Okresní soud v Prostějově · Rozsudek

9 C 233/2025

č. j. 9 C 233/2025-121

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-01-23 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPV:2026:9.C.233.2025.1

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Jakubem Štosem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 27 795,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:a) částku 27 795,44 Kč,b) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 836 Kč,c) kapitalizovaný úrok ve výši 2 219,13 Kč,d) zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27 795,44 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení,e) úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 24 999,44 Kč od 2. 11. 2024 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 666,40 Kč k rukám advokáta , tituly před jménem, , Jméno advokáta, , , tituly za jménem, , právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (EPR) bylo dne 26. 6. 2025 zahájeno řízení, v němž žalobkyně uplatňovala vůči žalovanému nároky dovozované ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi , právnická osoba, , IČO , IČO, (pod tehdejším názvem , právnická osoba, ; dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo „banka“), a žalovaným. Tvrdila, že dne , datum, uzavřela banka s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), na jejímž základě poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč a současně kreditní kartu, jejímž prostřednictvím mohl čerpat finanční prostředky až do výše úvěrového rámce. Žalovaný byl povinen hradit minimální měsíční splátky odpovídající 2 % z částky, jež byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Banka v souladu se smluvním ujednáním vyzvala žalovaného dne 1. 11. 2024 k okamžité úhradě dlužné částky, která tehdy činila 30 014,57 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena s účinností od , datum, na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 11. 3. 2025. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 24 999,44 Kč, poplatků ve výši 2 796 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 2 219,13 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 836 Kč, úroků z úvěru ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 24 999,44 Kč od 2. 11. 2024 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27 795,44 Kč sestávající ze součtu dlužné jistiny úvěrů a dlužných poplatků za období od 21. 2. 2025 do zaplacení.

2. Podáním doručeným soudu 25. 11. 2025 (č. l. 60-62) žalobkyně na výzvu soudu doplnila tvrzení o veškerá čerpání úvěru žalovaným (celkem 228 303,16 Kč) a veškeré platby žalovaného (celkem 268 827,23 Kč).

3. Podáním doručeným soudu 9. 1. 2026 (č. l. 76-78) žalobkyně na výzvu soudu doplnila, jaké poplatky jsou zahrnuty v požadované částce 2 796 Kč (31. 7. 2024 – poplatek za zaslání 1. upomínky, 31. 7. 2024 – poplatek za vedení kreditní karty, 31. 8. 2024 – poplatek za vedení kreditní karty, 7. 9. 2024 – poplatek za upomínku, 17. 9. 2024 – poplatek za upomínku, 30. 9. 2024 – poplatek za vedení kreditní karty, 31. 10. 2024 – poplatek za vedení kreditní karty, 1. 11. 2024 – poplatek za upomínku), jak dospěla ke kapitalizovaným úrokům z úvěru ve výši 2 219,13 Kč (uvedla přehled vyúčtovaných a nesplacených úroků do zesplatnění, tj. do 1. 11. 2024, přičemž úroková sazba činila 22,99 % ročně a byla účtována vždy z aktuální výše vyčerpané jistiny úvěru) a jak dospěla ke kapitalizovanému zákonnému úroku z prodlení ve výši 836 Kč (jedná se o úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částek, s jejichž úhradou byl žalovaný v prodlení, a to za období od 1. 11. 2024 do 9. 2. 2025). V témže podání se žalobkyně na výzvu soudu vyjádřila k posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany její právní předchůdkyně. Uvedla, že žalovaný doložil potvrzení o příjmu ze dne , datum, , dle kterého byl zaměstnán od 18. 2. 2015 na dobu neurčitou jako dělník ve společnosti , právnická osoba, . Jeho průměrný čistý příjem za poslední 3 měsíce činil 15 979 Kč, za posledních 12 měsíců pak celkem 137 463 Kč čistého. Ze mzdy žalovaného nebyly prováděny žádné srážky. Žalovaný neměl vyživovací povinnost k žádné osobě. V žádosti o úvěr uvedl měsíční příjem domácnosti ve výši 45 000 Kč s tím, že bydlí u rodičů. Banka porovnávala jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat Českého statistického úřadu a výpočtem získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Do výdajů započetla výdaje uvedené v žádosti o úvěr, dále částku životního minima, normativních nákladů na bydlení a splátky dosavadních závazků. Z interních zdrojů zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr vůči bance závazky s celkovou výší měsíčních splátek 2 967,79 Kč, z externích zdrojů pak zjistila, že měl i další závazky s celkovou výší měsíčních splátek 3 363 Kč. Po tomto posouzení žádosti o úvěr vyhověla.

4. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě mu bylo zasláno dne 7. 11. 2025 do datové schránky fyzické osoby (§ 45 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 46 odst. 1 o. s. ř.). Žalovaný se do datové schránky nepřihlásil ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla výzva do datové schránky dodána, k doručení tak došlo tzv. fikcí ke dni 18. 11. 2025 (§ 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). Shodně bylo žalovanému doručováno i předvolání k jednání, v tomto případě se žalovaný do datové schránky před uplynutím lhůty 10 dnů od dodání přihlásil a k doručení došlo , datum, . Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, v řízení zůstal zcela pasivní.

5. Na jednání konaném , datum, provedl soud listinné důkazy, z nichž zjistil následující:

6. Dle Žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne , datum, (č. l. 79) požadoval žalovaný uvedený produkt s minimální výší úvěrového rámce 30 000 Kč. V žádosti je mimo jiné uvedeno, že žalovaný bydlí u rodičů, je svobodný, je zaměstnán jako dělník/řemeslník u společnosti , právnická osoba, na dobu neurčitou s průměrným čistým měsíčním příjmem za poslední 3 měsíce ve výši 15 979 Kč, srážky ze mzdy nejsou prováděny, celkový čistý příjem domácnosti činí 45 000 Kč, ostatní životní náklady 0 Kč, jiné měsíční splátky 0 Kč, počet vyživovaných dětí 0. S žádostí žalovaný předložil potvrzení o výši příjmu ze dne , datum, od společnosti , právnická osoba, (č. l. 86).

7. Dle Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, vyhotoveného , právnická osoba, (č. l. 80-81) žalovaný při úvodním jednání vyplnil (shora uvedenou) žádost o úvěr. Banka prověřila insolvenční rejstřík, bankovní a nebankovní registr klientských informací a databázi Ministerstva vnitra ČR k platnosti dokladů totožnosti. Příjem ověřila z dokumentů od žalovaného, dále „případně subsidiárně“ z běžného účtu žalovaného vedeného u banky za období delší než 3 měsíce předcházející žádosti o úvěr. Do výdajů započetla výdaje uvedené v žádosti o úvěr, dále částku životního minima, normativních nákladů na bydlení a splátky dosavadních závazků. Od příjmu ve výši 15 979 Kč odečetla interní splátky (2 967,79 Kč), externí splátky (3 363 Kč) a životní náklady (4 485,07 Kč), výsledkem je částka 5 163,14 Kč. V přehledové tabulce (č. l. 81v) je nad rámec dosud uvedeného informace o tom, že žalovaný bydlí s rodiči, je svobodný a čistý měsíční příjem domácnosti činí 45 000 Kč. Z Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti se dále podává, že banka pro žalovaného vedla běžný účet.

8. Dle Smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, ze dne , datum, (č. l. 27) tvoří smluví ujednání (smluvní dokumentaci) kromě uvedené smlouvy též tzv. Dispozice, dále Produktové podmínky spotřebitelského úvěru pro revolvingový úvěr a kreditní kartu, Sazebník, Úrokový lístek a Podmínky obsahující ujednání společná všem smluvním vztahům. Banka se zavázala poskytnout po splnění sjednaných podmínek ve prospěch žalovaného peněžní prostředky do určité výše, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úroky, poplatky a splnit veškeré povinnosti dle smlouvy. Čerpání úvěru probíhá prostřednictvím kreditní karty.

9. Dle Dispozice ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, (č. l. 13) byly sjednány zejména následující parametry úvěru: úvěrový rámec: 30 000 Kč, typ kreditní karty: , název, , způsob úhrady: inkasem z účtu , č. účtu, (účet pro žalovaného tedy vedla právní předchůdkyně žalobkyně), zúčtovací období: 1.–31. den v měsíci, procentuální sazba použitá k výpočtu minimální splátky: 2 % z čerpaného úvěru, roční úroková sazba pro hotovostní i bezhotovostní čerpání: 22,99 %.

10. Parametry úvěru se podávají též z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, (č. l. 84-85), jenž obsahuje i informace o poplatcích (mj. 49 Kč měsíčně za vedení karty, 600 Kč za zaslání upomínky).

11. Dle Produktových podmínek revolvingového úvěru a kreditní karty účinných od 1. 1. 2012 (č. l. 15-18) byl žalovaný povinen platit bance v rámci pravidelných měsíčních splátek vedle jistiny rovněž (mimo jiné) poplatky a úroky (čl. 8), a to nejpozději do dne uvedeného ve výpisu jako datum splatnosti (čl. 18). Výpočet minimální splátky je upraven v čl.

