9 C 239/2024

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Jakubem Štosem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A o zaplacení 100 433,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 100 433,50 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 288,77 Kč, s úrokem ve výši 13,2 % ročně z částky 98 605,50 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 997,44 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 100 433,50 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 30 529,10 Kč k rukám JUDr. Pavla Nováka, právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (EPR) bylo dne 9. 5. 2024 zahájeno řízení, v němž žalobkyně uplatňovala vůči žalovanému nároky, které dovozovala ze smlouvy o úvěru. Tvrdila, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále též jen „smlouva“ nebo „smlouva o úvěru“), v níž se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 110 000 Kč. Tuto částku žalovaný dne , datum, čerpal. Úvěr měl splácet spolu s úrokem v sazbě 13,20 % ročně v měsíčních splátkách po 1 860 Kč. Žalovaný řádně a včas nesplácel, proto žalobkyně prohlásila v souladu se smluvním ujednáním úvěr za okamžitě splatný ke dni 14. 1. 2024. V tomto řízení se žalobkyně domáhala zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 98 605,50 Kč, poplatků za zaslané upomínky a výzvy ve výši 1 500 Kč (3 x 500 Kč), poplatku za sjednané pojištění úvěru ve výši 328 Kč (2 x 164 Kč za 13. 8. 2023 a 12. 9. 2023), přičemž součet těchto položek odpovídá částce 100 433,50 Kč uvedené v petitu návrhu na vydání EPR pod písm. a), dále požadovala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 8 288,77 Kč (jde o úrok ve výši 13,20 % ročně z jistiny 98 605,50 Kč z jednotlivých neuhrazených splátek a ode dne 14. 1. 2024, tj. od zesplatnění, do 9. 5. 2024, tj. do podání žaloby), úroku ve výši 13,20 % ročně z jistiny 98 605,50 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 997,44 Kč (jde o úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z jistiny a poplatků ve výši 100 433,50 Kč z nesplacených splátek do zesplatnění a ode dne zesplatnění do podání žaloby) a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 100 433,50 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně zaslala žalovanému dne 29. 4. 2024 kvalifikovanou výzvu k plnění.

2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy se žalobkyně vyjádřila v příloze k návrhu na vydání EPR nazvané „Úvěruschopnost“. Uvedla, že žalovaný původně žádal úvěr ve výši 169 000 Kč, výše úvěru však byla systémem snížena. Pokud je žalobkyně schopna určit výši příjmů a výdajů spotřebitele na základě odborné kontroly finančních toků na jeho běžném (případně i jiném) účtu, který pro spotřebitele vede, a na základě čestného prohlášení spotřebitele o výši příjmů v žádosti o úvěr, nevyžaduje zpravidla potvrzení zaměstnavatele o příjmu (to vnímá jako náhradní zdroj, nelze-li příjmy doložit z bankovních účtů). Informace z bankovních účtů za dostatečně dlouhou dobu plní nejvyšší možnou měrou kritérium spolehlivosti informací. V daném případě byl předschválený limit generován na základě dlouhodobého vyhodnocení kreditních a debetních obratů na běžném účtu žalovaného. Příjem byl vypočítán jako medián pěti měsíců na běžném účtu (říjen 2021 částka 17 393 Kč, listopad 2021 částka 17 115 Kč, prosinec 2021 částka 22 005 Kč, leden 2022 částka 24 829 Kč a únor 2022 částka 14 375 Kč). Výdaje vstupující do platební kapacity činily 18 359,51 Kč a sestávaly z životních nákladů v podobě pravidelných výdajů (průměr pěti měsíců) a nepravidelných výdajů (medián pěti měsíců) a nákladů na úvěrové služby. Platební kapacita žalovaného vypočtená systémem činila 3 645,49 Kč, byla tedy dostatečná pro splátku ve výši 1 860 Kč. Zadluženost žalovaného byla zjišťována z jeho transakcí a z registru CBCB (bez negativních informací). V rámci posuzování rizikovosti žalovaného bylo též ověřeno, že jeho běžný účet nevykazuje nestandardní transakce.

