9 C 264/2020

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Havránkovou ve věci manželky: osobní údaje manželky trvale bytem ulice a číslo, PSČ obec a manžela: osobní údaje manžela trvale bytem ulice a číslo, PSČ obec o rozvod manželství

I. Manželství manželky celé jméno manželky, rozené příjmení, a manžela celé jméno manžela, uzavřené dne datum před bývalým stát. instituce, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Návrhem doručeným soudu dne datum se domáhala manželka rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne datum před bývalým stát. instituce, a ze kterého se narodila dnes již zletilá dcera jméno. Manželka uvedla, že manželství je od samého počátku nefunkční, bylo uzavřeno po několika měsíční známosti, ale prakticky od roku 1998 spolu manželé nežijí, nevedou rodinnou domácnost, intimně se nestýkají a vzájemně o sobě nic neví. Manželství je tedy již 20 roků formální, neplní žádnou ze svých funkcí. Manžel se k návrhu manželky připojil, jí uváděné skutečnosti nerozporoval. V průběhu řízení bylo zjištěno, že manželka byla rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka – číslo listu omezena ve způsobilosti k právním úkonům mimo záležitosti týkající se vzniku a zániku manželství a výkonu rodičovských povinností a práv. Soud nařídil ve věci jednání, ke kterému byli řádně předvoláni oba účastníci. V řízení provedl důkazy jednak opatrovnickým spisem manželky vedeným zdejším soudem pod sp. značkou spisová značka, oddacím listem účastníků vydaným bývalým stát. instituce, zapsaným v knize manželství ve svazku číslo, ročník rok, na straně číslo, pod řadovým číslo výpovědí manželů. Z takto provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Manželství účastníků bylo uzavřeno dle jejich vlastních prohlášení a oddacího listu datum. Oba vstupovali do manželství jako svobodní, v době, kdy oba měli plnou způsobilost k právním úkonům. Ze spisu zdejšího soudu sp. značka spisová značka bylo zjištěno, že manželka je omezená ve způsobilosti k právním úkonům, nicméně toto omezení se nevztahuje na rodinné právní vztahy. Ze shodných výpovědí manželů bylo prokázáno, že manželství uzavřeli po delší známosti s ohledem na těhotenství manželky, rodinnou domácnost vedli velmi krátce po narození dcery, která je dnes již zletilá, byla rodinná domácnost ukončena, manželé spolu nežijí, vzájemně si nepomáhají, intimně se nestýkají a neví o sobě ničeho. Oba považují manželství za naprosto formální a nemají zájem v něm pokračovat. Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. (§ 756 o.z.) Manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinou domácnost, s tím že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. (§ 758 o.z.) Manželé mají rovné povinnosti a rovná práva. Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, podporovat se, udržet rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. (§ 687 odst. 1, 2 o.z.) Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedené hmotněprávní úpravy a dospěl k závěru, že návrh manželky, ke kterému se manžel připojil, je zcela důvodný. Manželství účastníků je více jak 20 let naprosto formálním svazkem, manželé spolu nežijí, nic o sobě neví, vzájemně si nepomáhají, netvoří rodinnou domácnost. Za tohoto stavu věci soudu nezbylo, než návrhu na rozvod manželství, který podávala manželka, která je k tomu oprávněná přes omezení, které bylo vysloveno soudem, a ke kterému se manžel připojil, vyhovět. Bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Od výroku I. se odvíjí výrok nákladový. Bylo-li možné zahájit řízení bez návrhu, a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. (§ 23 zákona o zvláštních řízeních soudních) Soud dospěl k závěru, že v daném případě nelze, než aplikovat ustanovení o nákladech řízení ve smyslu výše uvedeného procesního ustanovení, neboť nebyly shledány žádné důvody pro přiznání nákladů řízení kterémukoliv z rozvádějících se manželů. Bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku

II. Protože v rámci řízení nebylo prokázáno, že by jeden z manželů rozvrat zavinil, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení tak, jak je standardní. Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání s ohledem na ust. § 395 z.ř.s. za použití ust. § 384 odst. 2 z.ř.s. Podle § 759 o.z. manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. Oba účastníci jsou povinni do patnácti dnů od právní moci výroku o rozvodu manželství požádat příslušný obecní (městský) úřad o vydání nového občanského průkazu.