9 C 222/2025

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Jakubem Štosem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 41 741 Kč s přísl.

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 34 883 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 34 883 Kč od 21. 1. 2025 do zaplacení, částky 6 858,39 Kč, úroku ve výši 44,90 % ročně z částky 26 819,85 Kč od 21. 1. 2025 do 12. 2. 2025 ve výši 745,43 Kč a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 26 819,85 Kč od 13. 2. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 1. 2025 dosáhne částky 130 060 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 9. 9. 2025 uplatňovala žalobkyně vůči žalovanému nároky, které dovozovala ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen „smlouva o úvěru“ nebo „smlouva“). Tvrdila, že na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku 50 000 Kč bezhotovostním převodem na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr a sjednaný úrok ve výši 44,90 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 2 258 Kč počínaje měsícem březnem 2022. Žalovaný nehradil řádně a včas. Ke dni 19. 1. 2025 tak došlo k automatickému zesplatnění úvěru v souladu s čl. 6.3 smlouvy o úvěru. Dosud nezaplacená jistina úvěru a nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění se v souladu s čl. 6.4 smlouvy staly součástí nové jistiny ve výši 29 687,65 Kč. Žalovaný uhradil do data zesplatnění úvěru 72 256 Kč, po zesplatnění již neplnil. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení nové dlužné jistiny ve výši 29 687,65 Kč, smluvní pokuty dle čl. 6.1 smlouvy ve výši 1 996 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle čl. 6.2 smlouvy ve výši 3 200 Kč, přičemž součet tří dosud zmíněných položek odpovídá v petitu žaloby prvně požadované částce 34 883 Kč (bez 0,65 Kč), dále zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 34 883 Kč od 21. 1. 2025 do zaplacení (dosud uvedené odpovídá bodu I.1 petitu), dále zaplacení částky 6 858,39 Kč (bod I.2 petitu; jde o smluvní pokutu ve výši 4 x 499 Kč za prodlení s úhradou splátek č. 3, 8, 33 a 34 o délce 30 dnů) a dále zaplacení úroku ve výši 44,90 % ročně z částky 26 819,85 Kč od 21. 1. 2025 do 12. 2. 2025 ve výši 745,43 Kč a ve výši 12,75 % ročně z částky 26 819,85 Kč od 13. 2. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 1. 2025 dosáhne částky 130 060 Kč (bod I.3 petitu). Ke kontraktačnímu procesu žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím osobní zabezpečené schránky žalovaného v klientské zóně a prostřednictvím e-mailové komunikace. Žalovaný ji podepsal svým jménem, příjmením a připojením jedinečného kódu, který mu žalobkyně předem poskytla. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno do osobní schránky v klientské zóně a na e-mailovou adresu. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla (zejména v podání ze dne 25. 1. 2026 na č. l. 81-84), že ji prověřila na základě informací od žalovaného, z databází i z jiných zdrojů. Z výpisů z účtu žalovaného za měsíce 10/2021, 11/2021, 12/2021 a 1/2022 ověřila pravidelný měsíční příjem žalovaného a výdaje zahrnující životní minimum jednotlivce a povinnou rezervu. Provedla tzv. scoring žalovaného (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka). Ověřila, že žalovaný ani jeho zaměstnavatel nebyli v době podání žádosti evidováni v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, jeho doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný a obchodník jednající s žalovaným doporučil úvěr ke schválení. Žalobkyně provedla též lustraci v registrech NRKI a SOLUS.

