Okresní soud v Prostějově · Rozsudek

9 C 269/2021

č. j. 9 C 269/2021-123

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-10-31 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPV:2022:9.C.269.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Prostějově rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 114.941 Kč jako bezdůvodné obohacení z důvodu neplatnosti smlouvy o zápůjčce. Soud uznal, že věřitel nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žaloba byla ve zbytku zamítnuta, protože nárok na úroky a poplatky nevznikl z důvodu neplatnosti smlouvy. Náklady řízení byly přiznány v částce 24.333 Kč na základě částečného úspěchu žalobce.

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Havránkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce ulice a číslo, PSČ obec – část obce zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného adresa neuvedena zastoupený opatrovníkem titul jméno příjmení advokátkou se sídlem ulice a číslo, PSČ obec o zaplacení 145.287,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 114.941 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbytku, tedy rozdílu částky 145.287,67 Kč a 114.941 Kč, kapitalizovaném úroku ve výši 17.914,38 Kč, kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 239,11 Kč, úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 143.707,72 Kč od 16. 3. 2021 a zákonného úroku z prodlení z částky 143.707,72 Kč ve výši 8,25 % ročně od 16. 3. 2021, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 24.333 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Opatrovnici se odměna nepřiznává.

1. Návrhem doručeným soudu dne 30. 9. 2021 se žalobce domáhal zaplacení 145.287,67 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 17.914,38 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 239,11 Kč, úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 143.707,72 Kč od 16. 3. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 143.707,72 Kč od 16. 3. 2021 do zaplacení a zaplacení nákladů řízení. Žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba právní forma a společností právnická osoba dne 25. 3. 2021 a mezi žalobcem a právnická osoba právní forma, která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 8. 4. 2021. Banka uzavřela se žalovaným 10. 4. 2019 smlouvu o„ název úvěru anonymizována dvě slova“ číslo, v níže se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách se smluvním úrokem 16,9 % ročně. Banka svoji povinnost splnila a úvěr žalovanému poskytla, žalovaný však úvěr dle smluvních podmínek nesplácel, splátky neplatil řádně a včas a banka proto úvěr k 11. 2. 2021 zesplatnila. Dlužná částka tvořená nesplacenou jistinou úvěru ve výši 143.707,72 Kč a dlužným kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 17.914,38 Kč a dlužným kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 239,11 Kč a poplatky 1.579,95 Kč nebyla žalovaným zaplacena. Žalovaný byl k úhradě této částky žalobcem vyzván předžalobní výzvou, nezaplatil však.

2. Pobyt žalovaného se nepodařilo zjistit. Žalovanému byla proto z důvodu neznámého pobytu v souladu s ust. § 29 o.s.ř. ustanovena opatrovnice titul jméno příjmení.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni. Opatrovnice žalovaného se ze zdravotních důvodů omluvila, odročení jednání však nežádala.

4. Při jednání soud provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav. Z návrhu smlouvy o„ název úvěru anonymizována dvě slova“ žadatele jméno jméno celé jméno žalovaného a právnická osoba bylo zjištěno, že žalovaný poptával úvěr ve výši 150.000 Kč, návrh smlouvy počítal se 120 splátkami ve výši 2.597,47 Kč, s první úrokovou splátkou 2.430,75 Kč při sjednané úrokové sazbě 16,9 % a bonusové úrokové sazbě 9,9 %, při RPSN 18,24 %, s výší bonusu 75.828,15 Kč a s poplatky za upomínky 500 Kč. Součástí návrhu smlouvy byly také smluvní podmínky. Z akceptace návrhu smlouvy o„ název úvěru anonymizována dvě slova“ z 10. 4. 2019 byla prokázána skutková tvrzení žalobce o schválení produktu„ název úvěru anonymizována dvě slova. Ze smluv o postoupení pohledávek uzavřených mezi původním věřitelem právnická osoba a název právnická osoba a následně právnická osoba právní forma a žalobcem byla prokázána aktivní legitimace žalobce. Žalovanému bylo postoupení pohledávek oznámeno sdělením právnická osoba 15. 4. 2021 a sdělením název právnická osoba 26. 5. 2021. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovaným bylo prokázáno, že žalovaný požadoval úvěr ve výši 150.000 Kč, s vedením běžného účtu č. bankovní účet, s tarifem název anonymizována dvě slova, s možností přímého bankovnictví s klientským číslo s využitím mobilního elektronického kódu SMS k telefonnímu číslu číslo a debetní kartou„ název karty anonymizováno“ s týdenním limitem 20.000 Kč, souhrnným týdenním limitem při bezhotovostních transakcích ve výši 20.000 Kč celkem ve výši 40.000 Kč Smlouva byla uzavřena 17. 7. 2017 a téhož dne byl vystaven Protokol o převzetí užití kódu název a název pro žalovaného. Z dohody o dočasném přidělení zaměstnance na výkon práce z 22. 5. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný žalobci předložil dohodu o dočasném přidělení zaměstnance právnická osoba anonymizována dvě slova, právní forma pro práce v právnická osoba, sídlo. Z přehledu čerpání na výše uvedeném úvěrovém účtu bylo zjištěno, že žalovaný z produktu„ název úvěru anonymizována dvě slova„ vyčerpal celkem částku 114.941 Kč. Žalobcem byl žalovaný předžalobní výzvou vyzván k úhradě částky dle smlouvy o postoupení pohledávek z uzavřených úvěrových smluv„ název úvěru anonymizována dvě slova“. Žalovaný na výzvu nereagoval.

5. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

7. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaný čerpal 150.000 Kč, uhradil 35.059 Kč. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalovaného), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaný není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku a spokojil se pouze s doloženou pracovní smlouvou a smlouvou o dočasném přidělení jinému zaměstnavateli, aniž by zkoumal výdělkové, majetkové a osobní poměry žalovaného, počet vyživovacích povinností, náklady na bydlení a případně dopravu a další závazky mimo oficiální registry. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného). Smlouvu o zápůjčce shledal proto soud v důsledku výše uvedeného neplatnou a rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit žalobci pouze částku 114.941 Kč, představující plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení.

12. Z důvodu neplatné smlouvy o zápůjčce žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení od data splatnosti pohledávky nevznikl a žaloba byla proto ve zbývající části jako nedůvodná zamítnuta.

13. Zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru byl implementován jako aktuální směrnice evropského společenství požadující zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru mimo ochrany spotřebitele postihuje také poskytovatele spotřebitelských úvěrů, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Z neplatné smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Spotřebitel je proto povinen vrátit celou poskytnutou částku.

14. V obecné rovině se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté částky, rozhodne-li soud o lhůtě k vrácení. V obecné rovině je možno říci, že § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěru, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka nárok na zákonný úrok z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením bezdůvodného obohacení, tedy od faktického rozhodnutí soudu. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, sp. značka 33 Cdo 3675/2021 – 262.

15. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 812 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle §7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty 145 28,67 Kč, za každý ze čtyři úkonů uvedených v § 7 odst. a. t. po 6 940 Kč, čtyři paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 6 081,50 Kč, a cestovní náhradu dle zákona o cestovních náhradách ve 1 099,89 včetně ztráty času tj. celkem 41.953,49 Kč. Protože žalobce byl úspěšných pouze z 58 % činí náhrada nákladů částku 24.333 Kč.

16. Protože ustanovená opatrovnice dle obsahu spisu neučinila žádný úkon, bylo rozhodnuto jak uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.

17. Lhůty k plnění soud stanovil v prodloužené lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ- 797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, v pěti vyhotoveních. Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.