9 C 216/2020

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr Alicí Havránkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 472.906,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 472.906,56 Kč s úrokem ve výši 4,9 % ročně z částky 472.906,56 Kč od 20. 9. 2019 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 472.906,56 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení, vše do 30. 4. 2021.

II. Řízení se v zákonném úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 472.906,56 Kč od 27. 3. 2020 do 15. 6. 2020 zastavuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení 76.013,60 Kč ve lhůtě do 30. 4. 2021.

1. Návrhem doručeným soudu dne 14. 5. 2020 se domáhal žalobce zaplacení 472.906,56 Kč spolu s úrokem ve výši 4,9 % ročně z částky 472.906,56 Kč od 20. 9. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 472.906,56 Kč ve výši 10 % ročně od 27. 3. 2020 do zaplacení a zaplacení nákladů řízení ve výši 57.105 Kč. Dle žaloby uzavřela žalovaná a [právnická osoba] dne 8. 8. 2016 smlouvu o stavebním spoření [číslo] jejíž součástí byla Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření k 1. 1. 2014. Dne 2. 9. 2016 žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření pod [číslo] do úvěrového limitu 500.000 Kč. Na základě smlouvy požádala žalovaná o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření. Meziúvěr byl vyčerpán v souladu se smlouvou. Žalovaná byla povinna hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.833,33 Kč, počínaje prvním dnem čerpání meziúvěru na meziúvěrový účet [číslo]. Od 1. 4. 2017 byla žalovaná povinna hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.041,67 Kč na meziúvěrový účet [číslo] o čemž byla informována dopisem ze dne 6. 4. 2017. Žalovaná byla povinna provádět od prvního dne měsíce následujícího od uzavření úvěrové smlouvy pravidelné měsíční vklady ve výši 1.300 Kč na vkladový účet stavebního spoření [číslo]. V souladu se smlouvou byl žalobce oprávněn od úvěrové smlouvy odstoupit, nebo ji vypovědět, případně požádat okamžité splacení celého poskytnutého meziúvěru a úvěru včetně příslušenství a sankcí, jestliže byl dlužník v prodlení se zaplacením více než dvou splátek úvěru, nebo úroků z meziúvěru, anebo jedné takové splátky po dobu delší tří měsíců. Žalovaná řádný úrok z meziúvěru nesplácela a nevkládala pravidelné částky na vkladový účet stavebního spoření. Žalobce ji proto dopisem z 13. 8. 2019 oznámil odstoupení od úvěrové smlouvy a požádal úhradu celé pohledávky a pohledávka se stala splatnou nejpozději 31. 8. 2019 Pohledávka k tomuto datu představovala částku 472.906,56 Kč, smluvní úrok ve výši 4,9 % ročně z nesplacené částky meziúvěru, zákonný úrok z prodlení od 1. 9. 2019. Žalobce provedl k 31. 8. 2019 zúčtování finančních prostředků z vkladového účtu [číslo] ve výši 32.143,82 Kč proti své pohledávce na meziúvěrovém účtu [číslo] přičemž započetl veškeré platby žalované v celkové výši 26.880 Kč na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 25.673,76 Kč, a to od data odstoupení 1. 9. 2019 do 26. 3. 2020 a částku 1.206,24 Kč na úhradu smluvního úroku ve výši 4,9 % ročně ze splatné pohledávky od 1. 9. 2019 do 19. 9. 2019. Žalobce po odečtení výše uvedených částek uplatnil částku 472.906,56 Kč spolu se smluvním úrokem od 20. 9. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení v zákonné výši od 27. 3. 2020 do zaplacení. Oznámení o odstoupení od smlouvy bylo žalované řádně doručeno, žalovaná přesto nezaplatila. Žalobce požadoval také zaplacení nákladů řízení.

2. Ve věci bylo nařízeno jednání, ke kterému byli oba účastníci řádně předvoláni. Žalovaná se nedostavila, e-mailem z 22. 1. 2021 sdělila, že se žalobcem jedná o smírném vyřešení věci, a proto žádá o odročení jednání. V reakci na žádost žalované žalobce sdělil, že žádná smírná jednání neprobíhají, žalovaná nabídla žalobci splátkový kalendář, který byl pro žalobce neakceptovatelný, neboť žalobce požadoval, aby žalovaná splácela minimálně 10.000 Kč měsíčně, ke smíru však nedošlo.