3. Podáním doručeným soudu dne 22. 10. 2024 (č. l. 62) žalobkyně na výzvu soudu doplnila, že žalovaný uhradil před zesplatněním úvěru celkovou částku 35 128,86 Kč (uvedla i data a výši jednotlivých úhrad), po zesplatnění 0 Kč.

4. Podáním doručeným soudu dne 24. 4. 2025 (č. l. 77-79) žalobkyně na výzvu soudu osvětlila, že částka 98 605,50 Kč jakožto jistina ke dni zesplatnění je vypočtena následovně: úvěr (110 000 Kč) - uhrazené splátky (35 128,86 Kč) + úrok z úvěru (18 365,55 Kč) + poplatky (5 296 Kč) + úrok z prodlení (72,81 Kč). Částka 100 433,50 Kč pak sestává z jistiny ke dni zesplatnění a poplatků (98 605,50 Kč + 1 828 Kč). Dále se opět vyjádřila k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a to obdobně jako shora, a předložila k tomu další listinné důkazy. Taktéž se vyjádřila ke způsobu uzavření smlouvy. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o elektronickém bankovnictví. Smlouva o úvěru byla uzavřena tak, že návrh smlouvy byl předložen žalovaným žalobkyni na základě žádosti o poskytnutí úvěru v rámci služby elektronické bankovnictví a elektronické komunikace, a to prostřednictvím příslušné internetové stránky. Návrh byl opatřen elektronickým podpisem žalovaného. Předložením návrhu žádal žalovaný o převedení prostředků z úvěru na účet uvedený v žádosti. Odeslání návrhu smlouvy žalovaným je možné jen po zadání autorizačního kódu uvedeného v SMS zprávě, kterou zašle žalobkyně žalovanému na telefonní číslo registrované v elektronickém bankovnictví. To se stalo i v tomto případě. Žalovaný uvedením autorizačního kódu potvrdil zájem o vybraný produkt, potvrdil znění smlouvy, která mu byla následně zaslána s elektronickým podpisem žalobkyně. Do elektronického bankovnictví má přístup jen žalovaný na základě smlouvy o elektronickém bankovnictví a jeho identita je ověřována prostřednictvím zasílaných SMS s autorizačními kódy na jím zvolené telefonní číslo.

5. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě mu bylo zasláno dne 17. 10. 2024 na adresu trvalého pobytu (, adresa, ) v souladu s § 46b písm. a) o. s. ř. Doručující orgán žalovaného nezastihl, zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne , datum, , žalovaný si ji nevyzvedl, k doručení tak došlo tzv. fikcí dle § 49 odst. 4 o. s. ř. ke dni , datum, . Předvolání k ústnímu jednání bylo žalovanému zasláno na stejnou adresu. Doručující orgán žalovaného nezastihl, zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne , datum, , žalovaný si ji nevyzvedl, k doručení tak došlo tzv. fikcí dle § 49 odst. 4 o. s. ř. ke dni , datum, . Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

6. Jednání ve věci se konalo dne , datum, . V souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo jednáno v nepřítomnosti obou účastníků i právního zástupce žalobkyně. K nepřítomnosti žalovaného se soud vyjádřil výše. Žalobkyně i její právní zástupce se z jednání omluvili a souhlasili s projednáním věci v jejich nepřítomnosti (č. l. 98-99).

7. Soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, z nichž zjistil následující:

8. Dle Smlouvy o poskytování služeb , název, elektronického bankovnictví ze dne , datum, (č. l. 92-93) bylo mezi žalobkyní a žalovaným sjednáno poskytování služby , název, bankovnictví a , název, Internetové bankovnictví, a to na dobu neurčitou.

9. Dle Žádosti o poskytnutí úvěru ze dne , datum, (č. l. 24) žádal žalovaný o poskytnutí úvěru do výše úvěrového limitu 110 000 Kč, jako účel úvěru je uvedeno: „bez udání účelu/konsolidace“. V žádosti je uvedeno, že čistý měsíční příjem žalovaného činí 18 000 Kč, jeho pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů 5 000 Kč a splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů částku 4 000 Kč.

10. Dle dokumentu Informace z , právnická osoba, (č. l. 30) nebyly zjištěny žádné dluhy žalovaného.

11. Dle dokumentu , název, (takto nazváno v příloze návrhu na vydání EPR; č. l. 31-35) byla systémem žalobkyně mimo jiné zjištěna platební kapacita žalovaného ve výši 2 064,94 Kč měsíčně, riziko nesplacení úvěru bylo vyhodnoceno jako „VL“ (very low = velmi nízké). Žalovaný požadoval úvěr ve výši 169 000 Kč, systém však schválil částku nižší, a to 110 000 Kč.

12. Žalobkyně doložila též výpisy z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od měsíce 7/2021 do měsíce 3/2022, z nichž vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Z nich je především zřejmé, že žalovaný účet běžně užíval. Transakce tak poskytovaly věrohodný obraz o příjmech a výdajích žalovaného. Výpisy prokazují tvrzení žalobkyně k posuzování úvěruschopnosti žalovaného, včetně tvrzení o absenci nestandardních či podezřelých transakcích.

13. Dle Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 17. 3. 2022 (č. l. 21-23), která měla být uzavřena elektronicky (čl. X.6), se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 110 000 Kč. Pevná úroková sazba činila 13,20 % ročně. Úvěr měl být splácen v 96 měsíčních anuitních splátkách po 1 860 Kč se splatností první splátky dne , datum, a poslední dne 14. 3. 2020. Žalovaný měl celkem zaplatit 178 419,09 Kč. Žalovaný žádal čerpání úvěru v plné výši (čl. III.2) na účet č. , č. účtu, (čl. III.1). Byl sjednán poplatek za pojištění k úvěru 8,8 % ze splátky, tj. 164 Kč, jakož i poplatek za upomínku/výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 300 Kč/500 Kč [čl. V.2.d), V.3.a)]. Úvěr měl být splácen skrze účet žalovaného č. , č. účtu, , ze kterého bude žalobkyně inkasovat splatné částky. Bylo sjednáno následující pořadí splácení: poplatky, smluvní pokuta, úroky, jistina, úroky z prodlení (čl. VI.4). Důsledky porušení povinností žalovaného jsou obsaženy v čl. VIII. Žalobkyně byla oprávněna požadovat z částek po splatnosti zákonný úrok z prodlení a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Byla též oprávněna úvěr zesplatnit. Uvedené se podává i z dokumentu Předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru (č. l. 83-90).

14. Dle Záznamů o podpisu klienta (č. l. 90v a 91) žalovaný elektronicky podepsal (SMS klíčem) dokument předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru a (jiným SMS klíčem) žádost o spotřebitelský úvěr.

15. Dle Výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, (č. l. 25-28) došlo dne , datum, k čerpání úvěru v plné výši (příchozí úhrada od žalobkyně ve výši 110 000 Kč).

16. Dle Přehledu splátek vyhotoveného ke dni 25. 3. 2024 (č. l. 29) uhradil žalovaný celkovou částku 35 128,86 Kč, což koresponduje s tvrzením žalobkyně na č. l.

62. Žalobkyně doložila též podrobný Výpis z úvěrového účtu žalovaného (č. l. 74).

17. Dle Hromadné změny zasílací adresy klienta ze dne 5. 4. 2023 (č. l. 82) oznámil žalovaný žalobkyni novou zasílací adresu: , adresa, .

18. Dle 1. upomínky (č. l. 20) nebyl na účtu žalovaného dostatek prostředků k úhradě splátky, ke dni 22. 8. 2023 tak byl v prodlení s částkou 2 025,98 Kč.

19. Dle 1. výzvy (č. l. 19v) byl žalovaný ke dni 29. 8. 2023 v prodlení s částkou 2 527,52 Kč.

20. Dle 2. výzvy (č. l. 19) byl žalovaný ke dni 19. 9. 2023 v prodlení s částkou 5 059,77 Kč a na jeho běžném účtu byl nepovolený záporný zůstatek.

21. Dle Poslední výzvy k zaplacení ze dne 23. 10. 2023 (č. l. 17v) byl žalovaný ke dni 22. 10. 2023 v prodlení s částkou 7 442,90 Kč a na jeho běžném účtu byl nepovolený záporný zůstatek. Tato výzva byla zaslána na adresu , adresa, , z důvodu nevyzvednutí zásilky se vrátila žalobkyni (č. l. 18).

22. Dle Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 16. 1. 2024 (č. l. 16) využila žalobkyně sjednaného oprávnění a prohlásila všechny pohledávky ze smlouvy o úvěru za splatné. Žádala úhradu celkové částky 106 184,81 Kč do 23. 1. 2024. Oznámení bylo zasláno na adresu , adresa, , z důvodu nevyzvednutí zásilky se vrátilo žalobkyni (č. l. 16v, 17).

23. Dle Kvalifikované výzvy k plnění ze dne 29. 4. 2024 (č. l. 8-9) žalobkyně vyčíslila pohledávku k uvedenému datu na 110 890,24 Kč. Výzva byla dne 29. 4. 2024 zaslána na adresu , adresa, (podací arch na č. l. 11).

24. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav: Na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, čerpal žalovaný od žalobkyně téhož dne úvěr ve výši 110 000 Kč. V té době již byl klientem žalobkyně, s níž uzavřel dne , datum, smlouvu o elektronickém bankovnictví. O úvěr požádal právě prostřednictvím elektronického bankovnictví. Žádost podepsal SMS kódem zaslaným žalobkyní na jeho telefonní číslo. Žalobkyně poskytla úvěr poté, co zejména z informací (transakcí) patrných z běžného účtu žalovaného, který pro něj vedla, posoudila, zda je schopen měsíční splátku ve výši 1 860 Kč hradit. Žalovaný však nehradil řádně a včas. Žalobkyně jej upomínala a vyzývala, nakonec ke dni 14. 1. 2024 úvěr zesplatnila. Žalovaný uhradil do zesplatnění částku 35 128,86 Kč, po zesplatnění již nehradil (zde soud vychází z prokázaného tvrzení žalobkyně; žalovaný, kterého tíží břemeno tvrzení a důkazní k otázce zániku dluhu, byl nečinný). Před podáním žaloby žalobkyně odeslala žalovanému výzvu na poslední známou adresu prostřednictvím svého právního zástupce.

25. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

26. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

27. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

28. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 10. 2021 do 28. 5. 2022 (s ohledem na datum uzavření obou posuzované smlouvy; v tomto znění dále jen jako „zákon č. 257/2016 Sb.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

29. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným podléhá citované úpravě zákona č. 257/2016 Sb., jelikož se jednalo o spotřebitelský úvěr. Žalobkyně proto byla povinna tvrdit a prokázat, že její splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, a to způsobem vyhovujícím citovaným ustanovením. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že před poskytnutím úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost žadatele o úvěr, má žalobce (poskytovatel úvěru), a proto musí být v zásadě schopen soudu předložit dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti (prokazující příjmy a výdaje) žalovaného (spotřebitele), jimiž disponoval před uzavřením úvěrové smlouvy. V opačném případě nelze uzavřít, že úvěruschopnost posuzoval s odbornou péčí ve smyslu § 75 ve spojení s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. (viz rozsudek Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 30. 10. 2023, č. j. 7 C 157/2023-22, který je zveřejněn v databázi beck-online mj. s právě uvedenou právní větou). Odborná péče se vztahuje nejen na posuzování úvěruschopnosti konkrétního spotřebitele, ale též na věrohodné prokázání toho, že tak poskytovatel úvěru učinil (viz např. nález finančního arbitra ze dne 1. 11. 2024, č. j. FA/SR/SU/201/2024-50, bod 7.4).

