Okresní soud v Prostějově · Rozsudek

8 C 59/2026

č. j. 8 C 59/2026-40

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-05-27 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPV:2026:8.C.59.2026.1

Citované zákony (2)

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl soudkyní JUDr. Danou Malechovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 10.872 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.500 Kč, ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky 3.372 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10.650,08 Kč od 2. 12. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 950 Kč, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 12. 2. 2026 domáhal peněžitého plnění ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřel právní předchůdce žalobce , právnická osoba, s žalovaným dne , datum, a podle které poskytl žalovanému částku 7.500 Kč téhož dne převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit dlužnou částku spolu s úrokem do , datum, . Žalobce požadoval po žalovaném vrácení jistiny s dohodnutým úrokem a úrokem z prodlení, neboť žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Smlouva o postoupení pohledávky za žalovaným byla uzavřena dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl žádná tvrzení a nenavrhl žádné důkazy, přestože mu žaloba spolu s výzvou k vyjádření byly doručeny do vlastních rukou na adresu trvalého pobytu.

3. Ve věci se dne , datum, konalo ústní jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“ věc projednal v nepřítomnosti žalovaného a rozhodoval na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobcem. Takto byl zjištěn následující skutkový stav:

4. Podle smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, byla splatnost poskytnutého úvěru ve výši 7.500 Kč účastníky dohodnuta na 30 dní (do , datum, ).

5. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že z účtu právního předchůdce žalobce byla na účet č. , č. účtu, dne , datum, poukázána platba ve výši 7.500 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, (rodné číslo žalovaného). Vlastnictví účtu č. , č. účtu, žalovaným bylo ověřeno prostřednictvím bankovní identity.

6. Z listiny o šetření úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno, že žalobce vycházel z údajů poskytnutých žalovaným, dále z databáze hledaných osob Policie ČR, z databáze platných občanských průkazů, insolvenčního rejstříku a z Centrální evidence exekucí. Z listiny nebylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce ověřoval údaje žalovaného o jeho výši příjmů (25.000 Kč) a výši výdajů (12.400 Kč).

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, jako postupitelem a , Jméno žalobce, jako postupníkem ze dne , datum, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce.

8. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 580 odst. 1 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru. Podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona č. 257/2016 Sb., je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Ve smyslu výše citovaného znění § 86 je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka, z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti, informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka.

17. Právní předchůdce žalobce jako věřitel však neučinil všechny potřebné kroky za účelem zjištění celkové majetkové situace žalovaného a neověřil reálnost a úplnost příjmů a výdajů žalovaného. Věřitel nezjišťoval spolehlivost údajů dlužníka o tom, jaké jsou jeho reálné majetkové poměry, zejména jaké byly jeho pravidelné měsíční příjmy a výdaje. O nedostatečně pečlivě šetřených majetkových poměrech svědčí i to, že žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost dlužníka absolutně neplatná.

18. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal čerpáním finančních prostředků částku 7.500 Kč a uhradil 0 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 7.500 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění (poplatků, úroků, úroků z prodlení) nevznikly a žaloba byla v této části zamítnuta. Přiznán žalobci nebyl ani nárok na úhradu úroku z prodlení z dlužné jistiny, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 je citovaný § 87 zákona o spotřebitelském úvěru úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, podle které má poskytovatel úvěru podle neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru nárok na úhradu jistiny v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úhradu úroků z prodlení proto věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka po uplynutí lhůty k plnění podle dohody účastníků nebo určené soudem.

19. V daném případě bylo soudem zjištěno, že lhůta pro vrácení dlužné částky činila podle smlouvy 30 dní. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyly zjištěny aktuální majetkové a výdělkové poměry žalovaného a žalovaný na svůj dluh ničeho po podání žaloby neuhradil, soud při stanovení lhůty k plnění vycházel z ujednané splatnosti akceptované věřitelem i dlužníkem a určil lhůtu k plnění v délce 30 dní.

20. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V daném případě byl žalobce úspěšný v žalované jistině z 69 % (7.500 Kč) a žalovaný byl úspěšný v rozsahu 31 % (3.372 Kč). Soud proto žalobci přiznal rozdíl v úspěchu obou účastníků, tj. náklady řízení ve výši 38 % celkových nákladů řízení žalobce. Náklady řízení vzniklé žalobci jsou tvořeny následujícími částkami:- 1.000 Kč soudní poplatek- 1.200 Kč (3 x 400 Kč) odměna za úkony právní služby z tarifní hodnoty 10.872 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 14b odst. 1 písm. c), bod 1 za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění předcházející žalobě, sepis žaloby v souladu s § 11 odst. 1 písm. a) a d), vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu- 300 Kč (3 x 100 Kč) paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4, § 14b odst. 6 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu v souvislosti s 3 úkony právní služby.

21. Celkové náklady řízení žalobce činí částku 2.500 Kč, z toho 38 % odpovídá částce 950 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

22. Žalobci byla uložena povinnost k doplacení soudního poplatku ve výši 200 Kč (1.000 Kč – 800 Kč) podle Sazebníku poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., položka 2, odst. 2, neboť ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Lhůta k úhradě soudního poplatku byla stanovena podle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.