9 C 2/2026

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Jakubem Štosem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , IČO IČO žalovaného bytem i sídlem Adresa žalovaného o určení neexistence vlastnického práva o určení neodpovědnosti za provoz a pojištění vozidla

I. Určuje se, že žalobkyně není ode dne 19. 1. 2025 vlastníkem motorového vozidla Škoda Fabia, registrační značka: , SPZ, , VIN: , VIN kód, .

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala určení, že od 19. 1. 2025 neodpovídá za provoz a pojištění vozidla Škoda Fabia, registrační značka: , SPZ, , VIN: , VIN kód, .

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 2. 1. 2026 se žalobkyně domáhala určení, že není vlastníkem vozidla Škoda Fabia, registrační značka: , SPZ, , VIN: , VIN kód, (dále jen „vozidlo“), a nijak za jeho pojištění ani provoz, počínaje datem 19. 1. 2025, dále neodpovídá. Tvrdila, že vozidlo kupní smlouvou ze dne , datum, prodala žalovanému, který vozidlo převzal. Navrhl žalobkyni, že přepis vozidla zajistí na základě udělené plné moci. To však neučinil, ačkoli jej k tomu žalobkyně opakovaně vyzývala. Nyní již žalovaný ani nezvedá telefon a s žalobkyní nekomunikuje. Vozidlo je dlouhodobě bez platné technické kontroly, fakticky se jedná o nepojízdný vrak. Žalobkyně vozidlo od 19. 1. 2025 neužívá, nemá k němu přístup, neví, kde se nachází. Je však stále evidována jako jeho vlastník a obává se z toho plynoucí odpovědnosti za provoz vozidla, pokuty či pojištění.

2. V podání doručeném soudu dne 2. 4. 2026 žalobkyně vysvětlila, proč žalovaného označila prostřednictvím IČO (aby byl pro soud lépe dohledatelný). Dále uvedla, že jí žalovaný při koupi sdělil, že si od ní vozidlo kupuje, aby je mohl půjčovat svým klientům po dobu oprav jejich vozidel. K tomu však dle žalobkyně pravděpodobně nedošlo.

3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Výzva k vyjádření se k žalobě mu byla zaslána dne 5. 3. 2026 do datové schránky podnikající fyzické osoby a byla žalovanému doručena téhož dne (žalovaný se do datové schránky 5. 3. 2026 přihlásil). Předvolání k jednání bylo žalovanému zasláno jak do datové schránky podnikající fyzické osoby (i v tomto případě se žalovaný do datové schránky přihlásil a k doručení došlo , datum, ), tak rovněž na adresu trvalého pobytu shodnou s adresou sídla žalovaného jako podnikající fyzické osoby. Společně s předvoláním soud zaslal žalovanému (znovu) i žalobu včetně vyjádření ze dne 2. 4. 2026.

4. Na jednání konaném , datum, žalobkyně k dotazu soudu setrvala i na požadavku na určení, že od 19. 1. 2025 neodpovídá za provoz a pojištění vozidla. Dále doplnila, že žalovanému ke dni uzavření kupní smlouvy předala společně s vozidlem též veškeré doklady k němu. Krátce před podáním žaloby se dostavila na odbor dopravy, kde jí bylo sděleno, že bez vozidla a dokladů k němu není možné přepis provést.

5. Soud provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující:

6. Z kupní smlouvy ze dne , datum, (č. l. 15-16; jedná se o kopii, na jednání soud ověřil její shodu s žalobkyní předloženým originálem, který jí ihned vrátil) soud zjistil, že ji uzavřela žalobkyně jako prodávající a žalovaný jako kupující. Předmětem koupě bylo vozidlo (jak bylo specifikováno shora). Smluvní strany sjednaly kupní cenu ve výši 8 000 Kč. Dle prohlášení v čl. II smlouvy ji žalovaný uhradil v den podpisu kupní smlouvy. Dle čl. IV smlouvy se žalovaný jako kupující zavázal provést registraci vozidla na své jméno do 15 pracovních dnů od podpisu smlouvy. V témže článku bylo sjednáno, že zaplacením kupní ceny přechází na žalovaného vlastnické právo k vozidlu. Žalovaný je ve smlouvě označen následovně: Jméno a příjmení/firma: , Jméno žalovaného, , bytem/se sídlem: , adresa, , rodné číslo/IČO: , IČO žalovaného, .

7. Ze sdělení Magistrátu města , adresa, , Odboru dopravy ze dne , datum, (č. l. 23) soud zjistil, že v období od , datum, (datum uzavření kupní smlouvy mezi účastníky) do dne sdělení je vozidlo v registru silničních vozidel evidováno jako provozované a evidovaným vlastníkem a provozovatelem je po celou dobu žalobkyně.

8. Z informací, které si soud s ohledem na tvrzení žalobkyně o tom, že vozidlo je dlouhodobě bez platné technické kontroly, opatřil na webových stránkách , webová adresa, (služba Ministerstva dopravy), soud po zadání VIN vozidla zjistil, že poslední pravidelná technická prohlídka vozidla se uskutečnila , datum, (č. l. 24).

9. Z print screenů SMS komunikace mezi účastníky na č. l. 13 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k zajištění přepisu vozidla, žalovaný sliboval, že tak učiní, případně uváděl důvody, proč se tak dosud nestalo. Výzvy žalobkyně či dotazy na stav věci jsou obsaženy ve zprávách ze dnů 26. 1. 2025, 5. 2. 2025, 11. 2. 2025, 18. 2. 2025, 21. 2. 2025, 2. 3. 2025, 3. 4. 2025, 1. 5. 2025, 18. 5. 2025, 15. 6. 2025, 17. 6. 2025, 10. 8. 2025, 29. 9. 2025, 18. 10. 2025 a 28. 12. 2025 (zde již žalobkyně sděluje žalovanému, že podniká kroky k „vyřazení auta z registru“). Žalovaný na většinu zpráv nereagoval. Dne 13. 2. 2025 se s žalobkyní domlouval, že by se zastavil pro plnou moc k přepisu vozidla. Dne 1. 5. 2025 žalobkyni sděloval, na vozidle „klekl startér“ a vozidlo „pořád stojí“. Tvrdil, že kope základy na dílnu a nedostal se k tomu, aby nechal auto opravit. Dne 30. 6. 2025 uvedl, že „dodělává auto na STK, ale přepis bude dělat asi až příští týden“. Z komunikace se též podává, že vozidlo má ve své faktické dispozici žalovaný.

10. Soud zamítl důkazní návrh na výslech žalobkyní navrhovaného svědka , jméno FO, pro nadbytečnost. Skutkový stav byl zjištěn dostatečně, aby soud mohl ve věci rozhodnout.

11. Soud činí následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci uzavřeli dne , datum, kupní smlouvu, dle níž žalobkyně prodala žalovanému vozidlo za částku 8 000 Kč, již žalovaný uhradil v hotovosti v den podpisu smlouvy. Nabytí vlastnického práva bylo ve smlouvě vázáno právě na zaplacení kupní ceny. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zajistit přepis vozidla na sebe jako nového vlastníka, což však dosud neučinil, ačkoli jej k tomu žalobkyně opakovaně vyzývala. Vozidlo měl žalovaný ode dne uzavření smlouvy ve své dispozici, a to včetně dokladů k němu. Žalovaný s žalobkyní nekomunikuje, na výzvy žalobkyně (ani soudu) nereaguje. Vozidlo absolvovalo pravidelnou technickou prohlídku naposledy , datum, .

12. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení:

13. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lže žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

14. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „ZPPV“), zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem.

15. Podle § 8 odst. 2 písm. a) ZPPV žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se podává do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu.

16. Podle § 8 odst. 3 ZPPV žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla obsahuje vedle obecných náležitostí podání údaje o novém vlastníkovi a provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a); je-li provozovatel totožný s novým vlastníkem silničního vozidla, údaje o provozovateli se v žádosti neuvádí. Žádost podle odstavce 1 písm. a) podaná v listinné podobě musí být opatřena úředně ověřenými podpisy žadatelů; to neplatí, pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti ověří totožnost žadatele nebo je žadatel zastoupen na základě plné moci.

17. Podle § 8 odst. 4 písm. a) ZPPV k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží v případě převodu vlastnického práva osvědčení o registraci silničního vozidla.

18. Podle § 8 odst. 4 písm. b) ZPPV k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží v případě přechodu vlastnického práva 1. doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a 2. doklady podle písmene a); k žádosti se nepřikládá osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá-li je žadatel k dispozici.

19. Podle § 8a odst. 1 ZPPV došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka.

20. Podle § 8a odst. 2 ZPPV pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 8 obdobně.

21. Podle § 8a odst. 2 ZPPV pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 8 obdobně.

22. Podle § 10 odst. 1 ZPPV obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše změnu vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel na základě žádosti nebo oznámení, jsou-li splněny podmínky podle § 6 odst. 3 písm. b), d) až f), přičemž od provedení evidenční kontroly ke dni podání žádosti nebo oznámení neuplynula lhůta pro první nebo následnou pravidelnou technickou prohlídku podle tohoto zákona nebo, jde-li o vozidlo, které nepodléhá pravidelným technickým prohlídkám, neuplynuly 4 roky. Má-li být jako nový vlastník silničního vozidla zapsán v registru silničních vozidel jeho dosavadní provozovatel, splnění podmínky podle § 6 odst. 3 písm. f) se nevyžaduje.

23. Podle § 40 odst. 1 ZPPV pro tam stanovené kategorie vozidel platí, že provozovatel silničního vozidla, které před zápisem do registru silničních vozidel nebylo registrováno v jiném státě, přistaví silniční vozidlo k pravidelné technické prohlídce ve lhůtě 4 let ode dne zápisu vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě 2 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky.

24. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

25. Podle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

26. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k následujícímu právnímu závěru:

27. Soud se nejprve zabývám žalobním požadavkem na určení, že žalobkyně není od 19. 1. 2025 vlastníkem vozidla.

28. Prvním předpokladem důvodnosti (úspěšnosti) určovací žaloby je existence tzv. naléhavého právní zájmu na požadovaném určení. Žalobkyně naléhavý právní zájem řádně tvrdila i prokázala. Přestože vozidlo převedla kupní smlouvou na žalovaného a vlastníkem již není (k tomu viz dále), je jako vlastník stále evidována v registru vozidel. Vozidlo i veškeré doklady k němu má ve své dispozici žalovaný, který s žalobkyní nekomunikuje. V této situaci nemá žalobkyně možnost dosáhnout změny zápisu vlastníka vozidla ani postupem dle § 8a odst. 1 ZPPV (žádost podaná dosavadním vlastníkem v případě neposkytnutí součinnosti nového vlastníka). Žalobkyně sice nedokládala, že by se žádost podle tohoto ustanovení pokusila podat, je však zřejmé, že zákonné podmínky pro zápis změny vlastníka by nebyla schopna splnit přinejmenším proto, že již uplynula dvouletá lhůta pro následnou pravidelnou technickou kontrolu vozidla (poslední kontrola proběhla , datum, ), což správní orgán sám ověřuje v Informačním systému technických prohlídek (viz § 48a ZPPV). V této situaci je civilní (negativní) určovací žaloba vhodným nástrojem k následnému odstranění údaje o vlastnictví žalobkyně z registru vozidel. Tento postup výslovně připustil Ústavní soud v nálezu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20, na nějž navazuje bohatá a ustálená judikatura obecných soudů.

29. Žalobkyně dále musela prokázat, že ke dni 19. 1. 2025 pozbyla vlastnické právo k vozidlu, což učinila předložením kupní smlouvy. Žalovaný se stal vlastníkem vozidla ke dni účinnosti kupní smlouvy (vázané na její podpis) po zaplacení kupní ceny, k čemuž však dle výslovného konstatování v kupní smlouvě došlo v den podpisu smlouvy. K nabytí vlastnického práva tak došlo dle § 1099 o. z. a zápis žalovaného jako nového vlastníka v registru vozidel by měl pouze evidenční (deklaratorní) charakter.

30. Proto soud žalobě v této části vyhověl (výrok I).

31. Soud pro úplnost dodává, že nezjišťoval, zda žalovaný uzavíral kupní smlouvu v souvislosti se svou podnikatelskou činností provozovanou pod IČO , IČO žalovaného, , neboť tato okolnost nebyla pro posouzení uplatněného nároku rozhodná. Samotné uvedení IČO v kupní smlouvě bez dalšího nepostačuje k závěru, že žalovaný jednal jako podnikatel; rozhodné by byly konkrétní okolnosti uzavření smlouvy a účel pořízení vozidla. Soud proto k této otázce nečiní skutkový ani právní závěr.

32. Naopak jako nedůvodnou soud posoudil žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala určení, že od 19. 1. 2025 za pojištění a provoz vozidla dále neodpovídá.

33. Na jednání žalobkyně objasnila, že chce mít postaveno najisto, že za vozidlo nenese odpovědnost, pokud by vůči ní jako zapsanému vlastníkovi či provozovateli vozidla byly uplatňovány nějaké nároky. Soud žalobkyni na jednání poučil dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., že ve vztahu k tomuto nároku není řádně tvrzen a prokazován naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Žalobkyně svá tvrzení a důkazní návrhy po tomto poučení nedoplnila. Požadované určení je navíc formulováno příliš obecně. Soud nemůže paušálně a pro futuro deklarovat, že žalobkyně neodpovídá za „pojištění a provoz vozidla“, neboť takový výrok by bez vazby na konkrétní právní vztah, konkrétní povinnost či konkrétní uplatněný nárok nemohl vytvořit pevný právní základ pro právní poměry účastníků. Smyslem určovací žaloby dle § 80 o. s. ř. je odstranit konkrétní stav právní nejistoty, nikoli abstraktně vyloučit budoucí odpovědnost žalobkyně vůči neurčitému okruhu osob či orgánů. Judikatura k § 80 o. s. ř. vychází z toho, že naléhavý právní zájem je dán tam, kde by bez určení bylo právo žalobce ohroženo nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým a kde je určovací výrok způsobilý takovou nejistotu reálně odstranit. Tak tomu v daném případě není. Nadto případnou veřejnoprávní odpovědnost žalobkyně jako osoby zapsané v registru silničních vozidel, například odpovědnost provozovatele vozidla za přestupek podle § 125f zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, posuzuje příslušný správní orgán v konkrétním přestupkovém řízení, nikoli civilní soud.

34. Proto soud žalobu částečně zamítl (výrok II).

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na jejich plnou náhradu. Žalobkyně sice neměla ve věci plný úspěch, neboť žaloba byla zamítnuta v části, v níž se domáhala určení, že od 19. 1. 2025 neodpovídá za pojištění a provoz vozidla, tento její neúspěch však soud posoudil jako neúspěch v poměrně nepatrné části. Těžištěm řízení byl nárok na určení, že žalobkyně není vlastnicí předmětného vozidla, tedy určení rozhodné pro odstranění nesouladu mezi tvrzeným skutečným stavem a zápisem v registru silničních vozidel. Právě k tomuto nároku směřovala podstatná část skutkových tvrzení, dokazování i právního posouzení věci, a právě v této části byla žalobkyně úspěšná. Zamítnutá část žaloby měla oproti tomu pouze akcesorický a doplňkový charakter, neboť navazovala na žalobkyní tvrzené důsledky jejího setrvání v registru jako vlastníka či provozovatele vozidla.

36. Náklady řízení na straně žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů nezastoupeného účastníka. Žalobkyně nedoložila výši svých hotových výdajů, tudíž by měla dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. nárok na náhradu v paušální výši 300 Kč za každý úkon (§ 2 odst. 3 vyhlášky). Avšak Nejvyšší soud v usnesení ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, konstatoval následující: „(…) jestliže § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši 450 Kč, představovalo by přiznávání náhrady týchž výdajů nezastoupenému účastníku toliko ve výši 300 Kč návrat k bezdůvodnému rozlišování mezi stranami civilního sporu podle toho, zda jsou, či nejsou zastoupeny zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud, jenž se v souladu s čl. 89 odst. 2 Ústavy cítí nadále vázán nosnými důvody plenárního nálezu Pl. ÚS 39/13, proto pokládá § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. jakožto podzákonného předpisu za neaplikovatelný pro rozpor s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.“ Nezastoupenému účastníku je proto nutné přiznat v situacích, na něž by jinak dopadal § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., srovnatelnou náhradu, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem. Žalobkyně vykonala dva úkony (návrh ve věci samé, účast na jednání před soudem), paušální náhrada tak činí 900 Kč (2 x 450 Kč). Celkové náklady řízení na straně žalobkyně tak odpovídají částce 2 900 Kč. Žalovaný je povinen tuto částku zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III.