20. Poskytnuté peněžní prostředky jsou úročeny denně, a to ode dne čerpání úvěru úrokovou sazbou dle úrokového lístku (čl. 23). Mezi tzv. případy porušení náleží též překročení úvěrového rámce a prodlení s úhradou minimální splátky (čl. 9).

12. Dle Všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, (dále jen „VOP“; č. l. 6) mohl být smluvní vztah ukončen též písemným odstoupením banky, jestliže nastal tzv. případ porušení [čl. 44b písm. e)]. Nastal-li případ porušení, je banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím úvěr za ihned splatný a požádat klienta o jeho předčasné splacení. Banka zašle klientovi písemné oznámení o prohlášení úvěru za ihned splatný s uvedením dne prohlášení okamžité splatnosti úvěru. Klient je povinen do 10 dnů od obdržení uvedeného oznámení splatit bance jistinu úvěru, úroky smluvní a úroky z prodlení narostlé ke dni prohlášení okamžité splatnosti úvěru k jistině úvěru, popřípadě další částky, jež náleží bance podle smlouvy o úvěru a nebyly dosud uhrazeny a smluvní pokutu (jak je ve VOP blíže specifikováno). Výpočet celkové peněžní částky provede banka a tuto částku uvede v oznámení o prohlášení úvěru za ihned splatný. Pokud klient neuhradí celkovou peněžní částku do 10 dnů po doručení oznámení o prohlášení úvěru za ihned splatný, je banka oprávněna úročit celkovou částku úroky z prodlení ode dne následujícího po dni prohlášení okamžité splatnosti úvěru [čl. 44d písm. d)].

13. Dle Sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od 18. 4. 2016 (č. l. 106-107) činil poplatek za vedení kreditní karty 49 Kč měsíčně a za zaslání každé upomínky 600 Kč.

14. Z Platební historie (č. l. 63-70, 97-104) byla zjištěna veškerá čerpání žalovaného, platby žalovaného, předpisy úroků i účtované poplatky. Tato zjištění korespondují s tvrzeními žalobkyně. Ke dni zesplatnění úvěru (1. 11. 2024) činila celková dlužná částka 30 014,57 Kč, a to včetně poplatku za upomínku, který byl v souvislosti se zesplatněním žalovanému účtován. Žalobkyně doložila též podrobný Výpis ke kreditní kartě , název, (č. l. 105).

15. Dle Upomínek a Upozornění před zesplatněním smlouvy (č. l. 87-96) banka opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky; žalobkyně doložila upozornění ze dnů 15. 7. 2023, 14. 10. 2023, 13. 2. 2024 a 14. 9. 2024 a upomínky ze dnů 11. 6. 2023, 18. 7. 2023, 10. 9. 2023, 10. 1. 2024, 7. 9. 2024 a 17. 9. 2024.

16. Dle Upomínky – rozhodnutí o zesplatnění a výzvy k zaplacení dluhu z úvěru ze dne 1. 11. 2024 (č. l. 23) banka sdělila žalovanému, že zejména z důvodu prodlení s placením povinné minimální splátky o více než 30 dní úvěr zesplatňuje. Dlužnou částku ke dni 1. 11. 2024 vyčíslila na 30 014,57 Kč, z níž připadá 2 796 Kč na poplatky a 2 219,13 Kč na úroky. Vyzvala žalovaného k úhradě nejpozději do 15. 11. 2024 s upozorněním, že pokud tak neučiní, bude požadovat zaplacení zákonných úroků z prodlení z celé dlužné částky.

17. Dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, (č. l. 29-32) a přílohy k ní (č. l. 35-37) postoupila banka na žalobkyni též pohledávku za žalovaným specifikovanou číslem smlouvy o úvěru. Dle oznámení ze dne , datum, (č. l. 12) bylo žalovanému oznámeno, že pohledávku nabyla žalobkyně.

18. Dle Výzvy k plnění ze dne 3. 6. 2025 (č. l. 25-26) vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě celkové částky 33 759,28 Kč s odkazem na smlouvu o úvěru. Výzva byla žalovanému odeslána dne 3. 6. 2025 (podací lístek na č. l. 11).

19. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav: , právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, se sjednaným úvěrovým rámcem 30 000 Kč a úrokovou sazbou 22,99 %. Žalovaný byl povinen hradit minimální měsíční splátku 2 % z čerpaného úvěru. Žalovaný vyčerpal peněžní prostředky v celkové výši 228 303,16 Kč a uhradil celkovou částku 268 827,23 Kč. Čerpání, splácení, předpisy úroků, poplatků a veškerá další historie smluvního vztahu mezi bankou a žalovaným se podává z doložené platební historie. Žalovaný nehradil řádně a včas sjednanou minimální splátku, proto právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s čl. 44d písm. d) VOP prohlásila úvěr za splatný ke dni 1. 11. 2024 a požadovala úhradu tehdy dlužné částky 30 014,57 Kč. Učinila tak po opakovaných upomínkách. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla smlouvou ze dne , datum, postoupena na žalobkyni. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky. K posouzení úúvěruschopnosti se soud vyjádří níže.

20. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

21. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

22. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek včetně její přílohy. Pohledávka za žalovaným je v příloze (ještě) řádně specifikována (je uvedeno číslo smlouvy o úvěru a jméno a příjmení dlužníka); není pochyb o tom, že byla postoupena právě žalovaná pohledávka. Postoupení bylo žalovanému oznámeno.

23. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

24. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

25. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 30. 11. 2016 (s ohledem na datum uzavření posuzované smlouvy; v tomto znění dále jen jako „zákon č. 145/2010 Sb.“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

26. Smluvní vztah mezi bankou a žalovaným podléhá citované úpravě zákona č. 145/2010 Sb., jelikož se jednalo o spotřebitelský úvěr. Žalobkyně proto byla povinna tvrdit a prokázat, že její právní předchůdkyně splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, a to způsobem vyhovujícím citovaným ustanovením. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že před poskytnutím úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost žadatele o úvěr, má žalobce (poskytovatel úvěru), a proto musí být v zásadě schopen soudu předložit dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti (prokazující příjmy a výdaje) žalovaného (spotřebitele), jimiž disponoval před uzavřením úvěrové smlouvy. V opačném případě nelze uzavřít, že úvěruschopnost posuzoval s odbornou péčí. Odborná péče se vztahuje nejen na posuzování úvěruschopnosti konkrétního spotřebitele, ale též na věrohodné prokázání toho, že tak poskytovatel úvěru učinil (viz např. nález finančního arbitra ze dne 1. 11. 2024, č. j. FA/SR/SU/201/2024-50, bod 7.4).

27. V daném případě žalobkyně tvrdila i prokázala, že její právní předchůdkyně svoji zákonnou povinnost splnila. Soud hned úvodem sděluje, že se jednalo o hraniční případ. Banka měla k dispozici údaje uvedené žalovaným v žádosti o úvěr a k ní doklad o příjmu žalovaného. Z žádosti se nepodávaly informace o výdajích žalovaného (žádné zde uvedeny nebyly). Banka se nespokojila s údaji z žádosti a zjišťovala interní a externí závazky žalovaného (tedy závazky u banky a u jiných subjektů – viz č. l. 81v, 82). Jde-li o ostatní výdaje, nepracovala s výdaji skutečnými, ale s údaji o životním minimu a normativními náklady na bydlení. Takový postup soud běžně nepovažuje za dostatečný pro to, aby si poskytovatel úvěru učinil reálnou představu o majetkové situaci žadatele o úvěr. V tomto případě však soud přihlédl k tomu, že žalovaný byl svobodný, neměl vyživovací povinnosti, bydlel u rodičů (a nešlo tak důvodně předpokládat, že má zvýšené výdaje spojené se zajištěním bytové potřeby), právní předchůdkyně žalobkyně pro něj vedla běžný účet (tudíž byla obeznámena s jeho majetkovou situací) a úvěr dlouho splácel (což je jen podpůrný argument, který by sám o sobě nezhojil nedostatečné posouzení úvěruschopnosti). Dle soudu právní předchůdkyně žalobkyně v tomto případě ještě vyhověla povinnostem, které na ni kladl tehdy účinný zákon č. 145/2010 Sb. v § 9 odst.

1. Současně soud neshledal jiný důvod neplatnosti smlouvy o úvěru, k němuž by měl přihlédnout z úřední povinnosti (např. výše úroků sjednaná v rozporu s dobrými mravy). Smlouva o úvěru je tedy platná.

