8 C 85/2023

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl soudkyní JUDr. Danou Malechovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o nahrazení projevu vůle

I. Soud nahrazuje projev vůle žalovaného uzavřít s žalobci a), b) tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění pozdějších předpisů:1/ žalobce a) je oprávněnou osobou podle § 4 zák. č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění pozdějších předpisů,2/ žalobkyně b) je oprávněnou osobou podle § 4 zák. č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění pozdějších předpisů,3/ žalobci a), b) mají na základě- rozhodnutí , název úřadu, , k.ú. , adresa, ze dne , datum, ,- rozhodnutí , orgán veřejné moci, , spisová značka, ze dne , datum, ,- rozhodnutí , orgán veřejné moci, , spisová značka, ze dne , datum, ,- rozhodnutí , orgán veřejné moci, , spisová značka, ze dne , datum, ,- rozhodnutí , orgán veřejné moci, , spisová značka, ze dne , datum, ,nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky jim v restituci nevydaných z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění pozdějších předpisů.4/ žalovaný spravuje pozemky ve vlastnictví České republiky, a to:- parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ,- parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ,- parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ,- parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ,- parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ,- parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ,- parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ,- parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ,- parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ,- parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, .5/ žalovaný k uspokojení nároků žalobců a), b) na náhradu za tyto pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí žalobcům a), b) tyto pozemky:- parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ,- parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ,- parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ,- parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ,- parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , oddělený od pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, geometrickým plánem č. , hodnota, , který je nedílnou součástí tohoto rozsudku,- parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ,- parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ,- parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ,- parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ,- parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , oddělený od pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , geometrickým plánem č. , hodnota, , který je nedílnou součástí tohoto rozsudkua žalobci a), b) tyto pozemky přijímají do spoluvlastnictví každý ve výši spoluvlastnického podílu ½.

II. Řízení se ohledně pozemku parc. č. , hodnota, k.ú. , adresa, zastavuje.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům a), b) náklady řízení ve 341.034,90 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobců.

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 3. 2023 se žalobci domáhali vydání rozhodnutí specifikovaného ve výroku I. rozsudku, protože jsou osobami oprávněnými, resp. právními nástupci osob oprávněných, podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen “zákon o půdě”), jimž byl komunistickým režimem protiprávně odňat majetek (parcely PK , hodnota, a PK , hodnota, v k.ú. , adresa, a PK , hodnota, v k.ú. , adresa, ). Původně usilovali o jeho vrácení, ale stát ohledně části odňatého majetku rozhodl, že jej nelze vrátit, čímž jim vznikl nárok na vydání tzv. náhradních pozemků. Stát však jejich restituční nárok nadále eviduje v nesprávné výši. K výpočtu výše nároku zvolil při ocenění odňatých pozemků nesprávný postup. Charakter odňatých pozemků nehodnotil podle jejich začlenění do funkční plochy podle dobově platné územně plánovací dokumentace a podle účelu jejich vyvlastnění v době jejich přechodu na stát, jenž vyplýval z vyvlastňovacích titulů, ale podle jejich administrativního určení zapsaného v pozemkových knihách k momentu přechodu na stát. V září 2022 se neúspěšně obrátili na žalovanou s žádostí o zaevidování jejich restitučního nároku ve správné výši, která vycházela z na jejich náklady vypracovaného znaleckého posudku na ocenění pozemků, a kterou následně žalované zaslali s předžalobní výzvou.

2. Cena odňatých pozemků určená podle účelu vlastnění, jímž byla v daném případě výstavba obytných objektů, servisu a továrních objektů, jak plynulo i z územně plánovací dokumentace platné v době přechodu těchto pozemků na stát, o které žalovaná ví od již od roku 2008, měla dle § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb. činit 250 Kčs/m2. Žalovaná při ocenění jejich restitučního nároku však aplikovala § 14 odst. 3 této vyhlášky, čímž na ně protiprávně přenesla břemeno správného ocenění. V tomto spatřují jednání žalované vůči žalobcům za liknavé a svévolné. V důsledku toho po nich nelze spravedlivě požadovat vydání náhradních pozemků cestou účasti na veřejných nabídkách, v nichž opakovaně nebyli a nemůžou být úspěšní právě kvůli nesprávné evidenci výše jejich restitučního nároku a jsou nuceni se svého nároku domáhat soudní cestou.

3. Žalobci mají zato, že se jejich požadavek na správné ocenění restitučního nároku nepromlčuje, protože nepředstavuje samostatné majetkové právo, které by podléhalo promlčení. Rovněž mají zato, že jejich nárok nemohl zaniknout čerpáním finanční náhrady ve výši 80 939,88 Kč (každý z žalobců ve výši ½), která představuje pouhé 2 % skutečné výše jejich restitučního nároku, jež činí 3.187.622,12 Kč (každý z žalobců ve výši ½, tj. 1.593.811,06 Kčs).

4. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Restituční nároky žalobců byly řádně vypořádány vyplacením peněžitých náhrad v roce 2009. Jejich zůstatek je dle evidence 0 Kč. Navíc žalobkyni neeviduje mezi oprávněnými osobami, protože její příbuzenský vztah k , tituly před jménem, , jméno FO, nebyl doložen příslušným dědickým usnesením. Odmítla, že by se při vypořádání restitučních nároků žalobců dopustila liknavosti či svévole. Stále nabízí a nabízela dostatečné množství adekvátních pozemků ve veřejných nabídkách, prostřednictvím nichž se žalobci musí aktivně domáhat uspokojení svých restitučních nároků. Žalobci se do veřejných nabídek přihlásili pouze jednou, tudíž nemají o náhradní pozemky touto standardní cestou zájem. Zároveň však nesplňují podmínku mimořádného postupu mimo rámec § 11a zákona o půdě, když u nich není dána marná dlouhodobá aktivní snaha o saturaci jejich restitučních nároků.

5. Žalovaná namítla, že nárok na přecenění restitučního nároku nad rámec poskytnutého plnění je promlčen. Žalobci svůj nárok na přecenění vznesli až v předžalobní výzvě ze dne 23. 11. 2022, tedy až po 14 letech od vyplacení finanční náhrady, proto její námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy. Navíc vyplacením finanční náhrady jejich restituční nárok zanikl splněním.

6. Žalovaná žalobci požadované náhradní pozemky nechala v průběhu řízení ocenit znalci a uvedla, že žádný z nich není vyloučen z převodu.

7. Žalobci odmítli, že by jejich restituční nárok nad rámec hodnoty vyplacené peněžité náhrady zanikl splněním, protože ocenění restitučního nároku je pouze administrativním úkonem, který nemá vliv na jeho skutečnou výši v době jeho vzniku. Odkázali přitom na aktuální nález Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2024, sp. zn. I. ÚS 2763/23, na který navázal nález Ústavního soudu ze dne 21.1.2025 sp. zn. III. ÚS 3111/23, podle kterých restituční nárok promlčení nepodléhá. Připustili sice existenci judikatury polemizující s promlčením restitučního nároku, která nicméně zcela jednoznačně stanovuje počátek běhu promlčecí lhůty jako okamžik, kdy se oprávněná osoba dozví o tom, žalovaná nehodlá plnit. Tímto okamžikem bylo v jejich případě doručení stanoviska žalované dne 24. 10. 2022 k jejich výzvě na přecenění. Nad to namítli, že vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, protože povinností státu je uspokojovat restituční nároky oprávněných osob ve správné výši, kterou je povinen si zjistit.

