9 C 262/2025

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Jakubem Štosem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 26 233 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 233 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 782,50 Kč k rukám advokáta , Jméno advokáta, , právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 262 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na bankovní účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, .

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu bylo dne 4. 10. 2025 zahájeno řízení, v němž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 233 Kč. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne , datum, s obchodníkem kupní smlouvu na zboží „, název zboží, “ za částku 37 700 Kč. Žalovaný zvolil způsob financování nákupu prostřednictvím žalobkyně formou produktu , název, , který je založen na tom, že zákazník zaplatí pouze 1/3 ceny objednávky a zbylé 2/3 uhradí postupně ve dvou splátkách (za 30 dnů a za 60 dnů). Žádost o financování vzniká zasláním údajů o objednávce ze strany obchodníka přes partnerské API. Zákazník objednávku autorizuje na platební bráně, proběhne validace, skóring, případně ověření zákazníka. Následně je zákazník vyzván k úhradě 1/3 ceny objednávky, úspěšnou úhradou je , Anonymizováno, schválena. Tak tomu bylo i v případě žalovaného, který požádal žalobkyni o uzavření smlouvy výběrem způsobu úhrady zakoupeného produktu na stránkách obchodníka. Po přesměrování z webu obchodníka na webové stránky žalobkyně byl vyzván k zadání jména, příjmení a telefonního čísla, na něž mu žalobkyně zaslala verifikační SMS potvrzující žádost o financování produktu. Zadáním kódu z ověřovací SMS zprávy žalovaný souhlasil s obchodními podmínkami žalobkyně. Následně ještě žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím bankovní identity. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Vycházela ze scoringových modelů, kontroly insolvenčního rejstříku, registru platebních informací (REPI) a AML InfoCheck databáze. Posledním krokem vedoucím k uzavření smlouvy byla úhrada 1/3 kupní ceny produktu platební kartou – žalovaný konkrétně uhradil 12 567 Kč dne , datum, . Následně žalobkyně uhradila sjednanou kupní cenu obchodníkovi, čímž poskytla žalovanému úvěr ve výši 25 134 Kč (rozdíl kupní ceny za zboží a zaplacené třetiny). Žalovaný měl uhradit 2. splátku do 30 dnů a 3. splátku do 60 dnů od koupi produktu, což neučinil. Žalovaná částka 26 233 Kč sestává z neuhrazených splátek ve výši 25 133 Kč a poplatků ve výši 1 100 Kč. Před podáním návrhu žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne 27. 8. 2025.

2. Podáním doručeným soudu dne 2. 3. 2026 (č. l. 31-33) žalobkyně svá tvrzení na výzvu soudu (č. l. 26) doplnila. Uvedla, že kupní smlouvu na zboží uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, na partnerském e-shopu žalobkyně. Požadovaná částka 1 100 Kč na poplatcích sestává z poplatků za 6 upomínek; za první upomínku odeslanou po 5 dnech po splatnosti žádá žalobkyně 100 Kč, za dalších 5 upomínek 5 x 200 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně primárně uvedla, že se jednalo o bezúročný spotřebitelský úvěr, nebylo tak třeba úvěruschopnost posuzovat. Žalobkyni ji však posoudila, a to na základě sociodemografických dat, informací z insolvenčního rejstříku a z registru REPI.

3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě mu bylo zasláno dne 16. 1. 2026 do datové schránky fyzické osoby [v souladu s § 45 odst. 2 ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)]. Žalovaný se do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument do datové schránky dodán, nepřihlásil, k doručení tak došlo tzv. fikcí ke dni 26. 1. 2026 (§ 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). Do datové schránky bylo žalovanému doručováno též předvolání k jednání; v tomto případě se žalovaný do datové schránky přihlásil a k doručení došlo , datum, . K jednání se však bez omluvy nedostavil.

4. Na jednání konaném , datum, v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) soud provedl listinné důkazy, z nichž zjistil následující:

5. Z listiny „Podmínky Nákupu , název, “ (č. l. 6-7) soud zjistil, že popisuje fungování tohoto produktu – žádost o jeho využití prostřednictvím prodejce, schválení žádosti, čerpání výhradně na účet prodejce a povinnost zákazníka uhradit tři stejně vysoké splátky (první hned při koupi zboží/služeb platební kartou, druhou do 30 dnů a třetí do 60 dnů od koupě).

6. Z listiny „Nákup , název, “ (č. l. 40-46) soud zjistil, že popisuje podrobněji kontraktační proces, včetně ověřování totožnosti zákazníka prostřednictvím bankovní identity, zadání verifikační SMS zprávy, která přijde zákazníkovi na zadané telefonní číslo z objednávky, již vytvářel, až po potvrzení o úhradě první splátky.

