9 C 237/2021

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Havránkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa, obec a číslo zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného, obec o zaplacení 61.307 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 39.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 4. 5. 2020 do zaplacení, vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v částce 7.941 Kč s 10% úrokem z prodlení od 1. 11. 2020 do zaplacení zamítá. Žaloba se zamítá v částce 14.366,44 Kč a úrocích ve výši 65,02 % ročně z částky 39.000 Kč od 5. 5. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 145.346 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 7.848 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem doručeným soudu dne 15. 9. 2021 se žalobce domáhal zaplacení 46.941 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 46.941 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, zaplacení 14.366,44 Kč a úroků ve výši 65,02 % ročně z částky 39.000 Kč od 5. 5. 2020 do zaplacení, max. však do doby, kdy úrok dosáhne částky 145.346 Kč, a zaplacení nákladů řízení. Dle žaloby uzavřeli účastníci 27. 1. 2020 smlouvu o úvěru číslo jejímž předmětem byla úvěrovaná částka 39.000 Kč. K vyplacení úvěru došlo 27. 1. 2020 a žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši 65,02 % ročně a poplatky zaplatit v 54. měsíčních splátkách po 2.318 Kč. Součástí splátek byly vedle jistiny úvěru a úroků i měsíční úhrady za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 75 Kč. Schopnost žalovaného úvěr řádně splácet byla ze strany žalobce prověřena v databázích SOLUS a NRKI. Na základě těchto zjištění a informací od žalovaného bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátky. V souladu se smlouvou si účastníci pro tento případ sjednali smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení v délce více než 30 dnů. V případě žalovaného to bylo při dvou splátkách. Účastníci si smlouvou sjednali také povinnost zaplatit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením za každou splátku po 200 Kč. V důsledku prodlení žalovaného došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátek v délce 65 dnů, u první splátky již 25. 2. 2020 a k 3. 5. 2020, kdy došlo k automatickému zesplatnění úvěru, činila celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré nezaplacené úroky za poskytnutý úvěr celkem 45.318,06 Kč. Účastníci si smlouvou sjednali možnost požadovat také zákonný úrok z prodlení. Smlouvou bylo sjednáno, že jestliže se žalovaný po zesplatnění úvěru dostane do prodlení s úhradou nové jistiny, má žalobce právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Stran úroku za poskytnutý úvěr bylo dohodnuto, že úrok běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru i po zesplatnění. Žalovaný tak žalobci dluží na základě smlouvy novou jistinu ve výši 45.318,06 Kč, která se stává z posk tnuté částky 39.000 Kč a přirostlé částky k zesplatnění úvěru ve výši 6.318,06 Kč, dále smluvní pokuty + nákladů na vymáhání a smluvní pokuty po zesplatnění ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny, a úrok za poskytnutý úvěr od 5. 5. 2020 do zaplacení ve výši 65,02 % ročně. Žalovaný byl vyzván k úhradě předžalobní výzvou, nezaplatil však.

2. Žalovaný byl vyzván, aby se k žalobě vyjádřil, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti na svoji obranu a navrhl důkazy. Byla mu stanovena lhůta. Žalovaný ve lhůtě nereagoval.