8. Ve věci nebylo sporu o tom, že žalobce je osobou oprávněnou a žalobkyně právní nástupkyní osoby oprávněné podle zákona o půdě a že jejich restituční nárok byl žalovanou oceněn částkou 80 939,88 Kč. Náhrada za nevydané pozemky byla znalci oceněna podle jejich kultury uvedené v daném rozhodnutí, tedy jako pozemky zemědělské. V této výši byl restituční nárok žalobce a právní předchůdkyně žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, uspokojen dne 2. 6. 2009 a 20. 4. 2009. Nesporným bylo také tvrzení, že žalobci žalovanou vyzvali k řádnému ocenění jejích restitučního nároku dne 29. 9. 2022, což jim bylo žalovanou odmítnuto, což se dozvěděli dne 24. 10. 2022. Ze shodných tvrzení účastníků rovněž vyplynulo, že se žalobci opakovaně pokusili svůj restituční nárok uplatnit cestou účasti ve veřejných nabídkách, v nichž žádali o převod zemědělských pozemků podle § 11a zákona o půdě, avšak všechny jejich žádosti byly žalovanou zamítnuty pro nedostatečnou výši evidovaného zůstatku jejich restitučního nároku.

9. Dále nebylo sporné, že , žalovaná, je vlastníkem pozemků, jež chtějí žalobci nabýt do vlastnictví, že žalované k nim přísluší právo hospodařit s nimi, že žádný z nich není vyloučen z převodu vlastnického práva na žalobce a že jejich cena vyplývá ze znaleckých posudků vyhotovených žalovanou.

10. Tyto skutkové závěry soud učinil na základě nesporných tvrzení účastníků dle § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “o.s.ř.”). Nesporná tvrzení účastníků byla souladná s dokazováním provedeným pro zjištění skutkového stavu, který byl zjištěn takto:

11. Žalobci jsou osobami oprávněnými, resp. právními nástupci oprávněných osob; žalobce po , jméno FO, a , jméno FO, a žalobkyně po , tituly před jménem, , jméno FO, , rozené , příjmení FO, . Oběma žalobcům vznikl nárok vůči žalované na bezúplatný převod jiného pozemku či pozemků ve vlastnictví státu či na náhradu za pozemky v restituci jim nevydané podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, protože část jejich pozemků byla zastavěna. Tento restituční nárok jim vznikl z pravomocných rozhodnutí specifikovaných ve výroku I tohoto rozsudku.

12. Žalobkyně nabyla dědictví po své matce , tituly před jménem, , jméno FO, , zemřelé , datum, , v podobě veškerého majetku zůstavitelky. Nabytí dědictví bylo žalobkyni, jako jediné dědičce, potvrzeno usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, vydaným notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , které nabylo právní moci dne 11. 11. 2019. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, bylo rozhodnuto o dodatečném projednání pozůstalosti, kdy žalobkyni bylo potvrzeno nabytí dědictví sestávající z restitučních nároků na vydání pozemků nebo na náhradu za nevydané pozemky, vyplývající z rozhodnutí specifikovaných ve výroku I tohoto rozsudku.

13. Stejně tak bylo rozhodnuto pravomocným usnesením Okresního soudu , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve věci dodatečného projednání pozůstalosti po , jméno FO, , zemřelé , datum, , vydaným notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy žalobce jako jediný syn a dědic zůstavitelky nabyl její podíl id. ½ restitučního nároku na vydání náhradních pozemků nebo na náhradu za nevydané pozemky vyplývající z rozhodnutí specifikovaných ve výroku I tohoto rozsudku.

14. Rozhodnutím , název úřadu, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , rozhodnutím , orgán veřejné moci, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , rozhodnutím , orgán veřejné moci, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , rozhodnutím , orgán veřejné moci, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, a rozhodnutím , orgán veřejné moci, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, stát stanovil, že žalobci, resp. jejich právní předchůdci, jsou oprávněnými osobami podle zákona o půdě a nejsou vlastníky v rozhodnutích specifikovaných, jejich rodině dříve bývalým režimem odňatých, pozemků či jejich částí, za něž mají nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům.

15. Finanční náhrada byla žalobcům a jejich právním předchůdcům poskytnuta výplatou celkové částky 80.939,88 Kč. Podle evidence žalované byl žalobci celkově na této částce vyplacen jeho podíl odpovídající částce 20.234,97 Kč, a to dle dohody o poskytnutí peněžité náhrady podle § 16 odst. 1 zákona o půdě č. F356/1 tak, že k jeho výzvě podané dne 22. 5. 2007 mu byla dne 18. 3. 2009 bezhotovostně poskytnuta částka 19.852,16 Kč, když na nároky z jednotlivých rozhodnutí připadly částky 9.436,25 Kč z rozhodnutí , spisová značka, , 25,59 Kč z rozhodnutí , spisová značka, , 5.462,63 Kč z rozhodnutí , spisová značka, , 4.740,91 Kč z rozhodnutí , spisová značka, a 186,78 Kč z rozhodnutí , spisová značka, . Dne 2. 6. 2009 mu byla vyplacena částka 382,81 Kč ve vztahu k nároku z jiného rozhodnutí , spisová značka, , na základě dohody o poskytnutí peněžité náhrady podle § 16 odst. 1 zákona o půdě ze dne , datum, č. , hodnota, .

16. Podle evidence žalované byl , jméno FO, celkově na této částce vyplacen její podíl odpovídající částce 20.234,97 Kč, a to dle dohody o poskytnutí peněžité náhrady podle § 16 odst. 1 zákona o půdě ze dne , datum, č. , hodnota, tak, že k její výzvě jí byla nejprve bezhotovostně poskytnuta částka 19.852,16 Kč, když na nároky z jednotlivých rozhodnutí připadly částky 9.436,25 Kč z rozhodnutí , spisová značka, , 25,59 Kč z rozhodnutí , spisová značka, , 5.462,63 Kč z rozhodnutí , spisová značka, , 4.740,91 Kč z rozhodnutí , spisová značka, a 186,78 Kč z rozhodnutí , spisová značka, . Teprve následně, k její další výzvě, jí byla doplacena částka 382,81 Kč ve vztahu k nároku z jiného rozhodnutí č.j. , spisová značka, .

17. Podle evidence žalované byl , tituly před jménem, , jméno FO, celkově na této částce vyplacen její podíl odpovídající částce 40.469,94 Kč, a to dle dohody o poskytnutí peněžité náhrady podle § 16 odst. 1 zákona o půdě ze dne , datum, č. , hodnota, tak, že k její výzvě podané 22. 5. 2007 jí byla bezhotovostně vyplacena dne 28. 4. 2008 částka 39.704,32 Kč ve vztahu k nárokům z rozhodnutí č. j. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, . Poté jí byla dne 20. 4. 2009, k její další výzvě ze dne 10. 2. 2009, doplacena částka 765,62 Kč k nároku dle rozhodnutí č. j. , spisová značka, .

18. Všechny dohody o poskytnutí peněžité náhrady podle § 16 odst. 1 zákona o půdě pod čísly , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, byly, až na jméno oprávněné osoby uvedené v záhlaví, obsahově shodné, protože jejich obsah představoval formou předtištěný formulář, do kterého se jen doplnily chybějící údaje pro zvolenou verzi o výši náhrady a o platebním místě.

19. Žalobci vyzvali žalovanou k řádnému ocenění svého restitučního nároku za odňaté parcely , hodnota, a , hodnota, v k. ú. , adresa, a , hodnota, v k. ú. , adresa, dne 29. 9. 2022. Odpověď žalované ze dne 20. 10. 2022, byla doručena jejich právními zástupci dne 24. 10. 2022. V ní vedoucí oddělení restitucí , tituly před jménem, , jméno FO, sdělila, že nárok žalobce byl dne 2. 6. 2009 zcela vypořádán, stejně jako nárok , tituly před jménem, , jméno FO, dne 20. 4. 2009. Žalobci svůj požadavek zopakovali v předžalobní výzvě ze dne 23. 11. 2022, ve které výši svého nároku vyčíslili podle znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne 3. 8. 2022, který připojili. Zároveň žalovanou požádali o vydání náhradních pozemků, jež jsou předmětem tohoto řízení. Žalovaná reagovala stejným negativním stanoviskem dne 13. 1. 2023, tedy že jejich restituční nárok byl zcela uspokojen v roce 2009 peněžitou výplatou. Navíc namítla, že požadavek na jeho přecenění je promlčený.

