9 C 134/2024

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Jakubem Štosem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o výživné rozvedené manželky

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném poskytování výživného rozvedeného manžela ve výši 3 500 Kč měsíčně splatného do každého 15. dne v příslušném měsíci od ledna 2024, se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Podáním doručeným Okresnímu soudu v Příbrami dne 14. 12. 2023 (č. l. 1) se žalobkyně jednak vyjádřila k návrhu na rozvod manželství podanému dne 12. 9. 2023 jejím tehdejším manželem , Jméno žalovaného, (žalovaným), jednak žádala, aby bylo žalovanému vyměřeno výživné na její osobu alespoň ve výši 3 500 Kč. Tvrdila, že pobírá invalidní důchod ve výši 11 429 Kč, zatímco žalovaný ve výši 27 500 Kč, a že platí nájem ve výši 9 300 Kč. Uvedla, že důchod pobírá po prodělaném infarktu. Před pěti lety jí odebrali ledvinu. Chodí jen na pár hodin vypomáhat na rozvoz jídla k , právnická osoba, , čímž si přivydělá asi 2 000 až 2 500 Kč měsíčně, aby měla na obživu. Důvodem rozvodu manželství je pití alkoholu žalovaným a jeho agresivita. Neustále ji opilý napadal a vztahoval na ni ruku.

2. Okresní soud v Příbrami vyloučil věc o stanovení výživného ve výši 3 500 Kč k samostatnému řízení (usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v připojeném spisu).

3. Dalším podáním doručeným Okresnímu soudu v Příbrami dne 10. 1. 2024 (č. l. 3) a nazvaným „Žádost o přiznání příspěvku na výživu před i po rozvodu“ se žalobkyně domáhala toho, aby s žalovaným „žili na stejné úrovni“. Uvedla, že pobírá částečný invalidní důchod ve výši 11 429 Kč a hradí nájemné ve výši 9 500 Kč. Žalovaný pobírá částečný invalidní důchod ve výši 27 500 Kč. Žalovaný často požíval alkohol, byl agresivní a napadal ji.

4. Okresní soud v Příbrami následně svolal jiný soudní rok na , datum, a předvolal k němu žalobkyni. Žalobkyně uvedla (č. l. 6), že žádá výživné pro rozvedenou manželku ve výši 3 500 Kč měsíčně se splatností do 15. dne v příslušném měsíci, a to od rozhodnutí soudu o rozvodu, tj. od , datum, . Tvrdila, že po úhradě výdajů na bydlení ve výši 9 500 Kč jí zbývá málo finančních prostředků na život. Žalovaný se má zdržovat na adrese , adresa, v okresu Prostějov.

5. Poté Okresní soud v Příbrami vyslovil svoji místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Prostějově s ohledem na bydliště žalovaného v době podání žaloby (usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

6. Okresní soud v Prostějově žalobkyni před nařízením prvního jednání ve věci (tedy v rámci písemné přípravy jednání) opakovaně vyzýval k doplnění tvrzení a důkazních návrhů (č. l. 15, 15 verte, 16), přičemž výzvy zasílal na žalobkyní uvedenou adresu , adresa, (č. l. 3, 6), jež se shodovala s adresou jejího trvalého pobytu (č. l. 13). Zásilky byly vloženy do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, žalobkyně však nereagovala. Poté si soud vyžádal od Okresního soudu v Příbrami rozvodový spis se sp. zn. , spisová značka, (č. l. 17 verte) a ve věci nařídil první jednání na , datum, .

7. Podáním doručeným soudu dne 4. 10. 2024 (č. l. 29) žalobkyně soudu sdělila, že se k jednání nemůže dostavit z finančních a zdravotních důvodů, nezvládla by to ani psychicky. Popsala své zdravotní komplikace. Uvedla, že její důchod činí 11 780 Kč, z čehož hradí téměř 9 000 Kč za bydlení. Musí si koupit léky a na víc jí nezbývá. Žalovaný jí neustále vypisuje ošklivé SMS zprávy. Dne , datum, má navštívit obvodní lékařku, může tedy zaslat zdravotní dokumentaci. Je po infarktu a před 7 lety jí odebrali ledvinu. Žádala o přiznání alespoň nějaké částky. K podání doložila rozsudek o rozvodu manželství s doložkou právní moci a doklady ke svým příjmům a výdajům.

8. K jednání nařízenému na , datum, se nedostavil žádný z účastníků (žalovaný se telefonicky omluvil v den jednání) a soud je odročil na , datum, . Podáním doručeným soudu dne , datum, (č. l. 48) žalobkyně soudu sdělila, že se ani k tomuto jednání nemůže dostavit, a to z důvodů zdravotních a zejména finančních. Žádala, aby mohla být vyslechnuta Okresním soudem v Příbrami. Jednání nařízené na , datum, proběhlo v nepřítomnosti žalobkyně, byl vyslechnut žalovaný a byly provedeny listinné důkazy. Následně byla žalobkyně dne , datum, vyslechnuta před dožádaným Okresním soudem v Příbrami (č. l. 57-58); zde předložila další listiny.

9. Po změně v obsazení soudu vyzval soud žalobkyni rozsáhlou písemnou výzvou ze dne 7. 1. 2025 k doplnění tvrzení a důkazních návrhů (č. l. 66), a to k otázce jejích příjmů (včetně příjmu z výpomoci v restauraci , právnická osoba, ), výdajům, zdravotnímu stavu, dopadu rozvodu manželství na její finanční, zdravotní či jinou situaci a k dalším otázkám, a to ve lhůtě 10 dnů od jejího doručení. Žalobkyně výzvu osobně převzala dne 16. 1. 2025 na adrese , Adresa žalobkyně, , nijak však nereagovala. Soud urgoval reakci na výzvu dne 12. 2. 2025 (č. l. 72); v tomto přípisu se současně dotazoval, zda žalobkyně bude schopna se dostavit k Okresnímu soudu v Prostějově k (zatím nenařízenému) jednání, případně alespoň k jinému soudu. Zásilka obsahující uvedenou urgenci byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 19. 2. 2025, žalobkyně si ji v úložní době nevyzvedla a dne 5. 3. 2025 byla vhozena do schránky na již opakovaně uvedené adrese. Žalobkyně opět nereagovala. Soud ji proto vyzval potřetí výzvou ze dne 16. 4. 2025 (č. l. 77), kterou jí zaslal společně s předvoláním k jednání nařízenému na , datum, . Poučil ji, že pokud tvrzení a důkazní návrhy dle výzvy soudu nedoplní a ani se nedostaví k nařízenému jednání, může to mít za následek její neúspěch ve sporu, jelikož jako žalobkyně má povinnost tvrdit a prokazovat předpoklady existence uplatňovaného nároku. Žalobkyně předvolání k jednání včetně třetí výzvy osobně převzala dne 26. 4. 2025, avšak ani na tuto výzvu nijak nereagovala a k jednání nařízenému na , datum, se bez jakékoli omluvy nedostavila.

10. K jednání nařízenému na , datum, se bez omluvy nedostavil ani žalovaný. Předvolání mu bylo zasláno na adresu , adresa, ), již uvedl jako adresu svého bydliště na jednání konaném dne , datum, (č. l. 50). Je třeba doplnit, že i žalovaný byl po změně v obsazení soudu třikrát (stejně jako žalobkyně) vyzýván k doplnění tvrzení a důkazních návrhů, aby soud mohl rozhodnout u dalšího jednání bez opětovného odročování. Osobně si převzal první výzvu dne 10. 1. 2025 a třetí výzvu zasílanou společně s předvoláním k jednání dne 24. 4. 2025. Jednání konané dne , datum, tak v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. proběhlo v nepřítomnosti účastníků.

11. Žalovaný se ve věci písemně nevyjádřil. Své stanovisko k žalobě sdělil až na jednání konaném dne , datum, (č. l. 50-51). Měl za to, že nejsou splněny podmínky pro stanovení výživného pro rozvedenou manželku. Již z prvního manželství byl „cejchován“ jako opilec a žalobkyně si jej s tím brala. Nicméně pracoval celou dobu na montážích, vydělával velké peníze, aby byl schopen zajistit žalobkyni její standard. Celý týden nebýval doma, proto ani detailně neznal chod domácnosti. Teprve když zjistil, že jim exekutor oblepuje věci, dopídil se, že žalobkyně měla pravděpodobně ještě před uzavřením manželství různé dluhy, které nesplácela, a řadu exekucí, které jí pomáhal splácet. Sice mu před uzavřením manželství řekla, že má dluhy, ale nebyl seznámen s jejich objemem ani důvodem vzniku. Když měli exekučně obstavenou část domácnosti, bylo třeba situaci řešit. Byt na , adresa, v , obec, je ve vlastnictví paní , jméno FO, . V tomto bytě spolu s žalobkyní bydleli. Náklady činily 11 500 Kč měsíčně a vždy je platil on, snad s výjimkou jednoho měsíce. Je možné, že se žalobkyně dohodla s majitelkou na snížení. Výše důchodu žalobkyně je mu známa; v době společného soužití její důchod činil cca 10 500 Kč. Připustil, že v konečné fázi manželství na žalobkyni i vztáhl ruku, když se napil. Poukázal na složitou situaci a bydlení více osob v malinkém bytě. Kromě žalobkyně a žalovaného tam měly bydlet i děti žalobkyně, její syn dokonce i s vnoučetem. Bylo mnoho lidí v malém prostoru. Nedokázal to zvládnout bez požívání alkoholu. Problémy s alkoholem řešil dobrovolným nástupem do léčebny (ještě předtím docházel ambulantně na léčení v Příbrami). Byl si vědom toho, že má jakousi závislost v krizových situacích a pak se chová násilně. Když přišel na první vycházku domů, chtěl si vzít některé své věci, ty však nenacházel. Přivedlo ho to k záměru se rozvést. Po skončení léčení jel už přímo k rodičům na Hanou.

12. Soud na zmíněném jednání jednak rekapituloval důkazy provedené před změnou v obsazení soudu (resp. sdělil jejich podstatný obsah ve smyslu § 119 odst. 3 o. s. ř.), jednak provedl důkazy dosud neprovedené.

13. Žalovaný v rámci účastnického výslechu dne , datum, vypověděl (č. l. 51-52; soud rekapituluje nejprve výpověď žalovaného, jelikož žalobkyně, vyslechnutá později před dožádaným soudem, na jeho výpověď reagovala), že žije sám v domě s pečovatelskou službou v , obec, . Nemá vyživovací povinnost k jiné osobě. Je invalidní v třetím stupni, pobírá tedy invalidní důchod ve výši 27 643 Kč. Částka je stejná asi poslední dva roky. Z důchodu byly prováděny exekuční srážky, exekuční řízení se však chýlí ke konci. K exekuci dále uvedl, že měli s bývalou manželkou psa, který napadl a zranil cizí osobu, proto bylo třeba uhradit náklady. On to opomenul a bylo zahájeno exekuční řízení. Celkové náklady na bydlení v domě s pečovatelskou službou činí 6 338 Kč. Sestávají z nájmu ve výši 1 368 Kč, zálohy na plyn ve výši 2 500 Kč, zálohy na elektřinu ve výši 1 000 Kč, zálohy na vodu ve výši 200 a dále z částky 1 000 Kč, kterou hradí navíc kvůli potřebě částečné výpomoci, jelikož není schopen se o sebe plně postarat sám. V dubnu 2024 byla celková hrazená částka o 400 Kč vyšší kvůli poplatku za popelnice. Od prosince 2024 by mělo být celkové nájemné včetně záloh poníženo o 500 Kč, jelikož zálohy byly nastaveny vysoko a vznikl přeplatek. Náklady na bydlení pak budou odpovídat částce cca 5 700 Kč. Od roku 2009 je diabetik. Prodělal těžký infarkt myokardu, má bypass, dlouhodobě se léčí na kardiologii. V důsledku diabetu přišel o články na prstech obou rukou, přišel i o část chodidla pravé nohy. Musí používat hole, v pohybu je velmi omezen. Má problémy s páteří a ramenem; operace ramene mu nebyla doporučena kvůli nemožnosti anestezie. V souvislosti se zdravotním stavem mu vznikají vyšší výdaje na stravu. Hradí navíc 3 000 Kč měsíčně za jedno diabetické jídlo denně (oběd), zbytek si musí zajistit sám. Doplácí na léky. Naposledy doplácel 2 500 Kč, ale není to každý měsíc. V domě s pečovatelskou službou se potřeboval zařídit a pořídil si nějaké věci. Na pořízení vybavení čerpal úvěr, který v současné době splácí. Po ukončení protialkoholní léčby se již do bytu, který užíval s žalobkyní, nevrátil. V bytě zůstalo kompletní vybavení, které zajišťoval on. Už v době, kdy bydleli ve Vyškově, byla žalobkyně v registru dlužníků a měla exekuce. Za trvání manželství s žalobkyní pořídili vozidlo Volkswagen Polo, nicméně na rozvodové jednání přijela žalobkyně v Dacii. Neví, kde ji vzala a kde skončil Volkswagen. Žalobkyně jej ještě před rozvodem informovala o tom, že bude chtít výživné. Žalovaný byl z celé situace rozladěný, neměl zájem se domlouvat na majetku, byt opustil, vše včetně auta tam žalobkyni nechal. Navíc když mu dorovnávali invalidní důchod a vyplatili mu částku asi 100 000 Kč, rozdělil ji na dva díly, polovinu si nechal a polovinu poslal žalobkyni na účet jejího vnuka. Na základě jejího přání jí tak dobrovolně předal 50 000 Kč. I proto považuje žalobu za amorální. Kromě vybavení garsonky nemá žádný majetek, vše nechal v Příbrami. Ke zdravotnímu stavu žalobkyně uvedl, že již v době uzavření manželství měla poškozenou („zkamenělou“) ledvinu, k jejímu odejmutí došlo za trvání manželství. O dalších žalobkyní tvrzených zdravotních problémech nic neví. Za trvání manželství se chtěl informovat u ošetřující lékařky žalobkyně, ale byl odmítnut. Není pravda, že žalobkyně kromě důchodu nemá nic. Po celou dobu manželství si přivydělávala. Pracovala (a dle žalovaného stále pracuje) jako kuchařka v různých podnicích, a to trvale. Vedle důchodu tedy pracuje načerno. Za trvání manželství si o své práci vedla deník, kde si psala i odpracované hodiny a mzdu; ta se pohybovala průměrně okolo částky 16 000 Kč měsíčně. Naopak on si kvůli svému zdravotnímu stavu nemůže přivydělat nic a je odkázán jen na invalidní důchod. S žalobkyní naposledy telefonoval někdy počátkem října 2024. Tehdy mu řekla, že by i ona měla nastoupit do domu s pečovatelskou službou, a to zřejmě v , obec, od listopadu 2024. Neví, zda je to pravda.

14. Žalobkyně v rámci účastnického výslechu před dožádaným soudem dne , datum, vypověděla (č. l. 57-58), že žije sama a nemá vyživovací povinnost k jiné osobě. Je zcela nemajetná, bydlí v nájemním bytě, za byt hradí 8 500 Kč měsíčně a za televizi 650 Kč měsíčně, vlastní 24 let starý automobil Dacia, nemá žádné úspory. Je ve starobním důchodu, který činí 11 780 Kč. Jiný příjem nemá, žádné dávky státní podpory nepobírá. Před uzavřením manželství s žalovaným měla dluhy, ale žalovaný o nich věděl. Žalovaný si však vzal úvěry v celkové výši 250 000 Kč (u Home Credit, Provident a jedné další společnosti), aby se majetkově vypořádal s bývalou manželkou. Žalovaný tak splácel své dluhy, nikoli dluhy žalobkyně. Náklady na bydlení dříve činily 11 500 Kč, když byt užívali s žalovaným, nyní jsou náklady nižší (viz výše). Dříve s žalovaným hradili náklady na byt napůl. Žalovaný požíval alkohol neustále. Doma byl pořád opilý, pil i v práci na montážích. Za trvání manželství v bytě bydleli pouze s žalovaným, nikdo další tam nebydlel. Žalobkyně pouze vyzvedávala vnuka ze školy a toho si pak vyzvedl její syn. Žalovaný v Příbrami navštěvoval ambulantní léčení v léčebně , název, , dále nastoupil do léčebny ve Lnářích, kam za ním dojížděla 2x týdně. Když měl po 6 týdnech vycházku, odvezla jej domů, žalovaný ztropil scénu, rozhodl se vrátit zpět do léčebny a poté žalobkyni poslal SMS zprávu, že se budou rozvádět. Žalovaný si postupně odvezl veškeré své věci na Moravu. Ví, že žalovaný žije v pečovatelském domě, jelikož ho doma nechtěli rodiče kvůli nadměrnému požívání alkoholu. Je seznámena i se zdravotním stavem žalovaného; to byl důvod, proč se k němu asi před třemi lety vrátila (bylo jí ho líto). Vybavení domácnosti pořizovali společně s žalovaným. Zůstalo v Příbrami, žalovaný ho nechtěl. Částka 50 000 Kč, kterou žalovaný zaslal na účet vnuka, byla použita na úhradu poplatků za byt; tyto prostředky tak byly spotřebovány společně a nejednalo se o prostředky, které by žalovaný žalobkyni dal. Při uzavření manželství žalobkyně neměla žádné problémy s ledvinou; ty vznikly až za trvání manželství. Před uzavřením manželství prodělala infarkt. Když to její zdravotní stav dovolil, chodila na nepravidelné brigády (rozvoz jídla a pomoc v kuchyni); přivydělávala si maximálně 8 000 Kč měsíčně. V současné době to již s ohledem na její zdravotní stav nepřipadá v úvahu.

15. V řízení byly provedeny následující listinné důkazy: rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (č. l. 30 a též připojený spis), který nabyl právní moci 7. 2. 2024, Anonymizováno, a jímž bylo manželství žalobkyně a žalovaného, uzavřené dne , datum, před Úřadem městyse , adresa, , rozvedeno. V rámci skutkových zjištění je uvedeno, že manželství dlouhou dobu provázejí hádky a násilí manžela vůči manželce způsobené jeho alkoholismem. Podstoupil protialkoholní léčbu a odstěhoval se ze společné domácnosti. Příčinu rozvratu manželství soud spatřoval v násilném chování manžela vůči manželce způsobeném jeho alkoholismem. protokol o jednání ze dne , datum, před Okresním soudem v Příbrami ve věci se sp. zn. , spisová značka, (připojený spis). Zde žalovaný (manžel) v rámci účastnického výslechu v řízení o rozvod manželství souhlasil s účastnickou výpovědí žalobkyně (manželky), dle níž bylo příčinou rozvratu manželství domácí násilí ze strany manžela způsobené pitím alkoholu. Uvedl, že pobyt v léčebně mu otevřel oči, v září 2023 se odstěhoval do Prostějova. výplatní doklady k důchodu žalobkyně (č. l. 33, 62 a přílohová obálka). Žalobkyni byl dle pěti předložených dokladů za období od 24. 7. do 23. 8. 2024, od 24. 8. do 23. 9. 2024, od 24. 9. do 23. 10. 2024, od 24. 10. do 23. 11. 2024 a od 24. 11. do 23. 12. 2024 vyplacen starobní důchod vždy ve výši 11 789 Kč (částka v hrubém odpovídá částce vyplacené, nebyly tedy prováděny žádné srážky). smlouva o nájmu bytu ze dne , datum, (č. l. 59-61). Tato smlouva byla uzavřena mezi paní , jméno FO, a panem , jméno FO, jako pronajímateli na straně jedné a žalobkyní jako nájemkyní na straně druhé. Předmětem nájmu je byt v budově na adrese , adresa, . Nájem je sjednán na dobu určitou od 1. 7. 2024 do 1. 7. 2025. Nájemné bez služeb spojených s užíváním bytu činí 6 932 Kč, vedle toho má žalobkyně hradit zálohu na elektřinu ve výši 1 460 Kč. platební doklady SIPO na jméno plátce , jméno FO, , , adresa, , za měsíce srpen a září 2024 (č. l. 32 a 34). V obou těchto dokladech je uvedena položka elektřina ve výši 1 460 Kč. Ta koresponduje s vyrozuměním o výši nové měsíční zálohy na č. l. 36. potvrzení o vkladu na účet , právnická osoba, ze dne 25. 7. 2024 (č. l. 35). Dle tohoto potvrzení byla na účet vložena částka 1 460 Kč. platební doklady SIPO na jméno plátce , jméno FO, , , adresa, , za měsíce červenec, srpen a září 2024 (č. l. 32, 34 a 35). V dokladu za červenec 2024 jsou uvedeny položky ČT - poplatek ve výši 135 Kč, služby byt ve výši 3 297 Kč a „ČT neuhrazený minulý měsíc“ ve výši 135 Kč. V dokladech za srpen a září 2024 jsou shodně uvedeny položky ČT - poplatek ve výši 135 Kč a služby byt ve výši 3 297 Kč. poštovní poukázky C, podací lístky ze dnů 9. 8. 2024, 24. 8. 2024, 30. 9. 2024 (č. l. 32, 34 a 35). Dle všech třech zmíněných dokladů adresuje žalobkyně paní , jméno FO, platbu částkou 3 500 Kč. úřední záznam o podání vysvětlení ze dne , datum, (č. l. 63-64). Dle tohoto záznamu se žalobkyně dostavila na policii v , obec, . Uvedla, že byla doma s vnukem. Přišel žalovaný, sprostě jí nadával a poté ji natlačil na židli a držel pod krkem. Podařilo se jí utéct. Žalovaný vyhrožoval, že ji zardousí. Žalovaný se měl minulý týden vystěhovat, což neučinil. Dříve bydleli na Moravě, k incidentům docházelo asi každé 3-4 měsíce, když se pohádali a žalovaný ji fyzicky napadl. Byl několikrát vykázán ze společného bydliště. Tento incident je první s fyzickým napadením, k němuž došlo v , obec, . Žalovaný byl od počátku manželství agresivní a léčil se kvůli závislosti na alkoholu. Dříve jezdil pracovně pryč a vracel se o víkendu opilý a agresivní. Asi před rokem se od něj odstěhovala a žije v Příbrami. Žalovaný dostal infarkt, byl v kómatu, žalobkyni jej bylo líto, proto se k němu vrátila. Nic se však nezlepšilo. výplatní doklady k důchodu žalovaného (přílohová obálka). Žalovanému byl dle šesti předložených dokladů za období od 22. 5. do 21. 6. 2024, od 22. 6. do 21. 7. 2024, od 22. 7. do 21. 8. 2024, od 22. 8. do 21. 9. 2024, od 22. 9. do 21. 10. 2024 a od 22. 10. do 21. 11. 2024 vyplacen invalidní důchod vždy v hrubé výši 27 643 Kč, skutečně vyplaceno bylo 27 608 Kč, 23 688 Kč, 23 688 Kč, 27 608 Kč, 17 650 Kč a 17 650 Kč. oznámení České správy sociálního zabezpečení o provádění srážek z důchodu žalovaného ze dne 16. 8. 2024 (přílohová obálka). Dle tohoto oznámení mají být od 22. 9. 2024 prováděny srážky z důchodu žalovaného ve výši 9 958 Kč, a to na základě exekučního příkazu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, . oznámení Exekutorského úřadu , adresa, , soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , o skončení exekuce ze dne 24. 10. 2024 (č. l. 71). Dle tohoto oznámení ve věci se sp. zn. , spisová značka, oprávněné , právnická osoba, a povinného žalovaného, v níž bylo vymáháno uspokojení pohledávky ve výši 1 567 Kč a nákladů oprávněného a soudního exekutora, došlo k vymožení pohledávky, jejího příslušenství i nákladů exekuce dne 21. 10. 2024. stvrzenky o úhradě nájmu, záloh, dohledu a údržby žalovaným (přílohová obálka). Dle těchto stvrzenek, na nichž není uvedeno, komu je hrazeno (je zde pouze podpis v kolonce „pokladník“), měl žalovaný uhradit dne 25. 3. 2024 za nájem a zálohy částku 5 338 Kč a za dohled a údržbu částku 1 000 Kč, celkem 6 338 Kč; dne 22. 4. 2024 za nájem a zálohy částku 5 338 Kč, za dohled a údržbu částku 1 000 Kč a za „TDO“ (zřejmě tuhý domovní odpad) částku 400 Kč, celkem 6 738 Kč; a ve dnech 27. 5. 2024, 25. 6. 2024, 22. 7. 2024, 19. 8. 2024 a 23. 9. 2024 vždy za nájem a zálohy částku 5 338 Kč a za dohled a údržbu částku 1 000 Kč, celkem 6 338 Kč.

16. Z provedených důkazů činí soud následující závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků uzavřené dne , datum, před Úřadem městyse , adresa, bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne , datum, , jenž nabyl právní moci dne 7. 2. 2024 (rozsudek o rozvodu). Příčinou rozvratu manželství bylo násilné chování manžela (žalovaného) vůči manželce (žalobkyni) způsobené jeho alkoholismem (rozsudek o rozvodu, účastnické výpovědi v řízení o rozvod manželství), kvůli němuž se žalobkyně obracela i na policii (úřední záznam o podání vysvětlení ze dne , datum, ). Účastníci vedli naposledy společnou domácnost v bytě na adrese , Adresa žalobkyně, , ze společné domácnosti odešel žalovaný (nesporná tvrzení). Žalovaný se za trvání manželství léčil ze závislosti na alkoholu jak ambulantně, tak ústavně (nesporná tvrzení). Žalobkyně pobírá starobní důchod ve výši 11 789 Kč (výplatní doklady k důchodu). Byt na , adresa, v Příbrami užívá na základě nájemní smlouvy, nejnověji ze dne , datum, , uzavřené s , jméno FO, a , jméno FO, jako pronajímateli; nájemné bez služeb spojených s užíváním bytu činí 6 932 Kč, vedle toho má hradit zálohu na elektřinu ve výši 1 460 Kč (nájemní smlouva). Ve dnech 9. 8. 2024, 24. 8. 2024 a 30. 9. 2024 uhradila ve prospěch paní , jméno FO, vždy částku 3 500 Kč zhruba odpovídající součtu položek „služby byt“ ve výši 3 297 Kč a „ČT - poplatek“ ve výši 135 Kč v SIPO dokladech na jméno , jméno FO, (SIPO doklady, poštovní poukázky). Dne 25. 7. 2024 vložila na účet společnosti , právnická osoba, částku 1 460 Kč odpovídající výši zálohy na elektřinu dle nájemní smlouvy (potvrzení o vkladu, nájemní smlouva). Žalovaný žije v domě s pečovatelskou službou v , obec, . Pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 27 643 Kč (brutto). Z invalidního důchodu byly prováděny exekuční srážky v exekučním řízení vedeném , název exekutorského úřadu, pod sp. zn. , spisová značka, , za období od 22. 9. do 21. 10. 2024 a od 22. 10. do 21. 11. 2024 tak bylo žalovanému skutečně vyplaceno (po provedení exekučních srážek) 17 650 Kč, přičemž exekučně vymáhaná povinnost byla zcela vymožena dne 21. 10. 2024 (výplatní doklady k důchodu, oznámení ČSSZ, oznámení o skončení exekuce). Výdaje žalovaného spojené s bydlením v domě s pečovatelskou službou činí 6 338 Kč měsíčně a sestávají z nájmu ve výši 1 368 Kč, zálohy na plyn ve výši 2 500 Kč, zálohy na elektřinu ve výši 1 000 Kč, zálohy na vodu ve výši 200 a dále částky 1 000 Kč, kterou hradí navíc kvůli potřebě částečné výpomoci, jelikož není schopen se o sebe plně postarat sám (výpověď žalovaného, stvrzenky o úhradách). Od prosince 2024 mělo dojít ke snížení nákladů o 500 Kč na částku cca 5 700 Kč (výpověď žalovaného). Zdravotní stav žalovaného není dobrý; prodělal infarkt, léčí se s diabetem, chodí o berlích a má další zdravotní problémy (výpověď obou účastníků, úřední záznam o podání vysvětlení ze dne , datum, ); kvůli zdravotním problémům žalovaného se k němu žalobkyně po nějaké době odluky v roce 2022 vrátila (výpověď žalobkyně, úřední záznam o podání vysvětlení ze dne , datum, ). V souvislosti s nepříznivým zdravotním stavem má žalovaný zvýšené výdaje na stravu (výpověď žalovaného). Žalobkyni byla za trvání manželství odebrána ledvina (v tomto se výpověď žalovaného shodovala s tvrzeními žalobkyně, naopak k dalším tvrzeným zdravotním problémům žalobkyně se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně je ani přes výzvy nedoložila). Žalobkyně si za trvání manželství a přinejmenším ještě v prosinci 2023 přivydělávala např. v restauraci , právnická osoba, (tvrzení žalobkyně na č. l. 1, výpověď žalovaného, který tvrdil, že tak zřejmě činí dosud).

17. Zjištěný skutkový stav je třeba posoudit podle následujících zákonných ustanovení: Podle § 760 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. Podle § 760 odst. 2 o. z. při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka, b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem, c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost, d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo e) je dán jiný obdobně závažný důvod. Podle § 760 odst. 3 o. z. pro vyživovací povinnost rozvedených manželů platí obdobně obecná ustanovení o výživném. Podle § 761 odst. 1 a 2 o. z. rozsah vyživovací povinnosti a způsob poskytování výživného se řídí dohodou manželů nebo rozvedených manželů; ujednají-li si, že se výživné nahradí odbytným, zanikne právo rozvedeného manžela na výživné poskytnutím odbytného (odst. 1). Nedojde-li k dohodě rozvedených manželů o výživném, může potřebný bývalý manžel navrhnout, aby o vyživovací povinnosti druhého manžela rozhodl soud (odst. 2). Podle § 762 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo rozvedení manželé o výživném, může manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela i v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela na výživné lze v tomto případě považovat za důvodné jen po dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let od rozvodu.

18. Soud přijal následující právní závěry: Soud musel žalobu zamítnout, jelikož žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní (řádně nesplnila své povinnosti plynoucí z § 101 odst. 1 o. s. ř.). Soud ji nemohl poučit dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., poněvadž se k jednání nařízenému na , datum, bez omluvy nedostavila. Již před jeho konáním zaslal soud žalobkyni rozsáhlou výzvu (č. l. 66) k doplnění tvrzení a důkazních návrhů a reakci na ni ještě dvakrát urgoval (podrobně viz výše). Pro přiznání nároku dle § 760 odst. 1 o. z. je třeba, aby bylo prokázáno, že žalobce není schopen se sám živit, tato neschopnost má původ v manželství a po bývalém manželovi lze spravedlivě požadovat, aby výživné v přiměřeném rozsahu hradil. Soud neměl za zjištěnou ani jednu z těchto tří kumulativních podmínek. Jak je patrné ze závěru o skutkovém stavu, ten je pro vyhovění žalobě zcela nedostatečný. Žalobkyně řádně netvrdila a nedoložila svůj přivýdělek. V podání ze dne , datum, (č. l. 1) tvrdila, že si v restauraci , právnická osoba, přivydělá 2 000 Kč až 2 500 Kč měsíčně. V té době tedy zjevně (minimálně) tento příjem měla. V rámci účastnického výslechu před dožádaným soudem dne , datum, (tedy téměř přesně po roce) vypověděla, že přivýdělek již „v současné době“ (tj. v prosinci 2024) není možný s ohledem na její zdravotní stav. Žalobkyně se domáhá výživného od rozvodu manželství, současně však od ledna 2024, ačkoli manželství bylo pravomocně rozvedeno až 7. 2. 2024. Soudu není známo, kdy měla žalobkyně svůj přivýdělek ukončit (pokud vůbec). Proto ji v rámci výzvy na č. l. 66 žádal o podrobnější informace, včetně doložení případné smlouvy, dle níž tuto činnost vykonávala, a dokladů o příjmu. Pokud žalobkyně tvrdila, že jí zdravotní stav neumožňuje získání dalšího příjmu, ani k němu nic nedoložila, přestože připravenost k poskytnutí zdravotní dokumentace vyjádřila v podání ze dne, Anonymizováno, , datum, (č. l. 48 verte). Neuvedla ani jméno své praktické lékařky (pokud by snad její sdělení na č. l. 48 verte mělo být chápáno jako důkazní návrh). Dle výzvy se měla vyjádřit též k vývoji svého zdravotního stavu před uzavřením manželství, za trvání manželství a po rozvodu manželství. Tím soud cílil na zjištění původu tvrzené neschopnosti sama se živit v manželství. Konečně nebylo zjištěno ani to, že by bylo možno poskytování výživného po žalovaném spravedlivě požadovat, jelikož jeho zdravotní stav je velmi nepříznivý a pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně v podáních zmiňovala o násilí ze strany žalovaného souvisejícím s konzumací alkoholu, dotazoval se soud v rámci písemné výzvy i na dopad rozvodu manželství na finanční, zdravotní či jinou situaci, jelikož závažná újma způsobená rozvodem manželství tomu z manželů, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil, je podmínkou pro přiznání tzv. sankčního výživného dle § 762 odst. 1 o. z. I tento dotaz soudu zůstal bez odezvy. Soud má za to, že učinil vše, aby žalobkyni umožnil břemena unést (pokud by nárok na výživné rozvedené manželky měla). Dokonce žalobkyni opětovně nabízel možnost dostavení se k jinému soudu (viz č. l. 72); pokud by o to žalobkyně požádala, byl soud připraven využít videokonferenční zařízení k zajištění účasti žalobkyně na jednání (§ 102a o. s. ř.). Žalobkyně však zcela rezignovala na komunikaci se soudem, ačkoli rozsáhlou výzvu na č. l. 66 a urgenci zasílanou společně s předvoláním převzala osobně (a první urgence jí byla vhozena do schránky). Vypověděl-li žalovaný, že žalobkyně bude dle jejich telefonického hovoru z října 2024 možná umístěna v pečovatelském domě v , adresa, ), žalobkyně nic takového soudu nesdělila a ve dnech , datum, a , datum, si vyzvedla zásilky zasílané na adresu uvedenou v záhlaví (, adresa, ). V takové situaci soud nemohl postupovat jinak než žalobu zamítnout. Rozhodně již nebyl prostor pro odročování jednání (o které ani nikdo nežádal) a další prodlužování řízení, které trvá již téměř rok a půl (i z důvodu podání žaloby k místně nepříslušnému soudu). Soud v řízení pokračoval až do meritorního rozhodnutí i přes nečinnost obou účastníků (v souladu s § 101 odst. 2 o. s. ř.). Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.

19. Náklady řízení. V řízení byl zcela úspěšný žalovaný, proto by měl podle zásady úspěchu ve věci nárok na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalobkyni (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Žalovaný se ve věci nijak písemně nevyjádřil a zúčastnil se jen jednání nařízeného na , datum, , při němž byl vyslechnut. Jako nezastoupený účastník by tak mohl mít nárok na náhradu odpovídající paušální částce 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud je však přesvědčen o tom, že v daném případě je namístě aplikace výjimečného ustanovení § 150 o. s. ř., dle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Žalovaný stejně jako žalobkyně nijak nereagoval na výzvu soudu k doplnění tvrzení ze dne , datum, ani na dvě urgence ze dnů , datum, a , datum, , ačkoli (opět stejně jako žalobkyně) osobně převzal výzvu a druhou urgenci. I on tedy výrazně komplikoval postup v řízení, přestože primárně soud žádal doplnění tvrzení a důkazních návrhů po žalobkyni (a až sekundárně po žalovaném, aby měl na jednání k dispozici vše potřebné k rozhodnutí). Dále bylo v řízení zjištěno, že příčinou rozvratu manželství bylo násilné chování žalovaného vůči žalobkyni způsobené jeho alkoholismem. Soudu se jeví jako necitlivé, aby za této situace (byť si ji zavinila sama žalobkyně svojí procesní pasivitou) žalobkyně hradila žalovanému náklady řízení, byť pouze v částce 300 Kč. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II.

20. Žalobkyně byla od soudního poplatku za podanou žalobu osvobozena [§ 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích] a povinnost k jeho úhradě nevznikla (ani částečně) ani žalovanému, jelikož žaloba byla zcela zamítnuta (§ 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích).