9 C 12/2025

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Jakubem Štosem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 106 938 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 106 938 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 106 938 Kč od 22. 8. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 21 293,12 Kč k rukám advokáta , Jméno advokáta, , právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu bylo dne 19. 11. 2024 zahájeno řízení, v němž se společnost , Jméno žalobkyně, , IČO , IČO, (do , datum, s názvem , Jméno žalobkyně, ; dále jen, Anonymizováno, „spol. , Jméno žalobkyně, .“ nebo „právní předchůdkyně žalobkyně“), domáhala po žalovaném náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny v období od 1. 9. 2023 do 5. 8. 2024 v odběrném místě na adrese , adresa, . Tvrdila, že společnost , právnická osoba, ukončila s žalovaným smluvní vztah týkající se dodávky elektřiny do odběrného místa dne 31. 8. 2023. Elektroměr se nacházel uvnitř nemovitosti a nebylo možné jej po skončení smluvního vztahu demontovat. Až 5. 8. 2024 jej zpřístupnil syn žalovaného a byl zjištěn neoprávněný odběr. Žalovaný odebral za uvedené období neoprávněně 8,594 MWh elektřiny. Spol. , Jméno žalobkyně, vyúčtovala žalovanému neoprávněný odběr fakturou č. , hodnota, vystavenou dne , datum, na částku 106 938 Kč splatnou 21. 8. 2024. Žalovaný neplnil ani po předžalobní výzvě, proto se spol. , Jméno žalobkyně, . domáhala zaplacení částky 106 938 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 106 938 Kč od 22. 8. 2024 do zaplacení. Žalovaný neplnil ani v reakci na předžalobní výzvu.

2. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud připustil, aby do řízení na místo spol. , Jméno žalobkyně, . vstoupila žalobkyně jako nabyvatelka práva, o něž v řízení jde.

3. Podáními ze dnů 8. 7. 2025 (č. l. 55-56) a 10. 7. 2025 (č. l. 73) žalobkyně doplňovala tvrzení a důkazní návrhy k tomu, že elektřinu neoprávněně odebíral právě žalovaný.

4. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě mu bylo zasláno v souladu s § 46b písm. a) o. s. ř. na adresu jeho trvalého pobytu (, adresa, ). Doručující orgán žalovaného nezastihl, zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 9. 6. 2025, žalovaný si ji nevyzvedl, k jejímu doručení tak došlo tzv. fikcí dle § 49 odst. 4 o. s. ř. ke dni 19. 6. 2025 (čtvrtek). Na stejnou adresu bylo žalovanému doručováno i předvolání k jednání. Zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne , datum, , žalovaný si ji nevyzvedl, i k jejímu doručení tak došlo fikcí, a to ke dni , datum, (čtvrtek). Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

5. Na jednání konaném , datum, provedl soud důkazy navržené žalobkyní. Jednalo se o důkazy listinné a výslech svědka , jméno FO, . Z provedených důkazů soud zjistil následující:- Dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí ze dne 1. 8. 2017 (č. l. 65) se společnost , právnická osoba, jako dodavatel zavázala dodávat žalovanému jako zákazníkovi elektřinu ze sítě nízkého napětí do odběrného místa na adrese , adresa, , EAN kód: , hodnota, (dále jen „odběrné místo“), a zajistit související služby v elektroenergetice a žalovaný se zavázal zaplatit cenu za dodanou elektřinu a související služby. Smlouva byla sjednána na dobu určitou do 31. 12. 2018 s možností automatického prodloužení o 1 rok, a to i opakovaně. K prodloužení nedojde, pokud některá ze smluvních stran doručí nejpozději 90 dnů před koncem sjednané doby trvání smlouvy písemné sdělení druhé straně, že trvá na ukončení smlouvy uplynutím sjednané doby.- Dle rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 30. 10. 2024 (č. l. 66-67), bylo žalovanému uloženo zaplatit společnosti , právnická osoba, cenu za dodanou elektřinu do odběrného místa a související služby v období od 18. 4. 2023 do 31. 8. 2023.- Dle mimořádné faktury č. 7168831749 vystavené dne , datum, (č. l. 11) vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 5 833,68 Kč za službu distribuční soustavy. Konečný stav elektroměru k datu 31. 8. 2023 činil 41 435 kWh, v poznámce k místu spotřeby je uvedeno „ukončení smlouvy“.- Dle pracovních příkazů ze dnů 4. 9. 2023, 18. 10. 2023 a 23. 10. 2023 (č. l. 57-59) provedla právní předchůdkyně žalobkyně v uvedených dnech marné pokusy o demontáž bezesmluvního elektroměru. Elektroměr byl nepřístupný, uzamčený cizím zámkem. Totéž dokládá fotodokumentace provedená v uvedených dnech (č. l. 60-61).- Dle zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne 5. 8. 2024 (č. l. 8-10) se právní předchůdkyně žalobkyně dostavila k demontáži bezesmluvního elektroměru na odběrném místě. Smlouva na dodávku elektřiny byla ukončena 31. 8. 2023 se stavem VT 41 435 kWh. Dne 5. 8. 2024 zpřístupnil elektroměr syn žalovaného a byl demontován se stavem VT 50 029 kWh. Tento stav je doložen i fotografií s časovými údaji (č. l. 61).- Dle faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 106 938 Kč za neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě v období od 1. 9. 2023 do 5. 8. 2024; tato částka byla splatná dne 21. 8. 2024.- Dle stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny – NN (č. l. 6) byla její výše vyčíslena za období od 1. 9. 2023 do 5. 8. 2024, jistič 3 x 25 A, spotřeba změřená elektroměrem 8 594 kWh, na 74 949,73 Kč představující náhradu za neoprávněný odběr bez daně z elektrické energie (8,594 MWh x 8 721,17 Kč), 103,28 Kč za nesíťovou infrastrukturu (9,24 Kč/odběrné místo a měsíc), 2 224,42 Kč představující platbu za příkon (199 Kč/měsíc) a 243,21 Kč za daň z elektrické energie (28,30 Kč/MWh), celkem 77 520,64 Kč. Dle stanovení výše nákladů (č. l. 7) vznikly další oprávněné náklady ve výši 10 858 Kč (energetická kontrola, práce kontrolorů na místě). Součet částek 77 520,64 Kč a 10 858 Kč, navýšený o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, odpovídá žalované jistině 106 938 Kč.- Dle výzvy k úhradě ze dne 18. 10. 2024 (č. l. 14) vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného k náhradě škody za neoprávněný odběr ve výši 106 938 Kč; tato výzva byla žalovanému zaslána na adresu Dřevnovice 171, tedy na adresu odběrného místa, a byla dodána dne 21. 10. 2024 (informace o sledování zásilky na č. l. 15).- Dle listiny nazvané „Poznámky“ (č. l. 64) sděloval syn žalovaného dne 5. 8. 2024 při demontáži elektroměru, že neoprávněný odběr má být fakturován jeho otci (žalovanému) jako poslednímu smluvnímu odběrateli.- Svědek , jméno FO, vypověděl, že je vlastníkem pozemku parc. č. st. , hodnota, , jehož součástí je rodinný dům s č. p. , hodnota, , katastrální území , adresa, , adresní místo , adresa, . Dům užívá žalovaný a dále jeho syn s přítelkyní. Užívají jej asi už 15 let, svědek nemovitost vlastní 3 roky. V roce 2024 uzavřel nájemní smlouvu s přítelkyní syna žalovaného jako nájemkyní.

6. Soud činí následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný odebíral elektřinu v odběrném místě na adrese , adresa, na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí ze dne , datum, uzavřené se společností , právnická osoba, (smlouva). Smluvní vztah však skončil ke dni 31. 8. 2023 (mimořádná faktura, zápis o provedené kontrole). Od 1. 9. 2023 byla elektřina odebírána v odběrném místě neoprávněně. Právní předchůdkyně žalobkyně se marně pokoušela demontovat bezesmluvní měřidlo (pracovní příkazy); zdařilo se to až 5. 8. 2024, kdy elektroměr zpřístupnil syn žalovaného (zápis o provedené kontrole). Naměřená spotřeba ke dni zániku smluvního vztahu s , právnická osoba, činila 41 435 kWh, ke dni demontáže (5. 8. 2024) 50 029 kWh, rozdíl činí 8 594 kWh (zápis o provedené kontrole, fotodokumentace). Žalovaný nemovitost na adrese , adresa, užívá dlouhodobě, a to i v období od 1. 9. 2023 do 5. 8. 2024, byť společně s dalšími osobami – synem a jeho přítelkyní (výpověď svědka). Neoprávněným odběrem vznikla škoda ve výši 106 938 Kč (stanovení výše náhrady škody, stanovení nákladů), kterou právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou splatnou 21. 8. 2024 (faktura). Před podáním žaloby jej vyzvala k úhradě dlužné částky. Nebylo zjištěno, že by žalovaný (byť částečně) plnil.

7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení:- Dle § 25 odst. 3 písm. c) bodu 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetického zákona), provozovatel distribuční soustavy má právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou při neoprávněném odběru elektřiny podle § 51.- Dle § 25 odst. 10 písm. b) energetického zákona provozovatel distribuční soustavy je dále povinen na základě žádosti obchodníka s elektřinou nebo výrobce elektřiny přerušit distribuci elektřiny v případě neoprávněného odběru elektřiny.- Dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.- Dle § 51 odst. 2 energetického zákona neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.- Dle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.- Vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, upravuje v § 16 a 17 způsob stanovení náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu.- Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.- Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

8. Po posouzení zjištěného skutkového stavu dle citovaných ustanovení dospěl soud k následujícímu právnímu závěru: Energetický zákon blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele; hovoří pouze o osobě, která neoprávněně odebrala nebo odebírá elektrickou energii. Nejvyšší soud k tomu v rozsudku ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1803/2017, uvedl: „K založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích, proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do rozvodné sítě umožňujícímu neoprávněný odběr, pojí určitý relevantní vztah (věcný, obligační či faktický). V první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce, či osobu, která je i z jiného důvodu odběratelem. Jenom z toho, že tu byl smluvně-odběratelský právní vztah, nelze bez dalšího dovozovat neoprávněný odběr původního odběratele v době po jeho skončení, jestliže tu jsou okolnosti dokládající, že on sám elektřinu neodebral ani že neumožnil odběr ve prospěch jiných osob.“ Proto se soud v tomto řízení nespokojil s tím, že žalovaný na základě smluvního vztahu s dodavatelem elektřiny, který skončil dne 31. 8. 2023, elektřinu v odběrném místě odebíral. Z toho bez dalšího neplyne, že tak činil i od 1. 9. 2023. Slyšený svědek, vlastník nemovitosti, však vypověděl, že žalovaný nemovitost užíval dlouhodobě, a to i v době neoprávněného odběru. Současně uvedl, že ji užívaly i další dvě osoby – syn žalovaného a přítelkyně syna žalovaného. Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 5. 5. 2022, sp. zn. 27 Co 89/2022, uvedl (bod 18 odůvodnění): „Při určení škůdce je třeba vycházet vždy z okolností konkrétního případu. Přichází-li v úvahu více neoprávněných odběratelů, je třeba zvážit, zda odpovídají společně a nerozdílně, každý svým dílem, nebo je vztah některého z nich ke vzniku neoprávněného odběru natolik významný, že vylučuje odpovědnost ostatních. V tomto smyslu nelze připustit, aby za neoprávněný odběr nesla odpovědnost každá osoba, která se v místě odběru jen po určitý čas nebo z určitého důvodu nacházela, včetně případného odběru elektřiny (např. na návštěvě, v rámci rodinné domácnosti jiného apod.). Vždy však platí, že ochrana poskytovaná jednomu subjektu vlastnického práva nesmí být v nepoměru k možnostem ochrany, jež má subjekt druhý. Závěr soudu o konkrétním škůdci musí být racionální.“ Soud má za to, že vztah žalovaného k neoprávněnému odběru je natolik významný, že odpovídá přinejmenším společně a nerozdílně s ostatními osobami, které nemovitost na adrese , adresa, v rozhodném období užívaly. Je to žalovaný, kdo byl do 31. 8. 2023 ve smluvním vztahu s dodavatelem elektřiny, kterou řádně nehradil (viz k důkazu provedený rozsudek zdejšího soudu). Po zániku smluvního vztahu s dodavatelem elektřiny to byl primárně žalovaný, kdo měl zpřístupnit elektroměr a umožnit jeho demontáž. Žalovaný v nemovitosti dlouhodobě žije a žil v ní i v rozhodném období. I kdyby odpovídal společně a nerozdílně s dalšími osobami, mohla by se žalobkyně domáhat celého plnění (či jakékoli jeho části) též vůči němu (§ 1872 odst. 1 o. z.). Žalobkyně vyčíslila škodu v souladu se shora citovanými ustanoveními. Pohledávka byla splatná dne 21. 8. 2024, ode dne následujícího je žalovaný v prodlení. V případě prodlení nastalého během 2. pololetí roku 2024 činí roční sazba zákonných úroků z prodlení 12,75 %. Proto soud žalobě zcela vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na jejich plnou náhradu. Náklady řízení na straně žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 278 Kč [položka 2 bod 1 písm. c) sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích], nákladů nezastoupeného účastníka a nákladů zastoupení advokátem. Žalobkyně v řízení vystupovala nejprve jako nezastoupený účastník. Výši svých hotových výdajů nedoložila, proto má nárok na zaplacení paušální náhrady (§ 151 odst. 3 o. s. ř.) stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. (dále jen „vyhláška“) na částku 300 Kč za jeden úkon (§ 2 odst. 3 vyhlášky). Mezi tyto úkony náleží: výzva k plnění, návrh ve věci samé a doplnění tvrzení a důkazních návrhů k výzvě soudu (8. 7. 2025), celkem 3 x 300 Kč, tj. 900 Kč. Soud neakceptoval jako úkon ve smyslu § 1 odst. 3 vyhlášky návrh na procesní nástupnictví a jeho doplnění k výzvě soudu (jelikož nejde o návrh či podání ve věci samé ani jiný úkon dle vyhlášky; navíc nelze klást k tíži žalovaného, že pohledávka za ním přešla z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni) ani návrh na provedení výslechu vlastníka nemovitosti ze dne 10. 7. 2025 (tento návrh mohl a měl být obsažen již v prvním doplnění tvrzení a důkazních návrhů na výzvu soudu, které soud jako účtovatelný úkon akceptuje). Při vyčíslení nákladů na zastoupení advokátem je třeba postupovat podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif; dále jen „a. t.“), ve znění účinném od 1. 1. 2025. Právní zástupce žalobkyně vykonal následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) a. t.] a účast na jednání před soudem dne , datum, [§ 11 odst. 1 písm. g) a. t.]. Tarifní hodnotou, z níž se počítá odměna za jeden úkon právní služby, odpovídá žalované jistině 106 938 Kč (§ 9 odst. 1 a. t.). Odměna pak činí 5 380 Kč za úkon (§ 7 bod 5 a. t.), celkem 10 760 Kč. K tomu náleží paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 2 x 450 Kč, celkem 900 Kč. V souvislosti s jednáním soudu konaným dne , datum, a cestou z , adresa, (sídlo advokátní kanceláře) do , adresa, a zpět vznikly právnímu zástupci žalobkyně cestovní výdaje. Právní zástupce žalobkyně uvádí délku jedné cesty tam a zpět 123,4 km (2 x 61,7 km), což soud považuje za odpovídající. K jízdě bylo použito vozidlo s kombinovanou spotřebou motorové nafty 8 l/100 km. Při ceně motorové nafty ve výši 34,70 Kč/l dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 475/2024 Sb. činí náhrada za pohonné hmoty 342,56 Kč (spotřeba 9,872 l x 34,70 Kč). Při náhradě ve výši 5,80 Kč za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb. činí náhrada za amortizaci 715,72 Kč (123,4 km x 5,80 Kč). V souvislosti s účastí u soudního jednání dále náleží náhrada za čas strávený cestou z , adresa, do , adresa, a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 14 odst. 3 a. t. Cesta z , adresa, do , adresa, a zpět trvá (za běžných podmínek) 2 hodiny, tj. 4 půlhodiny ve smyslu § 14 odst. 3 a. t., což odpovídá náhradě za promeškaný čas ve výši 600 Kč (4 x 150 Kč). Právní zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty (společně s vyúčtováním předložil osvědčení), v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. tak patří k nákladům řízení i náhrada za ni; ta odpovídá částce 2 796,84 Kč [0,21 x (10 760 + 900 + 342,56 + 715,72 + 600)]. Celkem činí náklady zastoupení advokátem 16 115,12 Kč a celkové náklady řízení na straně žalobkyně (tedy včetně soudního poplatku a nákladů původně nezastoupeného účastníka) 21 293,12 Kč. Rozdíl mezi částkou přiznanou (21 293,12 Kč) a částkou požadovanou žalobkyní v předloženém vyčíslení (22 193,12 Kč) odpovídá částce 900 Kč a je dán třemi nepřiznanými úkony nezastoupeného účastníka, jak bylo zdůvodněno výše. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II.

10. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo (u nákladového výroku) dle § 149 odst. 1 o. s. ř.