20. Žalobci se opakovaně hlásili do veřejné nabídky o převod zemědělského pozemku podle § 11a zákona o půdě. Žalobce tak učinil dne 5. 10. 2022, kdy požádal o převod zemědělských pozemků v k. ú. , adresa, p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, v celkové nabízené ceně 845.751 Kč. Žalobkyně tak učinila také dne 5. 10. 2022 ve vztahu ke 2 zemědělským pozemkům v k. ú. , adresa, p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, v celkové nabízené ceně 876.365 Kč. Žalovaná dne 19. 10. 2022 sdělila žalobci, že jeho žádost je neplatná, protože má všechny restituční nároky již vypořádané. Stejného dne sdělila žalobkyni, že její žádost je neplatná, protože neprochází evidencí jako oprávněná osoba s restitučním nárokem. Žalobce znovu požádal o převod zemědělského pozemku v k. ú. , adresa, , hodnota, v ceně 1.546 947 Kč dne 23. 3. 2023. Stejně učinila i žalobkyně ve vztahu k zemědělskému pozemku v k. ú. , adresa, , hodnota, v ceně pozemku 1.266.063,10 Kč. Žalovaná však dne 5. 4. 2023 jejich žádosti vyloučila pro nedostatečnou výši nároku potřebnou na převod požadovaného pozemku. Žalobci znovu požádali o převod zemědělského pozemku dne 23. 6. 2023, kdy se jednalo o pozemek v k. ú. , adresa, , hodnota, za cenu 1.228.392,45 Kč. Ani těmto žádostem žalovaná nevyhověla pro nedostatečnou výši restitučních nároků žalobců, jak jim sdělila dne 28. 6. 2023.

21. Nároky žalobců na převod náhradních zemědělských pozemků nebyly dosud žalovanou uspokojeny nad rámec vyplacené finanční náhrady, ani o něm nebylo dosud rozhodnuto, protože řízení zahájená žalobci u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, byla zastavena. Řízení vedené u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, bylo skončeno vydáním rozsudku dne , datum, , kterým bylo obdobné žalobě obou žalobců vyhověno. Uvedený rozsudek nebyl ke dni vydání tohoto rozsudku v právní moci. Podle odůvodnění uvedeného rozsudku činila hodnota náhradních pozemků vydaných žalobcům celkovou částku 821.817,91 Kčs.

22. Obec , adresa, sdělila dne 25. 6. 2025, že se na pozemku p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, nenachází čistírna odpadních vod, pozemek je pouze dotčen stavbou splaškové kanalizace, neboť přes něj vede kanalizační stoka zajišťující nátok na čistírnu odpadních vod.

23. Předmětné pozemky, zvolené žalobci, jsou ve vlastnictví státu, žalované k nim přísluší právo hospodaření. Žádný ze zvolených pozemků není vyloučen z převodu, protože není dle příslušného územního plánu určen k zastavění. Cena jednotlivých pozemků byla určena znalcem ve znaleckých posudcích vyhotovených na žádost žalované a žalobci s takto určenými cenami souhlasili. Znalec při ocenění vycházel z vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., v souladu se zákonem o půdě.

24. Podle znaleckého posudku zpracovaného znalcem , právnická osoba, , sídlem , adresa, , IČO , IČO, pod č. , č. účtu, ze dne 6. 6. 2023 a pod č. , č. účtu, ze dne 9. 6. 2025 bylo zjištěno, že cena pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, činila 73.171,80 Kčs, parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, činila 37.715,80 Kčs, parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, činila 220.695,70 Kčs, parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, činila 80.616,60 Kčs, pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , oddělený od pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , geometrickým plánem č. , hodnota, činila cena 120.791,65 Kčs, pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, činila cena 12.200 Kčs, pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, činila cena 15.660 Kčs, pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, činila cena 16.480 Kčs, parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, činila cena 16.340 Kčs a pozemku parc. č. , hodnota, , oddělený od pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, geometrickým plánem č. , hodnota, činila cena 2.862,35 Kčs.

25. Sporným v řízení mezi účastníky zůstalo, zda nevydané pozemky byly pozemky určené k výstavbě a zda při jejich ocenění bylo namístě zohlednit srážky podle přílohy č. 7 vyhl. č. 182/1988 Sb. Soud k těmto sporným skutečnostem provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž má za prokázáno:

26. O odnětí pozemků právním předchůdcům žalobců bylo rozhodnuto rozhodnutím , název úřadu, ze dne 21. 9. 1965, č. j. , spisová značka, (týkající se části pozemku , hodnota, v k. ú. , adresa, o výměře 5859 m²) o vyvlastnění, z něhož bylo prokázáno, že účelem byla výstavba servisu a autoopravny autobusů. O odnětí pozemků právním předchůdcům žalobců bylo také rozhodnuto rozhodnutím , název úřadu, ze dne 22. 9. 1965, č. j. , spisová značka, o vyvlastnění, z něhož je zřejmé, že účelem byla výstavba továrních objektů (týkající se části pozemku , hodnota, v k. ú. , adresa, o výměře 4261 m²). Z rozhodnutí , název úřadu, ze dne 1. 11. 2002, č. j. , spisová značka, , jež nabylo právní moci dne 20. 12. 2002, vyplynulo, že jím bylo rozhodnuto, že podle § 4 odst. 1 zákona o půdě jsou oprávněnýma osobami , tituly před jménem, , jméno FO, k id. ¼ a žalobce a jeho matka , jméno FO, (jako dědicové oprávněné osoby , jméno FO, ), každý z nich k id. 1/8 na pozemku dle PK parcela , hodnota, , role, o výměře 10120 m2, vedeného u Katastrálního úřadu , územní celek, na LV č. , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, . Šetřením pozemkového úřadu bylo zjištěno, že vyvlastněná nemovitost slouží účelu, pro který byla vyvlastněna, protože část pozemku se nachází v areálu ČSAO a je zastavěna částí administrativní budovy s vrátnicí, objektem čerpací stanice s podzemními nádržemi, objektem rozvodny tepla pro okolní areály a příjezdovými komunikacemi do areálu. Další část se nachází v rámci areálu , název úřadu, , a to hlavní budova areálu – centrální depozitář, požární obslužná a přístupová komunikace. Tento pozemek tedy byl ke dni rozhodnutí zastavěn podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě a sloužil účelu, pro který byl vyvlastněn, proto bylo rozhodnuto, že oprávněné osoby nejsou jeho vlastníkem, tudíž nelze jim jej vydat a přísluší jim za něj náhrada podle § 11 odst. 2 a § 17, resp. § 16 zákona o půdě.

27. Bylo prokázáno rozhodnutím , název úřadu, ze dne 7. 11. 1966, č. j. , spisová značka, o vyvlastnění, že k odnětí pozemků právním předchůdcům žalobců došlo za účelem vybudování staveniště pro výstavbu obytného domu (týkající se pozemku , hodnota, v k. ú. , adresa, ). Z rozhodnutí , orgán veřejné moci, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jež nabylo právní moci dne 29. 9. 2005, vyplynulo, že jím bylo rozhodnuto, že podle § 4 odst. 1 zákona o půdě jsou oprávněnýma osobami , tituly před jménem, , jméno FO, k id. 2/12 a žalobce a jeho matka , jméno FO, (jako dědicové oprávněné osoby , jméno FO, ), každý z nich k id. 1/12 mj. na pozemku dle PK parcela , hodnota, , louka, o výměře 546 m2 (dle KN část parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, ), vedeného u Katastrálního úřadu , územní celek, , Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, . Část uvedeného pozemku byla po přechodu na stát zastavěna obytnými domy č.p. , hodnota, a , hodnota, , čímž tento pozemek ke dni rozhodnutí naplnil podmínku § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, protože byl zastavěn. Proto bylo rozhodnuto, že restituenti nejsou jeho vlastníky a tudíž jim jej nelze vydat, a přísluší jim za něj náhrada podle § 11 odst. 2 a § 17, popř. § 16 zákona o půdě.