30. V daném případě žalobkyně tvrdila i prokázala, že svoji zákonnou povinnost splnila. Shora rekapitulovanou úvahu o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splatit doložila zejména výpisy z běžného účtu žalovaného za dostatečně dlouhé období (od července 2021 až do března 2022, kdy byl úvěr poskytnut). Nevycházela jen z informací od žalovaného. Neposkytla mu úvěr v jím původně požadované výši 169 000 Kč, protože si vyhodnotila, že v takovém případě by již existovala pochybnost o schopnosti žalovaného úvěr splatit. Soud souhlasí s argumentací žalobkyně, že za situace, kdy objektivní obraz o příjmech a výdajích poskytuje výpis z účtu (za předpokladu, že jde o výpis za delší období a je zřejmé, že spotřebitel účet běžně užívá), není pro splnění zákonné povinnosti dle zákona č. 257/2016 Sb. nezbytně třeba, aby spotřebitel předkládal např. potvrzení zaměstnavatele o příjmu (který je patrný z účtu). Není tedy naplněn důvod neplatnosti smlouvy o úvěru dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Současně soud neshledal jiný důvod neplatnosti smlouvy o úvěru, k němuž by měl přihlédnout z úřední povinnosti (např. výše úroků sjednaná v rozporu s dobrými mravy). Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva je platná.

31. Žalobkyně má právo na zaplacení dlužné jistiny ve výši 98 605,50 Kč, poplatků za zaslané výzvy ve výši 1 500 Kč (3 x 500 Kč) v souladu s čl. V.3.a) smlouvy, poplatku za sjednané pojištění úvěru ve výši 328 Kč (2 x 164 Kč za , datum, a , datum, ) v souladu s čl. V.2.d) smlouvy, přičemž součet těchto položek odpovídá částce 100 433,50 Kč, dále na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 8 288,77 Kč (jde o úrok ve výši 13,20 % ročně z jistiny 98 605,50 Kč z jednotlivých neuhrazených splátek a ode dne 14. 1. 2024, tj. od zesplatnění, do 9. 5. 2024, tj. do podání žaloby), úroku ve výši 13,20 % ročně z jistiny 98 605,50 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 997,44 Kč (jde o úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z jistiny a poplatků ve výši 100 433,50 Kč z nesplacených splátek do zesplatnění a ode dne zesplatnění do podání žaloby) a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 100 433,50 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení. Právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení má oporu v § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V případě prodlení nastalého v 1. pololetí roku 2024 činí sazba 14,75 % ročně. Proto soud žalobě zcela vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 a 142a o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 018 Kč a nákladů právního zastoupení advokátem. Při jejich vyčíslení je třeba postupovat dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), a to ve znění do 31. 12. 2024, jde-li o úkony vykonané do tohoto data, a ve znění od 1. 1. 2025, jde-li o úkony vykonané od 1. 1. 2025 (viz přechodné ustanovení novely a. t. účinné od 1. 1. 2025). Právní zástupce žalobkyně vykonal následující úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t.: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé (tyto 3 úkony byly vykonány do 31. 12. 2024), vyjádření na výzvu soudu ze dne 24. 4. 2025. Soud jako samostatný úkon neposoudil vyjádření ze dne 22. 10. 2024, jímž žalobkyně pouze sdělila, kolik žalovaný dosud uhradil. Odměna za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 100 433,50 Kč činí 5 140 Kč (§ 7 bod 5 a. t. pro obě rozhodná znění). Za 4 úkony se jedná o odměnu ve výši 20 560 Kč. K tomu náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t., a to ve výši 3 x 300 Kč za tři úkony vykonané v roce 2024 a 1 x 450 Kč za úkon provedený v roce 2025, celkem 1 350 Kč. Právní zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. tak náleží k nákladům řízení i náhrada za ni, a to ve výši 4 601,10 Kč (0,21 x 21 910). Náklady právního zastoupení tak celkem činí 26 511,10 Kč, celkové náklady řízení na straně žalobkyně (tedy po připočtení soudního poplatku ve výši 4 018 Kč) částku 30 529,10 Kč. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II.

33. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo (u nákladového výroku) v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.