2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě mu bylo zasláno dne 17. 12. 2025 v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), na adresu trvalého pobytu (, adresa, ). Zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí 22. 12. 2025, žalovaný si ji v úložní době nevyzvedl, k jejímu doručení tzv. fikcí dle § 49 odst. 4 o. s. ř. tak došlo ke dni 2. 1. 2026. Obdobně bylo žalovanému doručováno i předvolání k jednání, k jehož doručení fikcí došlo ke dni , datum, . Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Jednání ve věci se konalo dne , datum, a v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného. Soud k návrhu žalobkyně nevydal rozsudek pro zmeškání jednak proto, že žalovaného v předvolání nepoučil o možnosti jeho vydání, jednak proto, že rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání by bylo v rozporu s hmotným právem (viz § 153b odst. 3 ve spojení s § 99 odst. 2 o. s. ř.), konkrétně s právní úpravou spotřebitelských úvěrů (viz dále). Soud provedl listinné důkazy, z nichž zjistil následující:

4. Dle Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru č. , hodnota, (tzv. , název, půjčka) ze dne , datum, (č. l. 43-46) uzavřené mezi žalobkyní jako poskytovatelem úvěru a žalovaným jako klientem činila celková výše úvěru 50 000 Kč a celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, 108 384 Kč, přičemž k úhradě mělo dojít 48 měsíčními splátkami po 2 258 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 44,90 % ročně, výše předpokládané roční procentní sazby nákladů (RPSN) na úvěr 55,39 %. Úvěr měl být poskytnut bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Dle čl. 6.1 byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, s jejíž úhradou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Nárok na tuto smluvní pokutu nevznikal po zesplatnění úvěru. Dále byl limitován maximální částkou 2 999 Kč za kalendářní rok. Dle čl. 6.2 byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, s jejíž úhradou se ocitl v prodlení o délce 15 dnů. Dle čl. 6.3 se v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky o délce 65 dnů stává okamžitě splatná celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Dle čl. 6.4 se ke dni zesplatnění stávají celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny, která je splatná ke dni zesplatnění úvěru. Dle čl. 6.5 je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru za každý den prodlení s úhradou nové jistiny, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dle čl. 6.9 nesmí souhrn všech ze strany žalobkyně uplatněných smluvních pokut přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. V podpisové části je u žalovaného uveden jedinečný kód , hodnota, , datum , datum, a čas 16:10:43.

5. Dle Předsmluvního formuláře (č. l. 40-42, shodně č. l. 85-87) má úvěr parametry, jak jsou uvedeny ve shora rozebírané smlouvě o úvěru.

6. Dle Oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, (č. l. 39) žalobkyně oznamuje žalovanému, že akceptovala jeho návrh na uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, . Přílohou oznámení je kromě smlouvy o úvěru též splátkový kalendář (č. l. 39v). Dle tohoto splátkového kalendáře měl žalovaný uhradit první splátku ve výši 2 258 Kč dne 14. 3. 2022 a poslední (48.) splátku v téže výši dne 14. 2. 2026.

7. Dle Výzev k zaplacení ze dnů 14. 6. 2022, 14. 11. 2022, 16. 12. 2024 a 19. 1. 2025 (č. l. 8-11) žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek a upozorňovala jej na možnost zesplatnění úvěru. K žádné z těchto výzev však žalobkyně nepředložila doklad o doručení či odeslání.

8. Dle Oznámení ze dne 19. 1. 2025 (č. l. 7) vyzvala žalobkyně žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků, smluvních pokut a nákladů, a to z důvodu prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů. Požadovala celkovou částku 34 883 Kč. Žalobkyně nepředložila doklad o doručení ani odeslání tohoto oznámení (výzvy).

9. Dle Předžalobní výzvy ze dne 20. 8. 2025 (č. l. 56) vyzvala žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně žalovaného k úhradě posléze žalované částky. Dle podacího archu (č. l. 50) byla tato výzva zaslána dne 20. 8. 2025 na adresu trvalého pobytu (, adresa, ), která je současně uvedena ve smlouvě o úvěru.

10. Dle Karty klienta (č. l. 57) uhradil žalovaný celkovou částku 72 256 Kč. Jde o 1.–32. splátku dle splátkového kalendáře, vždy ve výši 2 258 Kč. Pouze 5 z nich bylo uhrazeno k datu splatnosti dle splátkového kalendáře. V prodlení se žalovaný ocitl již s úhradou 1. splátky.

11. Dle výsledku lustrace žalovaného v Nebankovním registru klientských informací ze dne , datum, (č. l. 52, shodně č. l. 116) mu bylo přiděleno skóre 355, tj. kategorie II. (menší riziko, lepší segment klientů). Dle výsledku lustrace žalovaného v registru SOLUS ze dne , datum, (č. l. 53, shodně č. l. 117) nebyly zjištěny dluhy po splatnosti.

12. Dle sdělení , název banky, ze dne 21. 1. 2026 (č. l. 69), učiněného na výzvu soudu, je žalovaný majitelem účtu č. , č. účtu, . Právo nakládat s účtem měla v období od 16. 2. 2022 do 24. 8. 2023 a v období od 6. 9. 2023 do 9. 10. 2024 též paní , jméno FO, , nar. , datum, .

13. Žalobkyně předložila výpisy z účtu žalovaného u , název banky, , č. ú. , č. účtu, , za období od 1. 10. 2021 do 31. 1. 2022 (č. l. 12-37, shodně na č. l. 88-113). Za měsíc říjen 2021 činil počáteční zůstatek 4 443,73 Kč, konečný zůstatek 2 877,35 Kč, celkové příchozí platby 167 503 Kč a celkové odchozí platby 169 069,38 Kč. Žalovaný obdržel od , právnická osoba, dne 12. 10. 2021 částku 35 467 Kč. Značné prostředky jsou vynakládány na sázení – ve prospěch tipsport.cz bylo převedeno 36 769 Kč. Současně však žalovaný v říjnu 2021 obdržel od Tipsport.net a.s. celkem 104 000 Kč. Vysoké částky jsou převáděny na účet č. , č. účtu, , jehož majitelem je (dle některých příchozích plateb z tohoto účtu) paní , jméno FO, . Dne 25. 10. 2021 žalovaný poukázal částku 2 300 Kč na účet č. , č. účtu, , který je užíván ke splácení úvěrů od , právnická osoba, (jak je soudu z úřední činnosti známo). Za měsíc listopad 2021 činil počáteční zůstatek 2 877,35 Kč, konečný zůstatek 10 411,27 Kč, celkové příchozí platby 112 038 Kč a celkové odchozí platby 104 504,08 Kč. Žalovaný obdržel od , právnická osoba, dne 10. 11. 2021 částku 38 438 Kč. Na sázení (ve prospěch tipsport.cz) vynaložil 27 488 Kč, naopak z této činnosti získal 55 000 Kč. Dne 23. 11. 2021 žalovaný poukázal částku 2 259 Kč na účet č. , č. účtu, , který je užíván ke splácení úvěrů od , právnická osoba, . Za měsíc prosinec 2021 činil počáteční zůstatek 10 411,27 Kč, konečný zůstatek 1 417,69 Kč, celkové příchozí platby 177 613,01 Kč a celkové odchozí platby 186 606,59 Kč. Žalovaný obdržel od , právnická osoba, dne 10. 12. 2021 částku 51 077 Kč. Na sázení (ve prospěch tipsport.cz) vynaložil 98 729 Kč, naopak obdržel 25 000 Kč. V prosinci 2021 bylo čerpáno několik úvěrů – dne 13. 12. 2021 od , právnická osoba, ve výši 5 000 Kč, dne 14. 12. 2021 od , právnická osoba, ve výši 5 000 Kč, dne 15. 12. 2021 od , právnická osoba, ve výši 15 000 Kč, dne 20. 12. 2021 od , právnická osoba, ve výši 5 000 Kč, dne 21. 12. 2021 od , právnická osoba, 15 000 Kč, dne 22. 12. 2021 od , právnická osoba, ve výši 20 000 Kč a dne , datum, od , právnická osoba, ve výši 2 800 Kč, celkem tedy ve výši 67 800 Kč během 11 dnů. Za měsíc leden 2022 činil počáteční zůstatek 1 417,69 Kč, konečný zůstatek 2 835,18 Kč, celkové příchozí platby 75 931 Kč a celkové odchozí platby 74 513,51 Kč. Žalovaný obdržel od , právnická osoba, dne 12. 1. 2022 částku 28 563 Kč. Na sázení (ve prospěch tipsport.cz) vynaložil 43 275 Kč, žádný příjem z této činnosti z výpisu patrný není. V lednu 2022 byly čerpány dva úvěry od společnosti , právnická osoba, , a to dne 18. 1. 2022 ve výši 20 000 Kč a dne 19. 1. 2022 ve výši 10 000 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc únor 2022 (č. l. 72-78), který soudu předložila , název banky, , byl zjištěn počáteční zůstatek 2 835,18 Kč, konečný zůstatek 2 173,10 Kč, příchozí platby v celkové výši 104 257 Kč a celkové odchozí platby ve výši 104 919,08 Kč. Dne 11. 2. 2022 obdržel žalovaný od , právnická osoba, částku 37 802 Kč. Pokračují výdaje na sázení. V tomto měsíci žalovaný (do doby poskytnutí úvěru žalobkyní) vynaložil na sázení 12 040 Kč, žádný příjem z této činnosti nezískal. Z výpisu se podává příchozí platba od žalobkyně ze dne , datum, ve výši 50 000 Kč pod variabilním symbolem odpovídajícím číslu smlouvy o úvěru (což koresponduje s žalobkyní doloženým dokladem o vyplacení úvěru na č. l. 38).

14. Z provedených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené téhož dne částku, Anonymizováno, 50 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, , že žalovaný uhradil celkovou částku 72 256 Kč (zde soud vychází z tvrzení žalobkyně, jelikož žalovaný, kterého tíží břemeno tvrzení a důkazní ohledně zániku dluhu, zůstal zcela nečinný) a že žalobkyně uvedený úvěr žalovanému poskytla, aniž by řádně zkoumala jeho úvěruschopnost před uzavřením smlouvy. V podrobnostech soud odkazuje na skutková zjištění uvedená výše u jednotlivých listinných důkazních prostředků.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 10. 2021 do 28. 5. 2022 (s ohledem na datum uzavření posuzované smlouvy; v tomto znění dále jen jako „zákon č. 257/2016 Sb.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

23. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

24. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

25. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným podléhá citované úpravě zákona č. 257/2016 Sb., jelikož se jednalo o spotřebitelský úvěr. Žalobkyně proto byla povinna tvrdit a prokázat, že splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, a to způsobem vyhovujícím citovaným ustanovením. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že před poskytnutím úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost žadatele o úvěr, má žalobce (poskytovatel úvěru), a proto musí být v zásadě schopen soudu předložit dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti (prokazující příjmy a výdaje) žalovaného (spotřebitele), jimiž disponoval před uzavřením úvěrové smlouvy. V opačném případě nelze uzavřít, že úvěruschopnost posuzoval s odbornou péčí ve smyslu § 75 ve spojení s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Odborná péče se vztahuje nejen na posuzování úvěruschopnosti konkrétního spotřebitele, ale též na věrohodné prokázání toho, že tak poskytovatel úvěru učinil (viz např. nález finančního arbitra ze dne 1. 11. 2024, č. j. FA/SR/SU/201/2024-50, bod 7.4).

26. Soud má za prokázané, že žalobkyně povinnost plynoucí ze zákona č. 257/2016 Sb. nesplnila. Žalobkyně tvrdila, že měla k dispozici výpisy z účtu žalovaného za období od 10/2021 do 1/2022, které také předložila. Soudem zjištěné skutečnosti z těchto výpisů však žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti nijak nezohlednila. Jde především o vynakládání značných prostředků na sázení (36 769 Kč za říjen 2021, 27 488 Kč za listopad 2021, 98 729 Kč za prosinec 2021, 43 275 Kč za leden 2022). Byť se žalovanému v této činnosti zřejmě původně dařilo (v říjnu 2021 obdržel od Tipsport.net a.s. 104 000 Kč a v listopadu 2021 částku 55 000 Kč), v prosinci 2021 a v lednu 2022, tedy v období bezprostředně před poskytnutím úvěru ze strany žalobkyně, se jednalo o činnost významně ztrátovou. S tím pak může souviset i čerpání úvěrů v uvedeném období. V prosinci 2021 žalovaný čerpal úvěry v celkové výši 67 800 Kč během 11 dnů (7 příchozích plateb), v lednu 2022 ve výši 30 000 Kč (2 příchozí platby). Ani tuto skutečnost žalobkyně zjevně nezohlednila. Rovněž nepracovala se skutečnými výdaji žalovaného, které se (vyjma výdajů na sázení) ani z výpisů z účtu žalovaného zcela nepodávají, jelikož značné částky jsou převáděny na účet paní , jméno FO, (zřejmě manželky žalovaného). Z takto nedostatečných informací o skutečných výdajích žalovaného, navíc při zohlednění informací plynoucích z výpisů z účtu (pokud by je žalobkyně skutečně zkoumala, o čemž soud významně pochybuje), nemohla žalobkyně dospět k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Lze uzavřít, že žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí, jak to po ní vyžadoval § 75 zákona č. 257/2016 Sb., a úvěruschopnost žalovaného způsobem vyžadovaným § 86 zákona č. 257/2016 Sb. nezkoumala.

27. Posuzovaná smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena po účinnosti zákona č. 96/2022 Sb., jenž s účinností od 29. 5. 2022 novelizoval § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Až od účinnosti tohoto zákona je výslovně upraveno, že soud přihlédne k neplatnosti úvěrové smlouvy (pro porušení povinnosti dle § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb.) i bez návrhu. Předchozí právní úprava stanovila, že spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Soud je však dle judikaturního vývoje povinen z úřední povinnosti zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet (k tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C-679/18). Pokud by tak soud měl činit jen k námitce spotřebitele, ochrana spotřebitele poskytovaná citovanými ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. by byla spíše iluzorní a soudní moc by svými rozhodnutími stvrzovala nezákonný postup poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Proto soud i v tomto případě sám přihlédl k tomu, že žalobkyně nepostupovala v souladu s § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., a vyhodnotil smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, jelikož smysl a účel zákona (ochrana spotřebitele, ale i společnosti jako celku) neplatnost vyžaduje. Jde o neplatnost absolutní.

28. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

29. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

31. Je-li smlouva absolutně neplatná, nemohou být žalobkyni přiznány žádné nároky, které měly být touto smlouvou založeny. Neplatností je stižena celá smlouva. Žalobkyni mohlo vzniknout toliko právo na vydání bezdůvodného obohacení. Ani tento nárok však není dán, jelikož žalovaný bezdůvodné obohacení ve výši 50 000 Kč zcela vydal (uhradil 72 256 Kč, tedy významně více). Žalobkyni nevzniklo ani právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Jednak neprokázala, že by žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení vyzvala (ke splatnosti práva na vydání bezdůvodného obohacení viz § 1958 odst. 2 o. z.), avšak i kdyby tak učinila, s ohledem na částku, o niž žalovaný vydal více, a data úhrad (viz karta klienta na č. l. 57) je jednoznačné, že ani tento nárok není dán. Soud proto žalobu zcela zamítl (výrok I).

32. V řízení byl plně úspěšný žalovaný, který by měl nárok na náhradu nákladů řízení dle zásady procesního úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Ten však zůstal zcela pasivní a žádné náklady mu nevznikly. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II.