28. Bylo prokázáno, že na základě prohlášení - smlouvy darovací - ze dne , datum, , zn. , spisová značka, , tituly před jménem, , jméno FO, , bez uvedení účelu přešel na stát podíl id. ½ na pozemku PK , hodnota, v k. ú. , adresa, . Z rozhodnutí , orgán veřejné moci, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jež nabylo právní moci dne 2. 9. 2006, vyplynulo, že jím bylo rozhodnuto o tom, že podle § 4 odst. 4 zákona o půdě jsou oprávněnýma osobami , tituly před jménem, , jméno FO, k id. ¼ a žalobce a jeho matka , jméno FO, (jako dědicové oprávněné osoby , jméno FO, ), každý z nich k id. 1/8 mj. na pozemku dle PK část parc. č. , hodnota, , role, o výměře 10405 m2 (dle KN část parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a celé parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, ) vedeného u Katastrálního úřadu pro , územní celek, , Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, . Z jeho odůvodnění bylo prokázáno, že id. ½ pozemku dle PK parc. č. , hodnota, přešla na stát z , tituly před jménem, , jméno FO, jako vynucený dar. Darovaný pozemek byl státem převeden do operativní správy , právnická osoba, a podle hospodářské smlouvy o převodu správy národního majetku mezi , právnická osoba, a , právnická osoba, – výstavba sídlišť ze dne , datum, č. , spisová značka, byl na , právnická osoba, – výstavba sídlišť převeden celý pozemek za účelem výstavby sídliště , název, . Pozemkový úřad provedl před rozhodnutím ohledání na místě samém a konstatoval, že část pozemku dle PK parc. č. , hodnota, (pozemky dle KN parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, ) byla zastavěna panelovými domy a na prostoru mezi touto zástavbou se nachází zeleň, tráva, stromy a chodníky mezi domy. Na pozemku dle KN parc. č. , hodnota, se nachází stavba podzemních garáží, která zasahuje nad povrch země. Byla vybudována v souvislosti s výstavbou bytových jednotek sídliště , název, a povolena k trvalému užívání. Dále se na části pozemku dle KN parc. č. , hodnota, , odpovídající původnímu pozemku dle PK parc. č. , hodnota, , který tvoří prostor mezi zástavbou, nachází hřiště se zpevněnou plochou a pískoviště. Na pozemcích dle KN parc. č. , hodnota, a , hodnota, se nachází komunikace. Na části pozemku dle KN parc. č. , hodnota, , odpovídající původnímu pozemku dle PK parc. č. , hodnota, je umístěno parkoviště a na pozemku dle KN parc. č. , hodnota, se nachází zeleň. Po tomto zjištění pozemkový úřad konstatoval, že všechny zastavěné pozemky a pozemky s nimi bezprostředně související nelze vydat podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, proto bylo rozhodnuto, že restituenti nejsou jeho vlastníky a přísluší jim za ně náhrada podle § 11a a § 17, resp. § 16 zákona o půdě.

29. Dále bylo prokázáno, že na základě prohlášení - smlouvy darovací - ze dne 1. 8. 1962, zn. , spisová značka, , tituly před jménem, , jméno FO, , bez uvedení účelu přešel na stát podíl id. ½ na pozemku PK , hodnota, v k. ú. , adresa, . Z rozhodnutí , orgán veřejné moci, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jež nabylo právní moci 12. 6. 2007, vyplynulo, že jím bylo rozhodnuto, že podle § 4 odst. 2 písm. c) a § 4 odst. 4 zákona o půdě jsou oprávněnýma osobami , tituly před jménem, , jméno FO, k id. 1/8 a žalobce a jeho matka , jméno FO, (jako dědicové oprávněné osoby , jméno FO, ), každý z nich k id. 1/16 mj. na pozemku dle PK část parc. č. , hodnota, , role, o výměře 10120 m2 (dle KN část parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a celé parc. č. , hodnota, , části parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a celé parc. č. , hodnota, ) vedeného u Katastrálního úřadu pro , územní celek, , Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, . , název úřadu, na jednání dne , datum, konstatoval, že na části pozemku se nachází administrativní budova , právnická osoba, s vrátnicí (pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, ) a čerpací stanicí (parc. č. , hodnota, ), resp. se jedná o pozemky s těmito stavbami bezprostředně související a k jejich provozu nezbytně nutné (pozemky parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, ), jednak centrální depozitář , název úřadu, (pozemek parc. č. , hodnota, ), resp. pozemky s touto stavbou bezprostředně související a k jejímu provozu nezbytně nutné (pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, ). , název úřadu, konstatoval, že tyto překážky zastavěnosti brání vydání podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, proto bylo rozhodnuto, že restituenti nejsou jejich vlastníky a přísluší jim za ně náhrada podle § 11a, popř. finanční náhrada podle § 16 odst. 1 zákona o půdě.

30. Rovněž bylo prokázáno, že na základě prohlášení - smlouvy darovací - ze dne , datum, , zn. , spisová značka, , tituly před jménem, , jméno FO, , bez uvedení účelu přešel na stát podíl id. ½ na pozemku PK , hodnota, v k. ú. , adresa, a zároveň z rozhodnutí , orgán veřejné moci, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jež nabylo právní moci dne 13. 6. 2007, vyplynulo, že bylo rozhodnuto, že podle § 4 odst. 2 písm. c) a § 4 odst. 4 zákona o půdě jsou oprávněnýma osobami , tituly před jménem, , jméno FO, k id. 1/8 a žalobce a jeho matka , jméno FO, (jako dědicové oprávněné osoby , jméno FO, ), každý z nich k id. 1/16 mj. na pozemku dle PK část parc. č. , hodnota, , role, o výměře 399 m2 (dle KN parc. č. , hodnota, a , hodnota, ) vedeného u Katastrálního úřadu pro , územní celek, , Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, , přičemž bylo zjištěno, že na části pozemku se v době rozhodnutí nacházela komunikace a přilehlý chodník (pozemky KN parc. č. , hodnota, a , hodnota, ) a podle ortofotomapy tento stav existoval ve formě zahájení stavby již ke dni 24. 6. 1991, proto bylo rozhodnuto, že restituentům tyto pozemky nelze vydat, protože jsou zastavěny podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě a že jim za ně přísluší jiný pozemek podle § 11a, popř. finanční náhrada podle § 16 odst. 1 zákona o půdě.

31. Zastavěnost odňatých pozemků byla potvrzena také znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ve znaleckém posudku č. , hodnota, ze dne 3. 8. 2022, vyhotoveném na základě ohledání na místě samém, na základě přehledného regulačního zastavovacího plánu pro část území , adresa, , , adresa, a , adresa, mezi státní silnicí , název, a tělesem státní dráhy s přilehlými částmi , adresa, a , adresa, pro pozemek PK , hodnota, , na základě návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území , adresa, jižně od tělesa státní dráhy a přilehlé území obce , adresa, pro pozemek PK , hodnota, , na základě zákresu PK parcel do návrhu přehledného regulačního zastavovacího plánu pro část území , adresa, mezi státní silnicí , název, a tělesem státní dráhy s přilehlými částmi , adresa, a , adresa, a části jižně od tělesa státní dráhy a přilehlého území obce , adresa, a na základě přehledného regulačního a zastavovacího plánu , územní celek, z listopadu 1930.

32. Znalkyně v souladu s rozhodnutími pozemkového úřadu potvrdila, že část odňatých pozemků byla zastavěna panelovými domy s chodníky, zelení a stromy mezi nimi, část podzemními garážemi, hřištěm se zpevněnou plochou a pískovištěm a na další části z pozemků se nachází komunikace, parkoviště a zeleň. Vycházela nejen z výše vyjmenovaných titulů, na základě kterých došlo k přechodu vlastnického práva z původních vlastníků na stát, ale také ze zdrojů Institutu plánování a rozvoje , územní celek, , kde dohledala územně plánovací dokumentaci regulující území v době přechodu vlastnického práva k pozemkům na stát a použila také podklady získané z archivu , název úřadu, . Dále vycházela ze snímků pozemkové mapy, z ortofotomapy pozemků, návrhů přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území , adresa, , , adresa, a , adresa, , návrhu regulačního a zastavovacího plánu pro část území , adresa, , legendy k přehledným regulačním a sestavovacím plánům , územní celek, z listopadu 1930, které dle regulačního plánu spadaly do funkčních ploch určených pro zástavbu. Rozdělení jednotlivých ploch na stavební a nestavební bylo provedeno podle používaných regulativů funkčního a prostorového uspořádání území , územní celek, a podle legendy k regulačnímu plánu. V posudku konstatovala, že odňaté a nevydané předmětné pozemky se nachází ve funkčních plochách regulačního plánu, a to původní pozemek PK , hodnota, ve funkční ploše dle regulačního plánu či odnímacího titulu – továrny, průmysl, původní pozemek PK , hodnota, ve funkční ploše dle regulačního plánu či odnímacího titulu - veřejné komunikace, rodinné domy, zahrady a náměstí a původní pozemek PK , hodnota, ve funkční ploše dle regulačního plánu či odnímacího titulu - rodinné domy.

33. U oceňovaných parcel znalkyně hodnotila také možnost a rozsah aplikace srážek podle přílohy č. 7 vyhl. č. 182/1988 Sb. Z dostupných podkladů, tedy z regulačního plánu, ortofotomap daných území a informací od správců elektrické sítě, vodovodní a kanalizační sítě, však neshledala důvody a podmínky pro aplikaci žádné ze srážek, a to za nesrostlost s kmenovou obcí, za absenci přístupu po zpevněné komunikaci, docházkové vzdálenosti, složitosti a orientaci, a za nemožnost napojení na elektrické vedení, vodovodní a kanalizační síť.

34. Z historické ortofoto z roku 1962 a roku 1966 bylo zjištěno, že pozemek parc. č. PK , hodnota, se nacházel v bezprostředním kontaktu se souvislou zástavbou, a to jak bytového, tak průmyslového charakteru, což odpovídalo období těsně před přechodem vlastnictví pozemku na stát. V roce 1966 je patrné zahájení výstavby i na odňatém pozemku, z čehož vyplývá, že v době odnětí byla v lokalitě dostatečně zajištěna dostupnost technické infrastruktury. Současně z výňatku z publikace Vodovody předměstských obcí před vznikem velké , název, , (autoři , jméno FO, a , jméno FO, , nakladatelství , název, ) bylo zjištěno, že katastrální území , adresa, bylo připojeno k , adresa, již v roce 1922 a v rámci následného rozvoje tzv. „, Anonymizováno, “ došlo k systematickému napojování místních obecních systémů na vodovodní a kanalizační síť hlavního města. S ohledem na tuto skutečnost lze důvodně předpokládat, že technická infrastruktura byla v přilehlé městské části již standardně dostupná, když z uvedené publikace vyplývá, že vodovod byl v oblasti , adresa, zřizován již v roce 1906. Z uvedených důvodů má soud za to, že v daném případě není na místě aplikovat srážky obsažené v příloze 7 vyhl. č. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., a to i s ohledem na účel odnětí pozemku, kterým byla tovární výstavba, výstavba servisu a výstavba autobusového parkoviště. Pro tento typ výstavby není dostupnost vodovodu či kanalizace zásadní, jako v případě obytné zástavby. Soud proto neprovedl žalovanou navrhovaný výslech svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , pro nadbytečnost takového výslechu, když soud má vyjádření znalkyně o neaplikaci srážek za dostatečné.

35. Hlavní spor účastníků byl o způsob ocenění odňatých pozemků žalovanou, protože se od něj pak odvíjela výše hodnoty restitučního nároku žalobců. Nebylo sporné, že žalovaná předmětné pozemky, vyjmenované v rozhodnutích specifikovaných ve výroku I tohoto rozsudku, ocenila dle jejich stavu evidovaného v době jejich odnětí a přechodu na stát, tedy jako pozemky zemědělské, a nikoliv jako pozemky stavební, jimž byly v době vydání těchto rozhodnutí.

36. Nové ocenění provedla pro žalobce znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ve znaleckém posudku ze dne , datum, , č. , spisová značka, . Jejím úkolem bylo stanovit administrativní cenu pozemků, které byly vedeny v pozemkových knihách k. ú. , adresa, jako parc. č. PK , hodnota, a parc. č. PK , hodnota, a v pozemkových knihách k. ú. , adresa, jako parc. č. PK , hodnota, , a to podle jejich stavu ke dni jejich přechodu na stát. Při ocenění vycházela z veřejně přístupných zdrojů dat získaných od , název úřadu, . Znalkyně vyšla z výměry uvedené v pozemkovém katastru, kdy se u pozemku parc. č. PK , hodnota, jednalo o výměru 13 279 m2, z níž nebyla vydána část o ploše 10 419 m². U pozemku parc. č. PK , hodnota, o výměře 24 040 m2 se jednalo o nevydaných 10 405 m² a u pozemku parc. č. PK , hodnota, o výměře 1435 m2 se jednalo o nevydaných 546 m². Ocenění provedla podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., kdy cena za 1 m² činila 250 Kčs. Touto částkou tak byly násobeny nevydané stavební výměry, proto cena nevydané části pozemku původ. PK , hodnota, o výměře 10 419 m² byla oceněna na 2.604.750 Kčs, cena nevydané části pozemku původ. PK , hodnota, o výměře 10 405 m² byla oceněna částkou 2.601.250 Kč a cena nevydané části pozemku původ. PK , hodnota, o výměře 546 m² částkou 136.500 Kčs. V součtu nevydaných pozemků se jednalo o částku 5.342.500 Kč. Znalkyně dále provedla vyčíslení hodnoty jednotlivých podílů na odňatých a nevydaných pozemcích, kdy podíl žalobce id. 3/8 na pozemku původ. PK , hodnota, z výměry 10 120 m² a podíl žalobce id. 1/8 na pozemku původ. PK , hodnota, z výměry 399 m², z celkové částky 2.604.750 Kčs činil 961.219 Kčs. Podíl žalobce id. ¼ na pozemku původ. PK , hodnota, z částky 2.601.250 Kčs činil 650.312 Kčs. Podíl žalobce id. 1/6 na pozemku původ. PK , hodnota, z celkové ceny 136.500 Kčs činil 22.750 Kč. Celkově tak výše restitučního nároku dle podílu žalobce činila 1.634.281 Kčs. Podíl žalobkyně id. 3/8 na pozemku původ. PK , hodnota, z výměry 10 120 m² a podíl žalobkyně id. 1/8 na pozemku původ. PK , hodnota, z výměry 399 m², z celkové částky 2.604.750 Kčs činil 961.219 Kčs. Podíl žalobkyně id. ¼ na pozemku původ PK , hodnota, z celkové částky 2.601.250 Kčs činil 650.312 Kčs a podíl žalobkyně id. 1/6 na pozemku původ. PK , hodnota, z celkové ceny 136.500 Kčs činil 22.750 Kč. Celkově tak výše restitučního nároku dle podílu žalobkyně činila 1.634.281 Kčs.

37. Znalkyně k posudku připojila znaleckou doložku a prohlášení o vědomosti si následků vědomě nepravdivého a hrubě zkresleného posudku. Posudek tak splňoval předpoklady stanovené § 127a o.s.ř. pro znalecký posudek, proto jej soud v rámci hodnocení důkazů také takto hodnotil. Žalovaná proti samotnému výpočtu ničeho nenamítala, sporovala pouze způsob výpočtu z hlediska důvodnosti použití § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb.

38. Žalovaná, resp. její právní předchůdce, , název úřadu, , při ocenění nevydaných pozemků žalobcům, vycházela ze znaleckých posudků, jež pozemky oceňovaly jako ornou půdou dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., jak vyplynulo z nesporných tvrzení účastníků a z předložených protokolů pro stanovení BPEJ pozemku. Z nich bylo prokázáno, že pro pozemek plynoucí z rozhodnutí č. j. , spisová značka, v k. ú. , adresa, původ. PK část , hodnota, o výměře 10120 m2 byl pro výměru 5565 m2 použit kód 20610 a zbylá výměra 4555 m2 byla označena za nebonit. půdu. Dále pro pozemek plynoucí z rozhodnutí č. j. , spisová značka, v k. ú. , adresa, původ. PK část , hodnota, o výměře 546 m2 se vycházelo z kódu 21089, pro pozemek plynoucí z rozhodnutí č. j. , spisová značka, v k. ú. , adresa, původ. PK , hodnota, o výměře 10405 m2 se vycházelo z kódu 22614, pro pozemek plynoucí z rozhodnutí č. j. , spisová značka, v k. ú. , adresa, původ. PK část , hodnota, o výměře 10120 m2 se vycházelo z kódu 20610 pro výměru 5572 m2 a zbylá výměra 4548 m2 byla označena za nebonit. půdu. Konečně pozemek plynoucí z rozhodnutí č. j. , spisová značka, v k. ú. , adresa, původ. PK část , hodnota, o výměře 399 m2 byl označen za nebonit. půdu.

39. Existence restitučního nároku žalobců v době podání žaloby a v době vyhlášení rozsudku, byla další spornou skutečností, protože žalovaná setrvala na stanovisku, že výplatou částky 80.939,88 Kč byl restituční nárok žalobců zcela vypořádán.

40. Přestože mezi účastníky nebylo sporné, že žalobci a jejich právní předchůdci jako oprávněné osoby uzavřeli s žalovanou, resp. s jejím právní předchůdcem, pozemkovým úřadem, dohody o poskytnutí peněžité náhrady, rozpor mezi nimi panoval v tom, zda se uzavřením těchto dohod výslovně vzdali zbytku restitučního nároku. Dokazováním provedeným předmětnými dohodami o poskytnutí peněžité náhrady podle § 16 odst. 1 zákona o půdě, uzavřenými oprávněnými osobami s pozemkovým úřadem; a to žalobce dne , datum, pod č. j. , spisová značka, , , jméno FO, dne , datum, pod č. j. , spisová značka, a , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, pod č. j. , spisová značka, a dne , datum, pod č. j. , spisová značka, , bylo prokázáno, že se jednalo o obsahově shodné texty, lišící se pouze v záhlaví uvedeným jménem konkrétní oprávněné osoby, jež obsahovaly části pro volbu některé z 5 nabízených variant s nutností dopsání provedené volby jedné z variant a přeškrtnutí ostatních nezvolených variant. Žádná z dohod neobsahovala výslovné prohlášení o vzdání se zbytku restitučního nároku nad rámec zvolené varianty poskytnutí náhrady za odňaté a nevydané pozemky.

41. Žalovaná rovněž nesouhlasila s tvrzením žalobců, že její chování ve vztahu k jejich nároku na řádné vypořádání restitučního nároku bylo svévolné a liknavé, proto se tato rozporná tvrzení stran stala rovněž předmětem dokazování.

42. Žalobci učinili předmětem řízení nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu předmětných náhradních pozemků, které si sami vybrali, za pozemky jim v restituci nevydané, a to mimo veřejnou nabídku náhradních pozemků. Soud po právní stránce předmětný spor posoudil podle zákona č. 229/1991 Sb., zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě). Zároveň při svém rozhodnutí přihlížel, v souladu se zásadou předvídatelnosti soudního rozhodování podle § 6 o.s.ř., i k recentní judikatuře Ústavního a Nejvyššího soudu ČR, zejména pak k nálezům Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2024, sp. zn. I. ÚS 2763/23 a ze dne 28. 1. 2025, sp. zn. III. ÚS 3111/23.

43. Podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb., zákona o půdě, pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn…za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. 6. 1991 a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby.

44. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě, oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

45. Žalobci, o nichž nebylo v řízení sporu, že jsou osobami oprávněnými, si byli vědomi zákonem předvídaného postupu pro získání náhradního pozemku dle § 11a zákona o půdě, proto svůj nárok uplatnili před podáním žaloby v říjnu 2022 a březnu 2023 přihláškou do veřejné nabídky. Ve všech případech byly přihlášky žalovanou odmítnuty pro nedostatečnou výši nároku, který žalovaná i přes opakované výzvy žalobců odmítala přecenit. Žalovaná svým postojem k žádostem žalobců na zaevidování jejich restitučního nároku ve správné výši jim fakticky znemožnila možnost získat náhradu za pozemky nevydané standardní cestou, převodem náhradních pozemků ve veřejné nabídce. Žalobci tak neměli jinou možnost, jak se domoci svých práv, než cestou této žaloby o nahrazení projevu vůle. S ohledem na neměnný postoj žalované v průběhu řízení, kdy trvala na uspokojení nároku žalobců pouze cestou veřejné nabídky, lze důvodně předpokládat, že bez požadovaného „přecenění“ žalovanou by i další přihlášky do veřejné nabídky byly odmítnuty. Soud proto dospěl k závěru, že si žalovaná tímto jednáním počínala přinejmenším liknavě a v důsledku této liknavosti nebyly dosud nároky žalobců zcela vypořádány.

46. Podle § 28a zákona o půdě se poskytují náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. 6. 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., pokud tento zákon nestanoví jinak.

47. Podle § 14 odst. 1 zákona o půdě, oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který podle tohoto zákona se nevydává a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

48. Podle § 16 odst. 1 zákona o půdě, za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout oprávněné osobě jiné pozemky, poskytne stát finanční náhradu podle zvláštních předpisů.

49. Podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., tedy ve znění účinném od 1. 9. 1990, cena za 1 m2 pozemku nebo jeho části určeného pro stavbu nebo ke zřízení zahrady a nebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří, zahrada, nejde-li o pozemek oceňovaný podle odst. 2, činí v , adresa, 250 Kčs.

50. Podle bodu 3, 4 a 5 přílohy č. 7 této vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., tedy ve znění účinném od 1. 9. 1990, jsou důvody pro snížení ceny pozemku, není-li v místě možnost napojení na veřejný vodovod, na veřejnou kanalizaci a na rozvod elektřiny nebo vzdálenost ke zdroji je více než 200 m.

51. Podle § 14 odst. 3 této vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., tedy ve znění účinném od 1. 9. 1990, se cena pozemku zapsaného v evidenci nemovitostí jako orná půda, ovocný sad, vinice nebo chmelnice se určí podle sazeb uvedených v příloze č. 9.

52. Podle přílohy č. 9 této vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., tedy ve znění účinném od 1. 9. 1990, se cena orné zemědělské půdy stanovila příslušnou sazbou Kčs/m2 v závislosti na BPEJ dané orné půdy tak, že pro bonitu 20610 činila 7,50 Kčs/m2, pro bonitu 24089 činila 0,75 Kčs/m2 a pro bonitu 22614 činila 4,20 Kčs/m2.

53. Podle § 14 odst. 4 této vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., tedy ve znění účinném od 1. 9. 1990, se cena pozemku zapsaného v evidenci nemovitostí jako louka a pastvina činí 75 % ceny orné půdy určení podle sazeb uvedených v příloze č. 9.

54. Nesporným bylo, že výše hodnoty restitučního nároku za nevydané pozemky, jež byla žalobcům a jejich právním předchůdcem vyplacena finanční náhradou, vycházela ze stavu evidovaného v tehdejším PK (role, louka) a nikoliv stavu skutečného, kdy tyto pozemky byly oceněny dle sazeb pro zemědělskou půdu podle § 14 odst. 3 a odst. 4, ve spojení s přílohou č. 9 vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb.

55. Restituční nárok žalobců byl sice uspokojen výplatou finanční náhrady v roce 2009, avšak nikoliv vypořádán v plném rozsahu. Žalobci jsou tak nadále nositeli restitučního nároku, který byl žalovanou od počátku evidován chybně. K nesprávné evidenci došlo z důvodu chybného způsobu ocenění, kdy nevydané pozemky byly oceňovány nikoliv podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. 316/1990 Sb., jako pozemky určené pro stavbu, ale bylo vycházeno z jejich charakteru evidovaného v původ. PK v době jejich přechodu na stát, tedy jako orná půda (role) a louka a tudíž také oceňovány podle § 14 odst. 3 a 4 vyhlášky v cenách dle její přílohy č.

9. Žalovaná chybu nenapravila ex offo ani poté, co na ni od roku 2022 začali žalobci upozorňovat. Žalovaná tak neučinila přesto, že její povinností jako organizační složky státu je evidovat restituční nároky v jejich skutečné výši a při jejich výpočtu se řídit platnou právní úpravou, včetně výkladu zákonných ustanovení prostřednictvím judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu. Žalovaná tak evidentně neučinila, ač jí musel být od roku 2013 znám nález Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2013, sp. zn. IV. ÚS 1088/12, vydaný v řízení, jehož byl stát účastníkem (prostřednictvím , název úřadu, ), obsahující výklad postupu státu při určování hodnoty pozemků pro účely restitucí, kdy došlo ke změně dosavadního způsobu ocenění za nevydaný a odňatý pozemek na , adresa, určený k zastavění na 250 Kčs/m2 v souladu s § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. Žalovaná přesto svou obranu v této věci postavila na vině žalobců, kteří na chybu v ocenění upozornili až 13 let od výplaty náhrady. Soud v chování a obraně žalované tímto spatřuje znaky svévole, když jako organizační složka zastupující stát viní běžného občana z vlastní chyby, ač je povinna řídit se zákony a recentní judikaturou obsahující jejich výklad.

56. Soud se tak ztotožnil s argumentací žalobců, že jejich restituční nárok dosud nebyl plně uspokojen. Jejich restituční nárok je totiž třeba posuzovat jako celek. Aktuální judikatura (nález Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2024, sp. zn. I. ÚS 2763/23 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 9. 2024, sp. zn. 28 Cdo 1905/2024) konstatuje, že stát je povinen evidovat restituční nároky ve správné výši a nesmí případnou chybu v tomto směru přenášet na restituenty. Námitky žalované, že žalobci od roku 2009 do roku 2022 aktivně neprojevili nesouhlas s provedeným oceněním jsou tak bezvýznamné, protože nelze vinit žalobce jako oprávněné osoby, že měly důvěru ve věcnou správnost rozhodnutí státu vydaných v jejich restituční věci. Naopak to byla žalovaná, kdo svou nečinností, a tedy liknavostí, kdy řádně a včas nepřezkoumala, zda o výši nároku žalobců bylo rozhodnuto správně a způsobila, že v důsledku nesprávného ocenění fakticky nemohli plně uplatnit své nároky cestou účasti ve veřejných nabídkách v souladu se zákonem o půdě.

57. Soud se naopak neztotožnil s námitkou žalované, že žalobci svůj restituční nárok zcela vyčerpali výplatou finanční náhrady v roce 2009, protože proti ní nic 13 let nenamítali a kterou neodmítli přijmout. V souladu s recentní judikaturou (nález Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2025 sp. zn. III. ÚS 3111/23) totiž restituenti, kteří svůj nárok čerpali finanční náhradou, nemůžou být znevýhodněni na úkor druhé skupiny restituentů tím, že jeho výplatou jej zcela vyčerpali a tento by zanikl splněním. Výjimkou jsou případy, kdy se na tom restituent s úřadem dohodne nebo kdy se restituent tohoto nároku výslovně vzdal. K tomu však v předmětné věci nedošlo, když dohoda o vzdání se restitučního nároku, tedy nároku ve výši rozdílu mezi vyplacenou náhradou a skutečnou výší nároku, nebyla uzavřena. Takové ujednání či výslovné vzdání se tohoto nároku z obsahu dohod uzavřených dle § 16 odst. 1 zákona o půdě, dne , datum, pod č. j. , spisová značka, , dne , datum, pod č. j. , spisová značka, , dne , datum, pod č. j. , spisová značka, a dne , datum, pod č. j. , spisová značka, nebylo prokázáno. Uzavření jiných dohod v tomto směru nebylo žalovanou ani tvrzeno.

58. Žalobci naopak vyvinuli dostatečnou aktivitu, aby se domohli přezkumu výše jejich nároku, kdy za tímto účelem si nechali vypracovat posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , která dospěla k závěru, že odňaté pozemky byly pozemky určené k výstavbě, která následně na nich proběhla. V souladu s tímto závěrem vyznělo provedené dokazování, jež jednoznačně prokázalo, že nevydané pozemky byly pozemky stavební. Závěr o tom, že byly v době rozhodnutí o jejich nevydání (rok 2002, 2005-2007) zastavěny, vyplývá již ze samotných rozhodnutí právní předchůdkyně žalované (, název úřadu, ). Z jejich obsahu lze vycházet, protože tento závěr byl dostatečně odůvodněn a vycházel z místního šetření úřadu, provedeného před vydáním rozhodnutí a u jednoho z nich dokonce i z náhledu na ortofotomapu části pozemku k datu , datum, za účelem zjištění stavu jeho rozestavěnosti. V souladu s odůvodněním , název úřadu, znalkyně ve znaleckém posudku logicky a srozumitelně formulovala svůj závěr o stavebním charakteru pozemků v době přechodu na stát a doložila jej územně plánovací dokumentací regulující území v době přechodu vlastnického práva k pozemkům na stát, snímky pozemkové mapy, ortofotomapou, návrhy přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území , adresa, , , adresa, a , adresa, a legendou k přehledným regulačním a sestavovacím plánům , územní celek, z listopadu 1930. Žalovaná v řízení nenamítala žádnou konkrétní nesprávnost závěru tohoto posudku, že odňaté a nevydané předmětné pozemky se nachází ve funkčních plochách regulačního plánu, a to pozemek původ. PK , hodnota, ve funkční ploše – továrny, průmysl, pozemek původ. PK , hodnota, ve funkční ploše - veřejné komunikace, rodinné domy, zahrady a náměstí a pozemek původ. PK , hodnota, ve funkční ploše - rodinné domy.

59. Žalobci tak disponují dosud neuspokojeným restitučním nárokem 3.187.622,12 Kč, kdy podíl každého z nich na něm činí 1.593.811,06 Kčs. Vydání vybraných náhradních pozemků, specifikovaných ve výroku I tohoto rozsudku nic nebrání, protože jsou ve vlastnictví státu, jsou bez zákonných překážek ohledně převodu a jejich celková výše 596.533,90 Kč, jež nebyla sporná, je nižší než dosud neuspokojená výše restitučního nároku žalobců, a to i s přihlédnutím k hodnotě náhradních pozemků ve výši 821.817,91 Kčs vydaných rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, .

60. K náhradnímu pozemku p.č. , hodnota, , k.ú. , adresa, bylo zjištěno, že splašková kanalizace, která je technickou infrastrukturou (i podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 6.6.2023, sp. zn. 28 Cdo 1566/2023) je převoditelný na žalobce, když pro takový případ je stanovena v § 6 odst. 1 písm. b), bod 4 zákona č. 503/2012 výjimka ze zákazu převoditelnosti. Ani k pozemku p. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , odděleného geometrických plánem č. , hodnota, , k pozemku p.č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, v k.ú. , adresa, odděleného geometrických plánem č. , hodnota, , nevázne žádná překážka převoditelnosti, a to i přes skutečnost, že shodné pozemky jsou předmětem řízení vedených u Okresního soud v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, či , spisová značka, . Podle judikatury Nejvyššího soudu není paralelně vedené řízení překážkou převoditelnosti pozemku a pozemek do vlastnictví získá ten žalobce, jenž docílí právní moci vydávajícího rozhodnutí jako první (rozhodnutí ze dne 26.2.2019 sp. zn 28 Cdo 170/2019).

61. Podle § 100 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen “o.z.”), právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené. K promlčení se přihlédne k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

62. Podle § 100 odst. 2 věta první o.z., promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického.

63. Podle § 101 o.z. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

64. Žalobci se svého práva na přecenění domáhají od roku 2022, tedy dle žalované až po 13 letech od uspokojení jejich nároku výplatou finanční náhrady, proto žalovaná namítla jeho promlčení. Soud se uplatněnou námitkou promlčení zabýval v rámci provedeného dokazování a dospěl k závěru, že vzhledem ke zjištěným okolnostem není tato námitka důvodná, protože k promlčení nedošlo a navíc její uplatnění žalovanou je v rozporu s dobrými mravy.

65. Předpokladem promlčení práva je uplynutí promlčecí doby, jež je v daném případě tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Při aplikaci § 101 o.z. na zjištěný skutkový stav je tak třeba konstatovat, že k uplynutí promlčecí doby nemohlo dojít, protože počátek jejího běhu pro žalobce nastal až od okamžiku, kdy zjistili, že žalovaná nehodlá plnit. Při aplikaci na předmětný spor, žalobci poprvé zjistili, že žalovaná jejich požadavku na evidenci jejich restitučního nároku ve správné výši nevyhoví, až okamžikem doručení odpovědi žalované ze dne 20. 10. 2022 na jejich výzvu k přecenění ze dne 29. 9. 2022, což bylo dne 24. 10. 2022. Teprve tímto okamžikem s jistotou zjistili, že žalovaná provést přecenění odmítá. Ještě před doručením tohoto stanoviska žalované se žalobci mohli domnívat, že jejich nárok bude uspokojen ve veřejné nabídce, proto dne 5. 10. 2022 vyplnili formulář žádosti o převod náhradního pozemku. Žádost jim však byla dne 19. 10. 2022 žalovanou zamítnuta z důvodu, pro který přecenění požadovali. K zamítnutí žádosti však došlo ještě před doručením odpovědi žalované na jejich požadavek na evidenci jejich nároku ve správné výši, proto se v té době mohli domnívat, že jejich požadavku bude vyhověno, čímž jim bude umožněno znovu požádat o převod náhradních pozemků ve veřejné nabídce. Žalobu podali dne 28. 3. 2023, tedy před uplynutím tříleté promlčecí doby, jež započala běžet dne 25. 10. 2022. K promlčení proto nemohlo dojít.

66. Námitka promlčení vznesená žalovanou je navíc v této věci námitkou nepřípustnou pro rozpor s dobrými mravy, protože byla vznesena ze strany , orgán veřejné moci, , prostřednictvím jeho , Anonymizováno, , jenž, byť v době předchozího totalitního režimu, porušil majetková práva žalobců, resp. jejich právních předchůdců, kteří se teď v tomto řízení musí domáhat jejich nápravy (viz. nález Ústavního soudu ze dne 29. 10. 2009, sp. zn. I. ÚS 1688/09).

67. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a dle návrhu žalobců nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona o půdě, neboť po provedeném dokazování dospěl k závěru, že nárok žalobců nezanikl, nadále trvá ve výši vypočtené znalkyní ve znaleckém posudku, že tento nárok není promlčen a nezanikl ani tím, že by se jeho uspokojení žalobci výslovně vzdali. Výše restitučního nároku vypočtená znalkyní vycházela správně z ocenění nevydaných pozemků jako pozemků stavebních. Přístup žalované k nároku žalobců na zaevidování jejich nároku ve správné výši je možno hodnotit jako liknavý a svévolný, protože přes aktivní snahu žalobců jim žalovaná svým odmítavým postojem o zaevidování jejich nároku ve správné výši fakticky zabránila jeho uspokojení cestou zákonnou, tedy cestou účasti ve veřejné nabídce pozemků, předpokládanou zákonem o půdě. Důvodnost podané žaloby na vydání vhodných náhradních pozemků proto soud nevázal na podmínku nutné další (marné) účasti žalobců ve veřejné nabídce, jak bylo judikováno Nejvyšším soudem v rozhodnutí ze dne 24. 1. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5487/2017.

68. Ve výroku II. soud rozhodl v souladu s ustanovením § 96 odst. 1 o.s.ř, když žalobci vzali svou žalobu v části zpět a se souhlasem žalovaného řízení ohledně pozemku parc. č. , hodnota, , k.ú. , adresa, zastavil.

69. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšným žalobcům právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Odměna za zastupování advokátem byla stanovena podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), kdy tarifní hodnota byla dle § 8 odst. 1 a.t. vypočtena z celkové hodnoty náhradních pozemků ve výši 596.533,90 Kč, tedy pro každého z žalobců z hodnoty 298.266,95 Kč (podle usnesení Nejvyššího soud ze dne 7.5.2018, sp. zn. Cdo 6064/2017). Odměna za jeden úkon činí 9.500 Kč + 7.600 Kč (9.500-1.900 Kč) = 17.200 Kč, s ohledem na snížení odměny o 20 % podle § 12 odst. 4 a.t.

70. Náklady řízení vzniklé žalobcům jsou tvořeny těmito položkami:- v roce 2022 - 2024 provedl zástupce žalobců 6 úkonů právní služby po 17.200 Kč, v celkové výši 103.200 Kč (příprava a převzetí věci právního zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., předžalobní výzva podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., vyjádření k námitkám žalované ze dne 30. 6. 2023, 11. 9. 2024 a 18.11.2024 podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t.- v roce 2025 provedl zástupce žalobců 9 úkonů právní služby po 17.200 Kč v celkové výši 154.800 Kč (vyjádření žalobců ze dne 4.3.2025, 29.4.2025, 10.6.2025, 15.8.2025 podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., částečné zpětvzetí žaloby ze dne 23.5.2025 podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t, účast u jednání dne , datum, v čase od 10h do 13:50h (dva úkony), účast u jednání dne , datum, podle § 11 odst. 1 písm. g) a.t.- náhrada hotových výdajů v celkové výši 5.850 Kč za provedených 6 úkonů právní služby v roce 2022-2024 při sazbě 300 Kč/úkon dle § 13 odst. 1 a 4 a.t. platného do 31. 12. 2024 a za provedených 9 úkonů právní služby v roce 2025 dle při sazbě 450 Kč/úkon dle § 13 odst. 1 a 4 a.t. platného od 1. 1. 2025- náhrada za promeškaný čas cestou na jednání soudu v roce 2025 v rozsahu 3 x 10 půlhodin po 150 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 a.t. platného od 1. 1. 2025 ve výši 4.500 Kč- jízdné podle § 13 a.t. v roce 2025 ve výši 13.497 Kč (3 x 4.499 Kč) jako náhrada cestovních výdajů k jednání dne , datum, , , datum, a , datum, na trase , adresa, – , adresa, a zpět, při vzdálenosti 531 km, paušální náhradě podle vyhlášky č. 475/2024 Sb. 5,80 Kč/km, průměrné spotřebě osobního vozidla 7,7 litrů nafty při vyhláškové ceně 34,70 Kč/litr- 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 59.187,90 Kč, vypočtené z částky 281.847 Kč, podle § 14a odst. 1 a.t. ve spojení s § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.Celkové náklady řízení vzniklé žalobcům tak činí částku 341.034,90 Kč. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právního zástupce žalobců dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.