9 C 102/2021

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Havránkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 3.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3.000 Kč od 19. 2. 2020 do zaplacení, vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1.489 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem doručeným soudu dne 15. 1. 2021 se domáhal žalobce zaplacení 3.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3.000 Kč ve výši 10 % ročně od 19. 2. 2020 do zaplacení a zaplacení nákladů řízení. Dle žaloby byl žalovaný převezen 19. 1. 2020 do záchytné stanice žalobce, kde mu bylo poskytnuto nezbytné vyšetření a ošetření. Za pobyt a tyto úkony vyúčtoval žalobce celkové náklady 3.000 Kč. Žalovaný svůj dluh ve výši 3.000 Kč dne 19. 1. 2020 uznal co do důvodu a výše. Na svůj dluh nezaplatil žalovaný ničeho, přestože byl vyzván dne 30. 9. 2020 o úhradu dlužné částky.

2. Okresní soud v Prostějově vydal platební rozkaz, kterým žalobě vyhověl. Platební rozkaz byl následně usnesením podle ustanovení § 173 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) za použití ustanovení § 174a odst. 3 o.s.ř. zrušen.

3. Žalovaný byl vyzván, aby se k žalobě vyjádřil a zároveň byl vyzván, aby se vyjádřil také k záměru soudu rozhodnout věc bez nařízení jednání, vycházejíc pouze z obsahu spisu tak, jak to navrhl žalobce. Žalovaný byl poučen, že nevyjádří-li se, bude soud jeho nečinnost považovat za souhlas s postupem podle § 115a o.s.ř. Žalovaný se nevyjádřil.

4. K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení věci souhlasí. (§ 115a o.s.ř.)

5. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání a vycházejíc z obsahu spisu zjistil následující skutkový stav. Z faktury a Uznání dluhu ze dne 19. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl umístěn v záchytné stanici žalobce dne 19. 1. 2020, a propuštěn téhož dne. Žalobce poskytl žalovanému vyšetření a ošetření, které účtoval v souladu se zákonem a bodovým ohodnocením pro pobyt v záchytné stanici částkou 3.000 Kč. Žalovaný 19. 1. 2020 svůj závazek k zaplacení částky 3.000 Kč za pobyt v záchytné stanici uznal. Zavázal se, že částku zaplatí do třiceti dnů. Z výzvy k zaplacení dluhu z 30. 9. 2020 zaslané žalobcem žalovanému a podacího lístku bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván o úhradu dlužné částky za pobyt v záchytné stanici. Ve spise se nenachází žádný doklad o provedené úhradě za pobyt v záchytné stanici.

6. Podle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. o opatření k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt v záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl takto ošetřenou osobou a uznal dluh za pobyt v záchytné stanici ve výši 3.000 Kč a v dohodnuté lhůtě třiceti dnů tuto částku neuhradil, soud žalobě vyhověl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně v souladu s ustanovením § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) a § 1970 o.z., a to ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky (19. 2. 2020).

7. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. (§ 1968 věta prvá o. z.)

8. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vládní nařízení. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. (§ 1970 o. z.)

9. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedené hmotněprávní úpravy a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalovaný byl ošetřen v záchytné stanici žalobce, neuhradil vzniklé náklady, a proto soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil dluh zaplatit, a to včetně úroku z prodlení v zákonné výši od splatnosti dluhu podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 11, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3.000 Kč, sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. podle § 14b odst. 1 a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 a.t. a 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 189 Kč.

11. Lhůty k plnění byly stanoveny v prodloužené lhůtě souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud aplikoval proto, že se v dané věci jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téhož žalobce ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech. Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání, neboť se jedná o bagatelní spor ve smyslu ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.