3. Soud nařídil jednání, při kterém provedl důkazy listinami, ze kterých zjistil následující skutkový stav. Z návrh na uzavření smlouvy o úvěru a smlouvy o úvěru ze dne 27. 1. 2020, číslo bylo prokázáno, že žalovaný u žalobce požadoval spotřebitelský úvěr ve výši 39.000 Kč. Žalobce vyplatil požadovanou částku v den podpisu smlouvy. Ke smlouvě bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet. Celková částka, která měla být žalovaným vrácena, představovala jistinu, pojistné, úroky, které byly sjednány ve výši 65,02 % ročně, jako pevná zápůjční úroková sazba. V případě odstoupení od smlouvy a zesplatnění 77,44 % ročně, výše předpokládané roční procentní sazby nákladů úvěru činila tedy 88,36 % ročně. Bylo dohodnuto, že úvěr bude zaplacen v celkem 54. měsíčních splátkách vždy k 25. dni v měsíci, s měsíční splátkou 2.243 Kč Součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě číslo bylo prokázáno, že žalovanému byl úvěr ve výši 39.000 Kč žalobcem schválen, bylo dohodnuto, že celková částka, kterou má žalovaný zaplatit, je 121.122 Kč, výše splátek 2.318 Kč, počet splátek 54, při výši roční procentní sazby nákladů 88,82 % ročně a standardním úroku za každý jeden kalendářní den 77,44 Kč Součástí smlouvy byl splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru, dle kterého měly splátky započít 25. 2. 2020, poslední splátka měla být zaplacena 26. 7. 2024, splátky byly předepsány ve výši 2.318 Kč. Z pojištění schopnosti splácet úvěr bylo prokázáno, že součástí smlouvy bylo pojištění produkt skupinové pojištění schopnosti splácet úvěr se právnická osoba, právní forma, když pro uzavření této smlouvy žalovaný předložil vyplněný předsmluvní formulář, ze kterého bylo zjištěno, že jeho součástí následný výpočet splátek i obsah smlouvy, včetně nákladů spotřebitelského úvěru, výroční úrokové sazby, roční procentní sazby nákladů, ujednání o prodlení, zesplatnění a poplatcích spojených s poskytnutím úvěru. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že na vrub účtu číslo bankovní účet, variabilní symbol, konstantní symbol, který uvedl žalovaný ve smlouvě, byla připsána 27. 1. 2020 částka 39.000 Kč z účtu žalobce. Z prohlášení žalovaného nebylo k jeho osobním výdělkovým a majetkovým poměrům zjištěno ničeho. Žalobce doložil oznámení České správy sociálního zabezpečení, ze kterého vyplývá, že žalovaný je invalidní důchodce, třetí stupeň invalidity, s invalidním důchodem v celkové výši 12.641 Kč k 6. 1. 2020. Z karty klienta smlouvy číslo která je interním dokladem žalobce, vyplývá, že žalovaný na úvěr nezaplatil nic. Z výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění úvěru ze dne 27. 3. 2020 a 27. 4. 2020 bylo zjištěno, že žalobce žalovaného upomínal o zaplacení úvěrových splátek z 25. 2. 2020 a 25. 3. 2020, resp. i 25. 4. 2020 a upozorňován na možnost zesplatnění. Z oznámení o zesplatnění bylo prokázáno, že žalobce žalovanému oznámil zesplatnění úvěru v celkové výši 46.941 Kč, sestávajícího z jistiny 39.000 Kč, úroků za poskytnutý úvěr 6.318 Kč, neuhrazené smluvní pokuty 998 Kč, nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením 400 Kč a úhradou za pojištění 225 Kč. Žalovaný byl vyzván, aby úvěr zaplatil do deseti dnů. Žalovaným nebyl předložen žádný doklad, který by prokázal zaplacení žalované částky a nebylo to žalovaným ani tvrzeno.

4. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. (§ 2395 o. z.)

5. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. (§ 2396 o. z.)

6. Úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. (§ 2397 o. z.)

7. Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; nezurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. (§ 2398 o. z.)

8. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (§ 2399 o. z.)

9. Mají-li být plnění úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. (§ 1802 o. z.)

10. Není-li doba placení úroku ujednána, platí se úroky s jistinou, je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. (§ 1805 o. z.)

11. Úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. (§ 1806 o. z.)

12. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

14. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

17. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaný čerpal 39.000 Kč a neuhradil ničeho. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalovaného), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaný není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku a spokojil se pouze s doloženým příjmem žalovaného, kterým je plný invalidní důchod III. stupně, aniž by zkoumal osobní a majetkové poměry žalovaného, příjmy a výdaje jeho domácnosti a vyživovací povinnosti a další závazky. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného). Smlouvu o zápůjčce shledal proto soud v důsledku výše uvedeného neplatnou a rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit žalobci pouze částku 39.000 Kč, představující plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení.

19. Žalovaný byl žalobcem vyzván k vrácení dlužné částky upomínkou zaslanou dne 3. 5. 2020, bylo rozhodnuto i o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení od data následujícího po dni zaslání výzvy k plnění do zaplacení.

20. Z důvodu neplatné smlouvy o zápůjčce žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení od data splatnosti pohledávky do 3. 5. 2020 nevznikl a žaloba byla proto ve zbývající části jako nedůvodná zamítnuta.

21. Zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru byl implementován jako aktuální směrnice evropského společenství požadující zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru mimo ochrany spotřebitele postihuje také poskytovatele spotřebitelských úvěrů, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Z neplatné smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Spotřebitel je proto povinen vrátit celou poskytnutou částku.

22. Žalobce se přitom svou neúčastí u nařízeného jednání vzdal práva být o těchto závěrech soudu poučen ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř.

24. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu soud žalobci přiznal náklad řízení v rozsahu jeho úspěchu, a protože žalobce byl úspěšný v 63 % žaloby, v 27 % neuspěl, byly mu přiznány náklady řízení z hodnoty 61.307 Kč v rozsahu 36 %, tedy celkem 7.848 Kč. Žalobci bylo přiznáno za zaplacený soudní poplatek 3.066 Kč, za tři úkony právní služby dle vyhl. č. 177/96 Sb. v aktuálním znění § 7 advokátního tarifu za úkon 3.580 Kč, za tři režijní paušály dle stejného předpisu po 300 Kč, za účast u jednání dle § 7 advokátního tarifu, plus jeden režijní paušál a 21% DPH, když žalobce požadoval celkové náklady řízení 21.845,20 Kč, z čehož 36 % představuje 7.848 Kč. Bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

25. Lhůty k plnění soud stanovil v prodloužené lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ- 797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, v pěti vyhotoveních. Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.