7. Z Ceníku platného a účinného od 4. 10. 2024 (č. l. 12-13) soud zjistil, že cena (poplatek) za upomínku u produktu , název, činí 100 Kč, jde-li o upomínku 5 dnů po splatnosti, a 200 Kč, jde-li o upomínku 10, 15, 20, 25 či 30 dnů po splatnosti.

8. Z listiny „Identifikace klienta“ (č. l. 9) soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného prostřednictvím bankovní identity; listina obsahuje data bankovní vizitky a osobní data žalovaného.

9. Z lustrace v Registru platebních informací REPI (č. l. 11) soud zjistil, že byla provedena dne , datum, k osobě žalovaného (dle rodného čísla) a nebyly zjištěny žádné negativní informace (viz „stav: v pořádku“).

10. Z daňového dokladu – faktury č. , hodnota, (č. l. 10) soud zjistil, že byla vystavena dne , datum, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , na částku 37 700 Kč za následující zboží: , název zboží, , včetně recyklačních poplatků (dále jen společně jako „zboží“), s místem dodání , Jméno žalovaného, , , adresa, . Ke koupi zboží došlo v prodejně (pobočce) označené jako , název, , , adresa, . Jako forma úhrady je uvedena platba SkipPay.

11. Z „Potvrzení o provedení transakce“ (č. l. 51) soud zjistil, že dne , datum, byla uhrazena prostřednictvím zde označené karty částka 12 567 Kč ve prospěch žalobkyně.

12. Z „Potvrzení o provedení transakce“ (č. l. 37) soud zjistil, že žalobkyně uhradila dne , datum, částku 37 700 Kč na účet č. , č. účtu, , název protistrany: , právnická osoba, .

13. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného prostřednictvím e-mailu , e-mail, (uvedeného v daňovém dokladu shora) k úhradě dlužné částky – konkrétně upomínkou ze dne 28. 11. 2024 (výzva na č. l. 36, doklad o odeslání na č. l. 47), upomínkou ze dne 3. 12. 2024 (výzva na č. l. 39, doklad o odeslání na č. l. 47v), upomínkou ze dne 8. 12. 2024 (výzva na č. l. 38, doklad o odeslání na č. l. 48), upomínkou ze dne 13. 12. 2024 (výzva na č. l. 35, doklad o odeslání na č. l. 48v), upomínkou ze dne 18. 12. 2024 (výzva na č. l. 50, doklad o odeslání na č. l. 49) a upomínkou ze dne 23. 12. 2024 (výzva na č. l. 34, doklad o odeslání na č. l. 49v). V upomínkách žalobkyně účtovala též poplatky za upomínky dle ceníku (100 Kč u první upomínky, 200 Kč u druhé až šesté upomínky).

14. Předžalobní výzvou ze dne 27. 8. 2025 (č. l. 18) vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě celkové částky 26 233 Kč. Dle potvrzení podání (č. l. 15) byla výzva odeslána dne 28. 8. 2025 na adresu trvalého pobytu žalovaného (, adresa, ).

15. Soud činí následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný zakoupil dne , datum, u společnosti , právnická osoba, (prodejce) zboží (shora specifikované) na pobočce , název, , , adresa, , za částku 37 700 Kč. Zvolil formu úhrady prostřednictvím žalobkyně, která prodejci uhradila dne , datum, částku 37 700 Kč. Žalovaný uhradil žalobkyni pouze první splátku (třetinu) ve výši 12 567 Kč, a to prostřednictvím karty dne , datum, , což bylo podmínkou samotného uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným. Následně měl ve lhůtě 30 dnů od koupě zboží u prodejce uhradit druhou splátku (třetinu) a ve lhůtě 60 dnů od koupě zboží u prodejce třetí splátku (třetinu), což dosud neučinil. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně zániku dluhu tíží žalovaného, ten však zůstal zcela nečinný. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě upomínkami ze dnů 28. 11. 2024, 3. 12. 2024, 8. 12. 2024, 13. 12. 2024, 18. 12. 2024 a 23. 12. 2024, a to prostřednictvím e-mailu. Za upomínky účtovala poplatky dle ceníku, který byl součástí smluvních ujednání. Před podáním žaloby žalobkyně odeslala předžalobní výzvu na adresu trvalého pobytu žalovaného.

16. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 9. 2024 (s ohledem na datum uzavření posuzované smlouvy; v tomto znění dále jen jako „zákon č. 257/2016 Sb.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 5 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. na spotřebitelský úvěr poskytnutý bez úroku a jakékoli úplaty jiné než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěru se použijí pouze § 1 až 4, § 122 až 124 a § 168.

19. Podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

20. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou podléhá citované úpravě zákona č. 257/2016 Sb., jelikož se jednalo o spotřebitelský úvěr (o tzv. odloženou platbu). Zákon č. 257/2016 Sb. se však použije pouze v rozsahu uvedeném v § 5 odst. 3, poněvadž spotřebitelský úvěr byl poskytnut bez úroku a jakékoli úplaty. Soud má za to, že tomuto závěru nebrání ani sjednání poplatků ve výši 100 Kč, resp. 200 Kč za upomínky, které nelze považovat za úplatu; mají spíše charakter účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve smyslu § 513 o. z. Na smluvní vztah účastníků se tedy nepoužije § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. upravující posuzování úvěruschopnosti spotřebitele a následky nesplnění této povinnosti poskytovatele úvěru. Žalobkyně uhradila za žalovaného celou kupní cenu (37 700 Kč) zboží zakoupeného u prodejce. Žalovaný žalobkyni dosud uhradil pouze jednu třetinu této částky, tj. 12 567 Kč. Druhou a třetí splátku v souhrnné výši 25 133 Kč dosud neuhradil, ačkoli jejich splatnost již nastala. Vedle toho je povinen zaplatit žalobkyni poplatky za upomínky dle ceníku ve výši 1 x 100 Kč a 5 x 200 Kč, celkem 1 100 Kč. Žaloba je tedy zcela důvodná a soud uložil žalovanému zaplatit částku 26 233 Kč (výrok I).

21. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení se uplatní zásada procesního úspěchu ve věci dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tudíž právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku (jednak ve výši již zaplacené, tj. 1 050 Kč, jednak ve výši 262 Kč doměřené výrokem III) a nákladů zastoupení advokátem. Při jejich vyčíslení je třeba postupovat podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif; dále jen „a. t.“), ve znění účinném od 1. 1. 2025. Právní zástupce žalobkyně vykonal následující úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t.: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé a účast na jednání před soudem. Soud nepovažuje za samostatný úkon, za který by náležela náhrada nákladů řízení, doplnění žaloby ze dne 2. 3. 2026, jelikož tvrzení zde obsažená mohla být uvedena již v návrhu. Ostatně sama žalobkyně za tento úkon v rámci vyčíslení nákladů řízení náhradu nepožaduje. Odměna za jeden úkon právní služby počítaná z tarifní hodnoty 26 233 Kč činí 2 180 Kč, za 4 úkony celkem 8 720 Kč (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1 a. t.). K tomu náleží náhrada hotových výdajů ve výši 4 x 450 Kč, celkem 1 800 Kč (§ 13 odst. 4 a. t.). V souvislosti se soudním jednáním a cestou z , adresa, do , adresa, a zpět vznikly právnímu zástupci žalobkyně cestovní výdaje. K jízdě o celkové délce 39 km bylo použito vozidlo Mercedes-Benz s kombinovanou spotřebou benzinu automobilového 6,1 l/100 km (dle doloženého osvědčení o registraci vozidla). Při ceně benzinu automobilového 95 oktanů ve výši 34,70 Kč/l dle § 4 písm. a) vyhlášky č. 573/2025 Sb. činí náhrada za pohonné hmoty 82,55 Kč (spotřeba 2,379 l x 34,70 Kč). Při náhradě ve výši 5,90 Kč za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 573/2025 Sb. činí náhrada za amortizaci 230,10 Kč (39 km x 5,90 Kč). V souvislosti s účastí u soudního jednání dále náleží náhrada za čas strávený cestou z , adresa, do , adresa, a zpět ve výši 2 x 150 Kč, celkem 300 Kč (§ 14 odst. 3 a. t.). Právní zástupce žalobkyně je společníkem společnosti s ručením omezením, která je plátcem daně z přidané hodnoty, v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. tak patří k nákladům řízení i náhrada za ni; ta odpovídá částce 2 337,85 Kč (0,21 x 11 132,65 Kč). Náklady právního zastoupení na straně žalobkyně tak odpovídají částce 13 470,50 Kč. Po připočtení soudního poplatku ve výši 1 312 Kč činí náklady řízení na straně žalobkyně 14 782,50 Kč. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II.

22. Lhůty k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo (u nákladového výroku) dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

23. Soud dále uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 262 Kč [§ 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích], jelikož ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a soudní poplatek ve výši 1 050 Kč vybraný dle položky 2 bodu 1 písm. c) Sazebníku (který je přílohou uvedeného zákona), je třeba dle položky 2 bodu 2 Sazebníku doměřit do částky 1 312 Kč dle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku. O doplatku je třeba rozhodnout až v této fázi (viz dosud respektované závěry v usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 56/2013). Lhůtu k zaplacení doplatku soudního poplatku stanovil soud dle § 7 odst. 1 věty druhé zákona o soudních poplatcích. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. Doměření soudního poplatku je zohledněno v nákladovém výroku II (žalovaný je tedy povinen v rámci nákladů řízení nahradit žalobkyni náklady na zaplacení soudního poplatku ve výši 1 312 Kč).