,97 Kč). Soud proto žalobci přiznal rozdíl v úspěchu obou účastníků, tj. náklady řízení ve výši 66 % celkových nákladů řízení žalobce, které jsou tvořeny následujícími položkami:- 1.000 Kč soudní poplatek- 3.060 Kč (3 x 400 Kč, 1 x 1.860 Kč) odměna za úkony právní služby z tarifní hodnoty 18.156,97 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 14b odst. 1 písm. c), bod 2 za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění předcházející žalobě, sepis žaloby, účast u ústního jednání dne , datum, v souladu s § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu- 1.350 Kč (3 x 100 Kč, 1 x 450 Kč) paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4, § 14b odst. 6 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu v souvislosti s 4 úkony právní služby- 926,10 Kč DPH podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. ve výši 21 % z částky 4.410 Kč.

20. Celkové náklady řízení žalobce činí částku 6.336,10 Kč, z toho 66 % odpovídá částce 4.182 Kč. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud aplikoval proto, že se v dané věci jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téhož žalobce ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech.

21. Žalobci byla uložena povinnost k doplacení soudního poplatku ve výši 200 Kč (1.000 Kč – 800 Kč) podle Sazebníku poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, položka 2, odst. 2, neboť ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Lhůta k úhradě soudního poplatku byla stanovena podle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích.