9 C 192/2025

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Jakubem Štosem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 11 569,71 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku: a) 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 700 Kč od 28. 11. 2025 do zaplacení b) 2 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 2 400 Kč od 28. 11. 2025 do zaplacení c) 4 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 4 200 Kč od 28. 11. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v niž se žalobkyně domáhala zaplacení: a) částky 2 114,90 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 629,80 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 814,90 Kč od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 2 814,90 Kč od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 2 814,90 Kč od 1. 7. 2025 do 27. 11. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 2 114,90 Kč od 28. 11. 2025 do zaplacení; b) částky 1 436,54 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 673,08 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 836,54 Kč od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 3 836,54 Kč od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 3 836,54 Kč od 1. 7. 2025 do 27. 11. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 1 436,54 Kč od 28. 11. 2025 do zaplacení; c) částky 718,27 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9 836,54 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 918,27 Kč od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 4 918,27 Kč od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 4 918,27 Kč od 1. 7. 2025 do 27. 11. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 718,27 Kč od 28. 11. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 200 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku na bankovní účet č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (EPR) doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 24. 7. 2025 bylo zahájeno řízení, v němž žalobkyně uplatňuje vůči žalovanému nároky dovozované ze třech smluv o půjčce, jež měly být uzavřeny mezi společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo „spol. právnická osoba“), a žalovaným. V návrhu a v jeho doplnění (č. l. 42-43) na výzvu soudu tvrdila, že dne datum byla uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota, na jejímž základě poskytla spol. právnická osoba žalovanému částku 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný měl zaplatit spolu s jistinou i souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč, tedy celkovou částku 9 984 Kč, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný uhradil celkem 1 800 Kč. Spol. právnická osoba započetla 718,27 Kč na souhrnný poplatek a 1 081,73 Kč na jistinu. Žalobkyně v tomto řízení požaduje zaplacení zbytku jistinu ve výši 4 918,27, naopak zbytek souhrnného poplatku nežádá. Dále žádá zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 9 836,54 Kč (jde zákonný úrok z prodlení z částky 8 184 Kč, tedy ze součtu nedoplatku jistiny ve výši 4 918,27 Kč a poplatku ve výši 3 265,73 Kč, od 1. 10. 2006 do 21. 7. 2024) a zákonný úrok z prodlení z částky 4 918,27 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení (dosud uvedené uplatněno jako nárok 1 v návrhu na EPR). Dne datum byla uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota, na jejímž základě poskytla spol. právnická osoba žalovanému částku 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný měl zaplatit spolu s jistinou i souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč, tedy celkovou částku 9 984 Kč, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný uhradil celkem 3 600 Kč. Spol. právnická osoba započetla 1 436,54 Kč na souhrnný poplatek a 2 163,46 Kč na jistinu. Žalobkyně v tomto řízení požaduje zaplacení zbytku jistinu ve výši 3 836,54 Kč, naopak zbytek souhrnného poplatku nežádá. Dále žádá zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7 673,08 Kč (jde zákonný úrok z prodlení z částky 6 384 Kč, tedy ze součtu nedoplatku jistiny ve výši 3 836,54 Kč a poplatku ve výši 2 547,46 Kč, od 30. 7. 2006 do 21. 7. 2024) a zákonný úrok z prodlení z částky 3 836,54 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení (uplatněno jako nárok 2 v návrhu na EPR). Dne datum byla uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota, na jejímž základě poskytla spol. právnická osoba žalovanému částku 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný měl zaplatit spolu s jistinou i souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč, tedy celkovou částku 9 984 Kč, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný uhradil celkem 5 300 Kč. Spol. právnická osoba započetla 2 114,90 Kč na souhrnný poplatek a 3 185,10 Kč na jistinu. Žalobkyně v tomto řízení požaduje zaplacení zbytku jistinu ve výši 2 814,90 Kč, naopak zbytek souhrnného poplatku nežádá. Dále žádá zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 629,80 Kč (jde zákonný úrok z prodlení z částky 4 684 Kč, tedy ze součtu nedoplatku jistiny ve výši 2 814,90 Kč a poplatku ve výši 1 869,10 Kč, od 2. 7. 2006 do 21. 7. 2024) a zákonný úrok z prodlení z částky 2 814,90 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení (uplatněno jako nárok 3 v návrhu na EPR). Pohledávky za žalovaným ze všech uvedených smluv měly být postoupeny nejprve ze strany spol. právnická osoba jako původního věřitele na společnost právnická osoba, následně ze společnosti právnická osoba na společnost právnická osoba a naposledy ze strany společnosti právnická osoba na žalobkyni smlouvou ze dne datum.

2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Usnesení obsahující výzvu k vyjádření se k návrhu mu bylo zasláno dne 21. 11. 2025 [v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu] na adresu trvalého pobytu (adresa). Zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 26. 11. 2025, žalovaný si ji nevyzvedl, k jejímu doručení tak došlo tzv. fikcí dle § 49 odst. 4 o. s. ř. ke dni 8. 12. 2025. Shodně bylo žalovanému zasíláno i předvolání k jednání, k jehož doručení fikcí došlo ke dni datum. Žalovaný se k jednání nedostavil, bylo jednáno v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující:

4. Dle Smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne datum (č. l. 9) poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 6 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal zaplatit s touto půjčkou též souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč, celkem tedy 9 984 Kč, v 52 týdenních splátkách po 192 Kč. Z nepodepsaných Smluvních podmínek smlouvy o půjčce (č. l. 9v) doložených společně se smlouvou (na její druhé straně) soud neučinil žádná skutková zjištění.

5. Dle Smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne datum (č. l. 24) poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 6 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal zaplatit s touto půjčkou též souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč, celkem tedy 9 984 Kč, v 52 týdenních splátkách po 192 Kč. Z nepodepsaných Smluvních podmínek smlouvy o půjčce (č. l. 24v) doložených společně se smlouvou (na její druhé straně) soud neučinil žádná skutková zjištění.

6. Dle Smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne datum (č. l. 25) poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 6 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal zaplatit s touto půjčkou též souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč, celkem tedy 9 984 Kč, v 52 týdenních splátkách po 192 Kč. Z nepodepsaných Smluvních podmínek smlouvy o půjčce (č. l. 25v) doložených společně se smlouvou (na její druhé straně) soud neučinil žádná skutková zjištění.

7. Dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (č. l. 8), výňatku z přílohy ke smlouvě o postoupení (č. l. 20, 21, 23) a potvrzení o úhradě kupní ceny za postoupení (č. l. 19) byla pohledávka za žalovaným ze všech třech shora uvedených smluv o půjčce postoupena společností právnická osoba na žalobkyni. Pohledávky jsou specifikovány číslem smlouvy, jménem, příjmením a rodným číslem dlužníka (žalovaného), označením původního věřitele (spol. právnická osoba) a výší pohledávky.

8. Dle Výzvy k plnění ze dne 23. 6. 2025 (č. l. 11-12) vyzvala žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení celkové částky 35 939,79 Kč s odkazem na všechny shora uvedené smlouvy o půjčce a s poukazem na postoupení pohledávek z nich na žalobkyni. Dle podacího lístku (č. l. 10) byla výzva odeslána dne 24. 6. 2025 na adresu trvalého pobytu žalovaného (adresa).

9. Dle vrácené zásilky obsahující výzvu k vyjádření se k žalobě (č. l. 35) byla tato výzva zasílaná na adresu trvalého pobytu žalovaného uložena a připravena k vyzvednutí dne 26. 11. 2025.

10. Soud shrnuje skutkový stav tak, že spol. právnická osoba uzavřela s žalovaným 3 smlouvy o půjčce, ve všech případech mu vyplatila v hotovosti 6 000 Kč a žalovaný měl zaplatit celkovou částku 9 984 Kč v 52 týdenních splátkách. Na půjčku dle smlouvy č. hodnota uhradil 1 800 Kč, na půjčku dle smlouvy č. hodnota uhradil 3 600 Kč a na půjčku dle smlouvy č. hodnota uhradil 5 300 Kč. Zde vychází soud z tvrzení žalobkyně, jelikož žalovaný, kterého tíží břemeno tvrzení i důkazní ohledně zániku dluhu, zůstal zcela nečinný. Žalobkyně ve všech případech uvedla jako datum uzavření smlouvy nikoli den uvedený na písemném vyhotovení smlouvy, ale den následující (datum x datum, datum x datum, datum x datum). Soud však nemá pochybnost o tom, že žalobou uplatněné pohledávky jsou pohledávkami z doložených písemných smluv, což se podává zejména z označení smluv číslem; v tomto se návrh s doloženými listinami zcela shoduje. Pohledávky byly opakovaně postoupeny, naposledy na žalobkyni.

11. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

12. Podle § 1879 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

13. Podle § 525 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2005 do 30. 9. 2005 (v tomto znění dále jen „zákon č. 40/1964 Sb.“), postoupit nelze pohledávku, která zaniká nejpozději smrtí věřitele nebo jejíž obsah by se změnou věřitele změnil. Postoupit nelze ani pohledávku, pokud nemůže být postižena výkonem rozhodnutí. Nelze postoupit pohledávku, jestliže by postoupení odporovalo dohodě s dlužníkem.

14. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek včetně její přílohy se specifikací postupovaných pohledávek. Tato smlouva se řídí o. z., konkrétně ustanoveními § 1879 a násl., jelikož byla uzavřena za jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 o. z.). Samotná postupitelnost (možnost postoupení) pohledávky za žalovaným se v souladu s § 3028 odst. 3 o. z. řídí dosavadními předpisy, konkrétně § 525 zákona č. 40/1964 Sb. Postoupení pohledávky za žalovaným zmíněným ustanovením vyhovuje. Přestože nebylo prokázáno oznámení či prokázání postoupení žalovanému, nic to nemění na prokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně v tomto řízení. Nebyl zjištěn žádný důvod neplatnosti smluv o postoupení, k němuž by měl soud přihlédnout z úřední povinnosti.

15. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

16. Podle § 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (zákon byl účinný od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2010, spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit.

17. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle § 56 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

18. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

19. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

20. Podle § 41 zákona č. 40/1964 Sb. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

21. Smlouva o půjčce má reálnou (nikoli konsensuální) povahu, tudíž se vyžaduje skutečné přenechání věci (zde peněz), k čemuž ve všech třech případech došlo, jelikož žalovaný převzetí peněžních prostředků v den uzavření smluv svým podpisem potvrdil. Ve všech smlouvách byl sjednán souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč. Tento poplatek je třeba považovat za úroky ve smyslu § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. Současně jde o cenu plnění dle § 56 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., na niž se nevztahuje § 56 odst. 1 téhož zákona. To ovšem bez dalšího neznamená, že jde o platné ujednání. Soud jej posuzoval optikou dobrých mravů dle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. Sjednaný souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč odpovídá úroku ve výši 66,40 % ročně (ve všech případech činila jistina půjčky 6 000 Kč a ve všech případech byla splatná v 52 týdenních splátkách, tedy za rok). Takto vysoký úrok, dosahující 2/3 zapůjčené částky, je dle soudu v jednoznačném rozporu s dobrými mravy, jelikož násobně překračuje úrokovou sazbu peněžních ústavů. Roční úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami v červenci až září 2005, jde-li o úvěry splatné do 1 roku včetně, činila v průměru 13,28 % (červenec 2005), resp. 13,09 % (září 2005), jak se podává ze statistických údajů dostupných na webových stránkách České národní banky (https://www.cnb.cz/arad/#/cs/indicators). Sjednaná úroková sazba byla pětkrát vyšší. Byť lze u nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů akceptovat vyšší úrokové sazby, sazbu v takové výši již lze označit za rozpornou s dobrými mravy. Rozpor ujednání s dobrými mravy zakládá absolutní neplatnost dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., soud proto přihlédl k neplatnému ujednání o souhrnném poplatku z úřední povinnosti. Dle soudu takové ujednání nelze oddělit od zbytku smlouvy o půjčce (ve smyslu § 41 zákona č. 40/1964 Sb.). Lze si totiž těžko představit, že by právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu o půjčce bez ujednání o souhrnném poplatku (jiná úplata než tento nepřiměřený souhrnný poplatek sjednána nebyla).

22. Podle § 451 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

23. Podle § 563 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

24. Plnění poskytnuté žalovanému ve výši 3 x 6 000 Kč tak představovalo bezdůvodné obohacení, konkrétně plnění bez právního důvodu, které byl žalovaný povinen vydat. Žalovaný však již právní předchůdkyni žalobkyně plnil na jednotlivé (neplatné) smlouvy částky 1 800 Kč, 3 600 Kč a 5 300 Kč. Tyto částky neměly být ani částečně započteny na neplatně sjednaný souhrnný poplatek; soud je pro účely rozhodování o povinnosti žalovaného vydat bezdůvodné obohacení považuje za platby na jistinu. Žalovanému ve výroku I uložil zaplatit vždy rozdíl mezi částkou poskytnutou a částkou již (na bezdůvodném obohacení) vydanou, a to pod písm. a) až c) výroku I dle nároků, jak byly uplatněny v návrhu na EPR (ve výroku tohoto rozsudku jsou však tyto nároky „seřazeny“ dle data uzavření smluv od prvně uzavřené smlouvy po třetí, tj. od nároku 3 po nárok 1 dle návrhu na EPR). Zákon č. 40/1964 Sb. výslovně neupravuje otázku splatnosti práva na vydání bezdůvodného obohacení. Je třeba aplikovat § 563 odst.

1. Soud vychází z toho, že jediným v řízení prokázaným okamžikem, kdy se výzva k zaplacení dostala do dispozice žalovaného (u předžalobní výzvy bylo prokázáno toliko její odeslání), je uložení zásilky obsahující výzvu k vyjádření se k žalobě. K tomu došlo 26. 11. 2025 (středa), kdy byla výzva uložena a připravena k vyzvednutí, žalovaný měl dle citovaného ustanovení plnit 27. 11. 2025 (čtvrtek) a od následujícího dne (28. 11. 2025) se ocitl s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení. Nastalo-li prodlení ve druhém pololetí roku 2025, činí sazba zákonného úroku z prodlení 11,50 % ročně. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. Soud k výroku I, jímž bylo žalobě částečně vyhověno, doplňuje, že se zabýval i otázkou, zda lze vůbec přiznat právo na vydání bezdůvodného obohacení, uplynula-li („několikrát“) promlčení doba. Žalovaný již zřejmě ani nepočítá s tím, že by nároky dovozované ze smluv uzavřených před 20 lety mohly být uplatňovány. Žalobkyně či jiné společnosti kupující pohledávky po uplynutí promlčecí doby (nyní lhůty) spoléhají na to, že spotřebitel zůstane v řízení pasivní a námitku promlčení nevznese. Tak tomu bylo i v této věci. Byť lze mít k takovému postupu značné výhrady, soud nešel tak daleko, že by dovodil zneužití práva na straně žalobkyně a že by jí navzdory nevznesení námitky promlčení žalovaným nepřiznal ani právo na vydání bezdůvodného obohacení. Po žalovaném (byť spotřebiteli) lze spravedlivě žádat, aby námitku sám vznesl. Žalovaný se však řízení fakticky nijak neúčastnil a zůstal pasivní.

25. Lhůta k plnění (výrok I) byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

26. S ohledem na absolutní neplatnost smluv o úvěru a dovozenou splatnost práva na vydání bezdůvodného obohacení dle předchozího odstavce soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl výrokem II. I v tomto případě výrok pro přehlednost rozčlenil na písmena a) až c) dle návrhu na EPR (opět dle data uzavřených smluv od smlouvy uzavřené nejdříve).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. Uplatní se zásada procesního úspěchu ve věci dle § 142 o. s. ř. Při výpočtu poměru procesního úspěchu žalobkyně a žalovaného je třeba brát v potaz nejen požadovanou jistinu, ale též příslušenství, a to v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či usnesením téhož soudu ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 33 Cdo 1357/2017. Žalobkyně byla převážně procesně neúspěšná, avšak procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, tudíž nemá právo na náhradu nákladů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb.

28. Soud dále uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč [přiměřené dle § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích], jelikož ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a soudní poplatek ve výši 800 Kč vybraný dle položky 2 bodu 1 písm. b) Sazebníku (který je přílohou uvedeného zákona), je třeba dle položky 2 bodu 2 Sazebníku doměřit do částky 1 000 Kč dle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku. O doplatku je třeba rozhodnout až v této fázi, tedy spolu s rozhodnutím ve věci samé (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 56/2013). Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává u Okresního soudu v Prostějově, rozhoduje o něm Krajský soud v Brně. Nesplní-li žalovaný ve stanovené lhůtě povinnost dle výroku I tohoto rozsudku, může se žalobkyně domáhat jejího splnění prostřednictvím výkonu rozhodnutí či exekuce.