3. Poté, co bylo nařízeno jednání, žalovaná zaplatila ve dvou splátkách celkem 10.800 Kč, platby byly započteny na zákonný úrok z prodlení a žalobce vzal proto žalobu ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 472.906,56 Kč od 27. 3. 2020 do 15. 6. 2020 zpět a v tomto rozsahu žádal o zastavení řízení.

4. Žalovaná omluvila svou neúčast u jednání pro nevolnost a bolesti hlavy, aniž by to doložila jakýkoliv doklad.

5. K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost a další procesní povinnosti uložené zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu.

6. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.

7. Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádá z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází při tom z obsahu spisu a provedených důkazů.

8. Vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém návrhu, který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitek. (§ 101 o.s.ř.)

9. Protože žalovaná se z jednání omluvila, nežádala však o jeho odročení, soud postupoval podle výše uvedeného ustanovení a věc projednal bez přítomnosti žalované. Přítomný právní zástupce žalobce opětovně uvedl, že mezi účastníky nedošlo k uzavření věci smírně, žalovaná sice nabídla další splátky, tentokrát ve výši 5.000 Kč, ale ani tato částka není, s ohledem na výši dluhu, pro žalobce akceptovatelná.

10. Soud při jednání provedl důkazy návrhem na uzavření smlouvy o stavebním spoření ze dne 8. 8. 2016, na jejímž základě byla následně uzavřena smlouva o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření dne 8. 8. 2016, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Ze smlouvy bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalované meziúvěr ze stavebního spoření pod [číslo] do výše 500.000 Kč, meziúvěr bude veden na meziúvěrovém účtu dlužníka [číslo] do výše 500.000 Kč ke dni přidělení cílové částky. Úvěr ze stavebního spoření pod [číslo] do výše 325.000 Kč na základě smlouvy o stavebním spoření dlužníka [číslo] ze dne 8. 8. 2016 do výše rozdílu mezi cílovou částkou 500.000 Kč a zůstatkem na účtu, jehož číslo je totožné s číslem smlouvy o stavebním spoření, tedy nejméně 175.000 Kč k datu přidělení cílové částky poskytne žalované na koupi rodinného domu. Žalovaná se podle této smlouvy zavázala provádět od prvního dne měsíce následujícího od uzavření této smlouvy do přidělení cílové částky pravidelné měsíční vklady ve výši 1.300 Kč, platit za vedení účtu maximálně 290 Kč., ke dne uzavření smlouvy měla žalovaná na účtu stavebního spoření 5.165 Kč. Žalovaná se dále zavázala splácet na poskytnutý úvěr měsíčně částku 3.600 Kč, spolu s částkou za správou a vedení úvěrového účtu 330 Kč a za vedení účtu meziúvěru 290 Kč. Žalovaná se dále zavázala zaplatit žalobci úrokovou sazbou z úvěru sjednanou ve výši 3,5 % ročně, a meziúvěru 4,4 % ročně. Součástí smlouvy byly podmínky čerpání a zajištění meziúvěru a úvěru, důsledky porušení smlouvy, včetně ujednání o změně úrokové sazby, ve smyslu žalobcových skutkových tvrzení. Ze žádosti o čerpání meziúvěru a úvěru ze dne 25. 8. 2016 bylo prokázáno, že žalobce poskytl k 5. 9. 2016 žalované 500.000 Kč. Z oznámení o čerpání finančních prostředků a informací o úhradě úroku bylo zjištěno, že žalobce žalované oznámil, že na účet [jméno] [příjmení] připsal částku 500.000 Kč podle jejího požadavku a zároveň v souladu s uzavřenou úvěrovou smlouvou vyzval žalovanou k úhradě částky 3.361,11 Kč jako úroků a 1.833,33 Kč jako úroků z meziúvěru. Žalovaná byla zároveň upozorněna, že nedojde-li k úhradě složenkou, dojde k úhradě inkasem z účtu žalované na spoření. Z historie úvěrového účtu byla prokázána skutková tvrzení žalobce o splátkách úvěru a meziúvěru a výši aktuálního dluhu na úvěrovém účtu.

11. Ustanovení oddílu 1 dílu 4 obč. zákoníku se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel a na závazky z nich vzniklé. (§ 1810 o.z.)

12. Veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. (§ 1811 odst. 1 o.z.)

13. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. (§ 1812 o.z.)

14. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. (§ 1968 věta prvá o. z.)

15. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vládní nařízení. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. (§ 1970 o. z.)

16. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. (§ 2395 o. z.)

17. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (§ 2399 o. z.)

18. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav, který žalovaná nerozporovala, ve smyslu výše uvedené hmotněprávní úpravy a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je zcela důvodná. Žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o stavebním spoření a následně smlouvu o úvěru a meziúvěru, na základě které žalovaná čerpala cílovou částku 500.000 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr splácet, v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem a poplatky úvěr a meziúvěru a provádět pravidelné měsíční vklady. Svým závazkům však nedostála, částky neukládala a úvěr resp. meziúvěr řádně nesplácel. Poté co se žalovaná ocitla v prodlení, využil žalobce proto svého práva vyplývajícího ze smluv a požádal o zesplatnění celého úvěru, včetně jeho příslušenství. V důsledku neplnění povinností žalované a zesplatnění úvěru došlo ke zvýšení úrokové sazby z neuhrazených chybějících vkladů za stanovené období z 4,4 % na částku 4,9 %. Žalovaná v průběhu řízení nabízela žalobci opakovaně splátkový kalendář, který však žalobce vyhodnotil (s ohledem na celkovou výši dlužné částky) jako neakceptovatelný. Úkony žalované v průběhu probíhajícího řízení soud posoudil s ohledem na jejich obsah jako vyjádření, která nerozporují skutková tvrzení žalobce, byť nebylo možno považovat je s ohledem na nedostatek formy za uznání dluhu, co do důvodů i výše ve smyslu ust. § 2053 o.z.

19. Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodů i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. (§ 2053 o.z.)

20. Žalobce vzal žalobu ohledně 10% úroku z prodlení z částky 472.906,56 Kč od 27. 3. 2020 do 15. 6. 2020 zpět. Učinil tak před jednáním ve věci poté, co žalovaná v průběhu probíhajícího řízení částečně plnila. Žaloba byla vzata zpět osobou k tomu oprávněnou, žalobcem předtím, než bylo zahájeno jednání ve věci samé a soudu proto nezbylo, než řízení v rozsahu zpětvzetí zastavit. (§ 96 o.s.ř)

21. Protože žalobce veškeré své závazky ze smlouvy o stavebním spoření, úvěru a meziúvěru splnil, žalovaná neplnila, ocitla se v prodlení, nereagovala ani na výzvy žalobce, ani na předžalobní výzvu a smír, který byl pro žalobce neakceptovatelný nabídla až po podání žaloby, byť částečně plnit rozhodl soud, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když shledal žalobu ve zbývající části zcela důvodnou.

22. Od výroku I. a II. se odvíjí také výrok nákladový. Žalobce byl úspěšný, a má podle § 142 o.s.ř. právo na zaplacení veškerých nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek 23.646 Kč, čtyři úkony právní služby z tarifní hodnoty 472.906,56 Kč, každá z úkonů po 10.220 Kč, čtyři režijní paušály po 300 Kč, náhradu za promeškaný čas za čtyři půlhodiny po 100 Kč (cesta k procesnímu soudu a zpět), vše dle vyhl. 177/96 Sb. v aktuálním znění, náhradu cestovních nákladů v celkové výši 799 Kč za cestu mezi [obec] – [obec] a zpět, při vzdálenosti celkem 130 km, při náhradě za použité motorové vozidla 4,4 Kč/km, spotřebovaných pohonných hmotách dle technického osvědčení vozidla v celkové výši 227 Kč, cenně pohonných hmot 27,8 Kč, vše dle zákona o cestovních náhradách a 21 % DPH ve výši 9.088,60 Kč. Celkové náklady řízení, které činí 76.013,60 Kč je žalovaná povinna zaplatit úspěšnému žalobci jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.