28. Podle § 1931 věty první o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly.

29. Podle § 1806 věty první o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

30. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

32. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr v souladu se smluvním ujednáním (které výslovně připouští § 1931 o. z.) zesplatnila ke dni 1. 11. 2024 a požadovala zaplacení částky 30 014,57 Kč (jistina úvěru ve výši 24 999,44 Kč + poplatky ve výši 2 796 Kč + úroky ve výši 2 219,13 Kč). V tomto řízení se žalobkyně důvodně domáhala zaplacení:- částky 24 999,44 Kč jakožto dlužné jistiny úvěru ke dni zesplatnění (1. 11. 2024);- poplatků ve výši 2 796 Kč (4 x 49 Kč za vedení kreditní karty splatných 31. 7. 2024, 31. 8. 2024, 30. 9. 2024 a 31. 10. 2024; 3 x 600 Kč za upomínky ze dnů 31. 7. 2024, 7. 9. 2024 a 17. 9. 2024; 1x za 800 Kč za upomínku – zesplatnění dne 1. 11. 2024); součet částek 24 999,44 Kč a 2 796 Kč odpovídá částce 27 795,44 Kč uvedené v petitu návrhu na EPR;- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 836 Kč (úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částek, s jejichž úhradou byl žalovaný v prodlení, a to za období od 1. 11. 2024 do 9. 2. 2025, jak žalobkyně vyčíslila na č. l. 78).- kapitalizovaného úroku ve výši 2 219,13 Kč (vyúčtovaných a nesplacených úroků do zesplatnění, tj. do 1. 11. 2024, přičemž úroková sazba činila 22,99 % ročně a byla účtována vždy z aktuální výše vyčerpané jistiny úvěru, jak žalobkyně vyčíslila na č. l. 77v);- zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27 795,44 Kč (součet prvních dvou položek shora) od 21. 2. 2025 do zaplacení; s ohledem na to, že prodlení nastalo ve 2. pololetí 2024 v návaznosti na zesplatnění ke dni 1. 11. 2024, je rozhodující úroková sazba pro 2. pololetí 2024;- úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 24 999,40 Kč, Anonymizováno, (neuhrazená jistina úvěru) od 2. 11. 2024 do zaplacení.Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I).

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 a 142a o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 390 Kč (5 % z částky 27 795,44 Kč dle položky 1 bodu 1 písm. b) sazebníku, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a nákladů právního zastoupení advokátem. Při jejich vyčíslení je třeba postupovat dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), a to ve znění účinném od 1. 1. 2025, jelikož všechny úkony právní služby byly vykonány po tomto datu. Jde-li o úkony do podání návrhu na vydání EPR, soud postupuje při určení odměny dle § 14b odst. 1 písm. a) bod 2 a. t., jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (jak soud ověřil v systému ISAS a jak je mu známo z úřední činnosti; žalobkyně opakovaně uplatňuje pohledávky nabyté na základě smlouvy o postoupení uzavřené mj. s , právnická osoba, ). Odměna za úkony převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 a. t.) tak činí 3 x 400 Kč, celkem 1 200 Kč. K tomu náleží náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. ve výši 3 x 100 Kč, celkem 300 Kč. Žalobkyně dále doplňovala žalobu dvěma podáními (ze dne 25. 11. 2025 a ze dne 9. 1. 2026), vždy na výzvu soudu. Zde soud přiznává odměnu toliko za jeden úkon právní služby (písemné podání ve věci samé). Žalobkyně mohla a měla uvést všechna doplňovaná tvrzení a důkazní návrhy již v samotné žalobě, jelikož musela vědět, že samotná (velmi obecná) žalobní tvrzení neobsahují vylíčení všech rozhodujících skutečností tak, aby mohlo být žalobě zcela vyhověno. Proto soud zvažoval, že za dvě doplnění žaloby nepřizná žádnou odměnu. Soud však zohlednil, že žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení „nadvakrát“ (soud neuvedl v prvotní výzvě vše, co bylo nezbytné doplnit), proto považuje za přiměřené přiznat žalobkyni odměnu za jedno písemné podání ve věci samé (za obě doplnění dohromady). V neposlední řadě náleží odměna za účast právního zástupce žalobkyně na jednání před soudem. Za uvedené dva úkony (nad rámec prvních třech úkonů dle § 14b a. t.) náleží odměna dle § 7 bodu 5 a. t. ve výši 2 x 2 220 Kč, celkem 4 440 Kč. K tomu náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 2 x 450 Kč, celkem 900 Kč. Právní zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. tak náleží k nákladům řízení i náhrada za ni, a to ve výši 1 436,40 Kč [0,21 x (1 200 + 300 + 4 440 + 900)]. Náklady právního zastoupení tak celkem činí 8 276,40 Kč, celkové náklady řízení na straně žalobkyně (po připočtení soudního poplatku ve výši 1 390 Kč) částku 9 666,40 Kč. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II.

34. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo (u nákladového výroku) v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.