9 C 24/2026

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Jakubem Štosem ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení neexistence vlastnického práva, o zaplacení 8 338 Kč

I. Určuje se, že žalobce není od 14. 6. 2025 vlastníkem vozidla tovární značka vozidla, VIN: VIN kód, RZ: SPZ.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 050 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 2 338 Kč.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 058,56 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 26. 1. 2026 se žalobce domáhal určení, že žalovaný je vlastníkem vozidla tovární značka vozidla, VIN: VIN kód, RZ: SPZ (dále jen „vozidlo“). Rovněž požadoval, aby byla žalovanému uložena povinnost nahradit žalobci „všechny pokuty a sankce, včetně uhrazeného povinného ručení, které žalobci vznikly z důvodu nesprávné evidence vozidla“. Žalobce tvrdil, že vozidlo dne 14. 6. 2025 prodal žalovanému, který zaplatil kupní cenu a vozidlo včetně dokladů k němu převzal. Žalovaný však nezajistil přepis vozidla v registru silničních vozidel (dále též jen „registr“), ačkoli mu žalobce poskytl maximální součinnost. Žalobce – evidovaný dosud jako vlastník vozidla v registru – hradil pokuty za jednání, k nimž došlo až po prodeji vozidla žalovanému. Hradil rovněž pojistné za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

2. V návaznosti na výzvu soudu k odstranění neurčitosti žaloby (jde-li o peněžitý nárok) žalobce v podání doručeném soudu dne 3. 2. 2026 uvedl, že se po žalovaném domáhá zaplacení částky 8 388 Kč, jež sestává z pojistného uhrazeného dle smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za měsíce červenec 2025 až leden 2026 (7 x 334 Kč), správního poplatku za přepis vozidla ve výši 850 Kč a tří uhrazených pokut ve výši 2 200 Kč, 1 000 Kč a 2 000 Kč (jak bude podrobněji specifikováno dále).

3. Na jednání konaném datum žalobce doplnil svá tvrzení. Uvedl, že vozidlo již bylo zřejmě prodáno další osobě, jelikož jej v listopadu 2025 kontaktovala neznámá žena s žádostí o součinnost při přepisu vozidla na ni. Kupní smlouvu s žalovaným žalobce uzavřel v sobotu a v pondělí se měli potkat a společně zajistit přepis vozidla. Žalovaný se nedostavil kvůli tvrzenému pracovnímu vytížení. Nedostavil se ani v dalším dohodnutém termínu. Žalobce následně doručil žalovanému plnou moc k přepisu vozidla. Žalovaný sliboval, že se dostaví na úřad sám a přepis zajistí. Opět k tomu nedošlo. O přepis vozidla se poté pokusil žalobce, řízení však bylo zastaveno pro nedoložení podkladů. Žalobci jako provozovateli vozidla byly uloženy pokuty Magistrátem města adresa (2 200 Kč a 1 000 Kč), Městským úřadem adresa (2 000 Kč) a Městským úřadem adresa (2 500 Kč). Pokuty uhradil, s výjimkou té, která mu byla uložena Městským úřadem adresa. Její náhrady se ani v tomto řízení nedomáhá. U tohoto správního orgánu vnímal konstruktivnější přístup k věci a ochotu vyčkat na podání určovací žaloby a rozhodnutí soudu o této žalobě. Proto pouze proti příkazu vydanému Městským úřadem adresa podal odpor. Naopak když se dotazoval Magistrátu města adresa a Městského úřadu adresa, shodně mu doporučily nepodávat opravný prostředek, pokuty uhradit a poté se případně domáhat náhrady škody po žalovaném. Pojistné za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla hradil i po uzavření kupní smlouvy s žalovaným, neboť se obával odpovědnosti za újmu způsobenou na zdraví či majetku nepojištěným vozidlem., jakož i případného penále vymáhaného ze strany právnická osoba. Pojišťovně nesděloval, že došlo ke změně vlastníka vozidla.

4. Na jednání konaném datum žalobce také navrhl změnu žaloby; nově se nedomáhal určení, že vlastníkem vozidla je žalovaný, nýbrž určení, že od 14. 6. 2025 není vlastníkem žalobce. Soud tuto změnu žaloby připustil usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka.

5. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Výzva k vyjádření se k žalobě mu byla zaslána dne 10. 2. 2026 v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), na adresu trvalého pobytu (adresa), zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 13. 2. 2026, žalovaný si ji nevyzvedl a k doručení došlo tzv. fikcí dle § 49 odst. 4 o. s. ř. ke dni 23. 2. 2026. Na stejnou adresu bylo žalovanému doručováno též předvolání k prvnímu jednání, které bylo původně nařízeno na datum, a vyrozumění o odročení tohoto jednání na nový termín datum; zásilku s tímto vyrozuměním si žalovaný osobně vyzvedl 21. 4. 2026, k jednání se však bez omluvy nedostavil. A konečně předvolání k druhému jednání ve věci nařízenému na datum společně s usnesením o připuštění změny žaloby, protokolem z prvního jednání a výzvou k vyjádření se ke změněné žalobě bylo žalovanému doručeno fikcí ke dni 8. 6. 2026; ani k druhému jednání se bez omluvy nedostavil.

6. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující:

7. Z kupní smlouvy ze dne 14. 6. 2025 soud zjistil, že ji uzavřel žalobce jako prodávající a žalovaný jako kupující. Předmětem koupě bylo vozidlo (jak bylo specifikováno shora). Smluvní strany sjednaly v čl. III kupní cenu ve výši 4 500 Kč. Dle prohlášení v čl. V smlouvy ji žalovaný uhradil v plné výši k rukám žalobce před podpisem kupní smlouvy. Dle téhož článku žalobce předává žalovanému osvědčení o registraci vozidla – část I. (tzv. malý technický průkaz), osvědčení o registraci vozidla – část II. (tzv. velký technický průkaz) a klíče od vozidla. Dle čl. VI zajistí nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel žalovaný na svůj náklad, k čemuž mu žalobce uděluje plnou moc. Dle čl. VII žalovaný bere na vědomí, že žalobce bezprostředně po podpisu smlouvy zruší pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, a žalovaný je tedy povinen bezodkladně vozidlo pojistit, nejpozději do 5 pracovních dnů.

8. Z výzvy k provedení přepisu vozidla ze dne 29. 7. 2025 soud zjistil, že žalobce nejprve rekapituluje, že žalovanému dne 14. 6. 2025 prodal vozidlo, dne 18. 6. 2025 mu předal plnou moc k přepisu vozidla, následně z důvodu trvající nečinnosti žalovaného podal sám žádost o zápis změny vlastníka a provozovatele silničního vozidla v systému Portál dopravy a žalovanému prostřednictvím SMS i WhatsApp komunikace poskytl jedinečný kód pro přepis vozidla včetně dalších instrukcí. Upozornil žalovaného, že nezajištění přepisu může mít pro žalobce závažné důsledky (dopravní přestupky, nepojištění vozidla a další). Žádal, aby žalovaný přepis zajistil do 10 pracovních dnů od doručení tohoto přípisu, jinak přistoupí k dalším právním krokům (zmiňoval i řízení o náhradu škody). Dle podacího lístku byla výzva odeslána dne 29. 7. 2025 na adresu trvalého pobytu žalovaného (adresa) uvedenou i v kupní smlouvě.

9. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 18. 8. 2025 vystaveného Městským úřadem adresa soud zjistil, že žalobce uhradil správní poplatek ve výši 850 Kč za zahájení řízení o zápis změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel.

10. Z výzvy k odstranění nedostatků žádosti ze dne 29. 8. 2025 vydané Městským úřadem adresa pod č. j. spisová značka soud zjistil, že žalobce byl vyzván k odstranění nedostatků žádosti o zápis změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel, kterou podal dne 18. 8. 2025. K žádosti doložil kupní smlouvu a výzvu k přepisu vozidla adresovanou žalovanému, nedoložil však osvědčení o registraci vozidla, k čemuž jej správní orgán vyzývá. Správní orgán v této výzvě dále uvádí, že z Informačního systému technických prohlídek zjistil platnou evidenční kontrolu vozidla, z údajů od právnická osoba zjistil platné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a o podání žádosti vyrozuměl žalovaného, kterého též vyzval k předložení osvědčení o registraci vozidla.

11. Z usnesení Městského úřadu adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, soud zjistil, že řízení ve věci zápisu změny vlastníka v registru silničních vozidel bylo zastaveno, jelikož nebyly odstraněny nedostatky žádosti a není možno v řízení pokračovat. Z odůvodnění usnesení se podává, že správním orgánem požadované osvědčení o registraci vozidla nepředložil žalobce ani žalovaný.

12. Z výzvy k úhradě určené částky ze dne 16. 7. 2025 vydané Magistrátem města adresa pod č. j. spisová značka soud zjistil, že žalobce byl vyzván k zaplacení částky 500 Kč do 30 dnů od doručení výzvy, jelikož jako provozovatel vozidla nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích; konkrétně se jednalo o překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci dne 10. 7. 2025 v hodnota hod. v adresa (podrobněji viz dále). Namísto uhrazení požadované částky mohl v téže lhůtě sdělit správnímu orgánu údaje o totožnosti řidiče.

13. Ze sdělení údajů o řidiči vozidla (odpovědnostního tiskopisu) soud zjistil, že žalobce v reakci na výzvu dle předchozího odstavce správnímu orgánu sdělil, že vozidlo dne 10. 7. 2025 v hodnota hod. řídil žalovaný. Uvedl, že žalovanému vozidlo 14. 6. 2025 prodal a žalovaný dosud nezajistil přepis vozidla.

14. Z výzvy k úhradě určené částky ze dne 22. 7. 2025 vydané Magistrátem města adresa pod č. j. spisová značka soud zjistil, že žalobce byl vyzván k zaplacení částky 500 Kč do 30 dnů od doručení výzvy, jelikož jako provozovatel vozidla nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích; konkrétně se jednalo o překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci dne 18. 7. 2025 v hodnota hod. v adresa (podrobněji viz dále). Namísto uhrazení požadované částky mohl v téže lhůtě sdělit správnímu orgánu údaje o totožnosti řidiče.

15. Ze sdělení údajů o řidiči vozidla (odpovědnostního tiskopisu) soud zjistil, že žalobce v reakci na výzvu dle předchozího odstavce správnímu orgánu sdělil, že vozidlo dne 18. 7. 2025 v hodnota hod. řídil žalovaný. Uvedl, že žalovanému vozidlo 14. 6. 2025 prodal a žalovaný dosud nezajistil přepis vozidla.

16. Z příkazu ze dne datum vydaného Magistrátem města adresa pod č. j. spisová značka soud zjistil, že žalobce byl uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon č. 361/2000 Sb.“), kterého se dopustil tím, že 1) jako provozovatel vozidla v rozporu s § 10 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem, neboť dne 10. 7. 2025 v hodnota hod. v obci adresa, u domu č. p. hodnota ve směru jízdy k ulici název, bylo automatizovaným technickým prostředkem používaným bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích zjištěno, že řidič, jehož totožnost není známa, v rozporu s § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. při řízení vozidla jel rychlostí 54 km/h (po odečtu možné odchylky měřicího zařízení ve výši 3 km/h) v místě, kde je nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h, čímž překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci minimálně o 4 km/h, a toto jednání vykazuje znaky přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb.; 2) jako provozovatel vozidla v rozporu s § 10 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem, neboť dne 18. 7. 2025 v hodnota hod. v obci adresa, u domu č. p. hodnota ve směru jízdy k ulici název, bylo automatizovaným technickým prostředkem používaným bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích zjištěno, že řidič, jehož totožnost není známa, v rozporu s § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. při řízení vozidla jel rychlostí 58 km/h (po odečtu možné odchylky měřicího zařízení ve výši 3 km/h) v místě, kde je nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h, čímž překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci minimálně o 8 km/h, a toto jednání vykazuje znaky přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. Za spáchání těchto přestupků byla žalobci uložena pokuta ve výši 2 200 Kč. Z odůvodnění příkazů se podává, že žalovaný, kterého žalobce v obou případech označil jako řidiče vozidla, se na opakovaná předvolání nedostavil ke správnímu orgánu; správní orgán tak nemohl uzavřít, že právě žalovaný byl řidičem, a uznal vinným ze spáchání přestupků žalobce jako zapsaného provozovatele vozidla.

17. Ze sdělení Magistrátu města adresa soud zjistil, že příkaz ze dne datum nabyl právní moci dne 18. 10. 2025 a žalobce pokutu ve výši 2 200 Kč zaplatil, aniž by proti příkazu podal odpor.

18. Z výzvy k úhradě určené částky ze dne 22. 7. 2025 vydané Městským úřadem adresa přestupkovým oddělením pod č. j. spisová značka soud zjistil, že žalobce byl vyzván k zaplacení částky 750 Kč do 30 dnů od doručení výzvy, jelikož jako provozovatel vozidla nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích; konkrétně se jednalo o překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci dne 20. 7. 2025 v hodnota hod. v adresa. Namísto uhrazení požadované částky mohl v téže lhůtě sdělit správnímu orgánu údaje o totožnosti řidiče.

19. Z podání vysvětlení – sdělení o řidiče ze dne 29. 7. 2025 soud zjistil, že žalobce v reakci na výzvu dle předchozího odstavce správnímu orgánu sdělil, že vozidlo dne 20. 7. 2025 v hodnota hod. řídil žalovaný. Uvedl, že žalovanému vozidlo 14. 6. 2025 prodal a žalovaný dosud nezajistil přepis vozidla.

20. Z příkazu ze dne datum vydaného Městským úřadem adresa přestupkovým oddělením pod č. j. spisová značka, ve znění opravného usnesení ze dne datum, soud zjistil, že žalobce byl uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., kterého se dopustil tím, že jako provozovatel vozidla v rozporu s § 10 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem, neboť blíže neustanovený řidič vozidla dne 20. 7. 2025 v hodnota hod. na pozemní komunikaci v obci adresa překročil nejvyšší dovolenou rychlost 50 km/h, byla mu naměřena rychlost 63 km/h, po odečtu tolerance 60 km/h, čímž překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 10 km/h a naplnil zákonné znaky přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona č. 361/2000 Sb. Za spáchání přestupku byla žalobci uložena pokuta ve výši 2 500 Kč. Tuto pokutu žalobce nehradil a není součástí žalované jistiny.

21. Z příkazu ze dne datum vydaného Magistrátem města adresa pod č. j. spisová značka soud zjistil, že žalobce byl uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 83 odst. 1 písm. m) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „zákon č. 56/2001 Sb.“), kterého se dopustil tím, že dne 5. 10. 2025 jako provozovatel vozidla z nedbalosti porušil § 38 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., neboť umožnil provozovat na pozemní komunikaci vozidlo, které je technicky nezpůsobilé provozu, jelikož nesplňuje podmínky stanovené vyhláškou č. 82/2012 Sb., o technických kontrolách – hloubka vzorku pneumatiky v hlavních dezénových drážkách nebo zářezech nebyla v některé části šířky běhounu v souladu s požadavky vyhlášky. Za tento přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 1 000 Kč.

22. Ze sdělení Magistrátu města adresa soud zjistil, že příkaz ze dne datum nabyl právní moci dne 9. 12. 2025 a žalobce pokutu ve výši 1 000 Kč zaplatil, aniž by proti příkazu podal odpor.

23. Z příkazu ze dne datum vydaného Městským úřadem adresa, Odborem dopravy, pod č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne 2. 12. 2025, soud zjistil, že žalobce byl uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 83 odst. 1 písm. b) zákona č. 56/2001 Sb., kterého se dopustil porušením § 8 odst. 2 písm. a) téhož zákona, jelikož ve lhůtě 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k vozidlu na základě kupní smlouvy uzavřené s žalovaným dne 14. 6. 2025 nepožádal o zápis změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel. Za spáchání tohoto přestupku mu byla uložena pokuta ve výši 2 000 Kč. V odůvodnění správní orgán uvedl, že důvody, pro které nedošlo k včasnému přepisu vozidla, jsou bezpředmětné.

24. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady soud zjistil, že žalobce uhradil dne 20. 1. 2026 ze svého účtu pokutu ve výši 2 000 Kč dle příkazu ze dne datum na účet a pod variabilním symbolem dle uvedeného příkazu.

25. Z celkem 7 potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady soud zjistil, že z účtu majitelky jméno FO, manželky žalobce, byla ve dnech 21. 7. 2025, 20. 8. 2025, 22. 9. 2025, 20. 10. 2025, 20. 11. 2025, 22. 12. 2025 a 20. 1. 2026 poukázána na účet č. č. účtu, jehož majitelem je dle veřejně dostupných informací právnická osoba, vždy částka 334 Kč.

26. Z výsledku vyhledávání dle SPZ/VIN vozidla pořízeného ke dni 18. 6. 2026 soud zjistil, že pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je sjednáno u právnická osoba.

27. Soud činí následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci uzavřeli dne 14. 6. 2025 kupní smlouvu, dle níž žalobce prodal vozidlo žalovanému za částku 4 500 Kč, již žalovaný uhradil k rukám žalobce před podpisem smlouvy. Žalovaný vozidlo v den uzavření smlouvy převzal společně s osvědčením o registraci vozidla (tzv. velkým i malým technickým průkazem) a klíči od vozidla. Žalovaný se v kupní smlouvě zavázal zajistit přepis vozidla v registru silničních vozidel na svůj náklad. Žalobce jej k tomu vyzýval i písemně výzvou ze dne 29. 7. 2025 s upozorněním na případné právní kroky, včetně zahájení soudního řízení. Následně se přepisu domáhal sám žalobce žádostí ze dne 18. 8. 2025 v řízení vedeném před Městským úřadem adresa, za což uhradil správní poplatek ve výši 850 Kč. Městský úřad adresa jej vyzval k odstranění nedostatků žádosti – požadoval doložení osvědčení o registraci vozidla; k jeho předložení správní orgán vyzval i žalovaného. Žalobce již osvědčení k dispozici neměl, protože je při uzavření kupní smlouvy předal s vozidlem žalovanému, žalovaný je na výzvu nepředložil, správní orgán proto řízení ve věci zápisu změny vlastníka v registru silničních vozidel zastavil usnesením ze dne datum. Poté, co žalobce prodal vozidlo žalovanému, byl žalobce jako provozovatel vozidla evidovaný v registru silničních vozidel opakovaně uznán vinným ze spáchání přestupku provozovatele vozidla, a to v souvislosti s překročením nejvyšší povolené rychlosti v obci ve dnech 10. 7. 2025 a 18. 7. 2025, za což mu byla Magistrátem města adresa uložena pokuta ve výši 2 200 Kč, a dále v souvislosti s nevyhovující hloubkou vzorku pneumatiky v hlavních dezénových drážkách nebo zářezech zjištěnou 5. 10. 2025, za což mu byla Magistrátem města adresa uložena pokuta ve výši 1 000 Kč. Tyto pokuty uhradil, proti příkazům, jimiž byly uloženy, odpor nepodal. Dále byla žalobci uložena pokuta ve výši 2 000 Kč Městským úřadem adresa, jelikož nepožádal o zápis změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel v zákonné lhůtě. I tuto pokutu žalobce uhradil, odpor proti příkazu, jímž byla uložena, nepodal. Neuhradil pouze pokutu uloženou Městským úřadem adresa ve výši 2 500 Kč. Žalobce dále i po uzavření kupní smlouvy s žalovaným hradil pojistné dle smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pojistitelem je právnická osoba, žalobce doložil úhrady pojistného za měsíce červenec 2025 až leden 2026 ve výši 7 x 334 Kč. Pojišťovně neoznamoval změnu vlastníka vozidla.

28. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení:

29. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lže žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

30. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „zákon č. 56/2001 Sb.“), zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem.

31. Podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se podává do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu.

32. Podle § 8 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb. žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla obsahuje vedle obecných náležitostí podání údaje o novém vlastníkovi a provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a); je-li provozovatel totožný s novým vlastníkem silničního vozidla, údaje o provozovateli se v žádosti neuvádí. Žádost podle odstavce 1 písm. a) podaná v listinné podobě musí být opatřena úředně ověřenými podpisy žadatelů; to neplatí, pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti ověří totožnost žadatele nebo je žadatel zastoupen na základě plné moci.

33. Podle § 8 odst. 4 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží v případě převodu vlastnického práva osvědčení o registraci silničního vozidla.

34. Podle § 8 odst. 4 písm. b) zákona č. 56/2001 Sb. k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží v případě přechodu vlastnického práva 1. doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a 2. doklady podle písmene a); k žádosti se nepřikládá osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá-li je žadatel k dispozici.

35. Podle § 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb. došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka.

36. Podle § 8a odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb. pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 8 obdobně.

37. Podle § 10 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb. obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše změnu vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel na základě žádosti nebo oznámení, jsou-li splněny podmínky podle § 6 odst. 3 písm. b), d) až f), přičemž od provedení evidenční kontroly ke dni podání žádosti nebo oznámení neuplynula lhůta pro první nebo následnou pravidelnou technickou prohlídku podle tohoto zákona nebo, jde-li o vozidlo, které nepodléhá pravidelným technickým prohlídkám, neuplynuly 4 roky. Má-li být jako nový vlastník silničního vozidla zapsán v registru silničních vozidel jeho dosavadní provozovatel, splnění podmínky podle § 6 odst. 3 písm. f) se nevyžaduje.

38. Podle § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu.

39. Podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. provozovatel vozidla se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10 odst. 3 nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.

40. Podle § 125f odst. 6 zákona č. 361/2000 Sb. provozovatel vozidla za přestupek podle odstavce 1 neodpovídá, jestliže prokáže, že v době před porušením povinnosti řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích a) bylo vozidlo, jehož je provozovatelem, odcizeno nebo byla odcizena jeho tabulka s přidělenou registrační značkou, nebo b) podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel, jíž bylo následně vyhověno.

41. Podle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb. provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.

42. Podle § 83 odst. 1 písm. b) zákona č. 56/2001 Sb. fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nepožádá v rozporu s § 8 odst. 2 o zápis změny vlastníka vozidla.

43. Podle § 83 odst. 1 písm. m) zákona č. 56/2001 Sb. fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako provozovatel vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. a) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které je technicky nezpůsobilé k provozu.

44. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

45. Podle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

46. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle § 2913 odst. 2 o. z. povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

47. Podle § 2894 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

48. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k následujícím právním závěrům:

49. Soud se nejprve zabýval žalobním požadavkem na určení, že žalobce není od 14. 6. 2025 vlastníkem vozidla.

50. Prvním předpokladem důvodnosti (úspěšnosti) určovací žaloby je existence tzv. naléhavého právní zájmu na požadovaném určení. Žalobce naléhavý právní zájem řádně tvrdil i prokázal. Přestože vozidlo převedl kupní smlouvou na žalovaného a vlastníkem již není (k tomu viz dále), je jako vlastník stále evidován v registru silničních vozidel. Vozidlo i veškeré doklady k němu má (resp. po uzavření kupní smlouvy měl) ve své dispozici žalovaný, který s žalobcem nekomunikuje. Žalobce se sám pokoušel zajistit přepis vozidla u správního orgánu, který řízení pro nedoložení požadovaných podkladů (osvědčení o registraci vozidla) zastavil. V této situaci je civilní (negativní) určovací žaloba vhodným nástrojem k odstranění údaje o vlastnictví žalobce z registru vozidel. Tento postup výslovně připustil Ústavní soud v nálezu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20, na nějž navazuje bohatá a ustálená judikatura obecných soudů.

51. Žalobce dále musel prokázat, že ke dni 14. 6. 2025 pozbyl vlastnické právo k vozidlu, což učinil předložením kupní smlouvy. Žalovaný se stal vlastníkem vozidla ke dni účinnosti kupní smlouvy (§ 1099 o. z.), která nastala již ke dni jejího uzavření (nic jiného sjednáno nebylo). Zápis žalovaného jako nového vlastníka v registru silničních vozidel by měl pouze evidenční (deklaratorní) charakter.

52. Žalobce se původně žalobou domáhal pozitivního určení, že vlastníkem vozidla je žalovaný. Žalobní petit však změnil a nadále požadoval určení, že on sám vlastníkem od 14. 6. 2025 není. Pro vyhovění tomuto negativnímu určovacímu petitu je nerozhodné, zda je ke dni vyhlášení rozhodnutí vlastníkem vozidla žalovaný, nebo jiná osoba, na niž žalovaný vozidlo případně dále převedl; podstatné je pouze to, že žalobce vlastnické právo ke dni 14. 6. 2025 pozbyl a už nemá být v registru silničních vozidel (na základě nynějšího rozhodnutí soudu) dále veden jako vlastník. Proto soud žalobě v této části vyhověl (výrok I).

53. Pokud jde o peněžité nároky, zde je situace komplikovanější. Nárok na zaplacení požadovaných částek má oporu v § 2913 o. z., který upravuje porušení smluvní povinnosti. Žalovaný porušil smluvní povinnost tím, že nezajistil přepis vozidla, případně k přepisu neposkytl potřebnou součinnost. Mezi jednotlivými částkami, které žalobce uhradil a jejichž náhrady se nyní domáhá po žalovaném, je však třeba rozlišovat.

54. Žalobce má nárok na zaplacení částky 850 Kč představující správní poplatek za zahájení řízení o zápis změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel. Tento náklad vynaložil ve snaze zajistit přepis vozidla i přes nečinnost žalovaného, který se přitom v kupní smlouvě výslovně zavázal, že přepis na svůj náklad zajistí.

55. Žalobce má též nárok na zaplacení částky 2 200 Kč, již vynaložil na zaplacení pokuty uložené mu jako provozovateli vozidla, které bylo ve dnech 10. 7. 2025 a 18. 7. 2025 řízeno neznámou osobou a překročilo nejvyšší povolenou rychlost v obci. Žalobce nebyl ve správním řízení pasivní. Poukazoval na to, že vozidlo převedl na žalovaného, označil jej za řidiče, žalovaný se však na předvolání ke správnímu orgánu nedostavil, řidič vozidla nebyl zjištěn a uplatnila se odpovědnost žalobce jako provozovatele určeného dle stavu evidence v registru silničních vozidel [viz § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. citovaný shora]. Provozovatelem vozidla a tím, kdo je odpovědný za přestupek podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., je osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. Takový provozovatel se nemůže z odpovědnosti liberovat tvrzením, že vozidlo prodal jiné osobě, která měla provést převod vozidla v registru, ale neučinila tak. Liberační důvody uvedené v § 125f odst. 6 zákona č. 361/2000 Sb. (tedy že vozidlo bylo odcizeno nebo byla odcizena jeho tabulka s přidělenou státní poznávací značkou nebo provozovatel podal žádost o zápis změny provozovatele v registru, které bylo následně vyhověno) jsou stanoveny taxativně a nelze je rozšiřovat nad rámec zákona (viz Zůbek, J. Zákon o silničním provozu. Komentář. C. B. Beck, 1. vydání, 2025, komentář k § 125f; nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 7. 2019, č. j. 1 As 318/2018-41). Uvedené liberační důvody v této věci nebyly zjištěny, proto nelze klást k tíži žalobce, že nevyužil opravné prostředky a pokuty dle příkazu vydaného správním orgánem uhradil. Pokud by žalovaný postupoval dle smluvního ujednání a přepis vozidla zajistil, žalobce by nebyl ve správním řízení sankcionován.

56. Žalobce má rovněž nárok na zaplacení částky 1 000 Kč, již vynaložil na zaplacení pokuty uložené mu jako provozovateli technicky nezpůsobilého vozidla. I tato odpovědnost plynoucí z § 83 odst. 1 písm. m) zákona č. 56/2001 Sb. vychází ze stavu evidence v registru silničních vozidel (viz § 2 odst. 15 uvedeného zákona citovaný shora). Ani zde soud neklade k tíži žalobce, že proti příkazu, jímž mu byla pokuta uložena, nebrojil podáním odporu. I tento náklad žalobce (škoda) je v příčinné souvislosti s nečinností žalovaného.

57. Důvodný je i požadavek na zaplacení částky 2 000 Kč odpovídající pokutě uložené žalobci za to, že v zákonné lhůtě nepožádal o zápis změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel. Odpovědnost za uvedený přestupek je nepochybná a nemá na ni vliv, co si žalobce s žalovaným ujednali v kupní smlouvě. Smluvní ujednání je však významné při posuzování odpovědnosti žalovaného za vzniklou škodu, jelikož kdyby svoji smluvní povinnost splnil, přepis vozidla by byl v zákonné lhůtě zajištěn a žalobce by nebyl sankcionován ve správním řízení.

58. Soud tedy žalobě vyhověl i v rozsahu, v němž se žalobce domáhal zaplacení částky 6 050 Kč dané součtem částek odpovídajících uhrazeným pokutám a správnímu poplatku za řízení o zápis změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II.

59. Naopak jde-li o částku 2 338 Kč odpovídající pojistnému hrazenému žalobcem v období červenec 2025 až leden 2026, zde žalobci nárok na náhradu škody nevznikl. Žalobce přímo v kupní smlouvě prohlašoval, že bezprostředně po podpisu kupní smlouvy zruší pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. To však neučinil. Změnu vlastníka vozidla nenahlásil pojišťovně a nadále pokračoval v hrazení pojistného dle svého vlastního smluvního vztahu s právnická osoba. Soud lidsky rozumí tomu, že žalobce chtěl předejít situaci, kdy bude způsobena újma na zdraví či majetku nepojištěným vozidlem, u nějž je evidován jako provozovatel. Avšak i kdyby k tomu došlo, mohl by se případným nárokům bránit s argumentací, že již neměl právní a faktickou možnost dispozice s vozidlem; právě takto je definován provozovatel vozidla v oblasti soukromého práva [viz např. Pašek, M. in Petrov. J., Výtisk, M., Beran, V. Občanský zákoník. Komentář. C. H. Beck, 2. vydání (3. aktualizace, 2024), § 2927 o. z.]. Neuplatní se shora uvedené definice dle zákona č. 361/2000 Sb. a zákona č. 56/2001 Sb. Dle § 2930 o. z. přitom platí vyvratitelná domněnka, že nelze-li provozovatele určit, je jím vlastník vozidla. A žalobce od 14. 6. 2025 vlastníkem není. K obavě žalobce z „penále“ požadovaného právnická osoba soud uvádí, že není-li sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vzniká provozovateli vozidla povinnost zaplatit právnická osoba příspěvek za každý den nepojištění vozidla (§ 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Zákon č. 30/2024 Sb. stanoví vyvratitelnou domněnku, že tímto provozovatelem (tedy osobou povinnou k zaplacení příspěvku za nepojištěné vozidlo), je provozovatel ve smyslu zákona č. 56/2001 Sb. Tuto domněnku lze však vyvrátit důkazem opaku, typicky předložením kupní smlouvy. Jinými slovy – pokud by žalobce ukončil smluvní vztah s právnická osoba, pojistné dále nehradil a právnická osoba se na něj obrátila jako na provozovatele vozidla evidovaného v registru silničních vozidel, postačilo by prokázat uzavření kupní smlouvy s žalovaným (převod vlastnického práva) a právnická osoba by příspěvek za dobu nepojištění vozidla vymáhala po vlastníkovi vozidla. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobce pojistné po prodeji vozidla žalovanému dále hradit nemusel (soud odhlíží od smluvní povinnosti vůči právnická osoba; žalobce mohl smluvní vztah zákonem či smlouvou předvídaným způsobem ukončit), resp. nelze částky na pojistné vynaložené požadovat po žalovaném jako náhradu škody. Proto soud žalobu v tomto rozsahu zamítl výrokem III.

60. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci nárok na jejich částečnou náhradu. Soud musel posoudit, v jakém rozsahu byl úspěšný žalobce a v jakém žalovaný. Nárok na určení, že žalobce není od 14. 6. 2025 vlastníkem vozidla, je nárokem nepeněžitým. Soud zde vycházel ze sjednané kupní ceny vozidla ve výši 4 500 Kč. Žalobce byl dále úspěšný co do částky 6 050 Kč, kterou je mu žalovaný povinen zaplatit dle výroku II. Úspěch žalobce je tedy dán částkou 10 550 Kč. Naopak žalovaný byl úspěšný v rozsahu, v jakém byla žaloba zamítnuta, tj. co do částky 2 338 Kč. Z celkového předmětu řízení 12 888 Kč (10 550 + 2 338) byl žalobce úspěšný v rozsahu 81,86 %, žalovaný v rozsahu 18,14 %. Žalobce má nárok na náhradu nákladů v rozsahu 63,72 %, což odpovídá rozdílu procesního úspěchu obou stran.

61. Náklady řízení na straně žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč [položka 1 bod 1 písm. a) a položka 4 bod 1 písm. c) sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích] a nákladů nezastoupeného účastníka. Žalobce nedoložil výši svých hotových výdajů, tudíž by měl dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. nárok na náhradu v paušální výši 300 Kč za každý úkon (§ 2 odst. 3 vyhlášky). Avšak Nejvyšší soud v usnesení ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, konstatoval následující: „(…) jestliže § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši 450 Kč, představovalo by přiznávání náhrady týchž výdajů nezastoupenému účastníku toliko ve výši 300 Kč návrat k bezdůvodnému rozlišování mezi stranami civilního sporu podle toho, zda jsou, či nejsou zastoupeny zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud, jenž se v souladu s čl. 89 odst. 2 Ústavy cítí nadále vázán nosnými důvody plenárního nálezu Pl. ÚS 39/13, proto pokládá § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. jakožto podzákonného předpisu za neaplikovatelný pro rozpor s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.“ Nezastoupenému účastníku je proto nutné přiznat v situacích, na něž by jinak dopadal § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., srovnatelnou náhradu, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem, tj. 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Žalobce vykonal čtyři úkony – výzva k plnění, návrh ve věci samé a účast na dvou jednáních před soudem. Za samostatný úkon nelze považovat odstranění vad žaloby (jde-li o peněžitý nárok) na výzvu soudu. Paušální náhrada za čtyři vypočtené úkony činí 1 800 Kč (4 x 450 Kč). S připočtením soudního poplatku ve výši 3 000 Kč odpovídají náklady řízení na straně žalobce částce 4 800 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce má nárok na jejich náhradu v rozsahu 63,72 %, je žalovaný povinen mu zaplatit částku 3 058,56 Kč. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV.

62. Lhůty k plnění ve výrocích II a IV byly stanoveny jako třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.; pro stanovení delší lhůty soud neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává u Okresního soudu v Prostějově, rozhoduje o něm Krajský soud v Brně. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené tímto rozsudkem ve stanovených lhůtách, může se žalobce domáhat jejich splnění prostřednictvím výkonu rozhodnutí či exekuce.